7 C 244/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 17 637 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 360 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 7 360 Kč od 8.06.2024 do zaplacení a dále částku 3 288 Kč z úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 288 Kč od 8.06.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 10 573 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze Smlouvy o půjčce uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, a žalovanou. Dále se domáhala zaplacení částky 7 100 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze Smlouvy o půjčce uzavřené dne , datum, mezi týmiž účastníky. Pohledávky za žalovaným byly na žalobkyni postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, dne , datum, .Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Soud provedl důkaz Smlouvou o půjčce ze dne , datum, a ze dne , datum, , Smluvními podmínkami, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29.09.2023 a předžalobní výzvou, a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:Dne , datum, byla mezi společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným uzavřena Smlouva o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se ji zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 3 177 Kč ve formě 60 týdenních splátek po 220 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil, poslední splátku uhradil dne 22.06.2012 a právnímu předchůdci žalobkyně tak celkem uhradil částku 2 640 Kč,Dne , datum, byla mezi společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným uzavřena Smlouva o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému půjčku ve výši 12 000 Kč a žalovaný se ji zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 3 812 Kč ve formě 60 týdenních splátek po 264 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil, poslední splátku uhradil dne 24.07.2012 a právnímu předchůdci žalobkyně tak celkem uhradil částku 8 712 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.09.2023 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byla vyzván k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně.Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 657 obč. zákoníku účinného do 31.12.2013, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 téhož předpisu, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.Podle § 658 odst. 1 obč. zák. účinného do 31.12.2013, lze při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.Podle § 3 odst. 1 obč. zákoníku účinného do 31.12.2013, dle kterého výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.Podle § 451 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.Soud dospěl k závěru, že obě smlouvy o půjčce jsou neplatné. To dovozuje soud z ujednání o výši úroků, které měl žalovaný z půjčených peněz společnosti , právnická osoba, zaplatit. Soud totiž dospěl k závěru, že částka 3 177 Kč, kterou měl žalovaný vedle jistiny půjčky 10 000 Kč navíc zaplatit a částka 3 812 Kč kterou měl zaplatit spolu s jistinou ve výši 12 000 Kč, byť je označená jako souhrnný poplatek, by v případě platné smlouvy nemohla představovat nic jiného, než zmíněné úroky podle ust. § 658 odst. 1 obč. zákoníku, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky. Společnost , právnická osoba, byla, a je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých půjček, resp. spotřebitelských úvěrů, a zmíněná odměna označována ve formulářových smlouvách jako souhrnný poplatek by za předpokladu platnosti závazku nemohla být z hlediska právní kvalifikace tohoto ujednání ničím jiným, než zmíněným úrokem. Výše úroků však byla v daném případě sjednaná nemravně, tj. v rozporu s ust. § 3 odst. 1 obč. zákoníku účinného do 31.12.2013. Zmíněnou nemravnost soud dovozuje z výše sjednaných úroků, která byla s přihlédnutím ke sjednanému způsobu splácení více než 60 % ročně.Podle § 10 odst. 1, odst. 2 zákona č. 145/2010 Sb. mají být zohledněny všechny náklady na úvěr, s výjimkou nákladů v návaznosti na zřízení fakultativního (běžného či úvěrového) účtu. Poplatek za hotovostní inkaso měl být součástí výpočtu nákladů na úvěr, a proto RPSN ve skutečnosti činí přes 60 % (dle http://kalkulacky.idnes.cz/cr_spotrebitelsky-uver-rpsn.php ). Tato skutečnost nemusí totiž mít důsledky jen pro posouzení důsledků dle § 8 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24. 2. 2013, ale též pro posouzení vyváženost smluvních práv a povinností a pro závěr o případné zjevné nespravedlnosti sjednaného závazku.V daném případě je totiž výše RPSN shodná s výší úrokové sazby, neboť v uvedené smlouvě žalovaná kromě zmíněného souhrnného poplatku, resp. úroku, nic jiného vedle jistiny společnosti , právnická osoba, splatit neměla. Pro zjednodušení odůvodnění tohoto závěru soud odkazuje na rozhodnutí NS sp. zn. 21Cdo 1484/2004, v němž je vyřčen zmíněný právní názor stran rozporu určité výše úroků sjednaných ve smyslu ust. § 658 odst. 1 obč. zák. v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Z uvedeného rozhodnutí NS lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o půjčce. Jelikož je v daném případě již na první pohled ve smlouvě vyjádřený úrok, resp. roční procentní sazba nákladů několikanásobně převyšuje roční úrokovou míru, je ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny vyjádřených roční průměrnou sazbou nákladů v rozporu s dobrými mravy, a podle ust. § 39 obč. zákoníku. účinného do 31.12.2013 neplatné.V daném případě se žalovanému dostalo plnění v souladu s neplatnou smlouvou, a proto je povinen poskytnuté plnění žalobkyni vrátit podle shora uvedeného § 451 občanského zákoníku. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uhradil žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci na základě neplatné smlouvy celkem částku 2 640 Kč na úhradu závazků ze Smlouvy z 30.05.2012 a částku 8 712 na úhradu závazků ze Smlouvy z 26.02.2012 soud přiznal žalobkyni pouze právo na vrácení zůstatku jistiny ve výši 7 360 Kč (10 000 –2 640 = 7 360 ) a částky 3288 Kč ( 12 000-8 712 = 3288). Žalobkyně odeslala žalovanému dne 3.06.2024 výzvu k úhradě dluhu, dne 6.06.2024 byla výzva žalovanému doručena podle § 573 o.z., dne 7.06.2024 měl žalovaný plnit a od 8.06.2024 je v prodlení podle § 1 958 o.z.Soud s ohledem na shora uvedené žalobě částečně vyhověl výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku. Přiznaný úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.