7 C 263/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 79 778,32 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 79 778,32 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 79 778,32 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, (dříve , právnická osoba, ), se sídlem: , adresa, (dále jen "právní předchůdce žalobkyně“) uzavřel se žalovanou po prověření její úvěruschopnosti dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 79 778,32 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději do 25.02.2024. Žalovaná však úvěr řádně a včas nesplatila. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 od původního věřitele. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaná čerpala v částce 79 778,32 Kč Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované , č. účtu, . Žalovaná byla upomínána o úhradu dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila, přestože byla k jednání řádně předvolána, nepožádala o odročení jednání, žalobkyně i její právní zástupce se z jednání omluvili a souhlasili, aby věc byla projednána a rozhodnuta v jejich nepřítomnosti, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v jejich nepřítomnosti.Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Z Úvěrové smlouvy vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v české republice uzavřené dne , datum, (dále jen „smlouva o úvěru“) bylo zjištěno, že tato listina není podepsána žádnou ze smluvních stran. Žalovaná je ve smlouvě označen jako klient, a to jménem, příjmením, bydlištěm, rodným číslem, telefonním číslem a e-mailem. Právní předchůdce žalobkyně se dle smlouvy o úvěru zavázala poskytnout žalované úvěr do výše sjednaného úvěrového limitu 50 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky a dalšími poplatky. Z listiny označené jako „Loan application info“ bylo možno toliko zjistit, že obsahuje uvedení jména a příjmení žalované, označení adresy pobytu a e-mailové adresy a další údaje ryze technického charakteru (čísla, datumy, hodiny…). Z listin nazvaných „proof of payout“ soud nezjistil žádné skutečnosti. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 3. 2024. Výzvou ze dne 16. 3. 2024 byla žalovaná prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě dluhu.Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala uzavření Smlouvy o úvěru o tvrzeném obsahu. V řízení nebylo prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku, za splnění podmínek § 562 odst. 1 o. z., postupem, který žalobkyně v žalobě uvedla. Požadavek žalobkyně na ověření majitele bankovního účtu , č. účtu, , pro posouzení, zda nedošlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalované, soud nepovedl, neboť samotné prokázání, že bankovní účet patří žalované, by nebylo dostatečným důkazem pro zajištění, zda žalovaná vyčerpala tvrzené finanční částky, když rozhodná tvrzení v tomto směru jsou rovněž nedostačující.Tento nedostatek mohl být zhojen postupem dle § 118a odst. 3 o. s. ř., které však nemohlo být soudem aplikováno, neboť poučovací povinnost soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil, a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Protože se žalobkyně k jednání nedostavila, způsobila svou nepřítomností u soudu, že se jí příslušného poučení dle § 118a o. s. ř. nedostalo.Žalobkyně neprokázala základní předpoklad existence svého nároku uplatněného žalobou, a to existenci smluvního závazky mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno ani ohledně poskytnutí úvěru žalované a nároku žalobkyně tak nebylo možno vyhovět ani z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, a proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého by nárok na náhradu nákladů řízení měl zcela procesně úspěšný žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, a proto bylo rozhodnuto, tak, že soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.