7 C 284/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení 132 534,31 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 132 534,31 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 65 104,76 Kč od 20. 4. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 67 429,55 Kč od 17. 12. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 29 063,3 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se původně domáhala na žalovaném zaplacení částky 65 104,76 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Následně žalobkyně žalobu rozšířila na částku 132 534,31 Kč, neboť v průběhu řízení došlo k vydání opravného daňového dokladu dle aktualizovaných dat od distributora. Soud usnesením č.j. 7 C 284/2025-44 ze dne 24.02.2026 připustil navrhované rozšíření žaloby.Nově tedy žalobkyně požaduje zaplacení částky 132 534,31 Kč s úrokem z prodlení od 17.12.2025, tedy ode dne následujícího datu splatnosti opravné faktury. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr plynu v odběrném místě vedeném pod č. EAN OPM: , číslo, , nacházející se pod adresou: , adresa, .Žalovaný k žalobě uvedl, že uplatněný nárok neuznává. Od žalobkyně obdržel dvě storno faktury za předmětné období, za které je platba požadována, proto má za to, že nic nedluží. Dále odkázal na své argumenty uplatněné ve spise zdejšího soudu 23 C 42/2021.Soud provedl ve věci k důkazu listiny předložené žalobkyní i žalovaným. Smlouvou ze dne , datum, označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky plynu. , číslo, , jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat plynu a zajistit přenos a distribuci plynu a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu plynu a související služby. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatek za spotřebu plynu za období od 1.12.2023 do 1.04.2024 na shora uvedených platbách. Z faktury č. , číslo, ze dne 5.04.2024 soud zjistil, že jí byla žalovanému vyúčtována spotřeba plynu. Následně došlo k vydáni opravného daňového dokladu č. , číslo, , kterým byla zrušena duplicitní faktura k původní faktuře č. , číslo, . Dalším daňovým dokladem č. , číslo, byla rušena faktura č. , číslo, , kde byla špatně uvedena cena za MWh. Konečně z faktury č. , číslo, , která byla vydána dne 2.12.2025 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 132 534,31 Kč za spotřebu plynu za předmětní období, a to se splatností do 19. 4. 2024. Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil.Soud neprovedl žalovaným navrhovaný důkaz spisem 23 C 42/2021, neboť se jednalo o zcela odlišné nároky za jiná období, navíc žalovaný nijak nespecifikoval ve svých vyjádřeních, k jakým tvrzením by měl soud tento důkaz provést.Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé.Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ustanovení § 72 zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací.Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách plynu ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky plynu a s tím spojených služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodaný plyn a s tím spojené služby právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 063,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 976,50 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 104,76 Kč sestávající z částky 3 740 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 870 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 080 Kč ve výši 4 006,80 Kč.