7 C 289/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 48 126 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 48 126 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně: - z částky 1 705 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení, - z částky 1 883 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení, - z částky 1 883 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení, - z částky 1 883 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně: - z částky 20 786 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, - z částky 14 337 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 10 541,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nájemní smlouvy ze dne datum ve znění dodatků ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum ohledně bytu číslo umístěného v domě adresa v ulici ulice v obec. Žalovaná byla povinna platit za nájem a služby spotřebované v souvislosti s užíváním předmětného bytu částku 5 759 Kč, z čehož částku 1 883 Kč činí nájem bytu a vybavení. Dluhy žalované byly vyčísleny za nájemné za období od listopadu 2019 do února 2020 v částce 7 354 Kč, dále za služby za rok 2019 v částce 20 786 Kč, a za služby za rok 2020 v částce 14 337 Kč. Nájemní poměr byl sjednán do 29.02.2020. Žalovaná však byt užívala až do 31.05.2020, čímž se na úkor žalobce obohacovala o částku odpovídající výši obvyklého nájemného, které žalobce požaduje ve výši 1 883 Kč za měsíc, celkem tedy za období od 1.03.2020 do 31.05.2020 v částce 5 649 Kč. Žalovaná, ačkoliv byla k úhradě dluhu upomínána, dosud nic nezaplatila, proto se dostala do prodlení a žalobce tak požaduje i příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce předloženými listinnými důkazy prokázal všechna tvrzení uvedená v žalobě. Smlouvou o nájmu bytu ze dne datum ve znění dodatků ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, předpisem plateb pro žalované, evidenčním listem nájemníka, upomínkou ze dne 5.08.2021 prokázal žalobce vznik nájemního vztahu a jeho trvání. Z vyúčtování služeb za rok 2019 bylo zjištěno, že nedoplatek žalované činí částku 20 786 Kč, a z vyúčtování za rok 2020 činí částku 14 337 Kč. Žalovaná byla jako nájemce povinna platit smluvené nájemné a zálohy na služby. V uvedených obdobích řádně nehradila a vznikl jí tak dluh. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2251 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy na služby. Žalovaná se dostala do prodlení s placením a proto má žalobce v souladu s ustanovením § 1970 o.z. právo na úrok z prodlení z dlužného nájemného ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V případě zálohy na služby pak má žalobce právo na poplatek z prodlení definovaný ustanovením § 13 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. Z výše uvedeného vyplývá, že soud žalobu posoudil jako důvodnou a zcela jí vyhověl. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 541,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 410 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48 126 Kč sestávající z částky 3 060 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 720 Kč ve výši 1 411,20 Kč. Soud nepřiznal žalobci nárok na úhradu čtyř úkonů právní služby, jelikož v řízení vykonal pouze převzetí věci a sepis žaloby. Další úkony nebyly prokázány. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.