7 C 289/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela o: rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manželky, rozené příjmení a jméno příjmení uzavřené dne 12. 8. 2017 před stát. instituce, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka podala u zdejšího soudu návrh na rozvod manželství s odůvodněním, že manželství neplní své funkce a je trvale a hluboce rozvráceno. Účastníci spolu nežijí ve společné domácnosti od roku 2017 a neudržují ani žádný kontakt. Manžel s návrhem na rozvod souhlasil a zároveň omluvil svou účast u jednání soudu, když trvale žije na Ukrajině a s ohledem na válečný stav nemůže vycestovat. Protože účastníci řízení jsou ukrajinskými státními příslušníky, je ve sporu obsažen mezinárodní prvek a soud proto nejprve řešil otázku, zda k projednání žaloby je dána mezinárodní příslušnost českých soudů. Vycházel přitom z článku 30 dvoustranné Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28.05.2001, podle kterého rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě zmíněném v odstavci 1 tohoto článku je pravomoc dána justičním orgánům té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou v době podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství. Jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou. Vzhledem k tomu, že účastníci měli poslední společné bydliště na adrese v obec, je podle § 88 písm. a) o.s.ř. místně příslušným k projednání žaloby Okresní soud v Sokolově. Dále soud řešil otázku, jakého právního řádu má použít. Zde postupoval dle výše citované smlouvy, podle které se rozvod manželství řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu na zahájení řízení. Vzhledem k tomu, že oba účastníci jsou občany Ukrajiny, použil soud ukrajinského právního řádu, to znamená zákona o rodině č. 2947-III ze dne 10. ledna 2002 upravující rozvod manželství, a to hlavu 11 tohoto zákona. Na základě provedených důkazů (oddací list účastníků) a shodného vyjádření účastníků soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství, které bylo uzavřeno dne 12.08.2017 před stát. instituce. Za trvání jejich manželství se narodily dvě, dnes již zletilé děti. Manželé spolu nežijí ve společné domácnosti již od roku 2017 a nemají zájem soužití obnovit. Takto zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle článku 109 zákona o rodině uvedeného shora, podle kterého soud manželství rozvede, jestliže zjistí, že návrh na rozvod odpovídá skutečnému zájmu ženy a muže a že po rozvodu nebudou porušeny jejich osobní a majetková práva a také práva jejich dětí. Vzhledem k tomu, že účastníci spolu nežijí již od roku 2017, mají zletilé děti a nemají žádný společný majetek, je zřejmé, že rozvodem manželství nebudou jejich práva porušena. Soud proto v souladu s článkem 109 zákona o rodině a s ohledem na nezvratitelný postoj účastníků žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o rozvod manželství. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.