7 C 290/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: návrh na zrušení vyživovací povinnosti <b>I. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému se zrušuje.</b> <b>II. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Sokolově č. j. 13 P 106/2007-481 ze dne 14. 11. 2016.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobce se žalobou domáhal zrušení vyživovací povinnosti vůči svému synovi, která mu byla stanovena rozsudkem zdejšího soudu č. j. 13 P 106/2007-481 ze dne 14. 11. 2016. Návrh odůvodnil tím, že s ohledem na skutečnost, že žalovaný je zaměstnán u [anonymizována tři slova] v [obec], odpadl důvod pro hrazení výživného. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud provedl ke zjištění skutkového stavu důkazy. Z potvrzení o studiu z [datum] bylo zjištěno, že žalovaný je od [datum] žákem 1.-3 ročníku oboru [anonymizována tři slova] na [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] škole [anonymizováno] v [obec]. Z potvrzení o výši příjmů žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný dosahuje u zaměstnavatele [ulice] [anonymizována dvě slova] a.s. průměrného čistého příjmu [částka] měsíčně. Z rozsudku zdejšího soudu 13 P 106/2007 ze dne 14.11.2016 bylo zjištěno, že žalobci bylo vyměřeno vůči žalovanému výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně, s účinností od 1.09.2015. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o.z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudného řádu, rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalobci bylo vyměřeno výživné na syna, od 1.09.2015 ve výši 4 000 Kč měsíčně. Výživné bylo vyměřeno za situace, kdy žalovaný byl nezletilý, začal studovat [anonymizována dvě slova] školu v [anonymizována dvě slova]. Žalovaný v mezidobí začal pracovat v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], kde dosahuje průměrného čistého příjmu [částka] měsíčně. Za této situace je soud toho názoru, že žalovaný je s ohledem na výši dosahovaného příjmu schopen sám se živit. Okolnost trvajícího studia na střední škole tuto schopnost nijak nevylučuje. Proto soud žalobě vyhověl, a s ohledem na nastalou změnu poměrů na straně žalovaného, zrušil vyživovací povinnost žalobce stanovenou rozsudkem zdejšího soudu 13 P 106/2007 ze dne 14.11.2016, a to od doby podání návrhu, tedy od září 2020, kdy již žalovaný byl zaměstnán. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalovaný žádné náklady u soudu neuplatnil.