7 C 298/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 33 275 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 275 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 890 Kč od 18. 9. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 200 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 185 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11 350,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému k úhradě shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ dne [datum] ve 14:00 hodin došlo v [obec a číslo], při výjezdu z [anonymizována dvě slova] ve směru od ulice [ulice] k ulici [ulice] k dopravní nehodě, kterou jakožto řidič motocyklu [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (dále jen„ Motocykl“), způsobil žalovaný. Jak vyplývá z Relace Policie ČR, [číslo jednací] (dále jen„ Relace PČR“), žalovaný řídil Motocykl, aniž by byl držitelem jakéhokoli řidičského oprávnění. Z trestního příkazu [název soudu] ze dne 29. 9. 2017, sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ Trestní příkaz“), nadto vyplývá, že žalovaný řídil Motocykl napříč vyslovenému zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel od [datum] do [datum]. Následkem Dopravní nehody došlo vyjma škody na zúčastněných vozidlech též ke zranění všech účastníků Dopravní nehody, pro účely této žaloby především [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] a [anonymizováno]. [jméno] [příjmení]. Na místě Dopravní nehody zasahoval a likvidační práce prováděl HZS [anonymizováno] [obec]. Žalobkyně je na základě pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [číslo] odpovědnostním pojistitelem Motocyklu. Dopravní nehodu ze dne [datum] a nároky z ní vyplývající žalobkyně ve svém informačním systému eviduje jako pojistnou událost č. [rok] [číslo]. Žalobkyně tedy v souladu s ust. § 6 a § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ Zákon“), vyplatila celkem tři níže specifikovaná pojistná plnění: 1) dne [datum] poškozenému [jméno] [příjmení] částku ve výši 7.890 Kč představující bolestné ve výši 7.500 Kč, náhradu nákladů spojených s vypracováním znaleckého posudku ve výši 300 Kč a náhradu registračního poplatku ve výši 90 Kč. 2) dne [datum] HZS [anonymizováno] [obec] částku ve výši 11.200 Kč představující náhradu nákladů spojených s prováděním likvidačních prací a úklidu na místě Dopravní nehody. 3) dne [datum] poškozenému [jméno] [příjmení] částku ve výši 14.185 Kč představující bolestné ve výši 13.795 Kč, náhradu nákladů spojených s vypracováním znaleckého posudku ve výši 300 Kč a náhradu registračního poplatku ve výši 90 Kč. Podle Relace PČR žalovaný řídil Motocykl, aniž by byl držitelem příslušného řidičského oprávnění pro danou skupinu motorových vozidel. Podle Trestního příkazu navíc žalovaný řídil Motocykl napříč platným zákazem činnosti spočívajícím v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvanácti měsíců od [datum] do [datum]. Žalobkyně má za to, že Dopravní nehodu včetně jejího zavinění je třeba posuzovat komplexně i s dějem, který jí bezprostředně předcházel, a nevycházet jenom a pouze z bezprostředního zásahu, který posádka Poškozeného vozidla provedla a jemuž žalovaný v ten konkrétní okamžik již nikterak zabránit nemohl. Žalobkyně má za to, že Dopravní nehodu zavinil žalovaný. Z obsahu rozsudku [název soudu] ze dne 10. 10. 2018, č. j. [číslo jednací] vyplývá, že žalovaný byl v době Dopravní nehody již několik minut pronásledován hlídkovými vozy PČR, které jej světelnými signály vyzývaly k zastavení Motocyklu. Žalovaný nicméně těchto výzev nedbal a nadále pokračoval vysokou rychlostí v jízdě. Ani při průjezdu [anonymizována dvě slova], a to i před zatarasením cesty Poškozeným vozidlem, žalovaný zjevně nedbal blížící se světelné křižovatky, na níž v každém případě měl Motocykl zastavit a dát přednost projíždějícím vozidlům. Třebaže žalovaný neměl již prakticky žádnou možnost jak srážce s Poškozeným vozidlem v tak vysoké rychlosti zabránit, měl bezpočet příležitostí, kdy mohl (nehledě k tomu že měl) Motocykl zastavit. Posádka Poškozeného vozidla provedla, třebaže život ohrožující, ale v těchto situacích dovolený bezprostřední zásah, jímž žalovaného konečně zastavila. K Dopravní nehodě by ovšem v případě, kdy by žalovaný Motocykl zastavil, anebo s ním jel nižší rychlostí, nebylo došlo. Žalobkyně tak má proti žalovanému v souladu s ust. § 10 odst. 1 písm. g), h) ve spojení s ust. § 2 písm. f) Zákona právo na náhradu toho, co za něho plnila, neboť žalovaný řídil Motocykl bez patřičného řidičského oprávnění a navzdory platnému zákazu řízení všech motorových vozidel (viz Relace PČR a Trestní příkaz). Žalovaný svým jednáním naplnil hned dva postižní důvody ve smyslu ust. § 10 Zákona, přičemž i na základě byť jen jednoho z nich je žalobkyně oprávněna požadovat vůči němu plnou náhradu toho, co za něho poškozeným osobám plnila, tedy náhradu vyplaceného pojistného plnění ve výši 33.275 Kč, která je součtem všech tří výše specifikovaných vyplacených pojistných plnění. Po provedení likvidace prvého pojistného plnění zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému dne 27. 8. 2019 předžalobní výzvu k plnění s žádostí o úhradu dlužné částky 7.890 Kč (uvedené v bodě 1) nejpozději do 17. 9. 2019. Žalovaný však na tuto nikterak nereagoval a dlužnou částku ani částečně neuhradil. Po provedení likvidace druhého pojistného plnění zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému dne 17. 10. 2019 další předžalobní výzvu k plnění s žádostí o úhradu dlužné částky 19.090 Kč (představující již dříve upomenutou částku ve výši 7.890 Kč a nově upomenutou dlužnou částku uvedenou v bodě 2) nejpozději do 30. 11. 2019. Žalovaný však ani na tuto nikterak nereagoval a dlužnou částku ani částečně neuhradil. Po provedení likvidace třetího pojistného plnění zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému dne 4. 11. 2019 poslední předžalobní výzvu k plnění s žádostí o úhradu dlužné částky 33.275 Kč (představující již dříve upomenuté částky ve výši 7.890 Kč a 11.200 Kč a nově upomenutou dlužnou částku uvedenou v bodě 3) nejpozději do 31. 12. 2019. Žalovaný však ani na tuto nikterak nereagoval a dlužnou částku ani částečně neuhradil. Nezaplacením ani části svého dluhu v takto stanovené lhůtě splatnosti se žalovaný počínaje dnem 18. 9. 2019 dostal do prodlení s plněním dlužné částky ve výši 7.890 Kč, počínaje dnem 1. 12. 2019 do prodlení s plněním dlužné částky ve výši 11.200 Kč a počínaje dnem 1. 1. 2020 do prodlení s plněním dlužné částky ve výši 14.185 Kč. Žalobkyně tak uplatňuje úrok z prodlení z částky 7.890 Kč ode dne 18. 9. 2019 do zaplacení v zákonné výši, úrok z prodlení z částky 11.200 Kč ode dne 1. 12. 2019 do zaplacení v zákonné výši a úrok z prodlení z částky 14.185 Kč ode dne 1. 1. 2020 do zaplacení v zákonné výši. Předmětné výzvy obsahovaly vylíčení důvodu vzniku dluhu, jakož i jeho výši, a obsahovaly také upozornění na následky jeho nezaplacení v uvedené lhůtě. Byly tedy splněny požadavky ustanovení § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud provedl k důkazu listiny a fotografie založené žalobkyní do spisu. Z relace PČR, [číslo jednací], Informace o dopravní nehodě pro pojišťovnu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a Trestního příkazu [název soudu] ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaný byl uznán vinným ze spáchání shora popsané dopravní nehody, kdy dne [datum] řídil motocykl [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka], a to přesto, že mu byl uložen zákaz činnosti řízení motorových vozidel na dobu do [datum]. V důsledku dopravní nehody došlo nejen ke škodě na vozidle zasahující jednotky PČR, ale i ke zranění [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] a [anonymizováno]. [jméno] [příjmení]. Z Uplatnění bolestného a souvisejících nákladů, Výpočtu pojistného plnění, Příkazu k platbě částky 14.185 Kč, bylo zjištěno, že náklady na bolestné poškozeného [jméno] [příjmení] činily 13 795 Kč, a náklady na znalecký posudek 300 Kč a náklady na regulační poplatek 90 Kč. Z Uplatnění bolestného a souvisejících nákladů, Výpočtu pojistného plnění, Příkazu k platbě částky 7.890 Kč, bylo zjištěno, že bolestné [jméno] [příjmení] činilo částku 7 500 Kč, a náklady na znalecký posudek 300 Kč a náklady na regulační poplatek 90 Kč. Z Návrhu smlouvy na pojištění vozidel [číslo] bylo zjištěno, že předmětný motocykl byl pojištěn u žalobkyně od [datum]. Ohledně nároku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] na náhradu škody pak z výkazu za jednotlivou zasahující jednotku, Celkového přehledu zasahujících jednotek, Fotodokumentace z místa dopravní nehody pořízená [anonymizováno], Soupis k vyúčtování úhrady nákladů za zásahy prováděné u dopravních nehod a příkazu k platbě částky 11.200 Kč vyplývá, že žalobkyně uhradila za výjezd a práci služební jednotky [anonymizováno] celkem částku 11 200 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 27.08.2019. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé tak, jak byl vylíčen žalobkyní. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ Zákon“) uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Dle ust. § 10 odst. 1 písm. g) Zákona, ve znění účinném od 23. 9. 2016:„ Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku.“ Dle ust. § 10 odst. 1 písm. h) Zákona, ve znění účinném od 23. 9. 2016:„ Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo.“ Dle ust. § 2 písm. f) Zákona: „Pro účely tohoto zákona se rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje.“ Žalovaný řídil motorové vozidlo v rozporu s uloženým zákazem řízení motorových vozidel, navíc neuposlechl pokynu hlídky PČR a neodstavil vozidlo na pokyn. V důsledku jeho jednání došlo k dopravní nehodě, kterou byla způsobena shora uvedená škoda, kterou žalobkyně z titulu pojistitele uhradila. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na náhradu toho, co uhradila, a to z důvodů uvedených shora v citovaných zákonných ustanoveních. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 350,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 332 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 275 Kč sestávající z částky 2 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 280 Kč ve výši 1 738,80 Kč.