7 C 3/2026

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 4 005 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 005 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 705 Kč od 11. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 4 005 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „pojištění odpovědnosti“) v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „ZOPV“). Žalovaný, coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně, RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , (dále pouze „vozidlo“), neměl k vozidlu od 20. 1. 2025 do 17. 3. 2025, tj. celkem 57 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv toto bylo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Výše příspěvku pro uvedené vozidlo činí 65 Kč. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek v částce 3 705 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky s datem splatnosti k 10. 6. 2025. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani k předžalobní upomínce.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, přičemž žalobkyně souhlas projevila výslovně již v žalobě, souhlas žalovaného je dovozen z ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil.

3. Soud provedl k důkazu výpis z registru silničních vozidel, výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, a upomínky žalobkyně, včetně dokladů o odeslání písemností žalovanému. Z provedených důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu shodný s obsahem žaloby, tedy, že žalovaný byl od 20. 1. 2025 do 17. 3. 2025, tj. po dobu 57 dnů, provozovatelem i vlastníkem vozidla, na které nebylo v uvedeném období sjednáno pojištění odpovědnosti a vozidlo bylo vedeno v registru silničních vozidel jako provozované. Z výzvy k úhradě ze dne 27. 3. 2025, upomínek ze dnů 17. 6. 2025, 11. 7. 2025 a 20. 8. 2025 a předžalobní výzvy ze dne 30. 9. 2025 se podává, že žalovaný byl ze strany žalobkyně opakovaně a prokazatelně vyzýván k dobrovolnému splnění dluhu.

4. Právní hodnocení věci provedl soud za použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), ZOPV a příslušné vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále „vyhláška“) a dospěl k závěru ve věci samé, jak uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku.

5. Podle § 6 odst. 1 písm. a), odst. 2 ZOPV provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti (§ 7 ZOPV) a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel. Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.

6. Podle § 45 odst. 2 ZOPV provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

7. Podle § 45 odst. 3 ZOPV se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.

8. Podle § 45 odst. 4 ZOPV výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.

9. Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky se denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 ve výši 65 Kč.

10. Podle ustanovení § 6 vyhlášky výše nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.

11. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný neměl pro své vozidlo sjednáno pojištění odpovědnosti, přestože nebyl provozovatelem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti ve smyslu § 7 ZOPV. Vznikla mu tak v souladu se shora citovanými ustanoveními povinnost uhradit žalobkyni příspěvek ve výši součinu 57 dnů, po které vozidlo nebylo pojištěno, a denní sazby 65 Kč, která odpovídá osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žalobkyni svědčí právo na úhradu příspěvku ve výši 3 705 Kč a v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva má žalobkyně také právo na úhradu poplatku ve výši 300 Kč. Vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky tak soud rozhodl o jeho povinnosti zaplatit žalobkyni částku 4 005 Kč.

12. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu dnem následujícím po dni jeho splatnosti. Žalobkyně má tudíž dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. právo na zaplacení úroku z prodlení, jak uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. a) – c) bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 705 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.