7 C 346/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) název žalobkyně , IČO sídlem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o: žaloba o náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem - o 300 000 Kč s přísl. <b>I. Žaloba na zaplacení částky 300 000 Kč žalobci a) a žalobci b) se zamítá.</b> <b>II. Žalobci jsou povinni uhradit žalované společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 2 809,66 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobci se v řízení vedeném u zdejšího soudu domáhali náhrady nemajetkové újmy v částce 300 000 Kč pro každého z nich, což odůvodnili tím, že žalobce a) je jediným společníkem a jednatelem společnosti žalobce b), přičemž žalobce a) v roce 2020 sháněl investora ke svému podnikání a v listopadu 2020 získal vážný zájem pana [jméno] [příjmení], který se nabídl k investici do společnosti ekolikvo s. r. o. a to ve výši 500 000 Kč, za což požadoval podíl na účasti ve společnosti v rozsahu 20%. Ohledně žalobce a) bylo předtím vedeno trestní stíhání Policií ČR pod [číslo jednací], kdy v únoru 2017 byly proti žalobci a) zahájeny úkony trestního řízení. Po skončení přípravného řízení byla u Okresního soudu v Sokolově podána obžaloba, konalo se několik hlavních líčení, jejichž výsledkem bylo vydání rozsudku č. j. 3 T 85/2018 dne 10. 1. 2020, kterým byl žalobce a) uznán vinným v souladu s podanou obžalobou a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 14 měsíců s podmíněným odkladem v délce 20 měsíců, a dále mu byl uložen trest zákazu řízení po dobu jednoho roku a byla uložena povinnost k náhradě škody v řádu deseti tisíců korun. Žalobce a) podal proti odsuzující části rozsudku odvolání, načež Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 8. 12. 2020 č. j. 9 To 225/2020-746 žalobce a) v plném rozsahu podle §159 odst. 3 a §226 písm. b) Trestního řádu, zprostil obžaloby a konstatoval, že skutek, tak jak je popsaný v obžalobě není trestným činem. Po pravomocném skončení shora uvedeného trestního stíhání, se na sociální síti Facebook začaly objevovat diskuze a články o žalobci a), kde byl označen výroky„ kriminalistický zmrd“,„ vyděrač“ a„ podvodník.“ V souvislosti s těmito výroky se žalobce a) obrátil na Okresní státní zastupitelství v Sokolově s žádostí o prošetření věci a posouzení, zda nedošlo k trestnímu činu. Okresní státní zastupitelství na to reagovalo přípisem ze dne [datum], kde žalobci a) sdělilo, že ve věci nebude činit žádná opatření, když z opisu z rejstříku trestů bylo zjištěno, že žalobce a) byl v letech 1990 -2000 čtyřikrát soudně trestán, mj. za vydírání, úvěrový podvod a přečin proti majetku. Shora uvedený [příjmení] [příjmení] se v tomto období zajímal o provoz společnosti ekolikvo s. r. o., mimo jiné i o administrativní záležitosti, včetně korespondence, kterou tato společnost vede. Jako případný investor byl seznámen s provozem datové schránky společnosti, kam bylo doručeno rovněž shora uvedené vyrozumění Okresního státního zastupitelství v [obec]. Po seznámení s jeho obsahem pan [příjmení] získal k žalobcům nedůvěru, načež odstoupil od záměru investice do společnosti žalobce b). Toto učinil písemně dopisem ze dne [datum]. Od investice jej odradila zejména informace o tom, že pan [celé jméno žalobce] byl odsouzen za úvěrový podvod. Tato informace, kterou státní zástupce uvedl v dopisu ze dne [datum] je nepravdivá, když žalobce a) nikdy za úvěrový podvod odsouzen nebyl a to ani v letech 1990 [číslo]. Žalobce a) žádal o přezkum postupu OZS [stát. instituce], aby vyvrátil nepravdivou informaci o dřívějším odsouzení za úvěrový podvod, nicméně [stát. instituce] setrvalo na tom, že pan [celé jméno žalobce] byl v minulosti odsouzen za úvěrový podvod, čímž potvrdilo šíření zjevně nepravdivé informace. V důsledku tohoto nesprávného úředního postupu státních orgánů vznikla žalobcům nemajetková újma a to tím, že byla zmařena investice do společnosti žalobce b) investorem panem [jméno] [příjmení]. Toto jednání státních orgánů poškodilo žalobce i v nemajetkové sféře a ublížilo jim na pověsti a cti. V důsledku toho požaduje žalobce a) a žalobce b) náhradu nemajetkové újmy a to v částce 300 000 Kč pro žalobce a) a 300 000 Kč pro žalobce b), neboť investice do společnosti žalobce b) byla nenávratně zmařena, bylo narušeno dobré jméno společnosti a v důsledku nesprávného úředního postupu byla žalobci b) způsobena újma v podnikatelské sféře, narušeno dobré jméno společnosti.

2. K výzvě soudu doplnili žalobci svá tvrzení ještě v tom směru, že již v odvolání v trestní věci žalobce a) sepsaném [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se objevuje údaj, že žalobce a) byl soudem uznán na vinu dvěma trestními činy, při kterých ohrozil ostatní účastníky silničního provozu. Další relevantní listinou je vyrozumění Okresního státního zástupce [obec] ze dne [datum] sepsané [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kde je uveden nepravdivý výrok, že žalobce a) byl trestán za úvěrový podvod. Toto tvrzení se nezakládá na pravdě a je v rozporu se záznamy v opisu rejstříku trestů žalobce a). Toto vyrozumění bylo zasláno do datové schránky žalobce b), odkud se o tomto dokumentu dozvěděl svědek [příjmení], který v důsledku toho odstoupil od svého záměru investovat do žalobce b), jak plyne z jeho sdělení ze dne 10. 12. 2020. To, že státní zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] postupoval nesprávně a sdělil o žalobci nepravdivé údaje, vyplývá i z přípisu Krajského státního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Žalobce a) pak ve snaze ověřit tyto nepravdivé údaje podal žádost o informace ke Krajskému státnímu zastupitelství, načež mu bylo sděleno, že požadovanými informacemi, že by byl žalobce a) byl odsouzen za úvěrový podvod, Krajské státní zastupitelství nedisponuje. Žalobci uvádějí, že do dnešního dne nedošlo ze strany OSZ [obec] a KSZ v [obec] k jakékoliv omluvě za uvedené nepravdivé údaje o žalobci a), který byl dále šířen i vůči žalobci b), jehož je žalobce jednatelem a společníkem.

3. Žalovaná k žalobě uvedla, že uplatněný nárok neuznává. Učinila nesporným, že u ní žalobce a) a žalobkyně b) dne [datum] uplatnili z důvodů v žalobě popsaných nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 300 000 Kč pro každého z nich a dále nárok na náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v celkové výši 500 000 Kč, který však není předmětem tohoto řízení. Tato žádost byla dne [datum] projednána, přičemž žalovaná neshledala existenci odpovědnosti za případnou způsobenou škodu. Učinila sporným jak vznik škody, tak i příčinnou souvislost s tvrzeným titulem. Žádosti žalobců tak nebylo vyhověno. V rámci projednání této žádosti bylo zjištěno, že trestní řízení žalobce a) č. j. 3 T 85/2018 bylo zahájeno dne 5. 1. 2018 usnesením o zahájení trestní stíhání ve věci pokračujícího přečinu pojistného podvodu v jednočinném souběhu s přečinem poškození cizí věci. Následně podalo [stát. instituce] obžalobu k Okresnímu soudu v Sokolově. Ve věci se konalo celkem 10 hlavních líčení, přičemž na posledním z nich dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce a) uznán vinným a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 14 měsíců se zkušební dobou 24 měsíců a dále mu byl uložen trest v zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 12 měsíců a to v souvislosti s přečinem pojistného podvodu v jednočinném souběhu s přečinem poškození cizí věci. V důsledku podaného odvolání se konalo 8. 12. 2020 veřejné zasedání u Krajského soudu v Plzni, kde byl vydán rozsudek, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně v odsuzující části zrušen a žalobce a) byl zproštěn obžaloby, neboť žalovaný skutek není trestním činem. Žalovaná dále zrekapitulovala okolnosti prošetření hanlivých výroků vůči žalobci a) na Facebooku a okolnosti odstoupení investora pana [jméno] [příjmení] od záměru investice do žalobkyně b), což měl písemně uvést v dopise ze dne 10. 12. 2020. Žalovaná dále uvedla, že je nesporným, že okresní státní zástupce ve vyrozumění ze dne 3. 12. 2020 uvedl, že žalobce a) byl soudně trestán mj. za úvěrový podvod, avšak je rovněž skutečností, že žalobce a) byl dle opisu rejstříku trestů čtyřikrát odsouzen mj. i pro trestný čin pojistného podvodu. Je nepochybné, že státní zástupce nedopatřením zaměnil slova pojistný a úvěrový podvod. Je rovněž nutné upozornit, že trestní sankce za oba trestné činy je shodná. Žalovaná je toho názoru, že v daném případě se nejedná o nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998, ale pouze o administrativní písařskou chybu v souvislosti se záměnou slov. Toto pochybení nemohlo dle názoru žalované způsobit vznik tvrzené škody a nemajetkové újmy, když je nesporné, že žalobce a) má záznamy v evidenci rejstříku trestů a k trestnému činu pomluvy ze strany fyzických osob nedošlo. Navíc tvrzená nemajetková újma žalobců není v příčinné souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem Okresního státního zastupitelství v [obec]. Žalovaná dále poukázala na to, že není zřejmé, jak se mohl případný investor [příjmení] [příjmení] dostat k informaci stran vyřknutého uvěrového podvodu, když vyrozumění státního zastupitelství ze dne 3. 12. 2020 bylo adresováno žalobci a) a žalobkyni b). Dále jsou pochybné i časové souvislosti uváděné žalobci, kdy žalovaná činí naprosto sporným, že by investor v listopadu 2020 získal vážný zájem o investici do žalobce b), když pan [příjmení] [příjmení] byl dne [datum] vyslýchán jako svědek v souvislosti s kompenzačním řízením vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 241/2014, kde s vědomím hrozby trestního stíhání v případě nepravdivé výpovědi výslovně uvedl, že o podnikání či pracovních činnostech žalobce ví pouze tolik, že pracuje pro firmu kolem aut, ale nic bližšího neví. V důsledku tohoto zjištění je sporné a těžko uvěřitelné, že by investor následně v listopadu 2020 se rozhodl investovat nemalou finanční částku do žalobce b), když následně v dopise ze dne 10. 12. 2020 má hovořit o důvodech odstoupení od záměru investovat právě s ohledem na trestní minulost žalobce zjištěnou z informace od státního zastupitelství. Žalovaná tak rozporuje nejen samotnou existenci odpovědnostního titulu, ale zároveň vznik tvrzené škody a nemajetkové újmy a rovněž i výši škody.

4. V řízení bylo především sporným, zda žalobcům vznikla jednáním státního orgánu- konkrétně jednáním Státního zastupitelství, nemajetková újma.

5. K zjištění skutkového stavu provedl soud dokazování. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento se zná se žalobcem a) ze společné účasti ve Straně práv občanů, kde svědek byl předsedou sokolovské buňky a pan žalobce a) se angažoval v [anonymizováno]. Znají se ze společných akcí a schůzí této strany. Když se svědek snažil sestavit kandidátku strany SPOZ, informoval jej jeden vysoce postavený policista z [obec], že pan [celé jméno žalobce], krerý se na kandidátce vyskytoval, je trestaný člověk a neměl by na kandidátce figurovat. Žalobce a) mu však ukázal čistý trestní rejstřík. Přesto však byla jeho kandidatura stažena. Svědek pak někdy v roce 2019 měl operaci srdce v nemocnici [ulice], kdy po operaci spadl z operačního stolu a zlomil si kyčel. V důsledku této újmy obdržel v rámci mimosoudního vyrovnání od nemocnice [ulice] kompenzaci 500 000 Kč. Byly to peníze, se kterými svědek nepočítal, tak je chtěl nějak investovat. Žalobce a) se mu svěřil, že by potřeboval nějaké vybavení do nově vznikající firmy. Nabídl mu, že by mohl peníze vložit do firmy jako vklad tichého společníka, načež on by mu doživotně vyplácel 20 % z čistého zisku. Těsně před podpisem smlouvy o vkladu tichého společníka, někdy v prosinci 2020, chtěl svědek ještě vidět, jak se pohybují ceny šrotu a jaká jsou čísla firmy žalobce b). Tak se podíval do jeho datové schránky, kde mimo jiné našel dopis, v kterém se hovořilo o čerstvém úvěrovém podvodu žalobce a). Svědek tak dostal strach. Řekl si, že do plánovaného obchodu nejde. Peníze poté rozházel, koupil si dvě auta. Svědek dále uvedl, že žalobce a) mu datovou schránku otevřel sám, nevzpomněl si, zda se jednalo o datovou schránku společnosti ekolikvo nebo osobní žalobce a). Došlo k tomu v kanceláři v [obec], za přítomnosti sekretářky žalobce, paní [příjmení]. Zároveň je to i sekretářka právního zástupce žalobců. Byla to právě ona, která mu pomohla koncipovat dopis o tom, že odstupuje od svého záměru investovat do žalobce b). S žalobcem a) již celou záležitost moc neřešil. Věděl o tom, že měl nějaké pojistné problémy. Svědek pak dále upřesnil, že jej vyděsilo zejména to, že by měl žalobce a) spáchat úvěrový podvod, když už předtím věděl o nějakých pojistných podvodech, ale úvěrový podvod je úplně jiná kategorie. To, že se jedná o čerstvý úvěrový podvod, pochopil svědek z toho, že se jednalo o dopis z roku 2020.

6. Soud dále provedl k důkazu listinné důkazy předložené účastníky: Ze žádosti o náhradu nemajetkové újmy adresované Ministerstvu spravedlnosti ČR a současně z dopisu od Ministerstva spravedlnosti soud zjistil, že žalobci požádali ministerstvo o náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem, přičemž žalobce a) žádal o náhradu nemajetkové újmy ve výši 300 000 Kč, žalobce b) žádal o náhradu nemajetkové újmy ve výši 300 000 Kč a současně o náhradu majetkové škody ve výši 500 000 Kč, a to ze shodných důvodu uvedených v žalobě v tomto řízení. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ve věci 17 C 241/2014 projednávané Obvodním soudem pro Prahu 2 bylo zjištěno, že zde byla projednávána věc žalobce a) proti žalovanému Ministerstvu spravedlnosti, ve které bylo žalobci přiznáno odškodnění 850 370 Kč. Současně je z tohoto protokolu zjištěno, že zde byl vyslýchán svědek [příjmení] [příjmení], který uvedl, že:„ o podnikání a pracovních činnostech žalobce nic bližšího neví, pouze to, že pracuje pro firmu kolem aut.“ Z obchodního rejstříku společnosti ekolikvo s. r. o. bylo zjištěno, že jejím jediným jednatelem a společníkem je žalobce a). Z dopisu Krajského státního zastupitelství z [datum] pak soud zjistil, že v rámci dohledu nad postupem Okresního státního zastupitelství v [obec] bylo zjištěno, že státní zástupce v [obec] nepochybil, pokud zjistil, že ze skutečností, které žalobce uvedl v podání ze dne 29. 10. 2020 a 14. 11. 2020 ani z přiložených příloh nevyplývá podezření ze spáchání trestného činu pomluvy vůči žalobci a). Dále krajský státní zástupce uvádí, že je pravdivé, že byl žalobce a) v minulosti pravomocně odsouzen pro trestní čin vydírání, úvěrového podvodu a přečin proti majetku. Ze žádosti o přezkoumání vyřízení podání a žádost o dohled ve věci Okresního státního zastupitelství v [obec] soud zjistil, že oznamovatelem je žalobce b) i žalobce a). Z dopisu ze dne 10. 12. 2020 bylo zjištěno, že pan [příjmení] v něm oznamuje právnímu zástupci žalobců, že odstupuje od dohodnutého záměru podpisu smlouvy o vkladu částky 500 000 Kč na účet společnosti ekolikvo a zápisu jeho podílu 25 %. Dopis osobně převzala asistentka advokáta [jméno] [příjmení]. Z dopisu okresního státního zástupce adresovanému žalobci a) i žalobci b) soud zjistil, že se zde uvádí, že:„ státní zástupce si vyžádal k Vaší osobě opis rejstříku trestů, aby posoudil, zda nejste s kriminální činností spojován nepravdivě a zjistil, že jste byl v letech 1990 -2009 čtyřikrát soudně trestán mj. za vydírání, úvěrový podvod a přečin proti majetku“. Ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 19. 1. 2022 bylo zjištěno, že žádost žalobců o úhradu nemajetkové újmy byla posouzena jako neoprávněná a žalobcům nebylo ničeho přiznáno. Z odvolání okresního státního zástupce ze dne 4. 2. 2020 ve věci 3 T 85/2018 soud zjistil, že je zde uvedeno, že:„ žalobce a) byl soudem uznán na vinu dvěma trestními činy, při kterých ohrozil další účastníky silničního provozu.“ Z dopisu žalobců ze dne 12. 12. 2020 adresovanému Krajskému státnímu zastupitelství soud zjistil, že žalobce požádal o přezkum postupu Okresního státního zastupitelství v [obec] a přidělení věci jinému státnímu zastupitelství. Z dopisu Krajského státního zastupitelství ze dne 29. 1. 2021 pak vyplývá, že žádost byla odmítnuta, neboť v postupu státního zástupce neshledal krajský státní zástupce žádná zásadní pochybení. Ze žádosti o informace ze dne 6. 2. 2021 sepsané žalobcem a) a adresované Krajskému státnímu zastupitelství v Plzni soud zjistil, že žalobce a) požádal o doložení rozsudku o svém odsouzení za úvěrový podvod, tato žádost pak byla Krajským státním zastupitelstvím v [obec] odmítnuta rozhodnutím ze dne 10. 2. 2021. Proti rozhodnutí Krajského státního zastupitelství podal žalobce a) odvolání. Z rozhodnutí Vrchního státního zastupitelství ze dne 17. 3. 2021 pak vyplývá, že rozhodnutí Krajského státního zastupitelství bylo zrušeno a vráceno zpět k novému projednání. Dále bylo zjištěno, že žalobce a) požádal dne 25. 2. 2021 u Krajského soudu v Plzni o informaci o tom, zda článek uveřejněný na servu [webová adresa] dne [datum] s názvem„ soud zprostil viny muže ze [obec], který měl schválně vyvolávat dopravní nehody“, odpovídá skutečnosti. V návaznosti na tuto žádost pak bylo Krajským soudem v Plzni sděleno, že informace týkající se trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni byly poskytnuty jedné osobě – redaktorovi z Deníku [anonymizováno] a [webová adresa], přičemž přílohou je žalobci a) zasílán i tento dopis v anonymizované podobě. Žalobce a) dále podal k Vrchnímu státnímu zastupitelství v [obec] podnět k prošetření obou státních zástupců a to za jejich výroky, že žalobce a) byl v minulosti pravomocně odsouzen mj. pro trestní čin vydírání, úvěrového podvodu atd. Dopisem ze dne [datum] pak bylo žalobci a) Vrchním státním zastupitelstvím sděleno, že jeho podnět je postoupen Krajskému státnímu zastupitelství v Plzni. Z dopisu ze dne 19. 5. 2021 soud zjistil, že okresní státní zástupce [jméno] [příjmení] sdělil žalobci na adresu jeho datové schránky, že postup státní zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl v souladu se zákonem, stejnými skutečnostmi se pak zabývalo i Krajské státní zastupitelství, které právnímu zástupci žalobců sdělilo dne 9. 6. 2021 a 25. 6. 2021 že jeho žádost je neopodstatněná. Z dopisu Okresního státního zastupitelství adresovanému právnímu zástupci žalobců soud zjistil, že se v něm okresní státní zástupce omlouvá za pochybení, ke kterému došlo při jeho trestním stíhání a současně sděluje, že vyjádření státní zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nebylo posouzeno jako závažné pochybení a z tohoto důvodu jí není potřeba ukládat kárné opatření. Soud dále provedl k důkazu protokol z jednání ve věci zdejšího soudu 11 C 387/2021 z [datum rozhodnutí], při kterém byla vyslýchána svědkyně [příjmení]. Z jejího výslechu pak vyplývá, že má pracovní smlouvu s právním zástupcem žalobců na pozici asistentky a společnost ekolikvo je jejich klientem a současně i pan žalobce a), z toho titulu navštěvuje svědkyně i žalobce a vzpomíná si na událost, kdy žalobce a) otevřel datovou schránku, aby s jejím obsahem seznámil pana [příjmení], následně pak žalobce a) musel odejít a požádal svědkyni, aby tam s panem [příjmení] zůstala, ona sama neumí datovou schránku otevřít, nemá k ní přístup, obsluhuje jí pouze žalobce a). Pokud jde o dopis ze dne 10. 12. 2020 svědkyně uvedla, že dopis psala na žádost pana [příjmení] a to ještě v den, kdy se seznámil s obsahem datové schránky žalobkyně v [obec]. Soud dále provedl k důkazu komunikaci okresního státního zástupce ze spisu 11 C 387/2021 a další listinné důkazy z tohoto spisu, ze kterých vyplývá, že žalobce a) dne [datum] zaslal Okresnímu státnímu zastupitelství trestní oznámení na neznámého pachatele, přičemž toto oznámení bylo pod hlavičkou společnosti [anonymizováno] s.r.o. a žalobce a) byl podepsán jako:„ [celé jméno žalobce] jednatel“. Obdobné podání však bylo ze strany žalobce a) zasláno na [stát. instituce] již dne 29.10.2020, to však bylo zasláno prostým e-mailem žalobce a) [email]“., jak vyplývá z dokladu o doručení ze dne 29.10.2020.

7. Z provedených důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Ohledně žalovaného bylo vedeno u Okresního soudu v Sokolově trestní řízení pod č.j. 3 T 85/2018, ve kterém byl rozsudkem nejprve uznán vinným z přečinu pojistného podvodu podle § 210 odst. 2, odst. 4 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. Zákoníku. Žalobce a) podal proti odsuzující části rozsudku odvolání, načež Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 8. 12. 2020 č. j. 9 To 225/2020-746 žalobce a) v plném rozsahu podle §159 odst. 3 a §226 písm. b) Trestního řádu, zprostil obžaloby a konstatoval, že skutek, tak jak je popsaný v obžalobě není trestným činem. Po pravomocném skončení shora uvedeného trestního stíhání, se na sociální síti Facebook začaly objevovat diskuze a články o žalobci a), kde byl označen výroky„ kriminalistický zmrd“,„ vyděrač“ a„ podvodník.“ V souvislosti s těmito výroky podal žalobce a) trestní oznámení k Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec], přičemž jedno podání bylo zasláno dne 29.10.2020 další 14.11.2020, přičemž první z nich bylo zasláno z emailu bez ověřeného podpisu žalobce a druhé bylo sepsáno pod hlavičkou společnosti [anonymizováno] s.r.o. a podepsáno žalobcem a) s dovětkem jednatel. Na tato podání bylo reagováno státním zástupcem [anonymizováno] [příjmení] vyrozuměním ze dne 3.12 2020, ve kterém bylo uvedeno, že žalobce a):„ byl v letech 1990 -2009 4 x soudně trestán mj. za vydírání, úvěrový podvod a přečin proti majetku.“ Stejné tvrzení se objevuje i v dopisu Krajského státního zastupitelství ze dne 29.01.2021. Z dalších důkazů pak vyplývá, že se žalobce a) snažil domoci u KSZ a VSZ získání informace, kdy mělo dojít k jeho odsouzení pro úvěrový podvod, avšak tato informace nebyla potvrzena a bylo zjištěno, že údaj uvedený Okresním státním zastupitelství v [obec] a následně převzatým Krajským státním zastupitelstvím v [obec], je nepravdivý. Soud neuvěřil tvrzením žalobců o tom, že pan [příjmení] hodlal investovat do společnosti žalobce b) částku 500 000 Kč. Celá událost se jeví jako účelově vykonstruovaná, když svědek [příjmení] dne [datum] uvedl ve svědecké výpovědi před [název soudu], že o podnikání žalobce nic bližšího neví. Dále se soudu jeví jako vysoce nepravděpodobné, že i kdyby svědek opravdu svůj záměr investovat do žalobce b) myslel vážně, odradil by jej údaj uvedený v dopise Státního zastupitelství o odsouzení žalobce a) za úvěrový podvod, pokud již předtím měl povědomí o jiné trestné činnosti žalobce a) spočívající v pojistném podvodu. Vysoce nepravděpodobná se soudu jeví i přítomnost svědkyně [příjmení] v kanceláři žalobce b) právě v okamžiku, kdy svědek [příjmení] prohlížel obsah datové schránky žalobce b) a její propojení s advokátní kanceláří právního zástupce žalobců její výpověď ještě více znevěrohodňuje. Soud tedy tvrzeným skutečnostem ohledně vzniklé škody zamřenou investicí do společnosti žalobce b) neuvěřil, neboť neuvěřil výpovědi svědka [příjmení], na které bylo prokázání tvrzené skutečnosti zejména postaveno. Výpověď svědkyně [příjmení] je pak nevěrohodná zejména pro její pracovněprávní vztah k právnímu zástupci žalobců.

8. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ZOS“), podle něhož stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány, právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby").

9. Podle §13 ZOS, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

10. Podle § 31a ZOS, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

11. Jak vyplývá ze shora popsaného skutkového stavu, Okresní státní zastupitelství a potažmo i Krajské státní zastupitelství nedopatřením ve svých vyjádřeních uvedli, že se se žalobce a) dopustil trestného činu úvěrového podvodu. Jednalo se o záměnu slov„ úvěrový“ za„ pojistný“, tedy za jednání, které soud posoudil jako administrativní chybu. K posouzení závažnosti tohoto chybného postupu státního orgánu tedy bylo potřeba zjistit, zda toto pochybení naplňuje definici nutnou pro vznik odpovědnosti dle § 13 ZOS. Nesprávný úřední postup není v zákoně blíže definován. Jde o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zprávy výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škody, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Soud je toho názoru, že ačkoliv se Okresní státní zastupitelství dopustilo pochybení, jeho intenzita je natolik malá, že jej nelze považovat za pochybení státního orgánu ve smyslu shora citovaného ustanovení §13 ZOS a není tedy způsobilé vyvodit odpovědnost státu za způsobenou škodu, pod kterou je potřeba podřadit i nárok na zadostiučinění za způsobenou újmu. Pokud jde o vznik újmy jako takové, tak soud dospěl k závěru, že žalobci tvrzená škoda nemohla vzniknout v příčinné souvislosti s pochybením státního zastupitelství, když jednak soud neuvěřil tvrzením žalobců o záměru pana [příjmení] investovat do společnosti ekolikvo s.r.o., jak bylo popsáno shora a druhak to byl sám žalobce a), který trestní oznámení na neznámého pachatel za hanlivé výroky na Facebooku, odeslal za společnost ekolikvo s.r.o., jako její jednatel. Sám tedy způsobil situaci, kdy na podání společnosti ekolikvo s.r.o. bylo Okresním státním zastupitelstvím reagováno přípisem zaslaným do její datové schránky. Byl to pak sám žalobce a), který umožnil cizí osobě nahlížet do datové schránky společnosti. Jak již bylo popsáno shora, soud však této poněkud účelově vykreslené skutečnosti neuvěřil, a to jak pro nevěrohodnost výpovědi svědka [příjmení], tak pro celkovou provázanost osob, které se v okamžiku, kdy pan [příjmení] měl číst dopis Okresního státního zastupitelství v [obec], nacházeli v kanceláři společnosti v [obec].

12. Soud tedy žalobu zamítl jako nedůvodnou a o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 809,66 Kč. Žalovaná nebyla v řízení zastoupena, takže její náklady sestávají toliko z nákladů na cestovné k jednáním soudu v celkové výši 2 809,66 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 404,83 Kč za 192 ujetých km (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,8 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 404,83 Kč za 192 ujetých km (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,8 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t.