7 C 366/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 5 047 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 047 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 4 747 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 5 047 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „pojištění odpovědnosti“) v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „ZOPV“). Žalovaná, coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně, RZ: , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále pouze „vozidlo“), neměla k vozidlu od 14. 12. 2024 do 24. 3. 2025 (celkem 101 dnů) sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv bylo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Vznikla jí tak povinnost uhradit žalobkyni za každý den provozu vozidla bez pojištění odpovědnosti příspěvek v částce 47 Kč, celkem tedy 4 747 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč s datem splatnosti 1. 7. 2025. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, přestože jí byla dne 1. 8. 2025 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, přičemž žalobkyně souhlas projevila výslovně již v žalobě, souhlas žalované je dovozen z ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila.

3. Soud provedl k důkazu výpis z registru silničních vozidel, výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP a upomínky žalobkyně, včetně dokladů o doručení písemností žalované.

4. Z provedených důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu shodný s obsahem žaloby, tedy, že žalovaná byla v období od 14. 12. 2024 do 24. 3. 2025 provozovatelem i vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně, na které nebylo po dobu 101 dnů sjednáno pojištění odpovědnosti, a vozidlo bylo v tomto období vedeno v registru silničních vozidel jako provozované. Dne 17. 4. 2025 žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu, a to ve lhůtě 60 dnů ode dne jejího doručení. Dne 8. 7. 2025 žalobkyně vyhotovila upomínku k úhradě dlužné částky. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 1. 8. 2025.

5. Právní hodnocení věci provedl soud za použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), ZOPV a příslušné vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále „vyhláška“) a dospěl k závěru ve věci samé, jak uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku.

6. Podle § 6 odst. 1 písm. a), odst. 2 ZOPV provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti (§ 7 ZOPV) a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel. Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.

7. Podle § 45 odst. 2 ZOPV provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

8. Podle § 45 odst. 3 ZOPV se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.

9. Podle § 45 odst. 4 ZOPV výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.

10. Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. g) vyhlášky se denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 ve výši 47 Kč.

11. Podle ustanovení § 6 vyhlášky výše nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.

12. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaná neměla pro své vozidlo v uvedeném období, tedy po dobu 101 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti, přestože nebyla provozovatelem vozidla vyňatého z povinnosti sjednat toto pojištění ve smyslu § 7 ZOPV. Vznikla jí tak v souladu se shora citovanými ustanoveními povinnost uhradit žalobkyni příspěvek ve výši součinu počtu dnů a denní sazby 47 Kč, která odpovídá osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč. S ohledem na tvrzení a důkazy předložené žalobkyní, jakož i s ohledem na absenci procesní aktivity žalované, soud dospěl k závěru, že žalobkyni svědčí právo na úhradu příspěvku ve výši 4 747 Kč a v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva také právo na úhradu poplatku ve výši 300 Kč. Soud tedy rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni celkem 5 047 Kč.

13. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu dnem následujícím po dni jeho splatnosti. Žalobkyně má dle ustanovení § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení, jehož výše odpovídá výši úroku z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jak uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. a) – c) bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 747 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.