7 C 64/2026
č. j. 7 C 64/2026-23
V PLATNOSTIRubrum
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o žaloba o zaplacení 5 403,30 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 403,30 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 403,30 Kč od 01. 03. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 403,30 Kč s příslušenstvím v souladu s ust. § 89c zák. č. 373/2011 Sb. Tato pohledávka vznikla na základě převozu žalovaného, sanitním vozem na záchytnou stanici a to dne datum. Žalobci dále vznikla pohledávka na základě ambulantní zdravotní péče poskytnuté žalovanému dne datum, přičemž v době poskytnutí této péče neměl žalovaný sjednáno platné zdravotní pojištění, které by poskytnutou službu pokrylo. Žalovanému byla za obě jmenované zdravotní služby dne 14.02.2023 vystavena faktura č. číslo na částku 5.403,30 Kč se splatností 28.02.2023, která byla zaslána žalovanému doporučeným dopisem dne 17.02.2023 (vráceno zpět – „nevyzvednuto“), dále dopisem dne 03.04.2023 (vráceno zpět – „na uvedené adrese neznámý“) a také dopisem dne 12.10.2023 (vráceno zpět – „nevyzvednuto“). Žalovaný výše uvedenou fakturu v době její splatnosti, ani později neuhradil. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z příkazu ke zdravotnímu transportu bylo zjištěno, že žalobkyně vydala příkaz k převozu 5 403,30 Kč za převoz žalovaného dne 31.01.2023 na záchytnou stanici, včetně doprovodu, a dále za odborné lékařské vyšetření. Z výpisu ověřené platnosti pojištění bylo zjištěno, že žalovaný nemá na území České republiky uzavřeno zdravotní pojištění. Z upomínky bylo zjištěno, že žalovaný byla upomenut o úhradu dlužné částky a výzva mu byla zaslána dne 6.08.2025. Podle ustanovení § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici. Podle § 48 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, se zdravotní služby se poskytují za úhradu, pokud nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění nebo z jiného právního důvodu. Podle § 48 odst. 2 písm. d) pak pacient (tedy i cizinec) je povinen uhradit cenu zdravotních služeb, pokud nejsou hrazeny z pojištění. Ve věci bylo zjištěno a prokázáno, že žalovaný byl pod vlivem alkoholu, proto byl žalobkyní převezena na záchytnou stanici. Žalovaný neuhradil fakturu za převoz a poskytnuté zdravotní služby, na upomínku o zaplacení nereagoval. Žaloba byla podána oprávněně v souladu se shora uvedenými zákonnými ustanoveními. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, je proto povinen v souladu s ust. § 1970 uhradit úrok z prodlení, jehož výše je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.