7 C 7/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr Martinou Burachovičovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí titul . jméno příjmení bytem adresa o zaplacení 18 153,11 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 153,11 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 1. 2. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 62,24 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 18 153,11 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že„ Žalobce - [právnická osoba] - (dále také„ banka“) uzavřela s žalovaným Smlouvu o účtu [číslo] dne [datum] (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Na základě této Smlouvy se banka zavázala zřídit žalovanému bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaný se dle Smlouvy zavázal zaplatit veškeré náklady a výdaje které v souvislosti se Smlouvou dle aktuálního Ceníku. Pro případ ukončení Smlouvy se žalovaný zavázal uhradit všechny případné dluhy. Ke dni 17.06.2019 došlo ke zrušení účtu a žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek, které ke dni 31.01.2020 činily 18 215,35 Kč, včetně úroku z prodlení ve výši 10% ročně z dlužné částky. Vzhledem k výše uvedenému, žalobce za žalovaným ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající z jistiny ve výši 18.153,11 Kč a příslušenství tvořeného: (i) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % p.a. z částky 18.153,11 Kč ode dne 1. 2. 2020, do zaplacení; (ii) kapitalizovaným úrokem z prodlení ke dni převedení pohledávky na evidenční účet, tj. 31. 1. 2020, ve výši 62,24 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Ke stavu věci soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o účtu, v níž se žalobkyně jako banka zavázala za podmínek stanovených smlouvou otevřít pro žalovaného osobní účet č. [bankovní účet], včetně vydání debetní karty k tomuto účtu. V uvedené smlouvě se žalovaný zavázal hradit ceny za služby spojené s vedením účtu dle podmínek stanovených ve Všeobecných obchodních podmínkách. Z přehledu finančních transakcí k uvedenému účtu bylo zjištěno, že žalovaný dne 4.10.2019 čerpal finanční prostředky ze svého účtu, ve výši 20 135,9 Kč. Dne 25.11.2019 pak na účet vložil částku 1 982,79 Kč O zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván upomínkou ze dne 22.6.2018. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že smlouva o účtu je smlouva, která se řídí ustanovením § 2663 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdy smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle ustanovení § 2665, ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Žalobkyní předložených výpisů z běžného účtu žalovaného, které jsou v daném případě pro soud dostatečným důkazem o čerpání úvěrových prostředků, a vzniku kontokorentu v požadované výši vyplývá, že žalobkyně svoji povinnost podle smlouvy řádně plnila, přičemž žalovaný na druhé straně svůj závazek ze smlouvy čerpané peněžní prostředky vrátit, nesplnil. Soud jej tak ke splnění této povinnosti zavázal v tomto rozsudku, přičemž s ohledem na jeho prodlení mu dále podle požadavku žalobkyně uložil povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ustanovení § 1970 obč. zák. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 153,11 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.