7 C 76/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: návrh na stanovení výživného pro manželku <b>I. Žaloba na stanovení výživného manželky ve výši 5 000 Kč měsíčně od března 2021, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Předmětem řízení je nárok žalobkyně na vyměření výživného na manželku, které požaduje od března 2021. Svůj nárok odůvodnila tím, že manželství se žalovaným uzavřela dne 24.09.2010. Manželství dosud trvá, ale dlouhodobě neplní svoji funkci a u zdejšího soudu byl podán návrh na rozvod. Manželé dosud sdílejí jeden byt, podílejí se rovným dílem na úhradě nákladů na bydlení, ale společně nehospodaří od března 2020. Žalobkyně je v současné době bez příjmů, když v důsledku pandemie Covid přišla o zaměstnání. Je evidována na úřadu práce, avšak v současné době bez nároku na jakoukoliv dávku. Poslední část podpory v nezaměstnanosti obdržela v lednu. Žalovaný pracuje jako OSVČ na stavbách. Základ daně měl v roce 2020 podle daňového přiznání ve výši 110 208 Kč. Žalovaný k žalobě uvedl, že s hrazením výživného na manželku nesouhlasí. Uvedl, že mu bylo vyměřeno výživné na nezletilého syna ve výši 4 000 Kč a zároveň bude splácet dluh na výživném ve splátkách po 1 000 Kč. Sám si hradí sociální a zdravotní pojištění, což činí měsíčně částku kolem 5 000 Kč. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda s ohledem na ukrajinskou státní příslušnost účastníků, je dána jeho pravomoc a příslušnost k řízení. Vycházel při tom ze Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28.05.2001, podle které dle čl. 35, vyživovací povinnost mezi manžely se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území má bydliště osoba uplatňující nárok na výživné. Pravomoc pro vedení řízen je pak dána soudu smluvní strany, na jejímž území má bydliště osoba uplatňující nárok na výživné. Z uvedeného vyplývá, že Okresní soud v Soklově je příslušný k vedení daného řízení, za použití českého právního řádu. Soud vycházel z listin, předložených oběma účastníky. Z oddacího listu zjistil, že účastníci uzavřeli sňatek dne 24.09.2010 na Ukrajině. Z manželství se dne [datum] narodil syn [jméno]. Z potvrzení od Úřadu práce- kontaktní pracoviště [obec] soud zjistil, že žalobkyně je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání od 7.07.2020 a byla jí poskytována podpora v nezaměstnanosti. Z výpisu z živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaný má od roku 2013 vedenou živnost. Z přiznání k dani z příjmů žalovaného za rok 2020 soud zjistil, že základ daně činil v roce 2020 110 208 Kč. Z přehledu od VZP soud zjistil, že žalovaný hradí zálohy na zdravotní pojistné ve výši 2 393 Kč a zálohy na důchodové pojištění ve výši 2 588. Z Potvrzení o platební transakci ze dne 13.04.2021 soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni částku 34 608 Kč. Mezi účastníky bylo nesporným, že na bytových potřebách se podílejí rovným dílem, když v současné době stále užívají jeden byt. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle ustanovení § 697 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdy manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Podle ustanovení § 911 o.z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Vzhledem k tomu, že ze zjištěného stavu vyplývá, že manželé mají obdobnou hmotnou úroveň, kdy manželovi po úhradě nutných plateb nezbývá více, než s čím disponuje manželka, soud návrh na stanovení výživného zamítl v plném rozsahu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, když účastníci žádné náklady nahradit nepožadovali.