7 C 82/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela o: rozvod manželství <b>I. [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] [celé jméno manžela] uzavřené dne 16. 8. 2008 před Matričním úřadem [anonymizována dvě slova] [územní celek], Ruská federace, se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Manželé podali u zdejšího soudu společný návrh na rozvod manželství s odůvodněním, že manželství neplní své funkce a je trvale a hluboce rozvráceno. Protože účastníci řízení jsou ruskými státními příslušníky, je ve sporu obsažen mezinárodní prvek a soud proto nejprve řešil otázku, zda k projednání žaloby je dána mezinárodní příslušnost českých soudů. Vycházel přitom z článku 26 dvoustranné o Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních, podle které rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době podání návrhu. Je-li jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý druhé smluvní strany, použije se právní řád smluvní strany, u jejíhož orgánu řízení o rozvod probíhá. Podle článku 27 pak k rozvodu manželství v případě uvedeném v článku 26 odst. 1 je dána pravomoc orgánů té smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době podání návrhu. Mají-li oba manželé v době podání návrhu bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc také orgánů této smluvní strany. Vzhledem k tomu, že účastníci měli poslední společné bydliště v obvodu Okresního soudu v Sokolově, je podle § 88 písm. a) o.s.ř. místně příslušným k projednání žaloby tento soud. Dále soud řešil otázku, jakého právního řádu má použít. Zde postupoval dle výše citované smlouvy, podle které se rozvod manželství řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu na zahájení řízení. Vzhledem k tomu, že oba účastníci jsou občany Ruské federace, použil soud ruského právního řádu, to znamená Zákona o rodině Ruské federace ze dne 29.12.1995 upravující rozvod manželství. Na základě provedených důkazů (oddací list účastníků) a shodného vyjádření účastníků soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství, které bylo registrováno dne 16.08.2008 před Městským matričním oddělením v [anonymizováno]. Za trvání jejich manželství se narodil syn [jméno] dne [datum], ohledně jeho výchovy a výživy byla zdejším soudem schválena dohoda manželů pod č.j. 40 Nc 28047/2022 ze dne 3.08.2022 Manželé spolu nežijí ve společné domácnosti již od roku 2018 a nemají zájem soužití obnovit. Takto zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle článku 21 - Ruského zákona o rodině, podle kterého soud manželství rozvede, jestliže zjistí, že další společný život manželů a zachování rodiny nejsou možné. Vzhledem k tomu, že účastníci spolu nežijí již od roku 2018, mají syna a práva a povinnosti k němu si vypořádali dohodou, která byla zdejším soudem schváklena, je zřejmé, že rozvodem manželství nebudou jejich práva porušena. Soud proto v souladu s článkem 23 zákona o rodině a s ohledem na nezvratitelný postoj účastníků žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o rozvod manželství.