8 C 106/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Janků ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o výživném pro manželku

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně měsíčně částkou 1500 Kč, která je splatná vždy do každého 15. dne v měsíci, předem k rukám žalobkyně, s účinností od 22. 4. 2021 do 30.6.2021.

II. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně měsíčně částkou 2000 Kč, která je splatná vždy do každého 15. dne v měsíci, předem k rukám žalobkyně, s účinností od 1.7. 2021 do právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků.

III. Nedoplatek na výživném na žalobkyni vzniklý za období od 22. 4. 2021 do 28. 2. 2022 v celkové výši 19 450 Kč je žalovaný povinen uhradit žalobkyni ve splátkách po 1000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 15. dne v měsíci s účinností od 1. 4. 2022.

IV. Žaloba ve zbývající části, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl povinen přispívat na její výživu měsíčně částkou 500 Kč, která by byla splatná vždy do každého 15. dne v měsíci, předem k rukám žalobkyně, s účinností od 22. 4. 2021 do 30.6.2021, se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne 22.4.2021 domáhá přiznání výživného mezi manželi v částce 2000 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne v měsíci předem, současně navrhuje přiznat náklady řízení. V úvodu návrhu přibližuje uzavření manželství, narození nezletilé dcery [jméno], poukazuje na krizi v manželství a násilí ze strany manžela, které je řešeno policií. Dále přibližuje své poměry, kdy je na rodičovské dovolené s nezletilou, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 500 Kč měsíčně, žalovaný přispěl na výživu nezletilé od měsíce dubna 2021 částkou 4000 Kč. Díky nízkému věku dcery, která vyžaduje nepřetržitou péči, nemá žádný další příjem, nástup do předškolního zařízení je pro nezletilou nejistý, do skončení rodičovské dovolené budou proto společně doma. Dále poukazuje na to, že žalovaný je jediný, který v tuto chvíli je schopen dosahovat výdělku, podle informací je zaměstnán u městské policie [obec] a dosahuje výdělku 30000 Kč měsíčně, naopak žalobkyně není schopna z rodičovského příspěvku a výživného na nezletilou pokrýt své náklady a náklady na nezletilou. Dále žalobkyně cituje §697 občanského zákoníku, kdy není její vinou, že je bez příjmu, není tou která by zapříčinila rozpad manželství. Dle jejího názoru částka 2000 Kč odpovídá stejné hmotné a kulturní úrovni manželů, žalovaný si vyživovací povinnost vůči žalobkyni nějak neplní, kdy v současné době je odkázána na pomoc rodiny a je nucená žít u svého dědy. K návrhu žalobkyně nepředložila žádné listiny.

2. Při jednání žalobkyně sdělila, že je schopna přistoupit na smírné řešení, pokud by výživné činilo 1500 - 2 000 Kč měsíčně počínaje od podání žaloby, dále odkázala na svůj návrh a doplnila, že 20. 4. 2021 se odstěhovala ze společného bydliště, které bylo na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně] adresu [adresa žalobkyně], kdy se jednalo o bydliště jejího dědy [jméno] [příjmení], kterému přispívala na bydlení 3 000 Kč měsíčně. Následně se 19. 10. 2021 se společně s dcerou přestěhovala na novou adresu [adresa], [obec], jde o nájemní bydlení, kde náklady činí 8 000 včetně záloh na teplo a teplou vodu a další náklady, plyn a elektřina je zvlášť, zálohy by měli činit 2 500 Kč měsíčně. Do 19. 10. 2021 pobírala rodičovský příspěvek ve výši 10 650 Kč měsíčně, za září a říjen 2021 obdržela přídavek na dítě v celkové výši 1 130 Kč měsíčně. Od září pracovala na dohodu o provedení práce u cateringové společnosti v [obec], za září činil příjem 1 170 Kč a za říjen bych měla obdržet 700- 800 Kč. Aktuálně má podepsanou dohodu o provedení práce se [právnická osoba] [anonymizováno], kde by měla mít odměnu 250 Kč za odměnu, roční rozsah je omezen na 300 hodin. V současné době nevlastní žádný hodnotnější movitý či nemovitý majetek. Náklady na stravu a ošatné činí přibližně 8 000 Kč měsíčně. S žalovaným má společnou půjčku, kterou před manželstvím společně zkonsolidovali v srpnu 2018, její půjčka tehdy činila okolo 100 000 Kč a žalovaného půjčka okolo 200 000 Kč, kdy se jednalo o půjčku na střechu nemovitosti, která ji nikdy nepatřila, převážnou část půjčky by proto měl uhradit žalovaný, je to připravena řešit v majetkovém vypořádání s manželem. Za období březen, duben, květen 2021, ještě hradila poplatky za televizi a internet. Nemá žádné zdravotní omezení, nemám ani zvýšené výdaje. Pokud jde o nezletilou dceru, aktuálně by již přídavky na děti dostávat neměla, dále ji žalobce hradil výživné na dceru 2 000 Kč a to nepravidelně. Školkovné na nezletilou činí 36 000 Kč ročně, kdy navštěvuje soukromou školku v [část obce], stravné činí 1600 Kč měsíčně. Dceři hradí stavební spoření, sobě životní pojištění a penzijní připojištění v souhrnné výši 2 000 Kč měsíčně včetně poplatku za telefon.

3. Při závěrečném návrhu požádala, aby jejímu návrhu bylo v plném rozsahu vyhověno, pokud jde o případný dluh na výživném, souhlasí s jeho rozložením do splátek, a to v rozmezí [číslo] 1500 Kč měsíčně.

4. V průběhu prvního jednání a k další výzvě soudu žalovanou předložila listiny (platby za televizi a internet na čl. 24, dohoda o zálohových platbách vč. přílohy na čl. 25-26, přihláška dítěte do MŠ na čl. 27-29, dohoda o provedení práce, smlouva o pronájmu bytu, výpis z KN, protokol o předání předmětu nájmu, evidenční list, doklad o úhradě jistoty, doklad o úhradě části nájmu vše na čl. 30 (svazek).

5. Žalovaný v rámci svého vyjádření přibližuje jejich manželskou krizi, poukazuje na chování žalobkyně a její problémy s alkoholem, dále přibližuje incident, který předcházel jeho vykázání ze společné domácnosti. O nezletilou též pečuje, pravidelně se s ní stýká. V důsledku lživého obvinění ze strany žalobkyně měl být postaven mimo službu a byl mu předán nový platový výměr na částku 17 380 Kč, momentálně je v pracovní neschopnosti. Sám splácí společnou půjčku ve výši 7800 Kč každý měsíc, dále hradí výživné ve výši 2000 Kč za duben a 1500 Kč za květen. Též poukazuje na to, že si žalobkyně měla z jeho účtu fiktivně a podvodné odčerpávat peníze na svůj účet, to celkem 89 000 Kč za období od 30.3.2020 do 2.4.2021. Následně ji její přístup na účet zrušil. Sám je též proto odkázán finanční pomoc svých rodičů. Závěrem poukazuje na to, že nemá dostatek finančních prostředků pro placení výživné ho na manželku, proto navrhuje, aby návrh žalobkyně byl zamítnout a byly mu přiznány náklady řízení. K vyjádření žalovaný předložil listiny (platový výměr na čl. 12, sdělení o převedení na jinou práci na čl. 13, výpisy z účtu na čl. 14-15)

6. Žalovaný při jednání nechtěl přistoupit na smírné řešení navrhované žalobkyni, odkázal na své vyjádření a doplnil, že v dubnu 2021 byl zaměstnán u Městské policie [obec] jako strážník, avšak již byl v pracovní neschopnosti, pracovní poměr trval až do 31. 7. 2021, kdy pracovní poměr ukončil dohodou, a to z důvodu podmínek ze strany zaměstnavatele, kdy s ohledem na chování manželky jej chtěli převést na jinou práci, kdy měl zametat chodníky, na což nepřistoupil, vše bylo pod tíhou obvinění ze strany manželky, avšak policie jej dosud z ničeho neobvinila. Jeho příjem v té době pocházel z nemocenských dávek okolo 20 000 Kč měsíčně. Od 1. 8. 202 byl veden na Úřadu práce, avšak doposud žádné dávky nezaměstnanosti neobdržel, podpora mu byla vyměřena z nesprávné částky, proti rozhodnutí se odvolal. Od 16. 9. do 21. 9. 2021 odpracoval 5 směn na pile u pana [příjmení] v SRN, musel zde skončit, neboť je alergik a navíc mu práce nevyhovovala, i pokud jde o dojíždění, prozatím mu přišla výplatnice na 200 euro, peníze mu však zatím nepřišli. Do této doby vše platil z našetřených peněz, dále jej podporují rodiče, úvěr má nyní na 3 měsíce přerušený. Žalobkyně si bez jeho vědomí z jeho účtu převáděla finanční prostředky poté, co se dozvěděla, že nemovitost v [obec] nebude psána ani z části na její osobu, takto si z účtu odčerpala 98 000 Kč, a to od března 2020 do března 2021. Pokud jde o předmětný úvěr, chtěl ji vyjít vstříc manželce, neboť její úvěr měl vysoké úroky, úvěr tedy zkonsolidovali, v mezidobí se zvýšil úrok na 6,9 %, dále si splátky nemohl odečítat již z daní. Vlastní nemovitosti na [obec] č. e. [anonymizováno], to je i jeho současné bydliště, jiný hodnotnější majetek nevlastním. Pokud jde o jeho zdraví, s alergií a astmatem nemá žádné zvýšené náklady. V průběhu druhého jednání žalovaný předložil listiny (rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti, oznámení o podpoře, rozhodnutí o zrušení podpory, potvrzení o vedení v evidenci uchazečů, rozhodnutí ředitele věznice ve věcech služebního poměru, dopis z úřadu práce, potvrzení o vedení v evidenci uchazečů (3x), rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti.

7. Při závěrečném návrhu setrval na své argumentaci, s žalobou stále nesouhlasí, není schopen hradit výživné na manželku, které navrhuje žalobkyně.

8. Soud věc projednal během dvou jednání, rozsudek byl vyhlášen samostatně. Soud provedl důkazy navržené účastníky a dále rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 21. 12. 2021, č. j. 22 Nc 7427/2021-145.

9. Z platového výměru vydaného [územní celek] a sdělení o převedení na jinou práci soud zjistil, že od 31.3.2021 byl žalovanému stanoven plat ve výši 17 380 Kč měsíčně, účinností od 1.4.2021 byl převeden na jinou práci. Z výpisu z účtu žalovaného, soud zjistil, že žalovaný uhradil na splátku spotřebitelského úvěru 2x 7811 Kč a za duben a květen uhradil na výživném pro svou nezletilou dceru 2000 Kč a 1500 Kč. Z nájemní smlouvy, dohody zálohových platbách a rozpisu záloh soud zjistil, že na zálohách na platby spojené s užíváním bydlení u svého dědy žalovaná hradila zálohy 3000 Kč měsíčně, nájemné za pronájem bytu na současné adrese bydliště hradí 8000 Kč měsíčně včetně záloh na teplo a teplou vodu, další náklady energie jsou zvlášť, předmět nájmu jí byl předán dne 22.10.2021. Z přihlášky dítěte do MŠ soud zjistil, že by nezletilá dcera účastníků měla navštěvovat mateřskou školu v [obec]. Z dohody o provedení práce s [jméno] [příjmení] ([anonymizována dvě slova]) soud zjistil, že ji náleží odměna ve výši 250 Kč na hodinu, sjednaný rozsah práce činí maximálně 300 hod. ročně, dohoda byla uzavřena dne 19.10.2021 do 28.2.2022. Z rozhodnutí úřadu práce o podpoře v nezaměstnanosti a potvrzení o evidenci uchazečů o zaměstnání soud zjistil, že žalovaný byl v evidenci uchazečů o zaměstnání od 1. 8. do 15.9.2021, dále od 25. 10. 2021 do 17.11.2021 a dále od 5.1.2022 do 31.1.2022, od 1.8.2021 mu byla přiznána podpora v nezaměstnanosti ve výši 7431 Kč měsíčně, po novém rozhodnutí ve výši 13 121 Kč měsíčně, dále od 25. 10. 2021 ve výši 15 560 Kč měsíčně, od 5.1.2022 do 25.2. 2022 ve výši 12 089 Kč a potom dále 10 880 Kč. Ze právy UP [obec] soud zjistil, že od 16.9.2021 do 21.9.2021 žalovaný pracoval v SRN s příjmem 343,29 Eur hrubého. Z rozhodnutí o služebním poměru jsou zjistil, že od 1.2. 2022 žalovaný nastoupil k vězeňské službě do služebního poměru jako strážmistr se služebním příjmem ve výši 29 780 Kč měsíčně. Z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 21. 12. 2021, č. j. 22 Nc 7427/2021-145 soud zjistil, že žalovanému bylo stanoveno výživné na nezletilou dceru 3500 Kč měsíčně s účinností od 23.3.2021, dluh na výživném ve výši 14933Kč za období od 23.3.2021 do 31.12.2021 je povinen uhradit ve splátkách po 500Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek s účinností od 1.1.2022, s tím, že soud vycházel z průměrného čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši 31 474 Kč, v období od 3-6/ 2021 byl žalovaný v pracovní neschopnosti, pracovní poměr byl skončen dohodou ke dni 31.7.2021, žalovaná pobírala rodičovský příspěvek do 19.10.2021 ve výši 10650 a přídavky na děti, za říjen 2021 činil její další příjem 5750Kč. Ze soudního sytému ISAS a CEO soud zjistil, že manželství účastníků vzniklo 27. 7. 2019 před MěÚ v [obec], doposud trvá, za manželství se narodila nezletilá dcera [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], rozsudkem zdejšího soudu ze 1.3.2022, sp.zn. 8 C 59/2021 bylo manželství účastníků rozvedeno.

10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin a shodných tvrzení účastníků dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé, že manželství účastníků vzniklo 27. 7. 2019 před MěÚ v [obec], doposud trvá, za manželství se narodila nezletilá dcera [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], rozsudkem zdejšího soudu ze 1.3.2022, sp.zn. 8 C 59/2021 bylo manželství účastníků rozvedeno. Dne 20. 4. 2021 se žalovaná po předchozím incidentu s žalovaným a jeho policejním vykázáním odstěhovala ze společného bydliště, které bylo na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně] adresu [adresa žalobkyně], kdy se jednalo o bydliště jejího dědy [jméno] [příjmení], kterému přispívala na bydlení 3 000 Kč měsíčně. Následně se 19. 10. 2021 společně s dcerou přestěhovala na novou adresu [adresa], [obec], do nájemního bytu, kde náklady činí 8 000 včetně záloh na teplo a teplou vodu a další náklady, plyn a elektřina se hradí zvlášť. V rozhodném období od podání žaloby 22.4.2021 do 19. 10. 2021 pobírala rodičovský příspěvek ve výši 10 650 Kč měsíčně, za září a říjen 2021 obdržela přídavek na dítě v celkové výši 1 130 Kč měsíčně. Od září pracovala na dohodu o provedení práce u cateringové společnosti v [obec], za září činil příjem 1 170 Kč a za říjen obdržela 5 750 Kč. Od 19.10.2021 pracuje dle dohody o provedení práce u [jméno] [příjmení] ([právnická osoba] [anonymizováno]), s odměnu 250 Kč za odměnu, roční rozsah je omezen na 300 hodin. V současné době nevlastní žádný hodnotnější movitý či nemovitý majetek.

11. Žalovaný pracoval před podáním žaloby zaměstnán u Městské policie [obec] jako strážník, s průměrným čistým měsíčním příjem ve výši 31 474Kč, v období od 3-6/ 2021 byl žalovaný v pracovní neschopnosti, pracovní poměr byl skončen dohodou ke dni 31.7.2021. Žalovaný byl v evidenci uchazečů o zaměstnání od 1. 8. do 15.9.2021, dále od 25. 10. 2021 do 17.11.2021 a dále od 5.1.2022 do 31.1.2022, od 1.8.2021 mu byla přiznána podpora v nezaměstnanosti ve výši 7431 Kč měsíčně, po novém rozhodnutí ve výši 13 121 Kč měsíčně, dále od 25. 10. 2021 ve výši 15 560 Kč měsíčně, od 5.1.2022 do 25.2. 2022 ve výši 12 089 Kč měsíčně a potom dále 10 880 Kč měsíčně. Od 1.2. 2022 žalovaný nastoupil k vězeňské službě do služebního poměru jako strážmistr se služebním příjmem ve výši 29 780 Kč měsíčně. Žalovaný vlastní nemovitost na [obec] č. e. [anonymizováno], ve které současně bydlí. Žalovaný splácí společnou půjčku ve výši 7811 Kč měsíčně, za duben a květen uhradil na výživném pro svou nezletilou dceru 2000 Kč a 1500 Kč. Žalovaný je zdravý, léčí se s alergií a astmatem, nemá s tím spojeny zvýšené náklady.

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce zejména podle ustanovení §697 o.z., kdy manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném. Dle ustanovení §913 o.z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

13. Po zhodnocení všech shora uvedených skutkových závěrů v kontextu s citovanou právní úpravou soud dospěl závěru, že žaloba je z převážné časti důvodná.

14. V posuzovaném případě se žalobkyně domáhala přiznání výživného po žalovaném z titulu jeho manželky ve výši 2000Kč měsíčně počínaje od podání návrhu, a to s ohledem na její majetkové poměry, které jí ve srovnání s žalovaným nedovolují uspokojovat její potřeby a potřeby nezletilé, s poukazem na ustanovení § 697 o.z. Obecně, smyslem citovaného ustanovení o vyživovací povinnosti mezi manžely je zajistit stejnou hmotnou a kulturní úroveň oběma manželům. Předpokladem pro uplatnění vyživovací povinnosti mezi manžely postačuje situace, že oba jsou schopni zajišťovat své potřeby, ale v rozdílné míře (sdílení benefitů). Na požadavek stejného životního standardu obou manželů je pak nutno pohlížet s určitými korekcemi, když životní úroveň nelze posuzovat jen ve vztahu k dosahovaným měsíčním příjmům, ale je třeba vzít v úvahu všechny majetkové a osobní poměry, přičemž institut výživného mezi manžely pak plní určitou dorovnávací funkci v případě, že by životní standard jednoho z manželů byl zřetelně odlišný. V daném případě má soud za prokázané, že své potřeby uspokojují v rozdílné míře, kdy jejich životní standard je zřetelně odlišný. Pokud jde o rozhodné období (od podání žaloby), žalobkyně žije sama se svou nezletilou dcerou ve věku necelých tří let, která ji byla svěřena do péče, v nájemním bytě s nájemným ve výši 8000Kč + náklady na energie, když předtím do 19.10.2021 bydlela u svého dědy, kterému přispívala částkou 3000Kč na náklady na bydlení, když společné bydliště opustila vzhledem k incidentu s žalovanému a jeho následném policejním vykázáním, do 19.10.2021 byla odkázána na rodičovský příspěvek ve výši 10 650Kč, po té její příjem pocházel z dohody provedení práce, z přídavku na dítě (od září 2021) a výživného na nezletilou, které žalovaný navíc hradil nepravidelně. Její situaci po celé období lze hodnotit jako značně nepříznivé, sotva postačující uspokojovat její základní potřeby, ve zbytku, jak sama žalobkyně uváděla, byla odkázána na pomoc rodiny, přičemž její schopnosti a možnosti dosahovat větších příjmů byly a jsou s ohledem na péči o nezletilou značně omezené. Oproti tomu žalovaný zůstal bydlet ve své nemovitosti, v době zahájení řízení dosahoval průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 31 474 Kč, v období od 3-6/ 2021 byl žalovaný v pracovní neschopnosti, pracovní poměr pak skončil dohodou ke dni 31.7.2021. Následně byl střídavě evidován na úřadu práce s podporou mezi 7431 Kč až 15 560 Kč měsíčně, chvíli pracoval v SRN, od 1.2. 2022 žalovaný nastoupil k vězeňské službě do služebního poměru jako strážmistr se služebním příjmem ve výši 29 780 Kč měsíčně. Žalovaný ve věci nenabídl žádné rozumné vysvětlení, z jakých důvodů ukončil zaměstnání dohodou, pokud tak učinil na nátlak zaměstnavatele a z důvodů tvrzeného lživého obvinění ze strany žalobkyně, jen nutno podoktnout, že v tomto ohledem ani po poučení tato svá tvrzení neprokázal. Stejně tak není zřejmé, že pokud nechtěl vykonávat novo práci, která mu byla původním zaměstnavatelem po přeřazení přidělena, si nehledal žádnou novu práci, do které by mohl po skončení pracovního poměru nastoupit. Při takovém skončení poměru (dohodou) si pak žalovaný musí být vědom tohoto, že jeho vyživovací povinnost, jak k nezletilé, tak i k manželce nadále trvá, a v takovém případě je nutné plně vycházet ze zásady potenciality příjmů ve smyslu ustanovení §913 o.z., tj. že je v jeho schopnostech dosahovat obdobného příjmu, jako před skončením pracovního poměru, což se ostatně prokázalo i tím, že žalovaný po krátkou dobu pracoval v SRN minimálně s obdobným příjmem, kdy prezentované důvody skončeni tohoto zaměstnání (že alergik a navíc mu práce nevyhovovala, i pokud jde o dojíždění) jsou z pohledu plnění vyživovací povinnosti nedůvodné a od 1.2.2022 nastoupil do nového zaměstnání (služebního poměru) s počátečním příjmem 29 780 Kč měsíčně. Počínaní žalobce, pokud jde o skončení původního pracovního poměru a následné období nezaměstnanosti lze ve světle skutkových zjištění hodnotit ve smyslu §913 o.z. jako jednání, kterým se žalovaný vzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti. Pokud pak žalovaný argumentuje splácením půjčky za žalobkyni, je nutné reflektovat to, že tím splácel primárně svou část půjčky a že půjčka byla použita na jeho nemovitost, přičemž případný vypořádací podíl z titulu této půjčky lze zohlednit v rámci vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Navíc, jak tvrdil, úvěr po dobu tří měsíců, s ohledem na přerušení, nesplácel. Pokud pak dále argumentuje odčerpáním peněž z účtu ze strany žalobkyně, je toto z hlediska dané věci nepodstatné, neboť to bylo v době, kdy spolu žili ve společné domácnosti jako manželé, peněžní prostředky na účtu pak spadají do SJM, navíc to bylo v období, které není předmětem tohoto řízení. Lze tedy jednoznačně dospět k závěru, že hmotná a kulturní úroveň obou účastníků nebyla zásadně stejná, standard žalobkyně se stal zřetelně nižším, proto z pohledu ustanovení §697 o.z. nastaly důvody pro přiznání výživného. Přiznané výživné pro žalobkyni v takovém případě tedy vyrovnává hmotnou a kulturní úroveň, jíž žalobkyně svými schopnostmi a možnostmi nedosahuje. Pokud jde pak o výši výživného, soud má za to, že přiznané výživné ve výši 2000Kč měsíčně (výrok II) plně odpovídá možnostem a schopnostem žalovaného a jeho celkovým rodinným a majetkovým poměrům, včetně počtu vyživovacích povinností (i výše), přičemž ve věci nebyly zjištěny žádné důvody pro nepřiznání výživného v takové výši (vyjma období od 22. 4. 2021 do 30.6.2021). Pro toto období pak soud nedospěl k závěru, že by výživné 2000Kč měsíčně bylo ve schopnostech a možnostech žalovaného, když ten v tento období byl odkázán na dávky v nemoci, které mají primárně saturovat jeho potřeby v důsledku nemoci či zdravotního omezení a žalobkyni soud proto přiznal jen částku ve výši 1500Kč (výrok I) a s tím ve zbývající části (500Kč měsíčně za předmětné období) soud žalobu zamítl (výrok IV.).

15. Z hlediska bližší intepretace jednotlivých výroků to pro účastníky znamená, že žalovaný byl povinen přispívat na výživu žalobkyně měsíčně částkou 1500 Kč, s účinností od 22. 4. 2021 do 30.6.2021 a dále od 1.7. 2021 do právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků je povinen přispívat částkou 2000Kč měsíčně. Výživné je splatné vždy do každého 15. dne v měsíci, předem k rukám žalobkyně. Tím, že žalovaný na výživu žalobkyně za období od 22. 4. 2021 do 28.2. 2022 ničím nepřispíval, musí nyní tedy uhradit jen dluh v celkové výši 19 450 Kč (450 Kč za 9 dnů od 22.4.2021 do 30.4.2021 + 2x 1500Kč + 8x 2000Kč), který je povinen uhradit žalobkyni ve splátkách po 1000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 15. dne v měsíci s účinností od 1. 4. 2022 (výrok III). Za období od 1.3.2022 do právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků pak povinný musí ještě hradit výživné ve výši 2000Kč měsíčně, tj. 2000Kč za období od 1.3.2022 do 31.3.2022 a alikvotní část výživného z částky 2000Kč za období od 1.4.2022 do právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků. Rozsudek je pak ve smyslu §162,odst. 1 o.s.ř. předběžně vykonatelný, tj. rozsudek je vykonatelný bez ohledu na to, zda proti němu případně bude podáno odvolání, které odkládá pouze právní moc rozsudku, nikoliv vykonatelnost a žalovaný je povinen plnit dle tohoto rozsudku.

16. O nákladech řízení pak soud rozhodl jak uvedeno ve výroku V. shora, neboť žádnému z účastníků jakékoliv náklady v řízení nevznikly.