8 C 12/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Janků ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 23 440 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části týkající se uložení povinnosti žalované zaplatit částku smluvní pokutu ve výši 3440 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 563 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20 000 Kč, a to vše v rámci pravidelných měsíčních splátek po 2000 Kč, splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení byť i jediné ze splátek včas či v řádné výši.

III. Žaloba se ve zbývající části o kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 777,53 Kč o úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20000Kč od 8.7.2021 do zaplacení a dále o náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 195 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 23 440 Kč s příslušenstvím, představující žalovanou nesplacené peněžní prostředky poskytnuté ji právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] dle smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] s příslušenstvím ve výši 20 000Kč a smluvní pokutu ve výši 3440Kč za porušení povinnosti splatit půjčku řádně a včas.

2. Podáním ze dne 14.3.2022 žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět co do částky ve výši 4003 Kč představující požadované příslušenství, resp. kapitalizovaný úrok ve výši 563 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 440 Kč, když dále požaduje pouze dlužnou jistinu ve výši 20 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z této jistiny, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky a náklady řízení, neboť nedisponuje důkazy k posouzení úvěruschopnosti žalované. V této souvislosti pak navrhla přiznat částku ve výši 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 08.07.2021 do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 777,53 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a náhradu nákladů řízení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila.

5. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Nepředložením důkazů ke zkoumání úvěruschopnosti pak lze učinit závěr, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Z předložených listinných důkazů a tvrzení pak soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

6. Předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]), jakožto právnická osoba poskytující úvěry a žalovaná, jakožto fyzická osoba (spotřebitel), dne [datum] uzavřely v elektronické podobě smlouvu o úvěru [číslo] kdy žalovaná svoji vůli smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou, kdy převedla částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet předchůdkyně žalobkyně (viz Kopie Obchodních podmínek smlouvy o úvěru, Relevantní část výpisu z účtu [anonymizováno] potvrzující převedení verifikační platby žalovaným). Na základě předmětné smlouvy byl žalované poskytnut bezhotovostně na její účet úvěr ve výši 20 000 Kč (viz Relevantní část výpisu z účtu [anonymizováno] potvrzující čerpání úvěru převedením na účet žalovaného), přičemž žalovaná se jej zavázala vrátit spolu s příslušenstvím (celkem 24 414 Kč) do [datum] (viz. Kopie smlouvy o úvěru ze dne [datum]). Žalovaná na předmětný úvěr ničeho neuhradila. Právní předchůdkyně žalobkyně dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] poustoupila nároky plynoucí z předmětné úvěrové smlouvy na žalobkyni (viz Kopie Smlouvy o postoupení pohledávek, Kopie přílohy Smlouvy o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky oznámila žalobkyně žalované (viz Kopie, Oznámení o postoupení pohledávky Kopie poštovního podacího archu dokládajícího odeslání oznámení o postoupení pohledávek). Žalobkyně žalovanou několikrát upomínala a o úhradu dluhu, naposledy pak předžalobní upomínkou ze dne 18.10.2021. Právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila řádně úvěruschopnost žalované.

7. Soud věc právně posoudil zejména podle níže uvedených zákonných ustanovení, přičemž dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely společně smlouvu o úvěru ve smyslu §2395 o.z., kdy konkrétně se jednalo o spotřebitelský úvěr ve smyslu ustanovení §2 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen ZSÚ), přičemž právní předchůdkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení §3,odst. 1,písm c), § 86 ZSÚ (žalobkyně toto v řízení nebyla sto prokázat), kdy důsledkem porušení takové povinnosti je ve smyslu §87, odst. 1 ZSÚ neplatnost úvěrové smlouvy, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. IV. ÚS 702/20 a aktuálně účinné znění předmětného ustanovení). Žalovaná je pak povinna ve smyslu §87, odst.1 poslední věty ZSÚ vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem, kdy toto ustanovení je speciálním ustanovení vůči § 2991 odst. 1 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení, které má při aplikaci přednost před zmiňovanou obecnou úpravou vydání bezdůvodného obohacení. Ze speciálního ustanovení § 87 ZSÚ ve spojení s principy ochrany spotřebitele nesporně vyplývá, že spotřebitel jako dlužník je povinen vrátit žalobci jako věřiteli pouze neuhrazenou jistinu úvěru, a že započtení vzájemných pohledávek musí soud provést z úřední povinnosti, aby byl dodržen princip, že věřiteli poškozujícího spotřebitele nelze poskytovat právní ochranu a že podle § 6 odst. 2 o.z. nelze připustit, aby škodící věřitel těžil ze svého protiprávního činu v podobě získání jiných nároků, na které nemá ze zákona právo. Z ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ rovněž vyplývá, že spotřebitel, kterému neměl být úvěr vůbec poskytnut, se nemůže dostat do prodlení s jeho vrácením, pokud vrací poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho schopnostem. Z tohoto hmotněprávního ustanovení je zřejmý záměr zákonodárce nepřiznat škodícímu věřiteli žádné (ani zákonné) úroky z prodlení (srovnej důvodovou zprávu k tomuto ustanovení). Lze tedy shrnout, že v případě aplikace ustanovení §87, odst.1 ZSÚ nelze uvažovat přiznání úroku z prodlení, jako by tomu bylo u běžného bezdůvodného obohacení a jak se domáhá i žalobkyně, kdy totéž platí i o nákladech spojených s uplatněním pohledávky.

8. Žalované byla v rámci úvěru poskytnuta na jistině částka 20000Kč, žalovaná ničeho nevrátila, proto je povinna vrátit celou jistinu ve výši 20000Kč. Pokud jde o výklad povinnosti vrátit jistinu úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele za situace, kdy spotřebitel (účastník) je v průběhu řízení nečinný, bude nepochybně soudní praxí a judikaturou upřesňován a ustálen. Soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalované vzhledem k obecné povaze úvěru postupně splácet půjčenou částku a ohledem na principy ochrany spotřebitele rozložení jistiny do 10 splátek, a to ve smyslu ustanovení §1931 o.z. pod ztrátou výhody splátek. Žalobkyně pak prokázala svou aktivní legitimaci v daném sporu, když práva a povinnosti z předmětné úvěrové smlouvy na ni přešly postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o.z. Těmto závěrům pak odpovídá výrok II. rozsudku.

9. Ve zbytku tedy žaloba nebyla důvodná. Žalobkyně si byla vědoma následku neprokázání úvěruschopnosti žalované, a proto vzala žalobu v části týkající se uložení povinnosti žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 3440 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 563 Kč zpět. Soud pak postupoval ve smyslu ustanovení §96 o.s.ř. a řízení o těchto částkách zastavil (výrok I.).

10. V poslední zbývající části uplatněného nároku o kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 777,53 Kč o úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20000Kč od 8.7.2021 do zaplacení a dále o náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč pak bylo nutné žalobu zamítnout (výrok III.), neboť dle ustanovení §87, odst.1 poslední věty ZSÚ je možné uložit žalované povinnost vrátit pouze jistinu úvěru (srovnej výklad v odstavci 7 odůvodnění).

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 195 Kč, přičemž tato částka představuje 50 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75 % a úspěchu žalované v rozsahu 25 %, když bylo přihlédnuto i k požadovanému příslušenství). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 938 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 440 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.