8 C 123/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Janků ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 85 352,32 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 916,67 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 34 916,67 Kč od 24.1.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba ve zbývajícím rozsahu o částku 42 671,05 Kč, částku 7764,6 Kč a úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 115,10 Kč od 24.1.2025 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 5.2.2025 se žalobkyně domáhala částky 77587,72 Kč s úrokem z prodlení z částky 37031,77 Kč od 24.1.2025 do zaplacení ve výši 12 %, částky 7764,6 Kč s odůvodněním, že dne , datum, uzavřel žalovaný se žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , anonymizováno, prostřednictvím internetových stránek žalobkyně (www., Anonymizováno, .cz), přičemž před poskytnutím žalobkyně měla prověřit úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně se předmětnou smlouvou zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 46900 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátit, jakož i žalobkyni uhradit poplatek za poskytnutí tranší úvěru. Žalovaný čerpal úvěr na svůj účet č. , č. účtu, v několika tranších, např. 11 500 Kč dne 25. 5. 2024, 7 000 Kč dne 23. 7. 2024, 3 500 Kč dne 26. 7. 2024, a další menší částky až do září 2024. Celkem žalovaný splatil na jistinu 26 183,33 Kč. Přesto se dostal do prodlení s úhradou denních splátek, proto žalobce smlouvu vypověděl dne 23. 1. 2025, s účinností od 24. 1. 2025. Ke dni podání žaloby činí dluh žalovaného 77 587,72 Kč, z čehož jistina: 34 916,60 Kč, poplatek za vyplacení tranší 507,35 Kč, smluvní úrok: 40 555,95 Kč, poplatek za službu „, Anonymizováno, “ 1 607,82 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu 7 764,60 Kč za prodlení od 25. 10. 2024 do 23. 1. 2025 (0,1 % denně ze zůstatku jistiny). Pokud by soud nárok z titulu smlouvy neuznal, žalobkyně jej uplatňuje jako bezdůvodné obohacení.

2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil.

3. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle §101, odst. 3 o.s.ř., když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednáním, ačkoliv měl řádně doručeno, bez omluvy nedostavil a zůstal tak v řízení zcela pasivní.

4. Soud z provedených důkazů (uvedených vždy v závorce) zjistil, že žalobkyně dne , datum, vypracovala písemný návrh dohody o dočasném poskytnutí peněžních prostředků do výše 46 900 Kč žalobkyní žalovanému, které měl žalovaný žalobkyni v denních splátkách tak, jak je podrobně specifikováno v přehledu splátek, nejpozději však do 16.11. 2025 vrátit a navíc žalobkyni uhradit poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a dále úrok ve výši 0,983 % denně z poskytnutých a nevrácených peněžních prostředků, RPSN úvěru ve výši 1 641,04 %. Pro případ, že by žalobkyni nebyly dočasně poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data žalovanou vráceny, jakož i že by do uvedeného data nebyly uhrazeny další sjednané poplatky, měla být žalobkyně oprávněna požadovat po žalované úhradu peněžní sankce ve výši 0,1 % z celkové dlužné částky denně. Návrh v datové podobě není ze strany žalované podepsán (viz Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru, Předpis denních splátek“ a bank id , autorizace ověření totožnosti). Před poskytnutím úvěru se žalobkyně zabývala úvěruschopností žalované (viz výpis o posouzení úvěruschopnosti, obecné principy). Žalobkyně vyplatila žalovanému finanční prostředky na jeho bankovní účet č. , č. účtu, postupně v několika tranších, a to takto: dne 25. 5. 2024 částku 11 500 Kč, dne 23. 7. 2024 částku 7 000 Kč, dne 25. 7. 2024 částku 5 400 Kč, dne 26. 7. 2024 částku 3 500 Kč, téhož dne částku 1 334 Kč a částku 6 200 Kč. Následně dne 11. 9. 2024 částku 3 100 Kč, dne 12. 9. 2024 částku 3 400 Kč a částku 3 500 Kč, dne 13. 9. 2024 částku 3 600 Kč, částku 1 800 Kč, částku 2 600 Kč a částku 3 300 Kč. Dne 14. 9. 2024 pak částku 1 800 Kč, částku 1 300 Kč a částku 1 766 Kč (viz Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, Autorizace ověření totožnosti). Žalovaný na úvěr vrátil 26 183, 33 Kč (viz přehled bankovních transakcí, předžalobní výzva) Žalobkyně dne 21. 5. 2025 písemně vyzvala žalovaného k úhradě žalobou nárokované částky, a to do tří dnů (viz upomínka, předžalobní výzva, podací lístek ). Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná zjištění, které by měla vliv na posuzovanou věc.

5. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž provedené důkazy nebyly rozporovány, soud tak nemá žádné pochybnosti o tom, že jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, prokazují shora uvedené skutečnosti. Tvrdí-li žalobkyně, že žalovaná akceptovala její návrh tím, že elektronickou formou na „klientském profilu“ odsouhlasila jeho znění, je třeba konstatovat, že takové skutkové zjištění nelze učinit na základě žádných důkazů předložených žalobkyní. Žalobkyně s ohledem na provedené dokazování v řízení, kdy na návrhu absentuje podpis žalovaného neprokázala, že by s žalovanou uzavřela tvrzenou úvěrovou smlouvu, a to ačkoliv k tomu byla s ohledem na toto své tvrzení a z toho vyplývající povinnost tvrzení povinna. Následkem nesplnění uvedené povinnosti je zásadně stav objektivní nejistoty ohledně této žalobkyní tvrzené (a pro předmětné řízení zcela významné) skutečnosti, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila.

6. Při svém rozhodnutí pak soud vycházel z tohoto závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně dne , datum, vypracovala písemný návrh dohody o dočasném poskytnutí peněžních prostředků do výše 46 900 Kč žalovanému, které měl žalovaný vrátit v denních splátkách podle přehledu splátek, nejpozději do 16. 11. 2025, a navíc uhradit poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a úrok ve výši 0,983 % denně z poskytnutých a nevrácených peněžních prostředků, přičemž RPSN úvěru činilo 1 641,04 %. Pro případ, že by žalovanému poskytnuté prostředky nebyly do uvedeného data vráceny ani uhrazeny sjednané poplatky, byla žalobkyně oprávněna požadovat peněžní sankci ve výši 0,1 % z celkové dlužné částky denně. Návrh v datové podobě není ze strany žalovaného podepsán. Před poskytnutím úvěru se žalobkyně zabývala úvěruschopností žalovaného. Žalobkyně vyplatila žalovanému finanční prostředky na jeho bankovní účet č. , č. účtu, postupně v několika tranších: dne 25. 5. 2024 částku 11 500 Kč, dne 23. 7. 2024 částku 7 000 Kč, dne 25. 7. 2024 částku 5 400 Kč, dne 26. 7. 2024 částku 3 500 Kč, téhož dne částku 1 334 Kč a částku 6 200 Kč. Následně dne 11. 9. 2024 částku 3 100 Kč, dne 12. 9. 2024 částku 3 400 Kč a částku 3 500 Kč, dne 13. 9. 2024 částku 3 600 Kč, částku 1 800 Kč, částku 2 600 Kč a částku 3 300 Kč. Dne 14. 9. 2024 pak částku 1 800 Kč, částku 1 300 Kč a částku 1 766 Kč. Celkem 61 100Kč. Žalovaný vrátil vrátil celkem 26 183,33 Kč. Dne 21. 5. 2025 žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě žalobou nárokované částky, a to do tří dnů.

7. Soud věc právně posoudil zejména podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 (o.z.) Podle ustanovení § 1731 zákona o.z. platí, že z návrhu na uzavření smlouvy, (dále jen „nabídka“), musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1732 odst. 1 o. z. platí, že právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Podle § 1740 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. S ohledem na učiněný závěr o skutkovém stavu a po jeho právním posouzení soud uzavřel, že žalobkyně sice vypracovala písemnou nabídku na uzavření úvěrové smlouvy se žalovanou (§ 1731 o. z., § 1732 odst. 1 o. z.), jejímž obsahem měl být závazek popsaný výše, avšak v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný tento návrh žalobkyně skutečně přijal, resp. že žalovaný jakýmkoliv způsobem projevila vůli uzavřít se žalobkyní jí navrhovanou úvěrovou smlouvu, či jakoukoliv jinou smlouvu (§ 1740 odst. 1 o. z.). Jinými slovy řečeno, ze žádných soudu předložených důkazů nebyl zjištěn jakýkoliv projev žalované, ze kterého by bylo možno usuzovat na její vůli uzavřít s žalobkyní úvěrovou smlouvu o žalobkyní tvrzeném obsahu, resp. přijmout nabídku žalobkyně na uzavření takové smlouvy. Smlouva o úvěru tak nebyla uzavřena.

9. Soud dále ve věci shledal nemravnost návrhu, kdy pokud by smlouva byla uzavřena, byla by absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 1 odst. 2 o. z. ve spojení s § 588 o. z. S ohledem na spotřebitelský charakter uzavřených smluv je totiž zapotřebí i bez návrhu zkoumat, za jakých okolností byla smlouva uzavřen, a to za pomocí kritérií judikaturou Nejvyššího soudu vytýčených ve vztahu k smluvní pokutě, úrokům, zajištění pohledávky apod. (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2017, sp.zn. 20 Cdo 1387/2016). V předmětné věci z úvěrové smlouvy plynou skutková zjištění, která soud shrnul shora, a to o výši úvěru, počtu splátek, výši úroku a RPSN a dalších jednostranných podmínkách, poplatcích a sankcích . To vše ve svém souhrnu by činilo předmětnou smlouvu pro rozpor s dobrými mravy neplatnou. Z ustálené judikatury nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, 33 Odo 236/2005, 20 Cdo 3498/2018) pak vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná RPSN korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu v období 4/2024 pohybovala na úrovni cca 9,3 %, úrok pak 8,71% z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí půjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve smlouvě převyšuje více než 176 násobně výši obvyklého RPSN poskytovaného bankami v době uzavření smlouvy. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny je ve zjevném rozporu s dobrými mravy, a je proto podle ustanovení § 588 o. z. neplatné. Ujednání o úrocích a RPSN a dalších poplatcích přitom představuje neoddělitelnou část smlouvy o úvěru. Toto ujednání tedy nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Je-li pak nemravná taková součást smlouvy, je nemravná celá smlouva jako právní jednání.

10. Pokud soud učinil závěr o absenci vzniku úvěrového vztahu, potažmo i neplatnosti úvěru, zbývá pak se vypořádat s plněním, které v rámci úvěr žalovaný obdržel a co na ně žalobkyni vrátil. V kontextu shora uvedených skutečností a při zohlednění soudem učiněného skutkového zjištění, že žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky v souhrnné výši 61 100 Kč, přičemž žalovaný žalobkyni vrátil 26 183,33 Kč, posoudil soud rozdíl mezi částkami jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému tak s ohledem na takto získaný majetkový prospěch ve výši 34 916,67 Kč vznikla povinnost předmětné peněžní prostředky žalobkyni vrátit, a to i s s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 34 916,67 Kč od 24.1.2025 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z.). Splatnost byla stanovena na základě písemné výzvy žalobkyně k vrácení peněžních prostředků představujících bezdůvodné obohacení, která byla žalované doručena dne 21.5.2025. Lhůta k plnění proto uplynula týž den žalovaná se dostala do prodlení (§ 607 o. z., § 1958 o. z., § 1968 o. z.).

20. Ve zbývajícím rozsahu o částku o částku 42 671,05 Kč, částku 7764,6 Kč a úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 115,10 Kč od 24.1.2025 do zaplacení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 o. s. ř..

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.