8 C 128/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Janků ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená datum bytem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený datum bytem adresa o stanovení povinnosti vrátit jistotu ve výši 30 000 Kč a nájemné s pauš. poplatkem ve výši 24 000 Kč s přísl. + o zaplacení 80 650 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 54 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba ve zbývajícím rozsahu o částku 80 650 Kč s úrokem z prodlení z částky 80 650Kč od 22.1.2025 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 3.7.2024 domáhá přiznání částky 54 000 Kč bez příslušenství z titulu nevrácené složené jistoty ve výši 30 000 Kč a dále slevy z nájemného v poměrné výši 24 000 Kč, vše z nájemního vztahu mezi účastníky uzavřeného dle nájemní smlouvy dne , datum, , jejíž předmětem bylo užívání prostoru žalobkyní označeného jako bytová jednotka , číslo, (3 +KK) o velikosti 81,5 m2 ve vlastnictví žalovaného v domě č.p. , číslo popisné, , na pozemku , číslo, , v části obce , anonymizováno, , obci , obec, v katastrálním území , anonymizováno, , zaspané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , obec, . Po rozšíření žaloby žalobkyně ze dne 24.1.2025, které soud připustil usnesením ze dne 28.1.2025, požaduje po žalovaném zaplatit dále částku 80 650 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne 22. 1. 2025 do zaplacení, a to z titulu neuhrazené pokuty ve výši 50 Kč za každý započatý den prodlení dle § 13 odst.1, 2 zákona č. 67/2013 Sb., tj. za 903 +538 + 172 dnů, kdy žalovaný nevystavil a nedoručil žalobkyni řádná vyúčtování služeb spojených s užíváním předmětné části nemovitosti, a to za roky 2021, 2022, 2023 a porušil tím povinnost vystavit a doručit vyúčtování za služby spojené s užíváním předmětné nemovitosti za období nejvýše 12 měsíců nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období dle § 2 písm. c), §7 odst .1 zákona č. 67/2013 Sb.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasí, navrhuje ji zamítnout v plném rozsahu s argumentací, že vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu bylo sjednáno paušální částkou, s vyúčtováním byla žalobkyně seznamována v rámci osobních schůzek a jednání. Žalobkyně nepřistoupila na podepsání nové smlouvy o nájmu a zvýšení paušálního poplatku za energie, což se projevilo ve výrazných nedoplatcích na následnému odpojení energií. Situaci se pak snažil řešit prodejem svých věcí, ale celé se to napravit nepodařilo. Vyúčtování za celý nájemní poměr pak provedl v průběhu řízení v rámci svého vyjádření k žalobě, kdy jistotu 30000Kč vůči nedoplatku žalobkyně na službách a žalobkyně by ještě měl mít dluh ve výši 11 168 Kč.

3. Pokud jde o skutkový stav věci, soud vzal s ohledem na shodná tvrzení účastníků učiněná v průběhu řízení za nesporné, že žalovaný s žalobkyní uzavřeli dne , datum, nájemní smlouvu, jejíž předmětem bylo užívání prostoru označeného jako bytová jednotka , číslo, (3 +KK) o velikosti 81,5 m2 ve vlastnictví žalovaného v domě č.p., číslo popisné, , na pozemku , číslo, , v části obce , anonymizováno, , obci , obec, v katastrálním území , anonymizováno, , zaspané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro , anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , obec, . Nájemné bylo sjednáno ve výši 11 000Kč + paušální poplatek ve výši 4000Kč měsíčně za služby spojené s užíváním bytu (dodávka el. energie, plynu, studené vody a stočné, odvoz odpadků ) se splatností dle smlouvy do 15 dne příslušného měsíce, jehož se platba týká, a to od 1.4.20221 do 31.3.2022. Nájemné bylo hrazeno o měsíc dříve, než je uvedeno v nájemní smlouvě. Vyúčtování paušálního poplatku si účastníci ve smlouvě nesjednali. Při sjednání nájemního vztahu žalobkyně složila jistotu ve výši 30 000Kč. Po uplynutí sjednané doby nájmu (po 31.3.2022) nová nájemní smlouva nebyla uzavřena, žalobkyně zůstala v předmětu nájmu bydlet, žalovaný tento stav akceptoval, žalobkyně pak dále hradila stejné nájemné a paušální poplatek, od dubna 2022 pak dle dohody hradila navýšený paušální poplatek ve výši 5000Kč měsíčně. Žalobkyně se dne 16. 1. 2024 odstěhovala z předmětu nájmu a již jej neužívala, když od 16. 1.2024 došlo v předmětu nájmu k odpojení elektřiny, dne 18. 1.2024 pak k odpojení plynu, v předmětu nájmu se netopilo od 16. 1. 2024. Žalobkyně ústně vyzvala žalovaného k odstranění závadového stavu - přerušení dodávky elektřiny a plynu do předmětu nájmu po té, co tato situace nastala. Žalovaný toto vzal na vědomí, s žalobkyní se o daném stavu bavil, snažil se jemu vzniklý nedoplatek na energiích, díky čemuž došlo k odpojení energií, řešit prodejem svých věcí a úhradou nedoplatků. Po dobu užívání předmětu nájmu ze strany žalobkyně bylo nájemné a paušální poplatek hrazeny řádně a včas na účet žalovaného č. , č. účtu, , poslední nájemné ve výši 11 000Kč a paušální poplatek ve výši 5 000 Kč byly ze strany žalobkyně uhrazeny v lednu 15.1.2024, naposledy tak bylo nájemné uhrazeno za únor 2024, za měsíc březen 2024 již nájemné vč. poplatku uhrazeno nebylo. Nájemní poměr dle účastníků trval do 31.3.2024. S vyúčtováním energií za období říjen 2022 až říjen 2023 žalovaný žalobkyni seznámil v říjnu 2023 a to společně se svým poměrným vyúčtováním dalších služeb či energií, tato vyúčtování žalobkyni nepředal či jiným způsobem nedoručil. Vyúčtování za celý nájemní poměr (včetně započtení jistoty) žalovaný provedl v rámci vyjádření k žalobě v této právní věci, žalobkyni toto vyúčtování nezasílal.

4. Ke sporným otázkám, zejména, zda a jak a v jakém rozsahu žalobkyně uplatnila slevu z nájemného, jak si účastníci sjednali vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu a vrácení jistoty, jak žalovaný provedl vyúčtování celého nájmu služeb s ním spojených, zda byl dům žalovaného rozdělen na bytové jednotky a k dalším okolnostem týkající se nájemního vztahu soud provedl dále uvedené listinné důkazy (důkazy jsou vždy v závorce), ze kterých k věci zjistil následující.

5. Dle čl II. 2.1. nájemní smlouvy byl nájemní poměr uzavřen na dobu určitou od 1.4.2021 do 31.3.2022. Dle bodu 2.2 se v souladu s ustanovením § 2285 OZ pronajímatel a nájemce výslovně dohodli, že nájem bytu se po skončení nájmu, tj. po uplynuti sjednané doby, blíže specifikované v článku 11. bodu 2.1. této smlouvy, dle ustanovení § 2285 OZ neobnovuje, resp. nájem lze prodloužit pouze způsobem uvedeným v článku II., bodu 2.3. této smlouvy. Dle bodu 2.3. se pronajímatel a nájemce se dohodli, že pokud bude nájemce dodržovat veškeré povinnosti. které pro něj vyplývají z právních předpisů, bude plnit ujednání obsažená v této nájemní smlouvě a bude mít zájem užívat byt i po uplynutí sjednané nájemní doby dle čl. II odst. 2.1 této smlouvy, může požádat pronajímatele o prodloužení nájemního vztahu formou dodatku k nájemní smlouvě. Žádost o prodloužení doby nájmu musí nájemce podat nejpozději do 30 dnů před uplynutím sjednané doby nájmu. Na prodloužení nájmu dle tohoto bodu této smlouvy nemá nájemce právní nárok ani v případě splnění všech podmínek uvedených v tomto bodu této smlouvy, a pronajímatel je oprávněn požadavek nájemce odmítnout. Dle čl II. 3.1. nájemní smlouvy se nájemce zavazuje platit za užívání bytu nájemné ve výši 11000Kč měsíčně. Nájemce se dále zavazuje hradit pronajímateli služby spojené s nájmem, tedy za dodávku za elektrické energie, plynu, studené vody a stočné, odvoz odpadku atd, kdy za tyto všechny služby si smluvní strany sjednávají paušální poplatek ve výši 4000Kč. Pronajímatel je oprávněn jednostranně upravit výši tohoto paušálního poplatku na služby dle skutečnosti za minulý rok, popř při změnách cen dodávaných služeb, nebo v případě, že dojde k podstatné změně frekvence užívaní předmětu nájmu ze strany nájemce nebo dojde-li ke změně počtu osob užívajících předmět nájmu oproti stavu dle článku 1, bod 1.5 této smlouvy Tuto úpravu je však povinen doložit nájemci listinami prokazující důvody změny paušální částky. Dle bodu 3.2. nájemné a zálohy na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu je nájemce povinen platit pronajímateli nejpozději do 15. dne v příslušném měsíci, jehož se platba týká, a to na účet pronajímatele. Nájemné se považuje za zaplacené okamžikem připsán na účet pronajímatele. Nájemné a paušální poplatek za první měsíc trváni nájmu je nájemce povinen uhradit pronajímateli nejpozději při podpisu této smlouvy. Dle bodu 3.3. je pronajímatel v souladu s ustanovením § 2248 OZ je oprávněn každoročně jednostranně zvýšit nájemné o roční míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za uplynulý kalendářní rok, vyhlášenou Českým statistickým úřadem. Takto zvýšené nájemného je nájemce povinen hradit počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém bude nájemci doručeno písemného oznámení pronajímatele o zvýšení nájemného dle předchozí věty tohoto bodu. Dle bodu 3.4 neuhradí-li nájemce pronajímateli nájemné nebo paušální poplatek služby poskytované s užíváním, bytu do 5 dnů ode dne jejich splatnosti, je povinen zaplatit pronajímateli též zákonný úrok z prodlení z dlužného nájemného, a poplatek z prodleni z dlužných paušálních poplatků na služby poskytované s užíváním bytu ve výši 1 promile z dlužné částky denně, nejméně však 10 Kč denně z dlužných úhrad. Dle bodu 3.5 je nájemce povinen uhradit pronajímateli nejpozději při podpisu teto smlouvy peněžitou jistotu v souladu s ustanovením § 2254 OZ ve výši 30 000 Kč. Tyto prostředky je pronajímatel oprávněn použít k úhradě pohledávek na nájemném, k úhradě plnění poskytovaných v souvislosti s užíváním Bytu, popř. k úhradě jiných závazků nájemce v souvislosti s nájmem. Pokud pronajímatel oprávněně čerpal tyto uložené prostředky, je nájemce povinen doplnit jistotu do původní výše, a to do jednoho měsíce od tohoto čerpání. Po skončení nájmu a po řádném předání bytu pronajímateli je pronajímatel povinen jistotu nájemci vrátit, a to nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu (viz nájemní smlouva ze dne 7.3.2021)

6. V listině nazvané Výpověď ze dne 26.3.2024 žalobkyně projevuje vůli vypovědět předmětnou nájemní smlouvu ke dni 31.3.2024 a současně z důvodů porušení nájemní smlouvy - přerušení dodávky energií od 16.1.2024 žádá vrátit poměrnou část ve výši 16000Kč a dále jistotu ve výši 30 000Kč, výpověď zasílá dne 26.3.2024 (viz výpověď ze dne 26.3.2024 a podací lístek).

7. Žalobkyně pro předání předmětu nájmu po jeho skončení připravila protokol, žalovaný se k předání dne 31.3.2024 nedostavil, protokol není žalovaným podepsaný (viz protokol o předání)

8. V předžalobní výzvě zaslané žalovanému dne 15.5.2024 žalobkyně opětovně z důvodů porušení nájemní smlouvy - přerušení dodávky energií od 16.1.2024 žádá vrátit poměrnou část nájemného a paušálního poplatku ve výši 24 000Kč a dále jistotu ve výši 30 000Kč (viz předžalobní výzva z den 15.5.2024 a podací lístek).

9. Ve vyúčtování k datu 1.4.2024 žalovaný vyúčtovává nájemné a energie za měsíce duben 2023 až leden 2024, vyčísluje náklady na spotřebovanou elektřinu, plyn vodu a dále náklady za svoz odpadu a pojištění, proti celkovým nákladům ve výši 41 168 Kč započítává kauci (složenou jistotu) ve výši 30 000Kč a vyčísluje nedoplatek ve výši 11 168 Kč (viz vyúčtování žalovaného k datu 1.4.2024).

10. Výzvou ze dne 13.1.2025 žalobkyně žádá uhradit částku 80 650 Kč z titulu neuhrazené pokuty ve výši 50 Kč za každý započatý den prodlení dle § 13 odst.1, 2 zákona č. 67/2013 Sb. , tj. za 903 +538 + 172 dnů, kdy žalovaný nevystavil a nedoručil žalobkyni řádná vyúčtování služeb, spojených s užíváním předmětné části nemovitosti, a to za roky 2021, 2022, 2023, a porušil tím povinnost vystavit a doručit vyúčtování za služby, spojené s užíváním předmětné nemovitosti za období nejvýše 12 měsíců nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období dle § 2 písm. c), §7 odst .1 zákona č. 67/2013 Sb. Výzva zasílá dne 13.1.2025 (viz výzva ze dne 13.1.2025 a podací lístek).

11. Předmětný dům č.p. , číslo popisné, žalobce není podle právního stavu zapsaného v katastru nenovosti rozdělen na bytové jednotky ve smyslu §1159 o.z. (viz výpis z KN).

12. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a též v souvislosti s nespornými skutečnostmi dle shodných či nerozporovaných tvrzení účastníků. Provedené důkazy účastnicí nijak nerozporovali. Sporné z pohledu účastníků v zásadě je jen to, zda žalovaný měl služby spojené s užíváním předmětu nájmu pravidelně vyúčtovat, či zda byly sjednány paušálním poplatkem, zbytek sporných věcí v podobě posouzení trvání doby nájemního vztahu a jeho skončení a zda vyúčtování nájemního vztahu ze strany žalovaného může mít nějaký vliv na uplatněný nárok žalobkyně je pak otázkou právního hodnocení (viz dále). Pro potřeby tohoto rozhodnutí lze k hodnocení důkazů uvést, že hrazení služeb spojených s užíváním předmětu nájmu formou paušálního poplatku, který se již nevyúčtovává si účastníci zcela určitě sjednali v ustanovení čl. III. bodě 3.1. nájemní smlouvy, kde se uvádí, že „Nájemce se dále zavazuje hradit pronajímateli služby spojené s nájmem, tedy za dodávku za elektrické energie, plynu, studené vody a stočné, odvoz odpadku atd, kdy za tyto všechny služby si smluvní strany sjednávají paušální poplatek ve výši 4000Kč.“ Navíc další ustanovení nájemní smlouvy neuvádějí nic o tom, že by se služby spojené s nájmem měly vždy vyúčtovat.

13. Soud pak některé navrhované důkazy neprovedl a respektive zamítl návrhy na jejich opatření či provedení, a to konkrétně návrh žalovaného na předložení fotografií měřidel a vyúčtování od dodavatelů a dále jeho vlastní vyúčtování, které prováděl dle podružných měřidel. Tyto důkazy soud shledal především za nadbytečné a neúčelné, když všechny skutkové otázky byly pro potřeby tohoto rozhodnutí objasněny buď nespornými tvrzeními účastníků, nebo dalšími provedenými důkazy. Tyto navrhované důkazy by k věci nepřinesly nic nového či převratného, pokud jde o skutkový stav, navíc, jak je patrné z právního hodnocení věci (viz dále), rozhodnutí stojí pak především na právním hodnocení uplatnění slevy z nájmu a aplikace zákona č. 67/2013 Sb.

14. Při svém rozhodnutí pak soud vycházel z tohoto závěru o skutkovém stavu. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne , datum, nájemní smlouvu k užívání k části domu č.p. , číslo popisné, , na pozemku , číslo, , v části obce , anonymizováno, , obci , obec, označenou jako bytová jednotku , číslo, (3+KK) o velikosti 81,5 m² v domě (dále jen předmět nájmu), kdy dům č.p. , číslo popisné, není podle právního stavu zapsaného v katastru nenovosti rozdělen na bytové jednotky ve smyslu §1159 o.z. Nájemné bylo sjednáno ve výši 11 000 Kč měsíčně, dále si účastníci sjednali paušální poplatek 4 000 Kč za služby spojené s užíváním bytu, od dubna 2022 pak dle dohody hradila navýšený paušální poplatek ve výši 5000Kč měsíčně. Platby měly být prováděny do 15. dne příslušného měsíce od 1.4.2021 do 31.3.2022, žalobkyně nájemné a paušální poplatek hradila řádně a včas, a to o měsíc dříve, než bylo uvedeno ve smlouvě. Na počátku nájemního poměru žalobkyně složila jistotu ve výši 30 000 Kč. Nájemní poměr dle smlouvy byl sjednán na dobu určitou od 1.4.2021 od 31.3.2022. Účastníci se v čl. II, bodě 2.2. dohodli na neobnovování nájmu dle ustanovení §2285 o.z. Po uplynutí doby trvání nájmu (po 31.3.2022) nebyla uzavřena nová smlouva, žalobkyně ale nadále užívala předmět nájmu a hradila nájemné a paušální poplatek, přičemž, žalovaný tento stav akceptoval, kdy nájemní poměr dle účastníků trval až do 31.3.2024. Dne 16.1.2024 došlo v předmětu nájmu k odpojení elektřiny a později i plynu v důsledku neplacení těchto energií ze strany žalovaného svým dodavatelům energií. Předmět nájmu nebyl obyvatelný, žalobkyně tehdy ústně vyzvala žalovaného k odstranění závadového stavu, po té se odstěhovala, což žalovaný vzal na vědomí a snažil se řešit vzniklý nedoplatek na energiích prodejem svých věcí. Poslední platba nájemného a paušálního poplatku byla provedena dne 15.1.2024, a to na měsíc únor 2024. Nájemné za březen 2024 již nebylo uhrazeno. Žalobkyně písemně uplatnila slevu z nájmu z důvodů přerušení dodávky elektřiny a plynu do předmětu nájmu a požadovala vrátit nájemné a paušální poplatek výpovědí z nájmu ze dne 26.3.2024 zaslané žalovanému dne 26.3.2024 a předžalobní výzvou zaslanou žalovanému dne 15.5.2024, kde požadovala vrátit poměrnou část nájemného a paušálního poplatku ve výši 24 000Kč za období od 16.1.2024 do 31.3.2024 a dále jistotu ve výši 30 000Kč. Žalovaný seznámil žalobkyni s vyúčtováním dodavatelů energií za období říjen 2022 až říjen 2023 v říjnu 2023, ale toto vyúčtování jí nepředal. Vyúčtování za celý nájemní poměr provedl žalovaný až v rámci vyjádření k žalobě v této právní věci, kde proti celkovým nákladům ve výši 41 168 Kč započítává kauci (složenou jistotu) ve výši 30 000Kč a vyčísluje nedoplatek ve výši 11 168 Kč.

15. Po právní stránce soud danou právní věc posuzoval zejména dle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku a zákona č. 67/2013 Sb., přičemž žalobu shledal důvodnou jen z části. Soud dospěl k závěru, že účastníci mezi sebou dne 7.3.2021 ve smyslu §2235 o.z. platně uzavřeli nájemní smlouvu, kdy žalovaný přenechal žalobkyni předmět nájmu (vymezenou část domu k zajištění bytových potřeb) k užívání na dobu určitou od 1.4.2021 do 31.3.2022 a žalovaná se zavázala hradit nájemné ve výši 11 000Kč a služby spojené s nájmem (dodávku za elektrické energie, plynu, studené vody a stočné, odvoz odpadku atd.), kdy za tyto všechny služby si smluvní strany sjednané paušální poplatek ve výši 4000Kč, později pak 5000Kč měsíčně. Nájemní poměr skončil uplynutím doby dne 31.3.2022, přičemž účastnicí se ve smlouvě dohodli na neobnovování nájemního vztahu dle ustanovení §2285 o.z. Avšak žalobkyně předmět nájmu zůstala užívat a dále hradila nájemné a paušální poplatek za služby, žalovaný toto akceptoval, účastníci spolu jednali, jakoby se nájemní vztah obnovoval, přičemž oba mají za to, že nájemní poměr skončil až 31.3.2024, kdy v této době již žalobkyně předmět nájmu neužívala. Soud k této skutečnosti přihlédl a posoudil jednání účastníků tak, že k obnovení nájemního vztahu ve smyslu ustanovení §2285 o.z. došlo vždy o jeden rok, a to až do uvedeného data 31.3.2024, kdy nájemní poměr skončil uplynutím doby a již se neobnovil z důvodů absence dalších podmínek pro jeho obnovení ( neužívání předmětu nájmu pro jeho neobyvatelnost, nehrazení nájmu). Nelze však v dané věci vyloučit i jiné právní hodnocení jednání účastníků (viz odst. 21).

16. Z pohledu uplatněného nároku ze strany žalobkyně 54 000 Kč bez příslušenství z titulu nevrácené složené jistoty ve výši 30 000 Kč a dále slevy z nájemného v poměrné výši 24 000 Kč, je pak rozhodné, že žalobkyně řádně hradila nájemné a paušální poplatek, kdy poslední platba nájemného a paušálního poplatku byla provedena dne 15.1.2024, a to za měsíc únor 2024, když žalobkyně tyto platby hradila dle nesporných tvrzení o měsíc dříve. Od 16.1.2024 se předmět nájmu stal neobyvatelný v důsledku odpojení elektřiny a následně i plynu a žalobkyně se po domluvě s žalovaným z předmětu nájmu odstěhovala. Dle ustanovení § 2208 o.z. oznámí-li nájemce řádně a včas pronajímateli vadu věci, kterou má pronajímatel odstranit, a neodstraní-li pronajímatel vadu bez zbytečného odkladu, takže nájemce může věc užívat jen s obtížemi, má nájemce právo na přiměřenou slevu z nájemného nebo může provést opravu také sám a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů. Ztěžuje-li však vada zásadním způsobem užívání, nebo znemožňuje-li zcela užívání, má nájemce právo na prominutí nájemného nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby. Žalobkyně uplatnila vadu nájmu v podobě neobyvatelnosti předmětu nájmu v důsledku odpojení elektřiny a plynu ( v zimních měsících) ústně u žalovaného, ten toto akceptoval, domluvili se následně na odstěhování žalobkyně s tím, že se žalovaný pokusí vady odstranit, kdy jednal se svými dodavateli o obnovení dodávek energií. Následně žalobkyně též uplatnila vady a požadovala slevu z nájemného i písemně výpovědí z nájmu ze dne 26.3.2024 zaslané žalovanému dne 26.3.2024 a předžalobní výzvou zaslanou žalovanému dne 15.5.2024. Z pohledu ustanovení § 2208 o.z. tedy slevu z nájmu žalobkyně uplatnila řádně a včas. Pokud jde pak o rozsah slevy, je zřejmé, že vzhledem k charakteru vady, která spočívala v neobyvatelnosti předmětu nájmu v důsledku odpojení elektřiny a plynu (v zimních měsících), může tento činit 100% nájemného. Dle názoru soudu se pak tato sleva vztahuje na paušální poplatek za služby, když je logické, že pokud předmět nájmu neužívá v důsledku odpojení od energií, nemůže být požadavek platit za energie oprávněný, popřípadě by do úvahy připadalo i vydání bezdůvodného obohacení dle §2991 o.z. Uplatněná částka 24 000Kč na slevě z nájmu pak odpovídá nájemnému za měsíc leden 2024 (alikvotní část, tedy od 16. ledna 2024 do 31. 1. 2024 ve výši 5 500 Kč), za měsíc únor 2024 ve výši 11 000 Kč. Pokud jde o slevu na paušálním poplatku, tak ta odpovídá poměrné části ledna 2024 ve výši 2 500 Kč a celému únor ve výši 5 000 Kč. Soud proto této části uplatněného nároku vyhověl (viz výrok I).

17. Pokud jde o vrácené složené jistoty ve výši 30 000 Kč, účastníci si v ustanovení čl. III, bodu 3.5. nájemní smlouvy ujednali, že po skončení nájmu a po řádném předání bytu pronajímateli je pronajímatel povinen jistotu nájemci vrátit, a to nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu. Vrácení jistoty obdobně upravuje i ustanovení § 2254 o.z. Vzhledem k tomu, že nájemní poměr mezi účastníky skončil ke dni 31.3.2024, žalovaný řádně neuplatnil žádné své nároky z titulu nájemního vztahu a nezapočetl si je vůči složené jistotě (k vyúčtování žalovaného provedeného v průběhu řízení nelze přihlížet - viz dále ), byl povinen jistotu vrátit do 31.4.2024. Toto žalovaný nesplnil a proto je i tento nárok důvodný a soud proto této části uplatněného taktéž nároku vyhověl (viz výrok I) .

18. Pokud jde o kompenzační námitku žalovaného oproti uplatněnému nároku žalobkyně vyplývající z jeho vyjádření k žalobě a připojenému vyúčtování, a to ve výši celkem 41 168 Kč, kdy část ve výši 30 000Kč si započetl vůči složené jistotě ve výši 30 000Kč soud uvádí, že tuto pohledávku žalovaného shledal nejistotu a neurčitou ve smyslu dle § 1987 odst. 2 o.z. a tudíž nekompenzabilní, kdy by obtížnost a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, navíc, jak sám žalovaný potvrdil, že žalobkyni nikdy k uhrazení této pohledávky nevyzval, přičemž existencí této pohledávky se brání až v průběhu tohoto řízení, tedy takováto pohledávka žalovaného nemůže být ani splatná. V tomto směru pak soud neprováděl žádné další dokazování a z pohledu uplatněných práv žalobkyně žalobou v tomto řízení se dále nezabýval. V podrobnostech soud odkazuje na konstantní judikaturu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Odo 204/2003 či 31 Cdo 1475/2020.

19. Zbývající část nároku uplatněného v rámci rozšíření žaloby však soud musel zamítnout. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplatit dále částku 80 650 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne 22. 1. 2025 do zaplacení. Žalobkyně se domnívá, že by žalovaný měl též uhradit pokutu ve výši 50 Kč za každý započatý den prodlení dle § 13 odst.1, 2 zákona č. 67/2013 Sb., tj. za 903 +538 + 172 dnů, kdy žalovaný nevystavil a nedoručil žalobkyni řádná vyúčtování služeb, spojených s užíváním předmětné části nemovitosti, a to za roky 2021, 2022, 2023, a porušil tím povinnost vystavit a doručit vyúčtování za služby, spojené s užíváním předmětné nemovitosti za období nejvýše 12 měsíců nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období dle § 2 písm. c), §7 odst.1 zákona č. 67/2013 Sb.

20. S poukazem na citovaná ustanovení ve spojení s ustanovením § 2247, odst. 3 o.z. a §1 odst. 1 písm. a) zákona č. 67/2013 Sb. je sice pravdou, že žalovaný je ve smyslu citované právní úpravy poskytovatelem služeb a jako pronajímatel by byl povinen provádět pravidelné vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu a pokud to nesplní, zákon předpokládá možnost požadovat pokutu 50 Kč za každý započatý den prodlení s nedoručením řádného vyúčtování, avšak v daném případě ustanovení o pokutě není aplikovatelné. Účastníci si totiž hrazení služeb spojených s užíváním předmětu nájmu sjednali formou paušálního poplatku, který se již nevyúčtovává (viz ustanovení čl. III. bodě 3.1. nájemní smlouvy). Dle ustanovení §9 zákona č. 67/2013 Sb. pak částku nájemného a částku za služby lze sloučit do samostatné paušální částky, pokud si to strany ujednají. Jako samostatnou paušální platbu lze rovněž ujednat pouze platbu za poskytované služby. V obou případech platí, že platby za poskytované služby se nevyúčtovávají. Písemná dohoda o paušální platbě nemusí být uzavřena se všemi nájemci. Na žádost příjemce služeb má poskytovatel služeb povinnost vystavit pro účely sociálních dávek poskytovaných v oblasti bydlení podrobný rozpis paušální platby s vyčíslením jednotlivých položek za zúčtovatelné služby. U nájmů uzavřených na dobu delší než 24 měsíců nebo na dobu neurčitou nelze do paušální platby zahrnout platbu za dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody a dodávku vody a odvádění odpadních vod; platby za tyto služby se musí vždy vyúčtovat. Žalovaný dle citovaného ustanovení tedy nebyl povinen provádět vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu a doručovat je žalobkyni, proto se nikdy nedostal do prodlení s provedením vyúčtování a nemůže se na něj vztahovat ustanovení o pokutě dle § 13 odst.1, 2 zákona č. 67/2013 Sb. Výjimka uvedená v ustanovení § 9 odst.4 zákona č. 67/2013 Sb. se pak na daný případ nevztahuje, neboť se jednalo o nájem uzavíraný vždy na jeden rok a docházelo k obnovení vztahu ze zákona vždy o rok a dále se výjimka především týká dodávky tepla a centralizované poskytování teplé vody a dodávku vody a odvádění odpadních vod, což nebyl primárně posuzovaný případ. Nelze též odhlédnout od skutečnosti, že formulace výjimky je značně neurčitá a její aplikace na danou věc by byla vzhledem ke všem okolnostem dané věci přinejmenším sporná. Nárok na pokutu tedy žalobkyni nevznikl, proto tuto část uplatněného nároku musel soud zamítnout (viz výrok II).

21. Pro doplnění, jak již bylo výše naznačeno, pak soud uvádí, že nelze vyloučit, že právní jednání mezi účastníky po skončení uplynutí doby nájmu ke dni 31.3.2022 by mohlo být právně posouzeno i jinak, když účastníci smluvně vyloučili aplikaci ustanovení o obnově nájmu dle ustanovení §2285 o.z., které má dispozitivní úpravu (viz čl. II, bod 2.2. nájemní smlouvy). Nicméně, na rozhodnutí ve věci by toto jiné právní posouzení nemělo vliv, když naplnění podmínek pro vrácení jistoty ve výši 30 000Kč by se toto vůbec netýkalo, částku 24 000Kč by pak bylo možné požadovat z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Zamítnuté části nároku by se toto taktéž nedotklo, ba naopak, pokud by se mezi účastníky neobnovil nájemní vztah po 31.3.2022, nebylo by možné po žalovaném z důvodů neexistence nájemního vztahu po 31.3.2022 požadovat provádět vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu podle zákona č. 67/2013 Sb a nepřicházela by vůbec do úvahy pokuta dle § 13 tohoto zákona.

22. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při úvaze o poměru úspěchu ve věci soud vyšel z ustálené judikatury, podle které soud musí rozhodnout o celém nároku, tedy i o příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Procesně úspěšným účastníkem řízení byl žalovaný (uspěl z cca 60 % posuzovaného nároku), a proto by měl po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení však při závěrečném návrhu nepožadoval přiznat, proto soud o nákladech řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III).