8 C 152/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Janků ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 51 184,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 797 Kč, a to vše v rámci pravidelných měsíčních splátek po 1779,70 Kč, splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení byť i jediné ze splátek včas či v řádné výši.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu o částku 7516 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 584,12 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1074,98 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5238,35 Kč od 15.12.2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, úrok 24,36 % ročně z částky 5238,35 Kč od 15.12.2022 do zaplacení, částku 25 871,40 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2264,21 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4354,99 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 20311,32 Kč od 15.12.2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, úrok 23,43 % ročně z částky 20311,32 Kč od 15.12.2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 29.6.2023 domáhala po žalované zaplacení částky 51 184,40 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 584,12 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1074,98 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 5238,35 Kč od 15.12.2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, úroku 24,36 % ročně z částky 5238,35 Kč od 15.12.2022 do zaplacení, částku 25 871,40 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2264,21 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4354,99 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 20311,32 Kč od 15.12.2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, úrok 23,43 % ročně z částky 20311,32 Kč od 15.12.2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen předchůdkyně žalobkyně), uzavřela se žalovanou celkem 2 smlouvy o úvěru, kdy na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [číslo] poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 7.583,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4.708,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 24,36 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1.500,00 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1.375,00 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních (sedmidenních) splátkách po 175,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14.02.2022. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 3076,64 Kč. Dále mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne [datum] [číslo] smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 26.145,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 17.263,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,43% ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1.500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5.042,00 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních (sedmidenních) splátkách po 618,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19.01.2022. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 7126,36 Kč. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 16.2.2022, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby pak žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. Svá tvrzení žalobkyně dokládá listinami přiloženými k žalobě.

2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila.

3. Soud věc rozhodl během prvního jednání. Právní zástupce žalobkyně omluvil svou neúčast při soudním jednání a souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez jeho účasti. Žalovaná se k prvnímu jednání, ačkoliv měl řádně doručeno, bez omluvy nedostavila (omluvila se telefonicky v den jednání, souhlasila s projednáním její věci), v řízení zůstala zcela pasivní. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle §101, odst. 3 o.s.ř.

4. Soud vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (uvedených vždy v závorce), ze kterých má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]) s žalovanou postupně podepsala 2 smlouvy o zápůjčce (dne [datum] a [datum]), kdy na základě smlouvy dne [datum] poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 22000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem (viz smlouva o zápůjčce ze dne [datum]). V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 23805 Kč (tj. úrok ve výši 17263 Kč, částku za zpracování 1500Kč, částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5042Kč), přičemž celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku ve výši 48145 Kč se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních (sedmidenních) splátkách po 618Kč, RPSN půjčky činilo dle smluvních podmínek 149,56% (viz smlouva o zápůjčce ze dne [datum]).

5. Na základě další smlouvy dne [datum] poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 7583 Kč (úrok ve výši 4708Kč, částku za zpracování 1500Kč, částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 1375Kč), přičemž celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku ve výši 13583 Kč se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních (sedmidenních) splátkách po 175Kč, RPSN půjčky činilo dle smluvních podmínek 194,60% (viz smlouva o zápůjčce ze dne [datum]).

6. S žalovanou byla před sjednáním půjčky vypsána vždy zákaznická karta, kde jsou uvedeny osobní údaje, bydliště, důvod půjčky, údaje o zaměstnání, výše příjmů (37637 Kč, 39429Kč), běžné měsíční výdaje (10000Kč), žádné jiné splátky a jaké podklady byly předloženy (pracovní smlouva, výplatnice) (viz zákaznické karty z [datum] a [datum]). Žalovaná na první smlouvu ze dne [datum] uhradila celkem částku 3076,64 Kč, na druhou smlouvu ze dne [datum] částku 7126,36 Kč (viz tabulka umoření). Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, a to s účinností ke dni 16.12.2022 (viz smlouva o postoupení pohledávky, seznam postoupených pohledávek), přičemž postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně (viz podací lístek ze dne 13.1.2023). Před podáním žaloby pak žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky (viz výzva k plnění ze dne 1.6.2023, podací lístek ze dne 2.6.2023).

7. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž provedené důkazy nebyly rozporovány, soud tak nemá žádné pochybnosti o tom, že jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, prokazují shora uvedené skutečnosti. Pokud jde o zjišťování úvěruschopnosti žalované (viz právní závěry), kterou soud zkoumá ve spotřebitelských věcech z úřední povinnosti, žalobkyně k tomuto tvrdí, že zkoumala úvěruschopnost z podkladů předložených žalovanou, k prokázání této skutečnosti předložila zákaznické karty žalované. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, poskytovatel úvěru se nesmí bez dalšího spolehnout pouze na informace poskytnuté žalovaným. Žalobkyně pak netvrdila, že nějaké prověřovací úkony činila a nedoložila v této souvislosti krom zákaznické karty žádné jiné důkazy. Žalobkyně pak tím, že se nedostavila k jednání soudu konanému ve věci, zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o chybějících tvrzeních a důkazech ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalované a z toho vyplývajících následcích pro žalobkyni.

8. Při svém rozhodnutí pak soud vycházel z tohoto závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou postupně podepsaly 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru Na základě smlouvy dne [datum] poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 22000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 23805 Kč (tj. úrok ve výši 17263 Kč, částku za zpracování 1500Kč, částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5042Kč), přičemž celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku ve výši 48145 Kč se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních (sedmidenních) splátkách po 618Kč, RPSN půjčky činilo dle smluvních podmínek 149,56%. Na základě smlouvy dne [datum] poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 7583 Kč (úrok ve výši 4708Kč, částku za zpracování 1500Kč, částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 1375Kč), přičemž celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku ve výši 13583 Kč se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních (sedmidenních) splátkách po 175Kč, RPSN půjčky činilo dle smluvních podmínek 194,60%. S žalovanou byla před sjednáním půjčky vypsána vždy zákaznická karta, kde jsou uvedeny osobní údaje, bydliště, důvod půjčky, údaje o zaměstnání výše příjmů (37637 Kč, 39429Kč), běžné měsíční výdaje (10000Kč), žádné jiné splátky a jaké podklady byly předloženy (pracovní smlouva, výplatnice) (viz zákaznické karty z [datum] a [datum]). Žalovaná na první smlouvu ze dne [datum] uhradila celkem částku 3076,64 Kč, na druhou smlouvu ze dne [datum] částku 7126,36 Kč Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, a to s účinností ke dni 16.12.2022, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby pak žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky.

9. Soud věc právně posoudil zejména podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 (o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ), přičemž dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel dle §3, odst.1), písm. d) ZSÚ a žalovaná jako spotřebitel dle §419 o.z. ve smyslu ustanovení § 1810 a násl a §2390 a násl. o.z. a §2, odst.1 ZSÚ uzavřeli smlouvy o zápůjčce - spotřebitelský úvěr (dále jen úvěr), na základě které byla žalované poskytnuta částka 22 000 a podruhé částka 6000 (blíže k tomu závěry o skutkovém zjištění). S ohledem na spotřebitelskou povahu smlouvy se soud při posouzení uplatněného nároku zabýval platností uzavření předmětných smluv z pohledu dostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a souladu obsahu půjčky s dobrými mravy.

10. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (poskytovateli úvěru), aby dlužníka – spotřebitele (náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně a aktivně sám nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Tyto závěry pak byly potvrzeny i nálezem Ústavního soudu ze dne 26.2.2019 sp.zn. III. ÚS 4129/18. V daném případě právní předchůdkyně vycházela jen z neověřených údajů poskytnutých od žalované a zřejmě i z předložených listin (výplatnice, pracovní smlouva), avšak tyto skutečnosti nijak nedoložila. Stejně tak žalobkyně netvrdila, a nedoložila, že sama aktivně vedle získaných informací od žalované právní předchůdkyně žalobkyně získala další údaje nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů, případně jejich prostřednictvím tvrzení spotřebitele ověřila, kdy za vhodné jiné zdroje lze považovat i veřejné dostupné rejstříky. Vedle tohoto se žalobkyně nedostavila k jednání soudu konanému ve věci, přišla o možnost být poučena soudem ve smyslu § 118a o.s.ř. o chybějících tvrzeních a důkazech ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného (zejména aktivního zjišťování a prověřování ze strany předchůdkyně žalobkyně), a vzhledem k absenci tvrzení a doložení takových tvrzení je nutno též shodně uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že před poskytnutím spotřebitelských úvěrů řádně prověřila úvěruschopnost žalované ve smyslu §3, odst. 1, písm. c) a §86 ZSÚ, což je nutně spojeno se sankcí neplatnosti takové smlouvy o úvěru dle §87 ZSÚ.

11. Vedle této neplatnosti soud dále shledal absolutní neplatnost předmětné smlouvy pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 1 odst. 2 o. z. ve spojení s § 588 o. z. S ohledem na spotřebitelský charakter uzavřených smluv je totiž zapotřebí i bez návrhu zkoumat, za jakých okolností byla smlouva uzavřen, a to za pomocí kritérií judikaturou Nejvyššího soudu vytýčených ve vztahu k smluvní pokutě, úrokům, zajištění pohledávky apod. (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2017, sp.zn. 20 Cdo 1387/2016). V předmětné věci z úvěrové smlouvy plynou skutková zjištění, která soud shrnul shora, a to o výši úvěru, počtu splátek, výši RPSN a smluvních pokutách a dalších jednostranných podmínkách, poplatcích a odměnách. To vše ve svém souhrnu činí předmětnou smlouvu o zápůjčce pro rozpor s dobrými mravy neplatnou. Samotný fakt, že smlouvy byly formulářově předtištěny, neumožňovaly žalovanému jeho modifikaci, nemá ještě samo osobě na platnost úvěrové smlouvy dopad vyznívající v jejich neprospěch, avšak, pokud celkové smluvní podmínky pro poskytnutí úvěru, mající spotřebitelský charakter, jsou významně nepřiměřené, jednostranné (povinnosti klade smlouva v zásadě jen žalovanému), musí mít tato skutečnost významný dopad na platnost smlouvy. Posuzovanými smlouvami se žalovaná obou případě zavázal k placení celkových nákladů úvěru (poplatku), konkrétně ve výši 48145 Kč a 13583 Kč (blíže viz skutkové závěry)

12. Ujednání o úhradě za poskytnutí úvěru (poplatku) soud v obou případech považuje za cenu za poskytnutí půjčky (tedy úrok), přičemž není rozhodné, jak jsou jednotlivé položky ve smlouvě nazývány. Je nepochybné, že tyto částky představují část odměny, kterou předchůdkyně žalobkyně požadovala za poskytnutí úvěru. Touto odměnou je úrok bez ohledu na to, zda je vyjádřen procentní sazbou nebo zda je vyjádřen konkrétní částkou. Uvedené částky v souhrnu totiž zjevně představují ujednání o předpokládaném výnosu pro společnost. Takové rozčlenění má soud za ryze formální; jeho smyslem je toliko učinit výši sjednaného úroku vizuálně příznivější tím, že určité části faktického úroku jsou označeny jako jiné platby, čímž dochází k zastření ujednání o úroku.

13. Odměna za úvěr pak činí v první případě přes 68 % (ve druhém přes 69%) jistiny spotřebitelského úvěru, a to při splatnosti spotřebitelského úvěru do 78 týdnů, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského činí dle smluv činí 149,56% a 194,60%.

14. Ekonomická podstata úvěru spočívá v právu inkasovat úrok coby odměnu za poskytnutí finančních prostředků (časová hodnota peněz); smluvní strany požívají široké, smluvní volnosti co do stanovení výše úroku, která tak může reagovat na individuální okolnosti každého případu. Z této perspektivy je ovšem naprosto protismyslné, aby se těžiště odměny nacházelo v poplatcích, tj. v samotné administrativně-technické obsluze pohledávky. Za dané situace má soud za to, že rozdělení poplatku do jednotlivých položek, zastírá skutečnou povahu ujednání o poplatku, tj. že se jedná ve svém důsledku o úrok. Rozčlenění této částky do jednotlivých položek pro spotřebitele může být nesrozumitelné, jakkoli je ve smlouvě uvedeno, neboť je zřejmé, že při sjednávání smlouvy neměl žalovaný žádný prostor pro individuální dojednávání výše jednotlivých položek. Ujednání o poplatcích a odměně je tedy v tom, že se skládá z jednotlivých položek, ujednáním simulovaným. Podle § 555 odst. 2 o. z. přitom platí, že má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy. Zastřeným ujednáním je tu ujednání o úroku ve smyslu §2392 odst. 1 o.z.

15. Z ustálené judikatury nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, 33 Odo 236/2005, 20 Cdo 3498/2018) pak vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností nad jeden rok se v období 7-8/2020 pohybovala na úrovni cca 8,50 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí půjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve smlouvě převyšuje 17-násobně (respektive 23 násobně) výši obvyklého úroku (i RPSN) poskytovaného bankami v době uzavření smluv. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny je ve zjevném rozporu s dobrými mravy, a je proto podle ustanovení § 588 o. z. neplatné. Ujednání o úrocích a dalších poplatcích přitom představuje neoddělitelnou část smlouvy o úvěru. Toto ujednání tedy nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Je-li pak nemravná taková součást smlouvy, je nemravná celá smlouva jako právní jednání.

16. Pokud soud učinil závěr o neplatnosti spotřebitelském úvěru, zbývá pak se vypořádat s plněním, které v rámci úvěrů žalovaná obdržela a co na ně právní předchůdkyni žalobkyně či nyní žalobkyni vrátila, přičemž pokud soud ve věci dovodil i neplatnost smlouvy pro neprověření úvěruschopnosti žalované, je v tomto ohledu nutné vycházet z ustanovení §87 ZSÚ.

17. Podle ustanovení §87, odst.1 poslední věty ZSÚ je pak žalovaný povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, kdy toto ustanovení je speciálním ustanovení vůči § 2991 odst. 1 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení, které má při aplikaci přednost před zmiňovanou obecnou úpravou vydání bezdůvodného obohacení. Ze speciálního ustanovení § 87 ZSÚ ve spojení s principy ochrany spotřebitele nesporně vyplývá, že spotřebitel jako dlužník je povinen vrátit žalobci jako věřiteli pouze neuhrazenou jistinu úvěru, a že započtení vzájemných pohledávek musí soud provést z úřední povinnosti, aby byl dodržen princip, že věřiteli poškozujícího spotřebitele nelze poskytovat právní ochranu a že podle § 6 odst. 2 o.z. nelze připustit, aby škodící věřitel těžil ze svého protiprávního činu v podobě získání jiných nároků, na které nemá ze zákona právo. Z ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ rovněž vyplývá, že spotřebitel, kterému neměl být úvěr vůbec poskytnut, se nemůže dostat do prodlení s jeho vrácením, pokud vrací poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho schopnostem. Z tohoto hmotněprávního ustanovení je zřejmý záměr zákonodárce nepřiznat škodícímu věřiteli žádné (ani zákonné) úroky z prodlení (srovnej důvodovou zprávu k tomuto ustanovení). Lze tedy shrnout, že v případě aplikace ustanovení §87, odst.1 ZSÚ nelze uvažovat o přiznání úroku z prodlení, jako by tomu bylo u běžného bezdůvodného obohacení.

18. Žalované byla v rámci prvního úvěru poskytnuta na jistině částka 22000Kč, žalovaná vrátila 7126,36 Kč, zbývá uhradit 14 873,64Kč. Žalované byla v rámci druhého úvěru poskytnuta na jistině částka 6000Kč, žalovaná vrátila 3076,64 Kč, proto je povinna vrátit částku 2923,36 Kč. Pokud jde o výklad povinnosti vrátit jistinu úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele za situace, kdy spotřebitel (účastník) je v průběhu řízení nečinný, bude nepochybně soudní praxí a judikaturou upřesňován a ustálen. Soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalované vzhledem k obecné povaze úvěru postupně splácet půjčenou částku a ohledem na principy ochrany spotřebitele rozložení jistiny do 10 splátek, a to ve smyslu ustanovení §1931 o.z. pod ztrátou výhody splátek, čemuž pak odpovídá výrok I. Soud současně dospěl k závěru, že smlouva o postoupení pohledávek ze dne 14.12.2022 je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou dle ustanovení § 1879 o.z. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávku žalobkyně za žalovanou právně odlišně, než bylo uvedeno v žalobě, svědčí i přesto žalobkyni v důsledku předmětné smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu (výrok I.).

19. Ve zbývajícím rozsahu (o částku 7516 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 584,12 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1074,98 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5238,35 Kč od 15.12.2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, úrok 24,36 % ročně z částky 5238,35 Kč od 15.12.2022 do zaplacení, částku 25 871,40 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2264,21 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4354,99 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 20311,32 Kč od 15.12.2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, úrok 23,43 % ročně z částky 20311,32 Kč od 15.12.2022 do zaplacení) soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť tyto další nároky uplatněné žalobkyní nad rámec přiznané části jistiny úvěrů vycházejí ze smlouvy, kterou soud posoudil jako absolutně neplatnou (výrok II).

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při úvaze o poměru úspěchu ve věci soud vyšel z ustálené judikatury, podle které soud musí rozhodnout o celém nároku, tedy i o příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Procesně úspěšným účastníkem řízení byla žalovaná (žalobkyně neuspěla z více jak 50% uplatněného nároku, když uplatnila nárok je na jistině ve výši 51 184,40 Kč, úspěšná byla co do částky 17797Kč), a proto by měla po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Podle obsahu spisu ji však žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, když byla po celou dobu řízení pasivní (výrok III.).