8 C 164/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Janků ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 10 559 Kč s příslušenstvím + 23 079,17 Kč

I. Řízení se o částku ve výši 7 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 200 Kč ode dne 22.01.2020 do zaplacení zastavuje.

II. Žaloba o částku 3 359 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 40 286,00 Kč výši 10% ročně od 22.01.2020 do 02.04.2020 a zákonný úrok prodlení z částky 39 286,00 Kč ve výši 10% ročně od 03.04.2020 do 29.04.2020 a zákonný úrok prodlení z částky 37 786,00 Kč ve výši 10% ročně od 30.04.2020 do 01.06.2020 a zákonný úrok prodlení z částky 35 786,00 Kč ve výši 10% ročně od 02.06.2020 do 31.07.2020 a zákonný úrok prodlení z částky 34 786,00 Kč ve výši 10% ročně od 01.08.2020 do 01.10.2020 a zákonný úrok prodlení z částky 33 786,00 Kč ve výši 10% ročně od 02.10.2020 do 30.10.2020 a zákonný úrok prodlení z částky 32 786,00 Kč ve výši 10% ročně od 31.10.2020 do 01.12.2020 a zákonný úrok prodlení z částky 31 786,00 Kč ve výši 10% ročně od 02.12.2020 do 04.01.2021 a zákonný úrok prodlení z částky 30 786,00 Kč ve výši 10% ročně od 05.01.2021 do 01.02.2021 a zákonný úrok prodlení z částky 29 786,00 Kč ve výši 10% ročně od 02.02.2021 do 02.03.2021 a zákonný úrok prodlení z částky 28 786,00 Kč ve výši 10% ročně od 03.03.2021 do 01.05.2021 a zákonný úrok prodlení z částky 27 786,00 Kč ve výši 10% ročně od 02.05.2021 do 01.06.2021 a zákonný úrok prodlení z částky 26 786,00 Kč ve výši 10% ročně od 02.06.2021 do 06.07.2021 a zákonný úrok prodlení z částky 25 786,00 Kč ve výši 10% ročně od 07.07.2021 do 16.08.2021 a zákonný úrok prodlení z částky 23 786,00 Kč ve výši 10% ročně od 17.08.2021 do 02.09.2021 a zákonný úrok prodlení z částky 22 786,00 Kč ve výši 10% ročně od 03.09.2021 do 05.10.2021 a zákonný úrok prodlení z částky 21 786,00 Kč ve výši 10% ročně od 06.10.2021 do 25.11.2021 a zákonný úrok prodlení z částky 20 786,00 Kč ve výši 10% ročně od 26.11.2021 do 03.01.2022 a zákonný úrok prodlení z částky 19 786,00 Kč ve výši 10% ročně od 04.01.2022 do 31.01.2022 a zákonný úrok prodlení z částky 18 786,00 Kč ve výši 10% ročně od 01.02.2022 do 01.03.2022 a zákonný úrok prodlení z částky 17 786,00 Kč ve výši 10% ročně od 02.03.2022 do 15.03.2022 a zákonný úrok prodlení z částky 16 786,00 Kč ve výši 10% ročně od 16.03.2022 do 29.04.2022 a zákonný úrok prodlení z částky 15 586,00 Kč ve výši 10% ročně od 30.04.2022 do 01.06.2022 a zákonný úrok prodlení z částky 14 386,00 Kč ve výši 10% ročně od 02.06.2022 do 16.06.2022 a zákonný úrok prodlení z částky 14 158,83 Kč ve výši 10% ročně od 17.06.2022 do 01.07.2022 a zákonný úrok prodlení z částky 12 958,83 Kč ve výši 10% ročně od 02.07.2022 do 01.09.2022 a zákonný úrok prodlení z částky 11 758,83 Kč ve výši 10% ročně od 02.09.2022 do 30.09.2022 a zákonný úrok z prodlení z částky 10 558,83 Kč ve výši 10% ročně od 01.10.2022 do 01.11.2022 a zákonný úrok z prodlení z částky 9 358,83 Kč ve výši 10% ročně od 02.11.2022 do 01.12.2022 a zákonný úrok z prodlení z částky 8 158,83 Kč ve výši 10% ročně od 02.12.2022 do 03.01.2023 a zákonný úrok z prodlení z částky 6 958,83 Kč ve výši 10% ročně od 04.01.2023 do 01.02.2023 a zákonný úrok z prodlení z částky 5 758,83 Kč ve výši 10% ročně od 02.02.2023 do 01.03.2023 a zákonný úrok z prodlení z částky 4 558,83 Kč ve výši 10% ročně od 02.03.2023 do 03.04.2023 a zákonný úrok z prodlení z částky 3 358,53 Kč ve výši 10% ročně od 04.04.2023 do zaplacení, o částku ve výši 23 079,17 Kč a dále o úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 22.01.2020 do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky: 32 931,30 Kč od 22.01.2020 do 01.06.2020, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 32 588,39 Kč od 02.06.2020 do 31.07.2020, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 31 588,39 Kč od 01.08.2020 do 01.10.2020, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 30 588,39 Kč od 02.10.2020 do 30.10.2020, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 29 588,39 Kč od 31.10.2020 do 01.12.2020, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 28 588,39 Kč od 02.12.2020 do 04.01.2021, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 27 588,39 Kč od 05.01.2021 do 01.02.2021, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 26 588,39 Kč od 02.02.2021 do 02.03.2021, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 25 588,39 Kč od 03.03.2021 do 01.05.2021, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 24 588,39 Kč od 02.05.2021 do 01.06.2021, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 23 588,39 Kč od 02.06.2021 do 06.07.2021, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 22 588,39 Kč od 07.07.2021 do 16.08.2021, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 20 588,39 Kč od 17.08.2021 do 02.09.2021, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 19 588,39 Kč od 03.09.2021 do 05.10.2021, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 18 588,39 Kč od 06.10.2021 do 25.11.2021, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 17 588,39 Kč od 26.11.2021 do 03.01.2022, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 16 588,39 Kč od 04.01.2022 do 31.01.2022, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 15 588,39 Kč od 01.02.2022 do 01.03.2022, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 14 588,39 Kč od 02.03.2022 do 15.03.2022, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 13 588,39 Kč od 16.03.2022 do 29.04.2022, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 12 388,39 Kč od 30.04.2022 do 01.06.2022, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 11 188,39 Kč od 02.06.2022 do 16.06.2022, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 10 961,22 Kč od 17.06.2022 do 01.07.2022, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 9 761,22 Kč od 02.07.2022 do 01.09.2022 a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 8 561,22 Kč od 02.09.2022 do 30.09.2022, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21% p.a. z částky 7 361,22 Kč od 01.10.2022 do 01.11.2022, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky 6 161,22 Kč od 02.11.2022 do 01.12.2022, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,41% p.a. z částky 4 961,22 Kč od 02.12.2022 do 03.01.2023, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,41% p.a. z částky 3 761,22 Kč od 04.01.2023 do 01.02.2023, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,41% p.a. z částky 2 561,22 Kč od 02.02.2023 do 01.03.2023, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,41% p.a. z částky 1 361,22 Kč od 02.03.2023 do 03.04.2023, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,41% p.a. z částky 161,22 Kč od 04.04.2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 22. 01. 2020 dosáhne částky 143 942,00 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou po jejím částečným zpětvzetí v rozsahu dle výroku I. rozsudku domáhala po žalované zaplacení částky 3359 Kč s příslušenstvím a dále částky 23 079,17 Kč s příslušenstvím (vše viz výrok II rozsudku) s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela [datum] smlouvu o úvěru, když schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet byla řádně prověřena. Na základě uzavřené smlouvy žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 50 001 Kč (vyplacení úvěru došlo dne [datum]) a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 66,7 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 499 Kč splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červenec 2017, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy. Žalobkyně následně přibližuje jednotlivé splátky, naposledy žalovaná splátku uhradila dne 1.11.2019, následně žalobkyně úvěr zesplatnila. Dále v žalobě žalobkyně přibližuje svá práva na vznik smluvních pokut a dalších nákladů a jejich výši, dále kolik žalovaná po zesplatnění uhradila, závěrem vyčísluje pohledávky na jistině včetně příslušenství a smluvní pokuty. K žalobě žalobkyně doložila listiny, které mají prokazovat její nárok 2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila.

3. Soud věc rozhodl během dvou jednání, kdy při prvním jednání byl žalobce poučen dle §118a o.s.ř., z druhého jednání se žalobkyně omluvila souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Žalovaná se k jednáním, ačkoliv měla řádně doručeno, bez omluvy nedostavila a zůstala tak v řízení zcela pasivní. Soud tedy věc projednal při prvním jednání v nepřítomnosti žalované a při druhém jednání v nepřítomnosti účastníků dle §101, odst. 3 o.s.ř.

4. Soud vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (uvedených vždy v závorce), ze kterých má za po skutkové stránce za prokázané, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, kdy na základě uzavřené smlouvy žalobkyně žalované poskytla na její účet dne [datum] peněžní prostředky ve výši 50 001 Kč (viz smlouva o úvěru ze dne [datum], karta klienta, doklad o vyplacení úvěru). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 66,71 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 499 Kč splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červenec 2017, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. RPSN spotřebitelského úvěru činilo dle smlouvy 66,71% (viz smlouva o úvěru ze dne [datum]). V bodě 6. smlouvy je zakotvena smluvní pokuta 499Kč za prodlení se splátkou delší jak 30 dnů (maximálně 2999Kč ročně), zesplatnění úvěru při prodlení se splátkou delší jak 65 dnů, smluvní pokuta 0,1% z dlužné nové jistiny po zesplatnění, všechny smluvní pokuty jsou limitovány součinem čísla 0,5 a celkové výše úvěru, maximálně 200 000 Kč (viz smlouva o úvěru ze dne 21.6.2017). Součástí předložené smlouvy o úvěru byla informace pro spotřebitele o poskytovateli spotřebitelského úvěru a předsmluvní formulář. Žalovaná k úvěru doložila žalobkyni kopii občanského průkazu, zprávu ČSSZ o výši důchodu 11 326 Kč měsíčně (viz kopie OP, zpráva ČSSZ). Dle databáze Nebankovního registru klientských informací byla žalovaná hodnocena skórem 309 jako klient s vyšším rizikem, v registru SOLUS nebyla žalovaná evidována (viz výpis z registru SOLUS a NRKI). V hodnocení klienta žalobkyně zohlednila tvrzené příjmy žalované v částce 11326 Kč měsíčně čistého, do výdajů žalované zohlednila částku 4810 Kč tvořící životní minimum ve výši 3 410 Kč, částku 1400 Kč coby výdaj na vlastní bydlení, zároveň je počítáno s rezervou 500 Kč, volné zdroje pak mají činit 5016 Kč, schopnost žalované splácet byla centrálou žalobkyně schválena (viz hodnocení klienta). V letech 2014 a 2015 byly proti žalované vedeny exekuce pro pohledávky na jistině ve výši 2 414Kč + 3000Kč + 27830,48Kč. Žalované byla žalobkyní v rámci úvěrové smlouvy ze dne 11.10.2017 půjčena další částka ve výši 49 000Kč, v hodnocení klienta při poskytnutí úvěru je nesprávný údaj, že bydlí ve svém (věc byla řešena u zdejšího soudu pod sp.zn. 42 C 327/2022, žaloba byla pravomocně zamítnuta – viz žaloba žalobkyně a rozsudek OS Sokolov ze dne 30.11.2022) a dne 4.9.2019 další částka 30 000Kč (věc byla řešena u zdejšího soudu pod sp.zn. 23 C 341/2022, žalobě bylo pravomocně vyhověno rozsudkem pro zmeškání – viz žaloba žalobkyně a rozsudek OS Sokolov ze dne 25.1.2023). Žalovaná v době 2020 - 2021 splácí 6 půjček (viz kata klienta). Žalovaná uhradila na předmětnou smlouvu o úvěru před jejím zesplatnění celkem částku 69 972 Kč, k zesplatnění úvěru došlo oznámením ze dne 20.1.2020 (viz oznámení o zesplatnění), po zesplatnění pak uhradila 28 527,17 Kč, dle posledního vyjádření žalobkyně ze dne 28.3.2023 žalovaná uhradila celkem ‬ 105 699 Kč (viz karta klienta + tvrzeno v žalobě). Před podáním žaloby pak žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky (viz výzva k plnění ze dne 13.9.2022).

5. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž provedené důkazy nebyly rozporovány, soud tak nemá žádné pochybnosti o tom, že jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, prokazují shora uvedený skutkový stav. Důkazy výsledkem lustrace z rejstříku exekucí a dalšími žalobami žalobkyně a rozsudkem OS Sokolov sp. zn. 42 C 327/2022 soud provedl bez návrhu dle §120, odst. 2 o.s.ř. při zkoumání úvěruschopnosti žalované a souladu odměny za půjčku s dobrými mravy z úřední povinnosti. Z dalších provedených důkazů soud nevyvodil relevantní skutkové závěry.

6. Při svém rozhodnutí pak soud vycházel z tohoto závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které ji bezhotovostně na účet žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 50 001 Kč, které se žalovaná zavázala včetně úroku za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 66,71 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 499 Kč splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červenec 2017, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru (RPSN spotřebitelského úvěru činilo dle smlouvy 66,71%). Ve smlouvě byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení se splátkami. Před poskytnutím úvěru žalovaná doložila žalobkyni kopii občanského průkazu, zprávu ČSSZ o výši důchodu 11326 Kč měsíčně, v hodnocení klienta žalobkyně zohlednila tvrzené příjmy žalované v částce 11326 Kč měsíčně čistého, do výdajů žalované zohlednila částku 4810 Kč tvořící životní minimum ve výši 3 410 Kč, částku 1400 Kč coby výdaj na vlastní bydlení (žalovaná však ve svém nebydlí), zároveň je počítáno s rezervou 500 Kč, volné zdroje pak mají činit 5016 Kč. Žalobkyně sama prověřovala žalovanou v Nebankovní registru klientských informací se skórem 309 jako klientem s vyšším rizikem, v registru SOLUS nebyla žalovaná evidována, v rejstříku exekucí žalobkyně žalovanou neprověřovala, schopnost žalované splácet byla centrálou žalobkyně schválena. Žalobkyně dne 11.10.2017 půjčuje žalované dalších 49 000Kč, dne 4.9.2019 dalších 30 000Kč, žalovaná v době 2020 - 2021 splácí 6 půjček. V letech 2014 a 2015 byly proti žalované vedeny exekuce pro pohledávky na jistině ve výši 2 414Kč + 3000Kč + 27830,48Kč. Žalovaná na předmětný úvěr uhradila celkem ‬ 105 699 Kč. Před podáním žaloby pak žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky.

7. Soud věc právně posoudil zejména podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 (o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ), přičemž dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel dle §3, odst.1), písm. d) ZSÚ a žalovaná jako spotřebitel dle §419 o.z. ve smyslu ustanovení § 1810 a násl a §2390 a násl. o.z. a §2, odst.1 ZSÚ uzavřeli smlouvy o zápůjčce - spotřebitelský úvěr (dále jen úvěr), na základě které byla žalované poskytnuta částka 50 001 Kč, kterou se zavázala splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 499 Kč, s úrokem za půjčku ve výši 66,71 % p.a.. S ohledem na spotřebitelskou povahu smlouvy se soud při posouzení uplatněného nároku zabýval platností uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru z pohledu dostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované a souladu obsahu úvěru (zejména odměny za poskytnutí úvěru) s dobrými mravy.

8. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích (např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) opakovaně uvádí, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (poskytovateli úvěru), aby dlužníka – spotřebitele (náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně a aktivně sám nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Tyto závěry pak byly potvrzeny i nálezem Ústavního soudu ze dne 26.2.2019 sp.zn. III. ÚS 4129/18. Obecné soudy jsou tak povinny zkoumat z úřední povinnosti, zda došlo k porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti poskytovatelem úvěru, a to i ve vztahu k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. IV. ÚS 702/20), s účinností od 29.5.2022 je tato povinnost zakotvena přímo v ustanovení §87 ZSÚ.

9. V daném případě vycházela primárně jen z údajů poskytnutých žalovanou a pokud jde jejich ověření a prověření schopnosti žalované úvěr splácet, spokojila se jen s negativním výpisem z registru SOULUS. I přes nepřesné a těžko uvěřitelné údaje k bydlení s náklady 1400Kč měsíčně zanesené v hodnocení klienta žalobkyně řádně neporovnává skutečné příjmy a výdaje domácnosti žalované, aktivně sama nežádá po žalované, aby k tomu doložila potřebné podklady, neověřuje, zda se skutečně jedná o její vlastní bydlení (např. výpisem z KN) a dále i přes rizikové skóre žalované v NRKI neprověřuje schopnost splácet úvěr např. v rejstříku exekucí, kde by zjistila, že proti žalované byly v minulosti vedeny 3 exekuce pro nemalou částku. Následně žalované žalobkyně půjčuje další částky v souhrnu 79 000Kč, v letech 2020 – 2021 již žalovaná splácí celkem 6 půjček. Žalovaná se tak dostala přesně do situace, které se chce zákonodárce ve společnosti vyvarovat nechce (předlužení) a proto zakotvil povinnost zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěru, a to dle shora uvedené judikatury dostatečně a aktivně, což se však v případě žalované nestalo, respektive toto žalovaná i přes poučení dle §118a o.s.ř. neprokázala. Toto samo o sobě již stačí k učinění závěru, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru ve smyslu §3, odst. 1, písm. c) a §86 ZSÚ, a to s důsledky z toho plynoucími dle §87 ZSÚ v podobě neplatnosti smlouvy.

10. Vedle této neplatnosti soud dále shledal absolutní neplatnost předmětné smlouvy pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 1 odst. 2 o. z. ve spojení s § 588 o. z. S ohledem na spotřebitelský charakter uzavřených smluv je totiž zapotřebí i bez návrhu zkoumat, za jakých okolností byla smlouva uzavřen, a to za pomocí kritérií judikaturou Nejvyššího soudu vytýčených ve vztahu k smluvní pokutě, úrokům, zajištění pohledávky apod. (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2017, sp.zn. 20 Cdo 1387/2016). V předmětné věci z úvěrové smlouvy plynou skutková zjištění, která soud shrnul shora, a to že se žalovaná zavázala úvěr ve výši 50 001 Kč splácet v 48 splátkách po 2499Kč, celkem měla vrátit 119 952‬ Kč. Odměna za úvěr pak činí výrazně přes 100 % z jistiny spotřebitelského úvěru, a to při splatnosti spotřebitelského úvěru do 48 měsíců po 1025Kč, úrok za půjčku činí dle smlouvy 66,71 % ročně. To vše ve svém souhrnu činí předmětnou smlouvu o úvěru pro rozpor s dobrými mravy neplatnou, když celkové smluvní podmínky pro poskytnutí úvěru, mající spotřebitelský charakter, jsou významně nepřiměřené. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, 33 Odo 236/2005, 20 Cdo 3498/2018) pak vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností nad jeden rok do5 let se v období 6/ 2017 pohybovala na úrovni cca 8,63 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí půjčky uvedené v posuzované smlouvě převyšuje 10 násobně výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření smlouvy. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny je ve zjevném rozporu s dobrými mravy a je proto podle ustanovení § 588 o. z. neplatné. Ujednání o úrocích přitom představuje neoddělitelnou část smlouvy o úvěru. Toto ujednání tedy nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, když je zjevné, že v případě nižšího úroku by žalobkyně úvěr neuzavřela. Je-li pak nemravná taková součást smlouvy, je nemravná celá smlouva jako právní jednání. Ve věci též soud vyloučil aplikaci ustanovení §577 a § 574 o.z., neboť samotnou smlouvu o úvěru soud zhodnotil jako smlouvu, kterou poskytovatel úvěru poškozuje své klienty jako spotřebitele jednak již zmíněnou výší požadovaných úroků a dále množstvím sankcí, které činí smlouvu nepřehlednou. Na zmíněnou smlouvu lze totiž vztáhnout závěry Ústavního soudu uvedené v jeho nálezu sp. zn. III. ÚS 4084/12, z něhož lze dovodit, že nelze poskytnout právní ochranu takovým věřitelům, kteří poškozují zájmy svých klientů. O to více za dané situace, pokud už žalovaná dobrovolně na úvěr do současnosti uhradila 105 699Kč. Též nelze odhlédnout od rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 416/2013, které je aplikovatelné i na daný případ, kdy půjčka s úrokem přesahujícím 44% ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu § 218 odst. 1 trestního zákoníku o přečinu lichvy. Pokud tedy podle Nejvyššího soudu smluvní úrok v sazbě přesahující 44 % ročně odporuje dobrým mravům v takové intenzitě, že je možné při splnění dalších podmínek uvažovat dokonce o přečinu lichvy, je závěr o neplatnosti smlouvy pro rozpor s dobrými mravy při sjednání úroku mnohem vyšším logickým závěrem civilního soudu. Zmíněná absolutní neplatnost tedy nemůže být nahrazena postupem podle zmíněného ustanovení § 577 obč. zák., a to ani v případě, že žalobkyně požaduje žalobou pouze úrok ve výši 66,71 % ročně.

11. Pokud soud učinil závěr o neplatnosti spotřebitelském úvěru, zbývá se pak vypořádat s plněním, které v rámci úvěru žalovaná obdržela a co na něj žalobkyni vrátila, přičemž pokud soud ve věci dovodil i neplatnost smlouvy pro neprověření úvěruschopnosti žalované, je v tomto ohledu nutné vycházet z ustanovení §87 ZSÚ.

12. Podle ustanovení §87, odst.1 poslední věty ZSÚ je pak žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem, kdy toto ustanovení je speciálním ustanovení vůči § 2991 odst. 1 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení, které má při aplikaci přednost před zmiňovanou obecnou úpravou vydání bezdůvodného obohacení. Ze speciálního ustanovení § 87 ZSÚ ve spojení s principy ochrany spotřebitele nesporně vyplývá, že spotřebitel jako dlužník je povinen vrátit žalobci jako věřiteli pouze neuhrazenou jistinu úvěru, a že započtení vzájemných pohledávek musí soud provést z úřední povinnosti, aby byl dodržen princip, že věřiteli poškozujícího spotřebitele nelze poskytovat právní ochranu a že podle § 6 odst. 2 o.z. nelze připustit, aby škodící věřitel těžil ze svého protiprávního činu v podobě získání jiných nároků, na které nemá ze zákona právo. Z ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ rovněž vyplývá, že spotřebitel, kterému neměl být úvěr vůbec poskytnut, se nemůže dostat do prodlení s jeho vrácením, pokud vrací poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho schopnostem. Z tohoto hmotněprávního ustanovení je zřejmý záměr zákonodárce nepřiznat škodícímu věřiteli žádné (ani zákonné) úroky z prodlení (srovnej důvodovou zprávu k tomuto ustanovení). Lze tedy shrnout, že v případě aplikace ustanovení §87, odst.1 ZSÚ nelze uvažovat o přiznání úroku z prodlení, jako by tomu bylo u běžného bezdůvodného obohacení. Žalované byla v rámci úvěru poskytnuta na jistině částka 50 001Kč, žalovaná vrátila 105 699Kč, není proto povinna hradit ničeho, proto soud žalobu v uvedeném rozsahu zamítl (výrok II.).

13. Ve zbývajícím rozsahu (o částku ve výši 7 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 200 Kč ode dne 22.01.2020 do zaplacení zastavuje) soud řízení postupem dle §96 o.s.ř. vzhledem ke zpětvzetí ze strany žalobkyně zastavil (výrok I).

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byla žalovaná (uspěla ze 100% uplatněného nároku), a proto by měla po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Podle obsahu spisu ji však žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, když byla po celou dobu řízení pasivní, soud proto rozhodl tak, je uvedeno ve výroku III.