8 C 169/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Janků ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení částky 15 257 Kč s příslušenstvím + částky 7 511,40 Kč + příslušenství

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 768,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 257 Kč od 26. 1. 2024 do zaplacení, dále smluvním úrokem ve výši 9,72 % ročně z částky 11 255,85 Kč od 26.01.2024 do 18.02.2024 ve výši 68,75Kč, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 11 255,85 Kč od 19.02.2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento smluvní úrok za dobu od 26.01.2024 dosáhne částky 42220 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení o zaplacení smluvního úroku ve výši 51,69 % ročně z částky 11 255,85 Kč od 26.01.2024 do 18.02.2024 ve výši 374,77 Kč, se zastavuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 319,98 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 4.7.2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 22 768,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 257 Kč od 26. 1. 2024 do zaplacení, dále smluvním úrokem ve výši 61,41 % ročně z částky 11 255,85 Kč od 26.01.2024 do 18.02.2024 ve výši 443,52Kč, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 11 255,85 Kč od 19.02.2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento smluvní úrok za dobu od 26.01.2024 dosáhne částky 42 220 Kč, vše s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , anonymizováno, , a to prostřednictvím komunikace na dálku. Žalované byl dne 12. 8. 2022 vyplacen úvěr ve výši 20 000 Kč. Úvěr měl být splacen v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 671 Kč splatných k 20. dni v měsíci, přičemž součástí splátek bylo i sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 205 Kč měsíčně. Smlouva byla doplněna přihláškou do skupinového pojištění a dalšími dokumenty o uzavření a schválení úvěru. Před poskytnutím úvěru žalobkyně vyhodnotil úvěruschopnost žalované na základě jejích údajů, doložených příjmů a informací z registrů SOLUS a NRKI, bez zjištění negativních informací. Na základě provedeného scoringu byl úvěr schválen. Žalovaná řádně uhradila pouze čtrnáct splátek v období od září 2022 do října 2023. Následně se dostala do prodlení a žalobkyni začaly vznikat jednotlivé smluvní nároky související s prodlením. Podle smlouvy vznikla žalobkyni smluvní pokuta 499 Kč za každou splátku v prodlení nad 30 dnů, a dále náklady spojené s prodlením ve výši 200 Kč za splátku v prodlení nad 15 dnů. Celkem tak žalobce uplatňuje smluvní pokuty 998 Kč a náklady 800 Kč. Prodlení žalované nakonec dosáhlo délky 65 dnů, což podle smlouvy automaticky vedlo dne 24. 1. 2024 k zesplatnění celého úvěru. K tomuto dni se stala splatnou nová jistina zahrnující nesplacenou původní jistinu 11 255,85 Kč a přirostlý smluvní úrok ve výši 1 589,03 Kč, celkem 12 844,88 Kč. Po zesplatnění vznikl žalobkyni i nárok na smluvní pokutu 0,1 % denně z této nové jistiny až do její úhrady; ke dni podání žaloby činí tato smluvní pokuta 7511,40 Kč. Žalobkyně dále požaduje úrok za poskytnutí úvěru v sazbě 61,41 % p.a. od 26. 1. 2024 do 18. 2. 2024, a poté podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru úrok ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů, tj. 15 % p.a., a to až do zaplacení, nejvýše však do limitu 42 220 Kč. Uplatňuje také doplatek pojistného za tři neuhrazené splátky pojištění ve výši 615 Kč. Žalovaná na předžalobní výzvy nereagovala a dlužné částky neuhradila. Žalobkyně se proto žalobou domáhá zaplacení nové jistiny, smluvních pokut, nákladů prodlení, neuhrazeného pojistného, smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení, celkem nároků specifikovaných v žalobním petitu a současně požaduje i náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila.

3. Soud věc rozhodl během prvního jednání. Žalovaná se k jednání, ačkoliv měla řádně doručeno, bez omluvy nedostavila a zůstala tak v řízení zcela pasivní. Soud tedy věc projednal při prvním jednání v nepřítomnosti žalované dle §101, odst. 3 o.s.ř.

4. Soud vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (uvedených vždy v závorce), ze kterých má za po skutkové stránce za prokázané, že žalobkyně s žalovanou podepsaly dne , datum, smlouvu o úvěru č. , anonymizováno, , a to elektronicky unikátním kódem, kdy na základě uzavřené smlouvy žalobkyně žalované poskytla na jeho účet dne 12. 8. 2022 peněžní prostředky ve výši 20000 Kč (viz smlouva o úvěru, dodatek č. 1 ke smlouvě o úvěru, doklad o vyplacení úvěru, oznámení o schválení úvěru, popis uzavírání smlouvy na dálku). Před uzavřením smlouvy žalovaná žalobkyni doložila různé dokumenty k příjmům a výdajům, žalobkyně žalovanou prověřila v nebankovním registru a registru SOLUS a provedla hodnocení žalované z hlediska její úvěruschopnosti ( viz doklady od žalovaného k posouzení úvěru, výpisy z nebankovního registru a registru SOLUS, hodnocení klienta). Dle oznámení o schválení úvěru činila celková výše po poskytnutí úvěru 20 000Kč, výpůjční úroková sazba spotřebitelského úvěru činila 61,40% p.a., RPSN spotřebitelského úvěru činilo 82%, úvěr měla žalovaná splatit ve 24 splátkách po 1671 Kč měsíčně se splatností k 20 dne v měsíci počínaje 9/2022 (z toho pojistné 205Kč měsíčně) (viz oznámení o schválení úvěru, smlouva o úvěru, přihláška do pojištění). Dle ustanovení 6 úvěrové smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátky nebo její části o více než 30 dnů po termínu splatnosti, vzniká povinnost zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 499Kč za každou splátku, v případě prodlení dlužníka s úhradou splátky nebo její části o více než 65 dnů po termínu splatnosti, dochází k zesplatnění úvěru, pokud dlužník neuhradí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, je dlužník povinen hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení (viz smlouva o úvěru). Žalovaná uhradila celkem 14 splátek (viz karta klienta), pak přestala splácet. Žalovaná v průběhu smluvního vztahu úvěr řádně nesplácela, byl vyzvána k zaplacení dlužné částky a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru (viz výzva k zaplacení - možnost zesplatnění) Žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru dne 24. 1. 2024 (viz oznámení o zesplatnění, dodejka), následně a vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky předžalobní výzvou ze dne 13.5.2024 (viz předžalobní výzva, podací arch.

5. Při svém rozhodnutí pak soud vycházel z tohoto závěru o skutkovém stavu. Dne , datum, uzavřely žalobkyně a žalovaná smlouvu o úvěru č. , anonymizováno, elektronicky prostřednictvím unikátního kódu. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované dne 12. 8. 2022 peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalovaná doložila žalobkyni doklady o svých příjmech a výdajích, žalobkyně provedla prověření žalované v nebankovním registru a registru SOLUS a vyhodnotila její úvěruschopnost.

6. Celková výše poskytnutého úvěru činila 20 000 Kč, výpůjční úroková sazba byla 61,40 % p. a., RPSN činilo 82 %. Úvěr měl být splacen ve 24 měsíčních splátkách po 1 671 Kč se splatností k 20. dni v měsíci, počínaje zářím 2022; z toho 205 Kč představovalo pojistné.

7. Smlouva stanovila, že při prodlení delším než 30 dnů vzniká dlužníkovi povinnost uhradit smluvní pokutu 499 Kč za každou opožděnou splátku. Při prodlení delším než 65 dnů mělo dojít k zesplatnění úvěru a pokud by dlužník neuhradil novou jistinu v den zesplatnění, byla stanovena smluvní pokuta ve výši 0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení.

8. Žalovaná uhradila celkem 14 splátek, poté splácení přerušila. V průběhu smluvního vztahu úvěr řádně nesplácela a byla vyzvána k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění. Žalobkyně úvěr zesplatnila dne 24. 1. 2024 a následně dne 13. 5. 2024 vyzvala žalovanou předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky.

9. Soud věc právně posoudil zejména podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 (o.z.) a zákona spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb. ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (ZSÚ), přičemž dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel dle §1 ZSÚ a žalovaný jako spotřebitel dle §419 o.z. ve smyslu ustanovení §1810 a násl a §2395 a násl. o.z. a §2, odst.1 ZSÚ uzavřeli smlouvu o úvěru - spotřebitelský úvěr (dále jen úvěr), na základě které byla žalované poskytnuta částka celkem 20 000 Kč, kterou se zavázala splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši 1671 (včetně pojistného) Kč při výpůjční úrokové sazbě spotřebitelského úvěru 61,40 % p. a., a RPSN ve výši 82 %.

10. Žalobkyně před poskytnutím úvěru dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení §86 ZSÚ, když z informací od žalované a dalších prověřovacích mechanismů vyhodnotila, že žalovaná bude schopna úvěr splácet, což je ostatně patrné i z toho, že žalovaná úvěr zpočátku řádně hradila. Žalovaná se však v průběhu trvání úvěrového vztahu dostala do prodlení se splácením. Žalovaná tedy porušila smluvní povinnosti (viz skutková zjištění), žalobkyně proto oprávněně zesplatnila úvěr. V průběhu trvání uvěrového vztahu žalobkyně úhrady ze strany žalované žalobkyně započítávala v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami a ustanovením §1932 o.z. Soud však nemohl přehlédnout skutečnosti, které vyplynuly z obsahu uzavřeného úvěru (zejména odměna za poskytnutí úvěru a RPSN). S ohledem na spotřebitelský charakter uzavřené smlouvy je totiž zapotřebí i bez návrhu zkoumat, za jakých okolností byla smlouva uzavřena, a to za pomocí kritérií judikaturou Nejvyššího soudu vytýčených ve vztahu k smluvní pokutě, úrokům, zajištění pohledávky apod. (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2017, sp.zn. 20 Cdo 1387/2016). V předmětné věci z úvěrové smlouvy plynou skutková zjištění, která soud shrnul shora, kdy dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, 33 Odo 236/2005, 20 Cdo 3498/2018) pak vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. V daném případě pak s ohledem na výši smluvního úroku je nutno toto ustanovení smlouvy hodnotit jako nemravné a tudíž neplatné, a bylo by proto možné v přiznat plnění na smluvní úrok jen v takové výši, to co v době uzavření smlouvy odpovídalo běžné výpůjční sazbě bank (9,72 % ročně) Žalobkyně však v tomto směru vzala žalobu částečně zpět, proto soud nemusel přistoupit k zamítnutí této části nároku a řízení k návrhu žalobkyně ve smyslu ustanovení §96, odst. 2 o.s.ř. zastavil (viz výrok II.).

11. Další dílčí nároky pak soud shledal po právu a přiznal je, dlužná částka pak představuje nesplacenou jistinu 12 844,88 Kč (částka odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 11 255,85 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 1 589,03 Kč) s příslušenstvím. Dále smluvní pokutu dle bodu 6.1.smlouvy v celkové výši 998,00 Kč s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2.smlouvy v celkové výši 800,00 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 12 844,88 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 26.01.2024 do data vyhotovení žaloby uvedenému ve výši 7511,40 Kč (účtované smluvní pokuty odpovídají hlediskům uvedeným v ustanovení §2048 o.z.) a dále úhradu za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr dle Přílohy č. 1 smlouvy ve výši celkem 615,00 Kč, kdy dle přílohy č. 1 smlouvy činila tato úhrada za pojištění částku 205Kč měsíčně a tvořila součást všech splátek úvěru, když zůstala neuhrazena měsíční úhrada za pojištění obsažená ve splátkách č. 15, 16, 17, tedy úhrada za pojištění v celkové výši 3x 205 Kč. Přiznán byl též úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 11 255,85 Kč od 26.01.2024 do 18.02.2024 ve výši 68,75Kč a dále úrok za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tj. od 19.02.2024) v souladu s § 122 odst. 4 ZSÚ ve výši 15 % p.a. Další příslušenství žalovaného dluhu, které je dle požadováno dle ust. § 1970 o.z., jehož výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb., pak představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 257 Kč od 26. 1. 2024 do zaplacení (viz výrok I.). Pro doplnění situace lze však upozornit i na možné odchylné právní hodnocení dané věci ( možná neplatnost smlouvy o úvěru jako celku pro rozpor s dobrými mravy a přiznání jen případného bezdůvodného obohacení – v posuzovaném případě by nebylo přiznáno ničeho, když žalovaná na úvěr uhradila celkem 23 394 Kč, přičemž jistina činila 20 000Kč), ke kterému může dojít ve světle nové rozhodovací praxe i v případném exekučním řízení pro případ zjištění zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 319,98 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 139 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 768,40 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 020 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou vozem VW Tuareg realizovanou dne 10. 2. 2026 částka 311,80 Kč představující jednu polovinu ( 2 jednání u soudu) z náhrady za 40 ujetých km (, obec, -, obec, a zpět) v částce 323,61 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,6 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 281,80 Kč ve výši 899,18 Kč. Částečné zatavení řízení (viz výrok II) vliv na přiznání náhrady nákladů řízení nemělo.