8 C 171/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Janků ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zvýšení výživného

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobce měsíčně částkou 10 000 Kč, která je splatná vždy do každého 15. dne v měsíci, předem k rukám žalobce, s účinností od 1. 10. 2021.

II. Nedoplatek na výživném na žalobce vzniklý za období od 1. 10. 2021 do 31. 3. 2022 v celkové výši 30 000 Kč je žalovaný povinen uhradit žalobci do 10. 5. 2022.

III. Žaloba o zvýšení výživného ve zbývající části o částku 4 000 Kč měsíčně se splatností vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobce s účinností od 1. 10. 2021 se zamítá.

IV. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Sokolově ze dne 27. 4. 2018, č. j. 40 P 275/2017-73 (39 P a Nc 99/2017)

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 7889,99 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se návrhem ze dne 1.10. 2021 domáhá zvýšení výživného na svou osobu po žalovaném ve výši 14 000 Kč měsíčně s účinností od 1.10. 2021, vždy do každého 15. dne v měsíci a přiznání náhrady nákladů řízení, to vše s odůvodněním, že k návrhu bylo přistoupeno po zjištění informacích ohledně významné změně majetkových poměrů na straně otce (žalovaného), který by měl disponovat majetkem významné hodnoty v rámci dědictví po jeho otci. Žalobce připomíná, že žalovaný hradil výživné a vedle toho pobíral do 30.8.2020„ Kindergeld“, kdy vyplácení bylo přerušeno. Již v předchozím řízení o výživném bylo prokázáno že žalobce, tehdy jako nezletilý, má zvýšené náklady, které se v současné době navýšily jednak přirozeným způsobem, kdy od posledního rozhodnutí uplynulo 3 a půl roku, dále se mu zvýšily náklady v souvislosti se studiem vyšší odborné školy [anonymizováno] v [obec]. Pokud jde poměry žalovaného, ten pravdě zdědil významnou majetkovou hodnotu, čímž se nepochybně zvýšila jeho životní úroveň, na které žalobce má právo se podílet, dále žalobce svévolně ukončil pracovní poměr, čímž současně znemožnil výplatu dávek pro nezletilého ze Spolkové republiky Německo ve výši 219 €. Žalobce dále přibližuje jeho náklady spojené se studiem v [obec], tj. školné, náklady na bydlení, náklady na dopravu, náklady na pojištění a další výdaje. Dále žalobce přibližuje poměry své matky, která je zaměstnaná s příjmem 16 000 Kč měsíčně a pobírá dále přídavek na dítě ve výši 1380 Kč měsíčně. O poměrech žalovaného žalobce nic neví. K žalobě žalobce nepřipojil žádné důkazy.

2. Žalovaný v rámci písemného vyjádření k žalobě navrhuje zamítnout návrh žalobce na zvýšení výživného s odůvodněním, že neukončil svévolně pracovní poměr ve Spolkové republice Německo, kdy obdržel výpověď z pracovního poměru dne 24.9.2020 v době, kdy byl dlouhodobě nemocný. Pracovní poměr mu skončil k 31.10.2020, od té doby je žalovaný nezaměstnaný, hledá si práci, žije skromně z peněz, které si naspořil předchozích letech. Žalovaný si nadále i přes jeho nezaměstnanost plní svou vyživovací povinnost vůči všem svým 3 synům. Žalovaný bydlí v bytě své matky, vlastní vůz Škoda Octavia rok výroby 2005, nad rámec výživného přispíval žalobci na oblečení a dal mu na knížku 30 000 Kč. Dále žalovaný poukazuje na poměry žalobce, který má bydlet se svou matkou a bratry v rodinném domě prarodičů, jezdí každý rok na zahraniční dovolenou, matka žalobce užívá osobní automobil tovární značky Mercedes GLC. Žalovaný namítá, že žalobce nemá rozumný důvod pro studium soukromé školy, když může studovat na státní škole s menšími náklady,, náklady na bydlení může mít nižší, pokud by bydlel na koleji. Žalobce má vysokou životní úroveň, kterou sdílí společně se svou matkou. Rodič, který žije s dítětem ve společné domácnosti, pak má povinnost ve fakticky větším rozsahu vyživovat toto dítě než druhý rodič. Pokud žalobce poukazuje na dědictví žalovaného, ten žije skromně oproti žalobci. Dále je z jeho pohledu podstatné, že žalobce vedle výživného 5000Kč pobíral též„ Kindergeld“ ve výši 219 €, kdy tuto částku žalobce nebyl schopen jako student střední školy žijící u matky spotřebovat, matka žalobce mu tak měla část výživného spořit. K vyjádření připojil výpověď z PP v německém jazyce, průkaz uchazeče o zaměstnání.

3. Při prvním jednání účastníci setrvali na svých návrzích, pokud je o smírné řešení, žalobce nabízel jako akceptovatelnou částku navýšit výživné na částku 10 000 Kč měsíčně, pro žalovaného bylo akceptovatelné nejvíce 7000 Kč měsíčně. Žalobce dále dotvrdil že, žalovaný nabyl nemovité věci: ideální podíl o velikosti ½ pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí], okres [okres], ideální podíl o velikosti 3/6 na pozemku st.p. [číslo] v [katastrální uzemí]. Dále povinný označil důkazy na podporu jim uváděných tvrzení. Žalovaný dotvrdil, že v období od skončení pracovního poměru do 13.12.2021 nebyl evidován jako uchazeč o zaměstnání, hledal si práci, vyučený jako [anonymizována dvě slova]. Žalobce založil do spisu listinné důkazy.

4. V rámci doplnění skutkových tvrzení žalobce písemně uvedl, že žalovaný byl jako dědic účastníkem dědického řízení vedeného u Okresního soudu v Rakovníku 26 D 395/2020 vedené notářkou JUDr. Monikou Kroulíkovou, na základě usnesení ze dne [datum] žalovaný nabyl podíl o velikosti ½ pozemku p. [číslo] v katastrálním území Mšec, okres [okres], ideální podíl o velikosti 3/6 na pozemku st.p. [číslo] v [katastrální uzemí], finanční hotovost ve výši 1 457 670, 50 Kč a osobní automobil Škoda Octavia [registrační značka]. Žalobce ke svým tvrzením založil do spisu listinné důkazy.

5. Žalovaný pak rámci svého vyjádření do tvrdil že pokud je o skončení pracovního poměru ten s ním zaměstnavatel ukončil k 31.10.2020, v pracovní neschopnosti byl od 10.8.2020 do 23.10.2020. Žalovaný nemá žádné zdravotní problémy, kvůli kterým by v současné době žádal o invalidní důchod, nebo byl z daných důvodů v pracovní neschopnosti. Žalovaný za užívání bytu své matce hradí 6003 Kč měsíčně, vkladních knížku zakládali jeho rodiče, na tuto vkladní knížku však vkládal finanční prostředky žalovaný. Matka žalobce pak vlastní pozemek parcelní [číslo] v [katastrální uzemí]. Žalobce ke svým tvrzením založil do spisu listinné důkazy.

6. Při druhém jednání účastníci sdělili, že byli dohodnutí na kompromisní částce pokud je o zvýšené výživné ve výši 9000 Kč měsíčně s počátkem splatnosti od ledna 2022, od tohoto návrhu však žalovaný odstoupil. Žalobce jako novum ve věci dotvrdil, že žalovaný prodal část svého majetku za částku 2 810 000 Kč, tato částka byla přijata na účet matky žalovaného, současně k důkazu navrhl provést kupní smlouvu o prodeji předmětného majetku. Žalovaný ke kupní smlouvě uvedl, že jeho teta [jméno] [příjmení] chtěla nemovitost prodat, z prodeje utržil příslušný podíl z kupní ceny ve výši 2 810 000 Kč, pokud jde o dědickou dohodu, jeho matce je 71 let a chtěla, aby dědictví bylo napsáno na jeho osobu.

7. Při závěrečném návrhu žalobce setrval své argumentaci uplatněnou v žalobě a v průběhu řízení, zdůraznil zejména změnu poměrů jak na straně žalobce tak i žalovaného, který se vzdal zaměstnání v SRN s vidinou dědictví, které bylo značné, přičemž dohoda s jeho matkou o dědictví není pro věc významná. Závěrem navrhl žalobě v plném rozsahu vyhovět a přiznat náklady.

8. Taktéž žalovaný setrval na své argumentaci uplatněné v průběhu řízení, připomněl jeho skromný život a žití s úspor a počet vyživovacích povinností, poukázal na poměry matky žalobce, jejíž příjem neodpovídá její praxi, a též na potřeby žalobce, který má nepřiměřené náklady a nehledá si žádné brigády, v závěru poukázal na přijaté dědictví, kdy jednal v zájmu své matky s ohledem na její věk, dědictví by celé nemělo být použito na výživné, dále se zmínil o možnosti nového zaměstnání v SRN a opětovného čerpání„ Kindergeldu“.

9. Soud věc projednal během dvou jednání, následně bylo jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku. Při jednání soud provedl níže uvedené důkazy.

10. Z nájemní smlouvy k bytu, smlouvy o poskytování vyššího odborného vzdělání za úplatu, potvrzení o studiu, výpisu z účtu, potvrzení o zaplacení nájemného, pojistné smlouvy, faktury za nákup Microsoft office, z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], účastnického výslechu žalobce zjistil, že žalobce je studentem [anonymizováno] – střední školy veřejnou právní a vyšší odborné školy [anonymizováno 5 slov] [právnická osoba], kde školné činí 21 000 Kč ročně, v souvislosti se studiem hradí pojištění odpovědnosti ve výši 2412 Kč, roční licenci za užívání Microsoft office ve výši 749 Kč ročně. Náklady na kurz sebeobrany činí 1500 Kč za každý kurz. Žalobce užívá na základě nájemní smlouvy ze dne 25.8.2021 byt [číslo] na adrese v [anonymizováno] [číslo], nájemné za pronájem předmětného bytu činí 14 500 Kč měsíčně, o víkendech, pokud ne zůstává v [obec], a dále o prázdninách bydlí žalobce u své matky na adrese [adresa]. Žalobce od své matky dostává kapesné a stravné ve výši 3000 – 6000 Kč měsíčně, dále mu matka přispívá na veškeré náklady, které má v souvislosti se školou, žitím v [obec] a volnočasovými aktivitami (např. telefonní poplatky apod.)

11. Z mzdového listu svědkyně [příjmení], její pracovní smlouvy, výpisu z katastru nemovitostí (čl.58) a ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně je matkou žalovaného, žije se svými dalšími dětmi [jméno] a [jméno] [příjmení] na adrese [adresa], dále pobírá přídavky na děti ve výši 1380 Kč měsíčně na žalobce a 2650 Kč na syny [jméno] a [jméno]. Zaměstnavatel matky žalobce je otec matky, matka využívá služební vozidlo značky Mercedes i k soukromým účelům. Matka žalovaného je vlastníkem pozemku parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], okres [okres]. S veškerými výdaji matky žalobce jí pomáhají její rodiče.

12. Z výpovědi žalovaného ze zaměstnání, průkazu uchazeče o zaměstnání, informativního výpisu z katastru nemovitostí (čl 17 – 18), výpisu z katastru nemovitostí (čl 43 – 44), rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, zprávy [stát. instituce], sdělení městského úřadu Sokolov odboru dopravy, sdělení finančního úřadu pro Karlovarský kraj soud zjistil, že pracovní poměr žalovaného u posledního zaměstnavatele ([příjmení] [jméno] [příjmení], [země]) skončil výpovědí ze strany zaměstnavatele k 31.10.2020, předtím byl žalovaný od 10.8.2020 do 23.10.2020 v dočasné pracovní neschopnosti, žalovaný je pak v evidenci úřadu práce od [datum]. Žalovaný je vlastníkem ideálního podílu o velikosti ½ pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí], okres [okres], dále je vlastníkem ideálního podílu o velikosti 3/6 na pozemku st.p. [číslo] v [katastrální uzemí]. Žalovaný neuplatnil žádost o důchod, není poživatelem důchodu, je vlastníkem motorového vozidla Škoda Octavia [registrační značka]. Žalovaný není registrován jako daňový subjekt u finančního úřadu pro Karlovarský kraj. Žalovaný je nájemcem bytové jednotky [číslo] domě č.p [anonymizováno] v ulici [anonymizována dvě slova], [územní celek] uzavřené na dobu neurčitou s nájemným ve výši 6003 Kč měsíčně.

13. Z usnesení o pozůstalosti soud zjistil, že žalovaný byl společně se svou matkou [jméno] [příjmení] účastníkem dědického řízení po svém zemřelém otci vedeného u Okresního soudu v Rakovníku pod sp.zn. 26 D 395/2020, kdy obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti byla určena částkou 12 277 670,52 Kč výše dluhu a dalších pasiv částkou 29 078, 175 Kč, kdy soud schválil dohodu dědiců, na základě které žalovaný nabyl osobní vůz Škoda Octavia, nemovitosti: podíl o velikosti ½ pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí], okres [okres], ideální podíl o velikosti 3/6 na pozemku st.p. [číslo] v [katastrální uzemí], pohledávku za ČSOB ve výši 297,19 Kč pohledávku za ČSOB ve výši 176 127,64 Kč, pohledávku za [jméno] [příjmení] bank ve výši 1 281 245,69Kč.

14. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný, jakožto jeden z prodávajících, utržil za prodej pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí] částku 2 810 000 Kč.

15. Z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 29. 4. 2018, č. j. 40 P 275/2017-73 (39 P a Nc 99/2017), usnesení zdejšího ze dne 6.10.2021, sp.zn. 14 P a Nc 282/2021 a návrhu zvýšení výživného v citovaném řízení soud zjistil, že soud schválil dohodu rodičů, na základě které se žalovaný s účinností od 1. 12. 2017 zavázal přispívat na výživu tehdy nezletilého žalobce zvýšenou částkou 5 000 Kč měsíčně, a dále na výživu nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], zvýšenou částkou 6 000 Kč měsíčně a na výživu nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], zvýšenou částkou 3 500 Kč měsíčně, která je splatná vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky s tím, že nedoplatek na výživném za dobu od 1. 12. 2017 do 30. 4. 2018 v celkové částce za všechny tři nezletilé děti ve výši 42 500 Kč byl žalovaný povinen zaplatit matce v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč vždy spolu s běžným výživným počínaje dnem 1. 5. 2018, to vše pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení jedné ze splátek. V odůvodnění rozsudku jsou pak přiblíženy poměry účastníků. Paralelně s tímto řízením probíhá u zdejšího soudu řízení pod sp.zn. 14 P a Nc 282/2021 řízení o zvýšení výživného pro [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum] na částku 14 500Kč pro a [jméno] [celé jméno žalobce] narozeného [datum] na částku 12 000Kč měsíčně, v době vydání tohoto rozsudku nebylo o zvýšení výživného ještě rozhodnuto.

16. Další navrhované důkazy soud neprováděl, kdy soud zamítl návrh žalovaného na jeho účastnický výslech, který se měl vztahovat k prokázání vkladu finančních prostředků na vkladní knížku žalobce, pro nadbytečnost, kdy ke vkladu prostředků mělo dojít již v dávné minulosti (tj. daleko dříve než 1.10.2021), vklad by neměl vliv na rozhodnutí o zvýšení výživného. Stejně tak byl pro nadbytečnost zamítnut návrhu žalobce na provedení důkazu protokolem z opatrovnického řízení 40 P 275/2017 k výši jeho úspor, když žalovaný nerozporuje, že má úspory přes 700 000Kč.

17. Na základě takto provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

18. Žalovaný je otcem žalobce, ke kterému má vyživovací povinnost. Ve věci výživného pro žalobce bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 29. 4. 2018, č. j. 40 P 275/2017-73 (39 P a Nc 99/2017), kterým byla dohoda rodičů, na základě které se žalovaný s účinností od [datum] zavázal přispívat na výživu tehdy nezletilého žalobce zvýšenou částkou 5 000 Kč měsíčně, a dále na výživu nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], zvýšenou částkou 6 000 Kč měsíčně a na výživu nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], zvýšenou částkou 3 500 Kč měsíčně, která je splatná vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky s tím, že nedoplatek na výživném za dobu od [datum] do [datum] v celkové částce za všechny tři nezletilé děti ve výši 42 500 Kč byl žalovaný povinen zaplatit matce v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč vždy spolu s běžným výživným počínaje dnem [datum], to vše pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení jedné ze splátek. Žalobce byl tehdy nezletilý, studoval střední školu [anonymizováno] – [ulice] škola veřejnoprávní [právnická osoba] ze dne [datum] s ročním školným ve výši 18 200 Kč, další výdaje na rok činily částku cca 6 500 Kč za školní pomůcky a akce školy, dopravné činilo měsíčně částku 1 600 Kč. Žalovaný tehdy žil sám v bytě svých rodičů v [část obce] za nájemné 5000Kč, byl zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [země] s čistým příjem cca 2 000 Eur měsíčně, nevlastnil žádné nemovité věci. Matka žalobce žila s dětmi sama v domě rodičů, byla zaměstnaná s příjmem 7 400 Kč čistého měsíčně, další příjem kromě výživného a příspěvku na 3 děti v celkové výši 2 800 Kč měsíčně neměla, vlastnila pozemek p. [číslo] v [katastrální uzemí].

19. Pokud jde o současné poměry, žalobce je ve věku necelých 22let, žije převážně v [obec] (o většině víkendů a prázdninách u matky v jejím bydlišti), kde studuje vyšší odbornou školu [anonymizováno] – střední škola veřejnoprávní a vyšší odborná škola [anonymizováno 5 slov] [právnická osoba], kde školné činí 21 000 Kč ročně, v souvislosti se studiem dále hradí pojištění odpovědnosti ve výši 2412 Kč, roční licenci za užívání Microsoft office ve výši 749 Kč ročně a náklady na povinné kurzy sebeobrany ve výši 1500 Kč za každý kurz. Za bydlení v [obec] v nájemním bytě vynakládá 14 500 Kč měsíčně, za dojíždění do [obec] a zpět hradí žalobce 336 Kč měsíčně, za místní přepravné po [obec] hradí 1280 Kč ročně. Od své matky žalobce dostává kapesné a stravné ve výši 3000 – 6000 Kč měsíčně, dále mu matka přispívá na veškeré další náklady, které má v souvislosti se školou, žitím v [obec] a volnočasovými aktivitami (na telefonní poplatky apod.).

20. Žalovaný žije sám v bytě své matky na adrese [adresa]. Žalovaný pracoval v SRN, jeho poslední pracovní poměr u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [země] skončil výpovědí ze strany zaměstnavatele k 31.10.2020, předtím byl žalovaný od 10.8.2020 do 23.10.2020 v dočasné pracovní neschopnosti, v evidenci úřadu práce je žalovaný od 13.12.2021, není registrován jako daňový subjekt, žije ze svých úspor ve výši nejméně 700 000Kč. V rámci pozůstalostního řízení po svém zemřelém otci s aktivy pozůstalosti ve výši 12 277 670,52 Kč a pasivy ve výši 29 078, 175 Kč žalovaný dle dědické dohody nabyl ideální podíl o velikosti ½ pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí], okres [okres], později svůj podíl dle kupní smlouvy ze dne [datum] prodal za 2810000Kč. Dále v dědickém řízení nabyl ideální podíl o velikosti 3/6 na pozemku st.p. [číslo] v [katastrální uzemí], osobní vůz Škoda Octavia, pohledávku za ČSOB ve výši 297,19 Kč, pohledávku za ČSOB ve výši 176 127,64 Kč, pohledávku za Moneta Money bank ve výši 1281245,69Kč. Žalovaný neuplatnil žádost o důchod, není poživatelem důchodu, je zdravý, nemá žádné zdravotní omezení či sníženou pracovní způsobilost. Běžné výživné žalovaný hradí, nad rámec výživného žalovaný žalobci ničeho nepřispívá, do 30.8.2020 díky zaměstnání žalovaného v SRN žalobce pobíral přídavky na děti, tzv. Kindergeld ve výši 219 Eur měsíčně, žalovaný a žalobce se nestýkají, nenavštěvují. Žalovaný má celkem tři vyživovací povinnosti, vedle žalobce, dále k [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], a nezletilému [jméno] [celé jméno žalobce].

21. Matka žalovaného žije se svými dětmi [jméno] a [jméno] na adrese [adresa], dále pobírá přídavky na děti ve výši 1380 Kč měsíčně na syna žalobce a 2650 Kč na syna [jméno] a [jméno]. Zaměstnavatel matky žalobce je otec matky, matka využívá služební vozidlo značky Mercedes k soukromým účelům. Matka žalovaného je vlastníkem pozemku parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], okres [okres]. S veškerými výdaji matky žalobce jí pomáhají její rodiče.

22. Účastníci byli dohodnutí na zvýšeném výživném pro žalobce ve výši 9000Kč měsíčně s účinností od ledna 2022, žalovaný však od dohody před druhým jednáním v této věci odstoupil.

23. Takto zjištěný skutkový stav posuzoval soud dle následující právní úpravy. Podle ustanovení §910 občanského zákoníku (o.z.) mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost, vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnost prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Podle ustanovení § 911 o.z. lze výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle ustanovení § 913 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Podle ustanovení § 915 odst. 1 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle ustanovení § 923 o.z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.

24. S ohledem na citovanou právní úpravu posuzoval soud důvodnost návrhu na zvýšení vyživovací povinnosti, především zjišťoval, zda vyživovací povinnost žalovaného k žalobci nadále trvá a zda od poslední úpravy výživného, k němuž došlo rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 29. 4. 2018, č. j. 40 P 275/2017-73 (39 P a Nc 99/2017), na jehož základě žalovaný hradí na výživném částku 5000 Kč měsíčně, nastaly u účastníků řízení podstatné změny poměrů.

25. Po zhodnocení všech shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že vyživovací povinnost žalovaného k žalobci nadále trvá a že od doby posledního rozhodnutí o výživném, k němuž došlo v dubnu 2018, došlo k podstatné změně poměrů, a to a na straně žalobce, tak i na straně žalovaného, která zvýšení výživného odůvodňuje a návrh žalobce byl z větší části shledán důvodným, neboť naposledy stanovená výše výživného, je v současné době již zcela nedostačující, neschopna pokrýt veškeré odůvodněné potřeby žalobce vzniklé zejména s přibývajícím věkem a nástupem na vyšší odbornou školu a s tím související nálady na studium, dojíždění a ubytování. Vzhledem k tomu, že se účastníci v průběhu řízení nedohodli na konkrétní částce na výživném, kdy žalobce navrhoval částku 14000 Kč, přičemž byl ochoten akceptovat zvýšené výživné ve výši 10000 Kč měsíčně, před posledním jednání dokonce částku 9000Kč, žalovaný navrhoval maximálně 7000Kč měsíčně, později 9000Kč měsíčně, soud pak v tomto ohledu posuzoval, zda navrhovaná výše zvýšeného výživného částce 14000Kč měsíčně v odpovídá potřebám žalobce a současným schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům žalobce.

26. Vyživovací povinnost žalovaného k žalobci nadále trvá, když žalobce pokračuje v navazujícím děním studiu na vyšší odborné škole, připravuje se na své budoucí povolání, proto ve smyslu ustanovení §911 o.z. povinnost žalovaného vyživovat žalobce trvá i nadále. Ostatně toto, krom výše navrhovaného výživného, žalovaný ani nerozporoval.

27. Pokud jde o poměry žalobce, ty se se změnily zejména v tom, že žalobce je nyní již zletilý, je cca o čtyři roky starší, s čímž samo osobě souvisí zvýšení nákladů na běžný život žalobce a uspokojování jeho běžných potřeb, kdy na to od své matky žalobce dostává finanční prostředky ve výši 3000 – 6000 Kč měsíčně. Navíc od září 2019 žalobce začal navštěvovat navazující studium po střední škole, a to a vyšší odbornou školu v [obec] se školným 21 000 Kč ročně, se školou souvisí další výdaje na licenci Microsoft office ve výši 749 Kč ročně, pojištění odpovědnosti ve výši 2412 Kč ročně a na povinné kurzy sebeobrany ve výši 1500 Kč (za každý kurz). Se se studiem mimo bydliště pak nutně souvisí zvýšené náklady na dojíždění do [obec] a zpět (336 Kč měsíčně, místní přepravné po [obec] hradí 1280 Kč ročně) a na bydlení ve výši 14 500Kč měsíčně., byť je nutné připustit, jak argumentuje i žalovaný, že žalobce nezdůvodnil, proč musí bydlet sám v nájemním bytě a nemohl využít možnosti sdíleného bydlení, ať již v rámci studia (internát či kolej), či mimo něj.

28. Majetkové poměry žalovaného se též výrazně změnily. Otec skončil svůj pracovní poměr v SRN, od té doby nebyl nikde zaměstnán, nepodnikal, v evidenci uchazeče o zaměstnání u příslušného úřadu práce je evidován až od 13.12.2021 celou dobu žije s úspor ve výši nejméně 700000Kč. V roce 2021 nabyl v rámci dědictví po svém zemřelém otci významný majetek (aktiva) oceněný v rámci dědického řízení na částku 12 277 670,52 Kč, skládající se z pohledávek za bankami, z movité věci (automobilu) a podílu na nemovitých věcech (viz skutková zjištění uvedená shora), přičemž část majetku už žalovaný prodal a utržil za něj 2 810 000Kč.

29. Majetkové poměry matky žalobce zůstaly přibližně stejné, zvýšil se pouze její příjem v zaměstnání, nicméně z provedených důkazů je zřejmé, že náklady na živobytí matky žalovaného a tím i žalobce, významně dotují rodiče matky, u nichž bydlí se svými dětmi a u jejichž firmy je i zaměstnána. To že, příjem matky žalovaného zřejmě nedopovídá její praxi a že čerpá výhody ze zaměstnání a bydleni u svých rodičů, jak tímto argumentuje žalovaný, je pro určení výživného žalovaného v dané věci nerozhodné.

30. Při úvaze o konkrétní výši výživného, vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem, pak soud dospěl k závěru, že je na místě vyživovací povinnost žalovanému zvýšit na částku 10000Kč měsíčně. Tato částka dle názoru soudu nepochybně odpovídá možnostem, schopnostem a celkovým rodinným a majetkovým poměrům žalovaného. Je nutné připomenout, že vyživovací povinnost žalovaného k žalobci je jeho primární povinností, přičemž k této povinnosti je nutné přistupovat zodpovědně. Žalovanému sice nebrání nic v tom, aby si po ukončení zaměstnání nehledal nové a žil ze svých úspor, nicméně na jeho vyživovací povinnosti toto nic nemění. Důležitá je v tomto ohledu zásada potenciality příjmů, což znamená, že je ve schopnostech a možnostech žalovaného hradit takto zvýšené výživné, když do října 2020 dosahoval příjmu okolo 2000 € měsíčně +„ Kindergeld“, a nic mu nebránilo v tom, aby si po skončení tohtoto zaměstnání našel jiné s obdobným příjmem s ohledem na jeho pracovní zkušenosti a jazykovou vybavenost, nebo se minimálně za evidovala úřadu práce (v SRN či ČR) a čerpal toho odpovídající výhody. Toto ostatně koresponduje i s tvrzením žalovaného, že nemá žádné zdravotní problémy a že si opětovně chce nalézt zaměstnání v SRN, respektive má tu možnost, a začít opět pracovat a čerpat i„ Kindergeld“. Takové jednání žalovaného je pak nutné hodnotit ve smyslu ustanovení § 913 občanského zákona tak, že se bez důležitého důvodu vzdal výdělečné činnosti, což se nepochybně musí projevit při úvahách o výši výživného.

31. Zvýšené výživné pak nesporně odpovídá i majetkovým poměrům žalovaného, kdy má významné úspory a dále v rámci dědictví nabyl zejména nemovité věci významné hodnoty a dále peněžní prostředky, navíc část svého dědictví již prodal a utržil za to nemalou částku 2 810 000 Kč, kdy jakákoliv dohoda s jeho matkou ohledně dědictví, jak se snaží žalovaný namítat, je v tomto ohledu nevýznamná. Žalobce má právo podílet se na životní úrovně žalovaného, která je s ohledem na jeho majetek významně nadprůměrná. Argumentace žalovaného a jím nabídnuté důkazy tak nebyly způsobilé rozhodnutí o zvýšení výživného a částku 10000Kč měsíčně ovlivnit tak, aby výživné činilo jen 7000Kč měsíčně.

32. Zvýšené výživné pak nesporně odpovídá i věku a potřebám žalobce, které jsou zvýšené zejména jeho studiem soukromé vyšší odborné školy v [obec]. Též je nutné zohlednit, že žalovaný nad rámec výživné ho žalobci ničím nepřispívá, fakticky o něj nepečuje nezajímá se o něj tak, jak je mezi otcem a dítětem v tomto věku obvyklé. Výše výživného v neposlední řadě též v zásadě odpovídá částce, se kterou žalobce potažmo jeho matka disponovali v době, kdy byly vedle výživného 5000Kč měsíčně příjemci dětských rodinných přídavků (Kindergeld) a není daleko od částky zvýšeného výživného, na které se žalobce a žalovaný ústně dohodli před druhým jednání ve věci, kdy však žalovaný od této dohody odstoupil. V neposlední řadě též odpovídá zhruba menší polovině výdajů žalobce na své živobytí a studium, kdy ti to celkové výdaje žalobce činí zhruba 23 000 Kč měsíčně.

33. Na druhé straně žalobcem požadované výživné ve výši 14 000 Kč měsíčně již shora uvedeným hlediskům neodpovídá, a to zejména s ohledem na počet vyživovacích povinností, kdy vedle žalobce má žalovaný další dvě vyživovací povinnosti k sourozencům žalobce, u kterých zdejší opatrovnický soud taktéž rozhodoval o zvýšení výživného. Zároveň je nutné připomenout, že potřeby a výdaje oprávněné osoby jsou limitovány příjmy schopnostmi a možnostmi a majetkovými poměry povinné osoby. Pokud se žalobce rozhodl studovat soukromou vysokou školu v [obec] a bydlet sám v nájemním bytě v [obec], nelze všechny tyto výdaje přenášet v daném případě na žalovaného v podobě výživného ve výši 14000Kč měsíčně. Nepochybně je též v moci samotného žalobce, aby jsi prostředky na svou výživu alespoň částečně obstarával sám, a to s ohledem na jeho věk, zdravotní stav a studium vyšší odborné školy, kdy mu nebrání nic v tom aby si našel nějakou brigádu alespoň na minimální časový úvazek, pokud tvrdí že je školou velmi časově vytížen. V části návrhu o zvýšení výživného o částku 4 000 Kč měsíčně se splatností vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobce s účinností od 1. 10. 2021 pak tedy soud musel žalobu, s ohledem na shora uvedené závěry o adekvátním výživném, zamítnout.

34. Splatnost výživného pak odpovídá návrhu žalobce a též splatnosti výživného v posledním rozhodnutí o výživném pro žalobce. Účinnost zvýšení výživného pak též koresponduje s návrhem žalobce, kdy minimálně k tomuto datu již nastala změna poměrů (viz shora uvedená skutková zjištění). V souvislosti s účinností zvýšení výživného tak žalovanému vznikl dluh na výživném za období od 1. 10. 2021 do 31. 3. 2022 v celkové výši 30 000 Kč (6 měsíců po 5000Kč), který je žalovaný povinen uhradit žalobci do 10. 5. 2022, kdy splatnost dluhu odpovídá majetkovým poměrům otce a reálné možnosti dluh takto najednou uhradit.

35. Výrokem IV. rozsudku soud vyjádřil změnu předchozího rozhodnutí o výživném.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Pokud by byl žalobce zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení by činil 78 117,60 Kč Tyto náklady by se sestávaly z nákladů zastoupení advokátem, kterému by náležela odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 8, odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 540 000 Kč (předmět řízení je zvýšení o 9000Kč měsíčně oproti stávajícímu výživnému 5000Kč měsíčně; opakující se plnění na dobu neurčité, tj. 9000 x 12 x 5) sestávající z částky 10 460 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, dvě jednání přesahující 2 hodiny) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 64 560 Kč ve výši 13 557,60 Kč. Úkon doplnění skutkových tvrzení ze dne 12.1.2022 soud nepovažuje za účelný k uplatnění práv žalobce v tomto řízení, když je věcí žalobce, aby žaloba byla perfektní a nemusel již nic dotvrzovat, proto jej soud nepřiznal. Žalobce však byl ve věci úspěšný jen z části, když požadoval zvýšené výživné 14000Kč měsíčně, přičemž přiznáno bylo jen výživné ve výši 10000Kč měsíčně, ve zbytku tedy žalobce nebyl úspěšný. Žalobce byl tedy úspěšný v přiznání zvýšeného výživného o 5000Kč a žalovaný byl úspěšný pokud jde nepřiznání výživného ve výši 4000Kč měsíčně. Poměr úspěchu žalobce ve věci pak činí 55,55%, u žalovaného pak 44,45%. Míra úspěchu žalobce tedy činí 10,1%, proto soud žalobci přiznal náklady ve výši 10,1% z částky 78 117,60 Kč, tj. ve výši 7889,99 Kč včetně DPH.

37. Rozsudek je pak ve smyslu §162, odst. 1 o.s.ř. předběžně vykonatelný, tj. rozsudek je vykonatelný bez ohledu na to, zda proti němu případně bude podáno odvolání, které odkládá pouze právní moc rozsudku, nikoliv vykonatelnost a žalovaný je povinen plnit dle tohoto rozsudku.