8 C 226/2020
č. j. 8 C 226/2020-17
V PLATNOSTIOkresní soud v Sokolově vyhověl žalobě na zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím, která představuje nezaplacené televizní poplatky za období tří měsíců. Soud se opřel o § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., podle něhož se fyzická osoba, která neodpověděla na písemnou výzvu, považuje za poplatníka. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, což soud vykládal jako souhlas s rozhodnutím podle § 101 odst. 4 o.s.ř. Soud potvrdil nárok na úrok z prodlení ve výši 60,29 Kč a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč.
Plný text
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr Stanislavem Janků ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 675 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 60,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení je uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím představující nezaplacené televizní poplatky za období 9/ 2019 – 1/2020 (135 Kč měsíčně), když v souladu s § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění, se fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášení opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Žalovaná v zákonné lhůtě na písemnou výzvu nereagovala, zařadila je žalobkyně dle citovaného zákona do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. Žalovaná se tak stala poplatníkem televizního poplatku ze zákona a vznikla ji povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši (135 Kč měsíčně), které však nedostála.
2. Žalobkyně k žalobě doložila listiny (výzvu k přihlášení poplatníka, písemná informace žalované o zařazení do evidence, výzva k zaplacení dlužných televizních poplatků výpočet úroků z prodlení).
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila.
5. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav odpovídající tvrzením v žalobě. Žalovaná byla zařazena do evidence plátců televizního poplatku a od září 2019 ji vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaná nezaplatila televizní poplatky za období 9/ 2019 – 1/2020 (135 Kč měsíčně), a dluží žalobci částku 675 Kč a příslušenství, kdy dluh neuhradila ani k výzvám k úhradě.
6. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce zejména dle ust. § 3 odst. 4 a § 7 odst. 2, §10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Na základě doložených důkazu, a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky, má soud za prokázané, že žalovaná dluží žalobkyni částku 675 Kč odpovídající nezaplaceným televizním poplatkům za shora uvedená období, když dle ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. se žalovaná považuje za poplatníka televizního poplatku, když nereagovala na výzvu žalobkyně ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení a byla proto žalobkyní od srpna 2019 zařazena do evidence poplatníků a od září 2019 ji vznikla povinnost televizní poplatky hradit. Protože žalovaná televizní poplatky nehradila, a to ani na základě zaslaných výzev, dostala se do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a proto má žalobkyně v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na úhradu úroků z prodlení, jejichž výše v kapitalizované výši za období od 16.9.2019 do 15.10.2020 byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 675 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.
8. Odůvodnění rozsudku odpovídá ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.