8 C 54/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Janků ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 3 604 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 604 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 948 Kč od 1. 6. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 665 Kč od 4. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 719 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení, kdy dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazení části nájemného za měsíc 5/2017 ve výši 1 948 Kč, splatné dne 31. 5. 2017 a bezdůvodné obohacení odpovídající svou výší nájemnému za období 1. 6. 2017 – 19. 6. 2017 ve výši 1 656 Kč, splatné dne 3. 11. 2020, to vše v souvislosti s nájemním vztahem mezi účastníky založeným smlouvou o nájmu ze dne [datum] uzavřenou na dobu určitou od 1.3.2017 do 31.5.2017, jejíž předmětem bylo užívání bytu [číslo] v domu s byty [adresa] nacházejícího se na adrese [adresa].

2. K žalobě žalobkyně připojila listiny prokazující jeho nárok.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.

5. Na základě provedeného dokazování, ze jména pak z tvrzení žalobkyně učiněných v návrhu a předložených listin soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které byl žalovaný oprávněn užívat byt [číslo] v domu s byty [adresa] nacházejícího se na adrese [adresa], a to na dobu určitou od 1.3.2017 do 31.5.2017, za současné povinnosti hradit nájemné ve výši 2615 Kč. Nájemní vztah skončil ke dni 31.5.2017, kdy k tomuto datu žalovaný měl předmětný byt i vyklidit. Žalovaný byt vyklidil až dne 19.6.2017. Žalovaný neuhradil část nájemného za měsíc 5/2017 ve výši 1 948 Kč, splatné dne 31. 5. 2017 a bezdůvodné obohacení odpovídající svou výší nájemnému za období 1. 6. 2017 – 19. 6. 2017 ve výši 1 656 Kč, splatné dne 3. 11. 2020, a to ani k předžalobní výzvě žalobkyně ze dne 27.10.2020 6. Po zhodnocení všech důkazů dle §132 o.s.ř. soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má na základě tvrzení žalobkyně, jí doložených důkazů a s ohledem na absenci jakéhokoliv tvrzení žalovaného, či jím předložených důkazů, za prokázané, že mezi účastníky platně vznikl nájemní vztah dle § 2201 a § 2251 o.z. a že žalovaný řádně neuhradil část nájemného za měsíc 5/2017 ve výši 1 948 Kč, splatné dne 31. 5. 2017 a že žalobkyni ve smyslu ust. § 2295 o.z. vznikl nárok na vydání bezdůvodné obohacení odpovídající svou výší nájemnému za období 1. 6. 2017 – 19. 6. 2017 ve výši 1 656 Kč, splatné dne 3. 11. 2020. Žalovaný byl k úhradě částky vyzván výzvou ze dne 27.10.2020, dluh však neuhradil Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně též právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalobě vyhověl v plném rozsahu.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 719 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 604 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč.

8. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona o.s.ř.