8 C 55/2026

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Janků ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 19 747,95 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11 000 Kč od 4. 8. 2025 do zaplacení, a to ve splátkách po 3 500 Kč měsíčně počínaje následujícím měsícem po právní moci tohoto rozsudku, se splatností vždy do 15. dne každého měsíce, to vše pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba o zaplacení částky 8 747,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 747,95 Kč od 4. 8. 2025 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 285 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 26. 2. 2026 domáhala zaplacení částky 19 669,58 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z částky 11 537,49 Kč od 5. 8. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 %, částky 78,37 Kč a náhrady nákladů řízení ve výši 7 850 Kč s odůvodněním, že dne datum uzavřela žalovaná s žalobkyní smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. anonymizováno, a to distančním způsobem skrze internetové stránky žalobkyně www.Anonymizováno.cz Před poskytnutím úvěru měla žalobkyně prověřit úvěruschopnost žalované. Žalobkyně se zavázala předmětnou smlouvou poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 33 500 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátit, jakož i žalobkyni uhradit poplatek za poskytnutí tranší úvěru. Žalovaná si při sjednávání úvěru zvolila taktéž volitelnou službu „Anonymizováno“ za poplatek ve výši 43,92 Kč, službu „Anonymizováno“ za poplatek ve výši 330 Kč a informační SMS servis za poplatek ve výši 23,04 Kč. Úvěr byl žalobkyní vyplácen žalované na bankovní účet č. č. účtu skrze bezhotovostní převod. Konkrétně dne 3. 4. 2025 poskytla žalobkyně na zmíněný účet částku 3000 Kč, následně dne 21. 4. 2025 částku 8000 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně vypověděla smlouvu, o čemž žalovanou téhož dne informovala e-mailem dne 4. 8. 2025. Žalovaná se tak podle žalobkyně dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 5. 8. 2025. Ke dni podání žaloby činí dluh žalované 19 669,58 Kč, z čehož jistina: 11 000 Kč, poplatek za vyplacení tranší 214,87 Kč, smluvní úrok: 8 132,09 Kč, poplatek za službu „Anonymizováno“ 322,62 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalovaná nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatňuje po žalované pouze za prvních 90 dnů prodlení žalované. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením denní splátky splatné dne 22. 6. 2025, požaduje tak smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru za období od 23. 6. 2025 do 21. 9. 2025. Pokud by soud nárok z titulu smlouvy neuznal, žalobkyně jej uplatňuje jako bezdůvodné obohacení.

2. Žalovaná se na výzvu soudu k žalobě písemně nevyjádřila.

3. Soud rozhodl věc během prvního jednání. Žalovaná se osobně dostavila, žalobkyně svou nepřítomnost dopředu omluvila, a proto bylo jednáno v její nepřítomnosti. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že si půjčku již nevybavuje, neví, zda na ní něco splácela, e-maily od žalobkyně ji spadly do spamu, proto na ně nereagovala. Žalovanou by částku byla schopna splácet ve splátkách 3 000 Kč až 4 000 Kč měsíčně.

4. Soud z provedených důkazů (uvedených vždy v závorce) zjistil, že žalobkyně dne datum vypracovala písemný návrh dohody o dočasném poskytnutí peněžních prostředků do výše 33 500 Kč žalobkyní žalované, které měla žalovaná žalobkyni v denních splátkách tak, jak je podrobně specifikováno v přehledu splátek, nejpozději však do 8. 3. 2030, vrátit a navíc žalobkyni uhradit poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a dále úrok ve výši 1,066 % denně z poskytnutých a nevrácených peněžních prostředků, RPSN úvěru ve výši 2053,65 %. Pro případ, že by nebyly dočasně poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data žalovanou vráceny, jakož i že by do uvedeného data nebyly uhrazeny další sjednané poplatky, měla být žalobkyně oprávněna požadovat po žalované úhradu peněžní sankce ve výši 0,1 % z celkové dlužné částky denně. Návrh v datové podobě není ze strany žalované podepsán (viz. Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru „Anonymizováno“ č. anonymizováno, Předpis denních splátek). Před poskytnutím úvěru se žalobkyně zabývala úvěruschopností žalované (viz Výpis o posouzení úvěruschopnosti, 1. Obecné principy posuzování a filozofie Společnost). Žalobkyně vyplatila žalované finanční prostředky na bankovní účet č. č. účtu postupně ve dvou tranších, a to dne 3. 4. 2025 a 21. 4. 2025 (viz Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, Přípis od právnická osoba ze dne 22. 5. 2026). Žalovaná žalobkyni žádné finanční prostředky nevrátila a žalobkyně dne 4. 8. 2025 a dne 14. 12. 2025 vyzvala žalovanou k zaplacení částky, a to do tří dnů (viz Výzva k úhradě před podáním žaloby, Prodlení v délce 93 dní). Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná zjištění, která by měla vliv na posuzovanou věc.

5. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž provedené důkazy nebyly rozporovány. Soud nemá žádné pochybnosti o tom, že jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, prokazují shora uvedené skutečnosti. Tvrdí-li žalobkyně, že žalovaná akceptovala její návrh tím, že elektronickou formou na „klientském profilu“ odsouhlasila jeho znění, je třeba konstatovat, že takové skutkové zjištění nelze učinit na základě žádných důkazů předložených žalobkyní. Nadto žalovaná během jednání uvedla, že tvrzenou půjčku si již nevybavuje. Žalobkyně s ohledem na provedené dokazování v řízení, kdy na návrhu absentuje podpis žalované, neprokázala, že by s žalovanou uzavřela tvrzenou úvěrovou smlouvu, ačkoliv k tomu byla s ohledem na toto svá tvrzení a z toho vyplívající povinnost tvrzení povinna. Následkem nesplnění uvedené povinnosti je zásadně stav objektivní nejistoty ohledně této žalobkyní tvrzené (a pro předmětné řízení zcela významné) skutečnosti, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila.

6. Při svém rozhodnutí pak soud vycházel z tohoto závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně dne datum vypracovala písemný návrh dohody o dočasném poskytnutí peněžních prostředků do výše 33 500 Kč žalobkyní žalované, které měla žalovaná žalobkyni v denních splátkách tak, jak je podrobně specifikováno v přehledu splátek, nejpozději však do 8. 3. 2030, vrátit a navíc žalobkyni uhradit poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a dále úrok ve výši 1,066 % denně z poskytnutých a nevrácených peněžních prostředků, RPSN úvěru ve výši 2053,65 %. Pro případ, že by žalobkyní nebyly dočasně poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data žalovanou vráceny, jakož i že by do uvedeného data nebyly uhrazeny další sjednané poplatky, měla být žalobkyně oprávněna požadovat po žalované úhradu peněžní sankce ve výši 0,1 % z celkové dlužné částky denně. Návrh v datové podobě není ze strany žalované podepsán. Před poskytnutím úvěru se žalobkyně zabývala úvěruschopností žalované. Žalobkyně vyplatila žalované finanční prostředky na její bankovní účet č. účtu postupně ve dvou tranších, a to dne 3. 4. 2025 a 21. 4. 2025. Žalovaná nevrátila žalobkyni žádnou částku. Dne 4. 8. 2025 a dne 14. 12. 2025 žalobkyně vyzvala žalobkyni k zaplacení částky.

7. Soud věc právně posoudil zejména podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 (o. z.) Podle ustanovení § 1731 o. z. platí, že z návrhu na uzavření smlouvy, (dále jen „nabídka“), musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1732 odst. 1 o. z. platí, že právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Podle § 1740 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. S ohledem na učiněný závěr o skutkovém stavu a po jeho právním posouzení soud uzavřel, že žalobkyně sice vypracovala písemnou nabídku na uzavření úvěrové smlouvy se žalovanou (§ 1731 o. z., § 1732 odst. 1 o. z.), jejímž obsahem měl být závazek popsaný výše, avšak v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná tento návrh žalobkyně skutečně přijala, resp. že žalovaná jakýmkoliv způsobem projevila vůli uzavřít se žalobkyní jí navrhovanou úvěrovou smlouvu, či jakoukoliv jinou smlouvu (§ 1740 odst. 1 o. z.). Jinými slovy řečeno, ze žádných soudu předložených důkazů nebyl zjištěn jakýkoliv projev žalované, ze kterého by bylo možno usuzovat na její vůli uzavřít s žalobkyní úvěrovou smlouvu o žalobkyní tvrzeném obsahu, resp. přijmout nabídku žalobkyně na uzavření takové smlouvy. Smlouva o úvěru tak nebyla uzavřena.

9. Soud dále ve věci shledal nemravnost návrhu, kdy pokud by smlouva byla uzavřena, byla by absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 1 odst. 2 o. z. ve spojení s § 588 o. z. S ohledem na spotřebitelský charakter uzavřených smluv je totiž zapotřebí i bez návrhu zkoumat, za jakých okolností byla smlouva uzavřena, a to za pomoci kritérií judikaturou Nejvyššího soudu vytýčených ve vztahu k smluvní pokutě, úrokům, zajištění pohledávky apod. (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2017, sp. zn. 20 Cdo 1387/2016). V předmětné věci z úvěrové smlouvy plynou skutková zjištění, která soud shrnul shora, a to o výši úvěru, počtu splátek, výši úroku a RPSN a dalších jednostranných podmínkách, poplatcích a sankcích. To vše ve svém souhrnu by činilo předmětnou smlouvu pro rozpor s dobrými mravy neplatnou. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, 33 Odo 236/2005, 20 Cdo 3498/2018) pak vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná RPSN korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu v období 4/2025 se pohybovala na úrovni cca 8,3 cca 8 pak 8,15 % z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí půjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve smlouvě významně převyšuje výši obvyklého RPSN poskytovaného bankami v době návrhu smlouvy. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny je ve zjevném rozporu s dobrými mravy, a je proto podle ustanovení § 588 o. z. neplatné. Ujednání o úrocích a RPSN a dalších poplatcích přitom představuje neoddělitelnou část smlouvy o úvěru. Toto ujednání tedy nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Je-li pak nemravná taková součást smlouvy, je nemravná celá smlouva jako právní jednání.

10. Pokud soud učinil závěr o absenci vzniku úvěrového vztahu, potažmo i neplatnosti úvěru, zbývá pak se vypořádat s plněním, které žalovaná od žalobkyně obdržela. V kontextu shora uvedených skutečností a při zohlednění soudem učiněného skutkového zjištění, že žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky v souhrnné výši 11 000 Kč, posoudil soud jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalované tak s ohledem na takto získaný majetkový prospěch vznikla povinnost předmětné peněžní prostředky žalobkyni vrátit, a to i s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11 000 Kč od 4. 8. 2025 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z.). Splatnost byla stanovena na základě písemné výzvy žalobkyně k vrácení peněžních prostředků představujících bezdůvodné obohacení, která byla žalované doručena 4. 8. 2025. Lhůta k plnění proto uplynula týž den žalovaná se dostala do prodlení (§ 607 o. z., § 1958 o. z., § 1968 o. z.). Vzhledem k vyjádření žalované uložil soud povinnost zaplatit předmětné plnění bez právního důvodu žalobkyni ve splátkách po 3 500 Kč měsíčně počínaje následujícím měsícem po právní moci tohoto rozsudku, se splatností vždy do 15. dne každého měsíce, to vše pod ztrátou výhody splátek (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

11. Ve zbývajícím rozsahu o zaplacení částky 8 747,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 747,95 Kč od 4. 8. 2025 do zaplacení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 285 Kč, přičemž tato částka představuje 11,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55,7 % a úspěchu žalované v rozsahu 44,3 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 747,95 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.