8 C 7/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Janků ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 14 375 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 240 Kč, a to vše v rámci pravidelných měsíčních splátek po 624 Kč, splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení byť i jediné ze splátek včas či v řádné výši.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu o částku 5 340 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 143,33 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 946,37 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 10 %, úrok 25,77 % ročně z částky 6 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, dále o částku 2795 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 795,32 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 199,85 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 313,83 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 10 %, úrok 27,66 % ročně z částky 3 313,83 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 2.11.2022 domáhala po žalované uhradit částku 10 251 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1143,33 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2946,37 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6000 KČ od 8.1.2022 do zaplacení ve výši 10 %, úrok 25,77% ročně z částky 6000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení, částku 4124 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 795,32 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2199,85 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3313,83 Kč od 8.1.2022 do zaplacení ve výši 10 % a úrok 27,66 % ročně z částky 3313,83 KČ od 8.1.2022 do zaplacení, vše z titulu úvěrové smlouvy mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]) a žalovanou ze dne [datum] [číslo] jejíž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 6000 Kč a povinnost vrátit úvěr s úrokem ve výši 1200Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1200Kč a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 2400Kč a poplatkem za doplňkovou asistenční službu ve výši 540Kč, kdy celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 189 Kč počínaje 04.01.2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21.02.2020 na tento úvěr žalovaná uhradila jen 1089Kč. Dále mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]) a žalovanou byla dne [datum] [číslo] jejíž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 4000 Kč a povinnost vrátit úvěr s úrokem ve výši 660Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 800Kč a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 1200Kč a poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 135Kč, kdy celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 45 týdenních splátkách po 151Kč počínaje [datum], přičemž poslední splátka byla stanovena na 27.08.2019, kdy na tento úvěr žalovaná uhradila jen 2671 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO] (od [datum] vedena pod [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]), postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli s účinností ke dni 7.1.2022.

2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila.

3. Soud věc rozhodl během prvního jednání. Právní zástupce žalobkyně omluvil svou neúčast při soudním jednání a souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez jeho účasti. Žalovaná se k prvnímu jednání, ačkoliv měla řádně doručeno, bez omluvy nedostavila a zůstala tak v řízení zcela pasivní. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle §101, odst. 3 o.s.ř.

4. Soud vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (uvedených vždy v závorce), ze kterých má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]) s žalovanou sjednaly osobně dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] kdy na základě podpisu této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala je vrátit společně s úrokem ve výši 1200Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1200Kč a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 2400Kč a poplatkem za doplňkovou asistenční službu ve výši 540Kč v 60 týdenních splátkách po 189Kč při RPSN 240,38% (viz smlouva o úvěru dne [datum]). Žalovaná na tento úvěr vrátila částku 1089Kč (tvrzeno v žalobě). Dále právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]) s žalovanou sjednaly osobně dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] kdy na základě podpisu této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč a žalovaná se zavázala je vrátit společně s úrokem ve výši 660Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 800Kč, poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 1200Kč a poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 135Kč, kdy celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 45 týdenních splátkách po 151Kč při RPSN 274,15% (viz smlouva o úvěru dne [datum]). Žalovaná na tento úvěr vrátila částku 2671 Kč (tvrzeno v žalobě). Pohledávky za žalovanou byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávky), přičemž postoupení pohledávky bylo žalovaném písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně (viz oznámení o postoupení pohledávek ze dne 3.2.2022, podací lístek ze dne 4.2.2022). Před podáním žaloby pak žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky (viz výzva k plnění ze dne 14.4.2022, podací lístek ze dne 19.3.2022).

5. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž provedené důkazy nebyly rozporovány, soud tak nemá žádné pochybnosti o tom, že jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, prokazují shora uvedené skutečnosti. Pokud jde o zjišťování úvěruschopnosti žalovaného (viz právní závěry), kterou soud zkoumá ve spotřebitelských věcech z úřední povinnosti, žalobkyně k tomuto sice konkrétní skutečnosti v žalobě netvrdí, k prokázání této skutečnosti označila kartu zákazníka. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, poskytovatel úvěru se nesmí bez dalšího spolehnout pouze na informace poskytnuté žalovaným. Žalobkyně v souvislosti s úvěruschopností nedoložila žádné důkazy prokazující, že úvěruschopnost zkoumala, nebyl doložena ani karta zákazníka. Žalobkyně pak tím, že se nedostavila k jednání soudu konanému ve věci, zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu § 118a odst. 1 až 3 o.s.ř. o chybějících tvrzeních a důkazech ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalované, výši sjednaného úroku (RPSN) a z toho vyplývajících následcích pro žalobkyni v podobě jiného právního posouzení věci.

6. Při svém rozhodnutí pak soud vycházel z tohoto závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]) s žalovanou sjednaly osobně dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] kdy na základě podpisu této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala je vrátit společně s úrokem ve výši 1200Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1200Kč a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 2400Kč a poplatkem za doplňkovou asistenční službu ve výši 540Kč v 60 týdenních splátkách po 189Kč při RPSN 240,38%, přičemž žalovaná na tento úvěr vrátila částku 1089Kč. Dále právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou sjednaly osobně dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] kdy na základě podpisu této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč a žalovaná se zavázala je vrátit společně s úrokem ve výši 660Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 800Kč, poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 1200Kč a poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 135Kč, kdy celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 45 týdenních splátkách po 151Kč při RPSN 274,15% žalovaná na tento úvěr vrátila částku 2671 Kč. Před uzavřením smluv nebyla prověřena úvěruschopnost žalované. Pohledávky za žalovanou byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby pak žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky.

7. Soud věc právně posoudil zejména podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 (o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ), přičemž dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel dle §3, odst.1), písm. d) ZSÚ a žalovaná jako spotřebitel dle §419 o.z. ve smyslu ustanovení § 1810 a násl a §2390 a násl. o.z. a §2, odst.1 ZSÚ uzavřeli smlouvy o zápůjčce - spotřebitelské úvěry (dále jen úvěr), na základě které byly žalované poskytnuty částky 6000Kč a 4000Kč (blíže k tomu závěry o skutkovém zjištění). S ohledem na spotřebitelskou povahu smluv se soud při posouzení uplatněného nároku zabýval platností uzavřených smluv z pohledu dostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované a souladu obsahu půjček s dobrými mravy.

8. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (poskytovateli úvěru), aby dlužníka – spotřebitele (náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně a aktivně sám nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Tyto závěry pak byly potvrzeny i nálezem Ústavního soudu ze dne 26.2.2019 sp.zn. III. ÚS 4129/18. V daném případě právní žalobkyně sice popsuje, z jakých skutečností doložených žalovanou vycházela a jak měla úvěruschopnost dále ověřovat, avšak v tomto hledu nedoložila žádné důkazy prokazující její tvrzení v tomto směru. Stejně tak žalobkyně nedoložila, že sama aktivně vedle získaných informací od žalované právní předchůdkyně žalobkyně získala další údaje nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů, případně jejich prostřednictvím tvrzení spotřebitele ověřila, kdy za vhodné jiné zdroje lze považovat i veřejné dostupné rejstříky (v tomto směru ani žádné skutečnosti žalobkyně ani netvrdila). Nadto tohoto se žalobkyně nedostavila k jednání soudu konanému ve věci, přišla o možnost být poučena soudem ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o chybějících tvrzeních a důkazech ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného (zejména aktivního zjišťování a prověřování ze strany předchůdkyně žalobkyně), a vzhledem k absenci tvrzení a doložení takových tvrzení je nutno též shodně uzavřít, že žalobkyně ve smyslu ustálené rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu a Ústavního soudu (např. sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či sp.zn. III. ÚS 4129/18) neprokázala, že před poskytnutím spotřebitelských úvěrů řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu §3, odst. 1, písm. c) a §86 ZSÚ, což je nutně spojeno se sankcí neplatnosti takové smlouvy o úvěru dle §87 ZSÚ.

9. Vedle této neplatnosti soud dále shledal absolutní neplatnost předmětných smluv pro jejich zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 1 odst. 2 o. z. ve spojení s § 588 o. z., když sjednaný úrok a další poplatky, které je nutné v kontextu smlouvy vyhodnotit jako cenu za úvěr, a těmito poplatky je zastírána skutečná výše úroku za úvěr. Tomuto pak odpovídá výše RPSN uvedená ve smlouvách, která pak více než 27x (respektive 30x) přesahovala obvyklou RPSN poskytovanou bankami (cca 9%), což je nutné ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, 33 Odo 236/2005, 20 Cdo 3498/2018) jako nemravný. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny je ve zjevném rozporu s dobrými mravy, a je proto podle ustanovení § 588 o. z. neplatné. Ujednání o úrocích a dalších poplatcích přitom představuje neoddělitelnou část smlouvy o úvěru. Toto ujednání tedy nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Je-li pak nemravná taková součást smlouvy, je nemravná celá smlouva jako právní jednání.

10. Pokud soud učinil závěr o neplatnosti spotřebitelském úvěru, zbývá pak se vypořádat s plněním, které v rámci úvěru žalovaná obdržela a co na ně právní předchůdkyni žalobkyně či nyní žalobkyni vrátila, přičemž pokud soud ve věci dovodil i neplatnost smlouvy pro neprověření úvěruschopnosti žalované, je v tomto ohledu nutné vycházet z ustanovení §87 ZSÚ.

11. Podle ustanovení §87, odst.1 poslední věty ZSÚ je pak žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, kdy toto ustanovení je speciálním ustanovení vůči § 2991 odst. 1 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení, které má při aplikaci přednost před zmiňovanou obecnou úpravou vydání bezdůvodného obohacení. Ze speciálního ustanovení § 87 ZSÚ ve spojení s principy ochrany spotřebitele nesporně vyplývá, že spotřebitel jako dlužník je povinen vrátit žalobci jako věřiteli pouze neuhrazenou jistinu úvěru, a že započtení vzájemných pohledávek musí soud provést z úřední povinnosti, aby byl dodržen princip, že věřiteli poškozujícího spotřebitele nelze poskytovat právní ochranu a že podle § 6 odst. 2 o.z. nelze připustit, aby škodící věřitel těžil ze svého protiprávního činu v podobě získání jiných nároků, na které nemá ze zákona právo. Z ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ rovněž vyplývá, že spotřebitel, kterému neměl být úvěr vůbec poskytnut, se nemůže dostat do prodlení s jeho vrácením, pokud vrací poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho schopnostem. Z tohoto hmotněprávního ustanovení je zřejmý záměr zákonodárce nepřiznat škodícímu věřiteli žádné (ani zákonné) úroky z prodlení (srovnej důvodovou zprávu k tomuto ustanovení). Lze tedy shrnout, že v případě aplikace ustanovení §87, odst.1 ZSÚ nelze uvažovat o přiznání úroku z prodlení, jako by tomu bylo u běžného bezdůvodného obohacení.

12. Žalované byla poskytnuta v prvním případě částka 6000Kč, vrátila 1089Kč, proto je povinna vrátit 4911Kč. Ve druhém případě byla žalované poskytnuta částka 4000Kč, vrátila 2671Kč, proto je povinna vrátit 1329Kč. Pokud jde o výklad povinnosti vrátit jistinu úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele za situace, kdy spotřebitel (účastník) je v průběhu řízení nečinný, bude nepochybně soudní praxí a judikaturou upřesňován a ustálen. Soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalovaného, vzhledem k obecné povaze úvěru postupně splácet půjčenou částku a ohledem na principy ochrany spotřebitele, rozložení jistiny do 10 splátek, a to ve smyslu ustanovení §1931 o.z. pod ztrátou výhody splátek, čemuž pak odpovídá výrok I. Soud současně dospěl k závěru, že smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou dle ustanovení § 1879 o.z.. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávku žalobkyně za žalovanou právně odlišně, než bylo uvedeno v žalobě, svědčí i přesto žalobkyni v důsledku předmětné smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu (výrok I.).

13. Ve zbývajícím rozsahu (o částku 5 340 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 143,33 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 946,37 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 10 %, úrok 25,77 % ročně z částky 6 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, dále o částku 2795 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 795,32 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 199,85 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 313,83 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 10 %, úrok 27,66 % ročně z částky 3 313,83 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení) soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť tyto další nároky uplatněné žalobkyní nad rámec přiznané částky – vycházejí ze smluv, které soud posoudil jako neplatné – viz výše (výrok II).

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při úvaze o poměru úspěchu ve věci soud vyšel z ustálené judikatury, podle které soud musí rozhodnout o celém nároku, tedy i o příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Procesně úspěšným účastníkem řízení byla žalovaná (žalobkyně neuspěla z více jak 50% uplatněného nároku, když jen na jistině uplatnila nárok 14375Kč, úspěšná byla co do částky 6240Kč), a proto by měla po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Podle obsahu spisu ji však žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, když byla po celou dobu řízení pasivní (výrok III.).