8 C 87/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Janků ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 12 923,52 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6400 Kč, a to vše v rámci pravidelných měsíčních splátek po 640 Kč, splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení, byť i jediné ze splátek včas či v řádné výši.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu o částku 6523,52 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 923,52 Kč od 28. 1. 2023 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 14.1.2025 domáhá zaplacení částky 6523,52 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 923,52 Kč od 28. 1. 2023 do zaplacení z titulu postoupené pohledávky, která má původ v poskytnutém úvěru ve výši 6400 Kč společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , zapsaného v OR vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka , Anonymizováno, , sídlem , adresa, (dále jen předchůdkyně žalobkyně), kdy žalovaná se zavázala vedle jistiny vrátit i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6523, 52 Kč, vše dle smlouvy o úvěru č. , číslo smlouvy, ze dne , datum2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila.

3. Soud věc rozhodl během prvního jednání. Právní zástupce žalobkyně omluvil svou neúčast při soudním jednání a souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez jeho účasti. Žalovaná se k prvnímu jednání, ačkoliv měl řádně doručeno, bez omluvy nedostavila a zůstala tak v řízení zcela pasivní. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle §101, odst. 3 o.s.ř.

4. Soud vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (uvedených vždy v závorce), ze kterých má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou sjednala přes webové stránky www., Anonymizováno, .cz dne , datum, smlouvu o úvěru č. , číslo smlouvy, , kdy na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6400 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, , kdy jistinu úvěru a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6523,52 Kč se žalovaná zavázala vrátit 27.1.2023 (viz úvěrová smlouva, potvrzení o odchozí platbě, informace o úvěru). Úvěr byl úročen sjednanou úrokovou sazbou 40% ročně, RPSN půjčky činilo dle smluvních podmínek 9 563,30 % (viz smlouva o úvěru). Před poskytnutím úvěru žalobkyně neprověřovala úvěruschopnost žalované. Pohledávka vyplývající ze smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10.12.2024 žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávky, seznam postoupených pohledávek), přičemž postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 20.12.2024, kdy současně toto byla i výzva k úhradě dluhu, na který žalovaná nic nevrátila (viz oznámení o postoupení pohledávek, podací lístek).

5. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž provedené důkazy nebyly rozporovány, soud tak nemá žádné pochybnosti o tom, že jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, prokazují níže uvedené skutečnosti. Pokud jde o zjišťování úvěruschopnosti žalované (viz právní závěry), kterou soud zkoumá ve spotřebitelských věcech z úřední povinnosti, žalobkyně k tomuto uvádí, že žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, přičemž na základě zjištěných skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K prokázání těchto tvrzení k ověřování úvěruschopnosti žalované však žalobkyně nenavrhuje žádné důkazy. Žalobkyně pak tím, že se nedostavila k jednání soudu konanému ve věci, zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o chybějících tvrzeních a důkazech ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalované a z toho vyplývajících následcích pro žalobkyni.

6. Soud z obsahu spisu a z provedených důkazů dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou sjednaly přes webové stránky www., Anonymizováno, .cz dne , datum, smlouvu o úvěru č. , číslo smlouvy, , kdy na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6400 Kč na bankovní účet č , č. účtu, , kdy úvěr byl úročen sjednanou úrokovou sazbou 40% ročně, RPSN půjčky činilo dle smluvních podmínek 9 563,30 %, přičemž jistinu úvěru a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6523,52 Kč se žalovaná zavázala vrátit 27.1.2023. Před poskytnutím úvěru žalobkyně neprověřovala úvěruschopnost žalované. Pohledávka vyplývající ze smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10.12.2024 žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 20.12.2024, kdy současně toto byla i výzva k úhradě dluhu, na který žalovaná nic nevrátila.

7. Soud věc právně posoudil zejména podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 (o.z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ), přičemž dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel dle §3, odst.1), písm. d) ZSÚ a žalovaná jako spotřebitel dle §419 o.z. ve smyslu ustanovení §1810 a násl a §2390 a násl. o.z. a §2, odst.1 ZSÚ uzavřely smlouvu o zápůjčce - spotřebitelský úvěr (dále jen úvěr), na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 6400Kč (blíže k tomu závěry o skutkovém zjištění). S ohledem na spotřebitelskou povahu smlouvy ve soud při posouzení uplatněného nároku zabýval platností uzavření předmětné smlouvy z pohledu dostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované, kdy s ohledem na skutkové závěry a ustálenou judikaturu (např. rozhodnutí Nejvyššího soud ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18) lze uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu §3, odst. 1, písm. c) a §86 ZSÚ, což je nutně spojeno se sankcí neplatnosti takové smlouvy o úvěru dle §87 ZSÚ. Vedle této neplatnosti soud dále shledal absolutní neplatnost předmětné smlouvy o úvěr pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 1 odst. 2 o. z. ve spojení s § 588 o. z. pro nepřiměřenou výši sjednaného úroku a RPSN (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2017, sp.zn. 20 Cdo 1387/2016, 21 Cdo 1484/2004, 33 Odo 236/2005, 20 Cdo 3498/2018).

8. Podle ustanovení §87, odst.1 poslední věty ZSÚ je pak žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, kdy toto ustanovení je speciálním ustanovení vůči § 2991 odst. 1 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení, které má při aplikaci přednost před zmiňovanou obecnou úpravou vydání bezdůvodného obohacení. Ze speciálního ustanovení § 87 ZSÚ ve spojení s principy ochrany spotřebitele nesporně vyplývá, že spotřebitel jako dlužník je povinen vrátit žalobci jako věřiteli pouze neuhrazenou jistinu úvěru, a že započtení vzájemných pohledávek musí soud provést z úřední povinnosti, aby byl dodržen princip, že věřiteli poškozujícího spotřebitele nelze poskytovat právní ochranu a že podle § 6 odst. 2 o.z. nelze připustit, aby škodící věřitel těžil ze svého protiprávního činu v podobě získání jiných nároků, na které nemá ze zákona právo. Z ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ rovněž vyplývá, že spotřebitel, kterému neměl být úvěr vůbec poskytnut, se nemůže dostat do prodlení s jeho vrácením, pokud vrací poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho schopnostem. Z tohoto hmotněprávního ustanovení je zřejmý záměr zákonodárce nepřiznat škodícímu věřiteli žádné (ani zákonné) úroky z prodlení (srovnej důvodovou zprávu k tomuto ustanovení). Lze tedy shrnout, že v případě aplikace ustanovení §87, odst.1 ZSÚ nelze uvažovat o přiznání úroku z prodlení, jako by tomu bylo u běžného bezdůvodného obohacení. Žalovanému byla v rámci úvěru poskytnuta na jistině částka 5360 Kč, žalovaný nic nevrátil, proto je povinna vrátit částku 6400 Kč, přičemž za dobu přiměřenou možnostem žalovaného vzhledem k obecné povaze úvěru postupně splácet půjčenou částku a ohledem na principy ochrany spotřebitele soud považuje rozložení jistiny do 10 splátek (po 640 Kč), a to ve smyslu ustanovení §1931 o.z. pod ztrátou výhody splátek, čemuž pak odpovídá výrok I. Soud současně dospěl k závěru, že smlouva o postoupení pohledávek ze dne 20.12.2024 je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou dle ustanovení § 1879 o.z. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávku žalobkyně za žalovaným právně odlišně, než bylo uvedeno v žalobě, svědčí i přesto žalobkyni v důsledku předmětné smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu (výrok I.).

9. Ve zbývajícím rozsahu (o částku 6523,52 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 923,52 Kč od 28. 1. 2023 do zaplacení) soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť tento další nárok uplatněný žalobkyní nad rámec přiznané části jistiny úvěru vychází ze smlouvy, kterou soud posoudil jako absolutně neplatnou (výrok II).

10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při úvaze o poměru úspěchu ve věci soud vyšel z ustálené judikatury, podle které soud musí rozhodnout o celém nároku, tedy i o příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Procesně úspěšným účastníkem řízení pak byla žalovaná (žalobkyně neuspěla z více jak 50% uplatněného nároku a proto by měla po žalobkyni právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Podle obsahu spisu ji však žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III.