8 C 99/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Janků ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 15 128,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8289,74 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 289,74 Kč od 4. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba ve zbývajícím rozsahu o zaplacení částky 6838,66 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 246,24 Kč od 4. 12. 2024 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 270,24 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 2.5.2025 se žalobkyně domáhala částky 15 128,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 535,98 Kč od 20. 9. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela žalovaná se žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to prostřednictvím internetových stránek žalobkyně (www., Anonymizováno, .cz). Před poskytnutím žalobkyně měla prověřit úvěruschopnost žalované. Žalobkyně se předmětnou smlouvou zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 39 200 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII Smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek Úvěr byl žalované vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně, a to dne 23.4.2024 v částce 10 000 Kč Žalovaná však žalobkyni až do okamžiku podání žaloby uhradila pouze peněžní prostředky ve výši 1710,26 Kč, došlo k zesplatnění úvěru, čímž žalované vznikla povinnost vrátit jistinu 8394, 74 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru: 122.04 Kč, smluvní úrok 6592.42 Kč, poplatek za službu „Informační SMS servis“ 19.20 Kč. Pokud by soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, požaduje žalobkyně tento nárok přiznat z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná neuhradila uplatněnou částku ani k předžalobní výzvě.

2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila.

3. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle §101, odst. 3 o.s.ř., když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání, ačkoliv měl řádně doručeno, bez omluvy nedostavila a zůstala tak v řízení zcela pasivní.

4. Soud z provedených důkazů (uvedených vždy v závorce) zjistil, že žalobkyně vypracovala písemný návrh dohody o dočasném poskytnutí peněžních prostředků do výše 10 000 Kč žalobkyní žalované, které měla žalovaná žalobkyni v denních splátkách tak, jak je podrobně specifikováno v přehledu splátek, nejpozději však do 16.1.2025 vrátit a navíc žalobkyni uhradit peněžní prostředky ve výši odpovídající 1,99 % z poskytnutých peněžních prostředků jednorázově a dále ve výši 0,866 % z poskytnutých a nevrácených peněžních prostředků denně, RPSN úvěru ve výši 1041,26%. Pro případ, že by žalobkyni nebyly dočasně poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data žalovanou vráceny, jakož i že by do uvedeného data nebyly uhrazeny další sjednané poplatky, měla být žalobkyně oprávněna požadovat po žalované úhradu peněžní sankce ve výši 0,1 % z celkové dlužné částky denně. Návrh v datové podobě není ze strany žalované podepsán (viz Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru, Předpis denních splátek“ a bank id , autorizace ověření totožnosti). Před poskytnutím úvěru se žalobkyně zabývala úvěruschopností žalované (viz výpis o posuzování úvěruschopnosti, obecné principy posuzování). Žalobkyní byl úvěr žalované vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně 23.4.2024 v částce 10 000 Kč (viz Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, Autorizace ověření totožnosti, sdělení , právnická osoba, ) Žalovaná na úvěr vrátila 1710,26 Kč (viz přehled bankovních transakcí, předžalobní výzva) Žalobkyně dne 16.4.2025 písemně vyzvala žalovanou k úhradě žalobou nárokované částky, a to do tří dnů (viz upomínka, předžalobní výzva, podací lístek ). Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná zjištění, které by měla vliv na posuzovanou věc.

5. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž provedené důkazy nebyly rozporovány, soud tak nemá žádné pochybnosti o tom, že jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, prokazují shora uvedené skutečnosti. Tvrdí-li žalobkyně, že žalovaná akceptovala její návrh tím, že elektronickou formou na „klientském profilu“ odsouhlasila jeho znění, je třeba konstatovat, že takové skutkové zjištění nelze učinit na základě žádných důkazů předložených žalobkyní. Žalobkyně s ohledem na provedené dokazování v řízení, kdy na návrhu absentuje podpis žalované neprokázala, že by s žalovanou uzavřela tvrzenou úvěrovou smlouvu, a to ačkoliv k tomu byla s ohledem na toto své tvrzení a z toho vyplývající povinnost tvrzení povinna. Následkem nesplnění uvedené povinnosti je zásadně stav objektivní nejistoty ohledně této žalobkyní tvrzené (a pro předmětné řízení zcela významné) skutečnosti, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila.

6. Při svém rozhodnutí pak soud vycházel z tohoto závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně vypracovala návrh dohody o dočasném poskytnutí peněžních prostředků do výše 10 000 Kč žalované, s povinností vrátit je nejpozději do 16. 1. 2025 v denních splátkách dle přehledu splátek. Žalovaná měla navíc uhradit jednorázově 1,99 % z poskytnutých prostředků a dále 0,866 % denně z nevrácené částky, RPSN úvěru pak činilo 1041,26 %. V případě prodlení měla žalobkyně právo požadovat peněžní sankci ve výši 0,1 % z celkové dlužné částky denně. Návrh dohody nebyl žalovanou podepsán v datové podobě. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované. Úvěr ve výši 10 000 Kč čerpala dne 23. 4. 2024 bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, . Žalovaná na úvěr uhradila 1 710,26 Kč. Dne 16. 4. 2025 žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky do tří dnů.

7. Soud věc právně posoudil zejména podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 (o.z.) Podle ustanovení § 1731 zákona o.z. platí, že z návrhu na uzavření smlouvy, (dále jen „nabídka“), musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1732 odst. 1 o. z. platí, že právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Podle § 1740 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. S ohledem na učiněný závěr o skutkovém stavu a po jeho právním posouzení soud uzavřel, že žalobkyně sice vypracovala písemnou nabídku na uzavření úvěrové smlouvy se žalovanou (§ 1731 o. z., § 1732 odst. 1 o. z.), jejímž obsahem měl být závazek popsaný výše, avšak v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná tento návrh žalobkyně skutečně přijala, resp. že žalovaná jakýmkoliv způsobem projevila vůli uzavřít se žalobkyní jí navrhovanou úvěrovou smlouvu, či jakoukoliv jinou smlouvu (§ 1740 odst. 1 o. z.). Jinými slovy řečeno, ze žádných soudu předložených důkazů nebyl zjištěn jakýkoliv projev žalované, ze kterého by bylo možno usuzovat na její vůli uzavřít s žalobkyní úvěrovou smlouvu o žalobkyní tvrzeném obsahu, resp. přijmout nabídku žalobkyně na uzavření takové smlouvy. Smlouva o úvěru tak nebyla uzavřena.

9. Soud dále ve věci shledal nemravnost návrhu, kdy pokud by smlouva byla, uzavřena byla by absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 1 odst. 2 o. z. ve spojení s § 588 o. z. S ohledem na spotřebitelský charakter uzavřených smluv je totiž zapotřebí i bez návrhu zkoumat, za jakých okolností byla smlouva uzavřen, a to za pomocí kritérií judikaturou Nejvyššího soudu vytýčených ve vztahu k smluvní pokutě, úrokům, zajištění pohledávky apod. (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2017, sp.zn. 20 Cdo 1387/2016). V předmětné věci z úvěrové smlouvy plynou skutková zjištění, která soud shrnul shora, a to o výši úvěru, počtu splátek, výši úroku a RPSN a dalších jednostranných podmínkách, poplatcích a sankcích . To vše ve svém souhrnu by činilo předmětnou smlouvu pro rozpor s dobrými mravy neplatnou. Z ustálené judikatury nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, 33 Odo 236/2005, 20 Cdo 3498/2018) pak vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná RPSN korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu v období 12/2023 pohybovala na úrovni cca 15-16 %, úrok pak 7,9% z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí půjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve smlouvě převyšuje více než 67 násobně výši obvyklého RPSN poskytovaného bankami v době uzavření smlouvy. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny je ve zjevném rozporu s dobrými mravy, a je proto podle ustanovení § 588 o. z. neplatné. Ujednání o úrocích a RPSN a dalších poplatcích přitom představuje neoddělitelnou část smlouvy o úvěru. Toto ujednání tedy nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Je-li pak nemravná taková součást smlouvy, je nemravná celá smlouva jako právní jednání.

10. Pokud soud učinil závěr o absenci vzniku úvěrového vztahu, potažmo i neplatnosti úvěru, zbývá pak se vypořádat s plněním, které v rámci úvěr žalovaná obdržela a co na ně žalobkyni vrátila. V kontextu shora uvedených skutečností a při zohlednění soudem učiněného skutkového zjištění, že žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky v souhrnné výši 10 000 Kč, přičemž žalobkyně v žalobě požaduje po žalované vrácení jistiny ve výši 1 710,26 Kč, posoudil soud takové plnění žalobkyně jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalované tak s ohledem na takto získaný majetkový prospěch ve výši 8289,74 Kč vznikla povinnost předmětné peněžní prostředky žalobkyni vrátit, a to i s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 535,98 Kč od 20. 9. 2024 do zaplacení do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z.). Splatnost byla stanovena na základě písemné výzvy žalobkyně k vrácení peněžních prostředků představujících bezdůvodné obohacení, která byla žalované doručena dne 4.12.2024. Lhůta k plnění proto uplynula týž den a žalovaná se dostala do prodlení (§ 607 o. z., § 1958 o. z., § 1968 o. z.).

20. Ve zbývajícím rozsahu o částku 6838,66 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 246,24 Kč od 4. 12. 2024 do zaplacení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 o. s. ř..

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 270,24 Kč, přičemž tato částka představuje 9,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 54,8 % a úspěchu žalované v rozsahu 45,2 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 128,40 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.