1 C 161/2020

Plný text

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Bártovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 54 595,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 54 595,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 54 595,20 Kč od 20. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 42 623,80 Kč k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku. 1 Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 54 595,20 Kč s úrokem z prodlení s odůvodněním, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu, na základě které dodal žalobce žalovanému 376 kusů barelů na vodu o objemu 18, 9 litru. Žalovaný zboží převzal a kupní cenu, kterou žalobce vyúčtoval daňovým dokladem číslo [PSČ] [anonymizováno] na částku 54 595,20 Kč, splatnou 19. 2. 2020, nezaplatil. Namísto zaplacení kupní ceny zboží žalovaný zaslal přípis označený jako oznámení o započtení vzájemných pohledávek datovaný ke dni 14. 2. 2020, kterým oznámil, že vůči žalobci jednostranně započítává pohledávku ve výši 11 151 Kč z titulu náhrady škody a částku 43 560 Kč z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého v důsledku odstoupení žalovaného od jiné kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky. Žalobce považuje pohledávky, které žalovaný použil k jednostrannému započtení vůči žalobci za neexistující a nezpůsobilé k započtení. 2 Žalobce uvedl, že nerozporuje skutečnost, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem bylo 376 kusů barelů na vodu o objemu 18, 9 litru, které žalobce dodal žalovaného za kupní cenu 54 595,20 Kč. Účastníci toto učinili nesporným, stejně tak jako skutečnost, že žalovaný tuto částku žalobci neuhradil. Žalovaný trvá na tom, že došlo ke splnění dluhu, a to započtením, když započetl vůči žalobci pohledávku ve výši 11 151 Kč představující škodu vzniklou na výdejníku vody. Jedná se o výdejník, který žalovaný převzal do opravy od svého zákazníka, následně předal žalobci, aby opravu výdejníku provedl, a po provedení opravy při přepravě mezi žalobcem a žalovaným došlo k poškození výdejníku. Žalovaný uvedl, že přepravní smlouvu sjednával žalovaný a odpovědnost žalobce za škodu spatřuje v tom, že nedostatečně reklamoval přepravu výdejníku vůči přepravci, v důsledku čehož vznikla na výdejníku škoda, došlo k poškození plastových částí a elektroniky uvnitř výdejníku. Žalovaný musel na své náklady výdejník opravit a vynaložil na to částku ve výši 11 151 Kč. Dále žalovaný jednostranně započetl na kupní cenu částku 43 560 Kč. Tato částka byla vyúčtována žalobci ve dvou fakturách a to daňovým dokladem číslo [PSČ] [anonymizováno] vystaveným dnem 24.11. 2017 s datem splatnosti 29.11.2017 a jedná se o částku 29 040 Kč za nákup dvouset kusů barelů a dále částku 14 520 Kč, která byla vyúčtována žalobci daňovým dokladem žalovaného [číslo] vystaveným dnem 11. 8. 2017 s datem splatnosti dne 16. 8. 2017 na částku 14 520 Kč za 100 kusů barelů. Žalovaný tvrdil, že tyto barely byly vadné a jedná se tak o práva z vadného plnění. Uvedl, že mezi účastníky byla dlouhodobá praxe, že v případě výskytu vad u barelů, byly tyto reklamovány a průběžně měněny. Žalovaný tvrdil, že byl při nákupu barelů z materiálu nový tritan žalobcovým obchodním zástupcem [jméno] [jméno] ubezpečen, že pro případ výskytu vad budou barely bez problémů vyměněny. 3 Mezi účastníky bylo nesporné, že uzavřeli kupní smlouvu na nákup 376 kusů barelů na vodu o objemu 18,9 litru v ceně 54 595,20 Kč, kterou měl žalovaný uhradit 19. 2. 2020. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že žalovaný barely převzal a uvedenou částku nezaplatil. S ohledem na započtení tvrzené žalovaným, ke kterému mělo dojít ještě před podáním žaloby, se soud zabýval skutečnostmi důležitými pro posouzení, zda k započtení došlo či nikoli. Ohledně částky 11 151 Kč žalovaný tvrdil, že se jedná o škodu, za kterou odpovídá žalobce. Tuto částku vyfakturoval žalovaný žalobci daňovým dokladem [číslo] [anonymizována čtyři slova] ze dne 22. 7. 2019, datum splatnosti stanovil na 5. 8. 2019. V daňovém dokladu je uvedeno, že je jím fakturována náhrada škody - rozbitý výdejník v částce 9 900 Kč s DPH, přepravné 720 Kč včetně DPH a oprava 525 Kč včetně DPH. Žalovaný tvrdil, že se jednalo o výdejník třetí osoby předaný žalovaným k opravě, kterou měl provést žalobce. Žalovaný k tomu předložil prospekt, z něhož však není zjevné, jakou hodnotu měl uvedený výdejník před poškozením. Z doručovacího listu [číslo] ze dne 17. 4. 2019 je zřejmé, že jednatel žalované společnosti při převzetí výdejníku měl výhrady, uvedl, že došlo k poškození krabice a přístroje (rozlámaný + poškozený). Z přiložené fotografie je zřejmé, že výdejník byl poškozen v horní části (střepy z krytu jsou pohozeny v krabici). Žalovaný předložil elektronickou korespondenci mezi žalovaným a žalobcem, z níž je patrné, že žalobce reklamoval přepravu u přepravce ([právnická osoba]), přepravce zaujal zamítavé stanovisko. Další korespondencí žalobce avizuje vstřícnost a ochotu uhradit případnou škodu po dodání faktury s nákupní cenou výdejníku poškozeného při přepravě v případě, že se účastníci dohodnou. Žalovaný byl soudem vyzván, aby prokázal výši škody způsobené na výdejníku, tedy aby prokázal její hodnotu před poškozením a po poškození, a aby doplnil svá skutková tvrzení a označil důkazy, jakou konkrétní povinnost žalobce porušil (tedy z čeho žalovaný dovozuje žalobcovu odpovědnost za vzniklou škodu). Přes poučení soudu žalovaný výši způsobené škody nijak neprokázal a uvedl, že žalovaný porušil povinnost řádně reklamovat přepravu u přepravce. 4 Soud dospěl k závěru, že žalovaný neprokázal výši vzniklé škody, neboť ani z předložené faktury ani z fotografie nevyplývá, jaká byla hodnota výdejníku před poškozením a jaká byla hodnota výdejníku po poškození. Neprokázal, že škoda vznikla právě žalovanému, který není vlastník uvedného výdejníku, a nebylo prokázáno, že by tuto škodu způsobil porušením nějaké povinnosti právě žalobce. Ohledně částky 11 151 Kč tak nebylo prokázáno, že by žalovaný měl v této výši pohledávku způsobilou k započtení vůči žalobci. 5 V případě částky 43 560 Kč skládající se z částky 29 040 Kč za 200 kusů barelů a 14 520 Kč za 100 kusů barelů, soud dospěl k závěru, že ani v této výši neměl žalovaný způsobilou pohledávku k započtení vůči žalobci. V řízení bylo prokázáno, že tyto částky žalovaný žalobci vyfakturoval se splatností 29. 11. 2017 v případě částky 29 040 Kč a 16. 8. 2017 ohledně částky 14 520 Kč. Žalovaný tvrdil, že odstoupil od kupních smluv ohledně uvedených 300 kusů barelů, a proto mu vzniklo právo na vrácení kupní ceny celkem ve výši 43 560 Kč. K tvrzenému odstoupení došlo dopisem z 22. 1. 2020 doručeným žalobci 24. 1. 2020. Jedná se o dopis právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (čl. 59). Z emailové korespondence mezi žalobcem a žalovaným je zřejmé, že žalovaný reklamoval, tedy uplatnil vady zakoupených barelů 14. 11. 2018 (email z 29.11.2018 čl. 63). Předmětné barely byly žalovanému dodány v srpnu 2017 v případě 100 kusů barelů a v případě 200 kusů barelů v listopadu 2017, což nebylo mezi účastníky sporné. Mezi účastníky nebylo sporné ani to, že barely si osobně převzal jednatel žalované společnosti. 6 Podle § 2100 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti. Podle odst. 2 citovaného ustanovení povinnosti prodávajícího ze záruky za jakost tím nejsou dotčeny. Podle § 2111 o.z. neoznámil-li kupující vadu věci včas, pozbývá právo odstoupit od smlouvy a podle § 2112 o.z. neoznámí-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění, nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. 7 Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný uplatnil vady zakoupených barelů u žalobce až v listopadu 2018, tedy jeden rok od zakoupení 200 kusů barelů a více než 15 měsíců po zakoupení 100 kusů barelů. Soud dospěl k závěru, že neuplatnil a neoznámil vadu věcí včas a pozbyl tak právo odstoupit od smlouvy. Nic na tom nemění ani výpověď svědka [jméno] [jméno], který pracoval u žalobce jako obchodní zástupce a měl na starosti mimo jiné jednání se žalovaným. Z výpovědi svědka je zřejmé, že žalovaná společnost běžně reklamovala barely u žalobce a tyto barely se poté vyměňovaly. Dle svědka se běžně měnil vadný kus za kus bez vady. Z výpovědi svědka nevyplynulo, že by žalobce poskytl žalovanému záruku za jakost, a je zřejmé, že v době, kdy mělo dojít k uplatnění vad ohledně předmětných 300 kusů barelů, svědek už u žalobce nepracoval, neboť jeho pracovní poměr vůči žalobci skončil k 30. 7. 2017. Soud nezpochybňuje, že mezi žalobcem a žalovaným byla v době, kdy u žalobce pracoval svědek [jméno] [jméno], zavedená praxe, že se běžně měnily vadné barely za nepoškozené. Svědkova výpověď však nemá vliv na zjištění, že uplatnění práv z odpovědnosti za vady ohledně uvedených 300 kusů barelů došlo ze strany žalovaného vůči žalobci až 14. 11. 2018, tedy s ročním časovým odstupem od druhé smlouvy v pořadí. V předchozích případech byly dle svědkovy výpovědi barely měněny postupně. V tomto případě k prvnímu uplatnění práva z vadného plnění došlo až v listopadu 2018. Žalobce vznesl námitku ve smyslu § 2112 odst. 2 o.z., že vada nebyla oznámena včas. Vzhledem k výše uvedenému se soud podrobněji nezabýval vadami barelů, neboť nebylo možné práva z vadného plnění žalovanému přiznat pro nevčasné oznámení vad vůči žalobci pro námitku žalobce. Soud proto zamítl návrh na provedení důkazu místním šetřením za účelem ohledání předmětných barelů. 8 Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že žalobce nemohl platně odstoupit od smlouvy v souladu s ustanovením § 2 111 o.z., a proto nemohl pohledávku představující právo na vrácení kupní ceny uvedených barelů započíst vůči pohledávce, která je předmětem tohoto řízení. 9 Ze shora uvedených důvodů nejsou pohledávky, o nichž žalovaný tvrdil, že je jednostranně započetl na kupní cenu 376 ks barelů, způsobilé k započtení ve smyslu § 1987 o.z.. Dluh žalovaného proto nezanikl započtením ve smyslu § 1982 a násl. o.z. Soud proto žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 54 595,20 Kč s úrokem z prodlení. Soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu kupní ve smyslu § 2079 a následující o.z.. Žalobce splnil svoji povinnost a odevzdal žalovanému předmět koupě, tedy 376 kusů barelů, avšak žalovaný nesplnil svoji povinnost a nezaplatil prodávajícímu kupní cenu. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. 10 O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalobce ve výši 19 800 Kč a to za šest úkonů právní služby podle § 7 v bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právní služeb (dále jen„ advokátní tarif“), za úkony podle § 11 odst. 1 písm. a), b), g) – převzetí věci, předžalobní upomínku, podání žaloby, účast u jednání dne 25. 2. 2021 a 7. 4. 2021 a vyjádření ve věci samé ze dne 10. 3. 2021. Dále žalobci náleží 6 režijních paušálů po 300 Kč. Podle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu v souvislosti s účastí na jednání dne 25. 2. 2021 a 7. 4. 2021 vznikl žalobci nárok na náhradu nákladů na cestu k soudu a zpět na trase [obec] – [obec] při vzdálenosti 410 km vozidel [jméno] [příjmení] [jméno] [anonymizována čtyři slova] při kombinované spotřebě 4, 9 litrů motorové nafty na 100 km. Žalobci tak náleží náhrada za používání silničního motorového vozidla podle § 1 vyhlášky č. 589/2020 Sb., v částce 4,40 Kč za 1 ujetý km za obě dvě cesty tam a zpět, tj. 7 216 Kč (4,40 x 1 640), a dále náhrada za spotřebované hmoty při ceně motorové nafty 27,20 Kč za 1 litr podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020, kombinované spotřebě 4,9 litrů nafty a ujetých 1 640 km, činí náhrada za spotřebovanou naftu 2 185, 80 Kč (1 640/100 x 4,9 x 27,20). Dále žalobci náleží náhrada za ztrátu času na cestě [obec] – [obec] a zpět za dvě cesty ve smyslu § 14 advokátního tarifu v částce 100 Kč za každou jen započatou půlhodinu. Soud žalobci přiznal náhradu za ztrátu času za 18 půlhodin po 100 Kč. Soud vycházel z toho, že žalobce strávil na jedné cestě z [obec] do [obec a číslo] hodiny, za dvě účasti u jednání tak náleží tedy náhrada za 9 půlhodin na každou část cesty, celkem tedy 4 x 9 půlhodin po 100 Kč, za ztrátu času strávenou na cestě k soudu a zpět mu tak náleží celkem částka 3 600 Kč. Právní zástupce žalobce je plátce DPH, soud mu proto v souladu s vyúčtováním nákladů řízení přiznal náhradu DPH z odměny za zastupování, režijních paušálů a náhrady za ztrátu času nákladů řízení. Dále jsou náklady řízení tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 730 Kč Celkem tak soud přiznal žalobci na náhradě nákladů řízen částku 42 623,80 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.