32 C 166/2023

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Volkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 80 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 80 000 Kč od datum do datum, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 26 704 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce, advokáta Mgr. jméno příjmení.

III. Žalobci se vrací přeplatek soudního poplatku ve výši 4000 Kč.

IV. Výrok II usnesení Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, se mění tak, že výše doplatku soudního poplatku činí 1240 Kč.

1. Žalobce se domáhal zaplacení v záhlaví uvedené částky s tím, že dne datum uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce finančních prostředků, na jejímž základě poskytl žalovanému částku ve výši 80 000 Kč bez sjednaných úroků. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit předmět zápůjčky v měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem datum. V důsledku nezaplacení první splátky ve výši 5 000 Kč splatné dne datum se stal celý zbývající dluh ve výši 80 000 Kč splatný ke dni datum. Pro případ prodlení byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalovaný poskytnutou zápůjčku vrátil až dne datum, žalobce tudíž požaduje úrok z prodlení za období od splatnosti do zaplacení, tedy od datum do datum. Jelikož žalovaný zaplatil po podání žaloby jistinu dluhu, došlo dle žalobce k uznání dluhu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud učinil následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum je zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 80 000 Kč, tuto se žalovaný zavázal vrátit v měsíčních splátkách po 5 000 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem datum. Hrazení ve splátkách bylo sjednáno pod ztrátou výhody splátek, kdy v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky řádně a včas, se celý zbývající dluh stane splatným najednou, a to ke dni, kdy toto prodlení nastalo. Dále si strany sjednaly pro případ prodlení smluvní úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně z dlužné jistiny. Uvedenou částku žalovaný převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Strany prohlásily, že zápůjčka nebyla poskytnuta v rámci podnikatelské činnosti věřitele a dále, že byla poskytnuta na základě výslovné žádosti dlužníka, u něhož vznikla potřeba krátkodobého zapůjčení finančních prostředků. Z předžalobní výzvy a potvrzení České pošty je zjištěno, že žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovaného k zaplacení dlužné částky. Z potvrzení anonymizováno banky je zjištěno, že z účtu vedeného na jméno žalovaného byla datum žalobci uhrazena částka ve výši 80 000 Kč na bankovní účet bankovní účet.

5. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

7. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o zápůjčce, kdy splatnost první splátky nastala dne datum, jelikož není tvrzeno (ani prokázáno), že by splátka byla zaplacena, došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celé zápůjčky a den po zesplatnění, tedy datum, nastalo prodlení žalovaného. Protože není tvrzeno dřívější uhrazení dlužné jistiny, je nárok na úrok z prodlení důvodný až do zaplacení, tedy datum.

9. Ke sjednané výši úroku z prodlení soud uvádí, že v daném případě neshledal dohodnutou výši úroku z prodlení 0,25 % denně z dlužné jistiny jako rozpornou s dobrými mravy ani v rozporu s účelem institutu úroků z prodlení. Při zohlednění skutečnosti, že samotná zápůjčka nebyla nijak úročena, při zohlednění výše zápůjčky, faktu, že jde o vztah mezi dvěma fyzickými osobami a že jde o jedinou sankci za případné nesplacení jistiny, je zřejmé, že v daném konkrétním případě byl sjednaný úrok z prodlení jediným nástrojem, který ve vztahu k dlužníkovi plnil sankčně – motivační funkci a jeho účelem bylo donutit žalovaného k řádnému splnění závazku. Dle názoru soudu tak sjednaná výše úroku z prodlení nezakládala zjevnou nerovnost v právech a povinnostech účastníků smluvního vztahu, proto soud dohodu stran o výši úroku z prodlení považuje za platnou. Uvedený závěr soud učinil při posouzení všech (soudu známých) okolností poskytnutí zápůjčky, když zde posuzovaný úrok z prodlení je poloviční oproti úroku z prodlení 0,5 % denně uznávanému judikaturou jako (běžně) nemravnému (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1490/2019), současně došlo v druhém pololetí roku 2022 ke zvýšení zákonného úroku z prodlení na 15 % ročně (došlo k nárůstu o více než polovinu oproti době, kdy byly přijímány závěry o neústavnosti úroku z prodlení ve výši 0,5 %) a rovněž je nutné vzít v úvahu rizikovost zápůjčky, která je u fyzické osoby poskytující zápůjčku mimo svou podnikatelskou činnost výrazně vyšší než u profesionálů v oblasti poskytování úvěrů/zápůjček. S ohledem na vše výše uvedené neshledal soud (nehledě na absenci námitek v tomto směru ze strany žalovaného) sjednaný úrok z prodlení v rozporu s dobrými mravy.

10. Pouze na okraj soud uvádí, že nesdílí závěr žalobce, že zaplacením jistiny došlo k uznání dluhu, i co se týče požadovaného úroku z prodlení. Pojem částečné plnění uvedený v ustanovení § 2054 odst. 2 o. z. je nutné odlišit od pojmu dílčí plnění. Zde se jedná o dva dílčí nároky, a to nárok na vrácení jistiny a nárok na smluvní úrok z prodlení spojený s nevrácenou jistinou, který dospívá v jinou dobu, na základě jiných skutečností než je jistina, podobně jako je tomu např. u smluvní pokuty (jakkoli zde jde o příslušenství). Nelze tedy zaplacení jistiny automaticky spojovat s tím, že jím je uznáván do důvodu i výše smluvní úrok z prodlení.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení jednak ohledně úroku z prodlení úspěšný a jednak vzal žalobu ohledně jistiny zpět, jelikož žalovaný po podání žaloby zaplatil jistinu dluhu, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 704 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 440 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 80 000 Kč sestávající z částky 4 300 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 400 Kč ve výši 3 864 Kč.

12. Jelikož žalobce uvedl, že žalovaný část nákladů řízení (19 898 Kč) již zaplatil, tak v tomto rozsahu již žalovaný nemusí náklady řízení platit. Soud o jejich náhradě rozhodl, jelikož v opačném případě by se mohlo jednat o bezdůvodné obohacení na straně žalobce.

13. Protože došlo k nesprávnému uložení povinnosti k doplacení soudního poplatku, když předmět řízení po zpětvzetí žaloby a kapitalizování úroku činil 88 800 Kč a nikoli 168 800 Kč, rozhodl soud o částečném vrácení soudního poplatku postupem dle § 10 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb. a ke změně usnesení povinnosti zaplatit soudní poplatek postupem dle § 12 odst. 1 cit. zákona. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.