32 C 26/2023

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Volkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 230 479 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 230 479 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 230 479 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 68 535,41 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 230 479 Kč s příslušenstvím jakožto regresní náhrady pojistného plnění, které žalobkyně vynaložila v důsledku pojistné události – dopravní nehody ze dne [datum] způsobené řidičem [jméno] [příjmení], který řídil vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka], jehož je žalovaný vlastníkem a provozovatelem. Řidič při průjezdu levotočivé zatáčky v křižovatce s ul. [ulice] v důsledku nepřizpůsobení rychlosti okolnostem vyjel vpravo mimo vozovku ul. [ulice], kde narazil přední částí do přední části odstaveného vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], vlivem nárazu došlo k odhození vozidla [příjmení] z travnaté stráně a následně došlo ke střetu pravého boku vozidla s elektrosloupkem. Ve vozidle [anonymizována dvě slova] se v době dopravní nehody nacházeli 4 spolujezdci, na místě vpředu seděl žalovaný. Následnou lustrací bylo zjištěno, že řidič [příjmení] má vysloven platný zákaz řízení motorových vozidel pro všechny skupiny. Jelikož vozidlo bylo v předmětné době pojištěno u žalobkyně pojistnou smlouvou [číslo] vyplatila žalobkyně na základě pojistné události [číslo] poškozenému [příjmení] [jméno] [příjmení], vlastníkovi vozidla, dne [datum] pojistné plnění ve výši 230 479 Kč, jakožto totální škodu na vozidle [příjmení], stanovenou po odečtení využitelných zbytků v částce 157 521,00 Kč od obvyklé ceny vozidla v částce 388 000 Kč. Žalobkyně má právo na náhradu toho, co za žalovaného plnila, neboť bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost oznámit pojistiteli dopravní nehodu a současně předal řízení osobě se zákazem řízení. K úhradě této částky ve lhůtě sedmi dnů byl žalovaný prostřednictvím žalobcova právního zástupce písemně vyzván předžalobní výzvou dne [datum], zaslanou na jedinou žalobci známou adresu žalovaného.

2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření uvedl, že neměl tušení, že je třeba nahlásit pojistnou událost, kdy žádná z policejních jednotek přítomných při nehodě mu toto nesdělila. Nehodu hlásil pojišťovně [anonymizováno], která mu poskytla odtahovou službu. Měl za to, že dopravní policie s pojišťovnou vše vyřeší. Uvedl, že se nemohl seznámit s předžalobní výzvou, jelikož od [anonymizováno] [rok] byl ve [stát. instituce], Policie toto věděla. Žalobkyně nevyvinula žádnou snahu jej s předžalobní výzvou obeznámit. Automobil půjčil panu [příjmení], který mu uvedl, že má řidičský průkaz, dokonce má žalovaný za to, že jej měl u sebe. Nebylo v možnostech žalovaného si ověřit, zda pan [příjmení] nemá uložen zákaz řízení.

3. Žalovanému bylo doručeno předvolání k jednání více než měsíc před konáním ústního jednání ([datum]), žalovaný nepožádal o zařízení eskorty k jednání, případně o účast na jednání prostřednictvím videokonferenčního zařízení, ani nepožádal o odročení. Soud tedy při splnění podmínek dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného.

4. Soud v řízení učinil následující skutková zjištění: 5. [příjmení] [příjmení], [datum narození], dne [datum] řídil v [obec] osobní motorové vozidlo [značka automobilu], s přidělenými [registrační značka], s nasazenými [registrační značka], bez řidičského oprávnění, s uloženým zákazem řízení všech motorových vozidel od [datum] do [datum] rozhodnutím [stát. instituce] pod č. j. [spisová značka], kdy byl opakovaně stavěn hlídkou Policie ČR, na jejíž signál k zastavení nápisem STOP na přední části, vozidla a zapnutým výstražným rozhlasovým a zvukovým zařízením nereagoval. Při průjezdu levotočivé zatáčky v křižovatce s ul. [ulice] řidič v důsledku nepřizpůsobení rychlosti vyjel vpravo mimo vozovku ul. [ulice], kde narazil přední částí do přední části odstaveného vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], řidičky [jméno] [příjmení], která vozidlo odstavila na protilehlé straně ul. [ulice] u domu [adresa] na parkovišti, vlivem nárazu došlo k odhození vozidla [příjmení] z travnaté stráně a následně došlo ke střetu pravého boku vozidla s elektrosloupkem. Poškozen na vozidle [příjmení] byl přední nárazník, maska, kapota, přední RZ + rámeček, levé a pravé přední světlo, pravé přední mlhové světlo, pravé přední kolo + zavěšení + disk, pravý přední blatník, pravé přední dveře, pravé zrcátko, levé přední kolo + pneu. Trestní věc ohledně tohoto skutku byla policejním orgánem odložena pro neúčelnost trestního stíhání (toto je zjištěno z relace Policie ČR ze dne [datum], KRPP [číslo] [rok] ve spojení s přiloženou fotodokumentací, z usnesení Policie ČR [stát. instituce] ze dne [datum], č j. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] a z potvrzení účasti na nehodě). Vozidlo [anonymizována dvě slova] mělo v předmětné době u žalobkyně pojištěnu odpovědnost za újmu způsobenou provozem vozidla pojistnou smlouvou [číslo] pojistníkem byl žalovaný, stejně tak provozovatelem a majitelem (zjištěno z pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum]). Žalobkyně vyplatila na základě pojistné události [číslo] poškozenému [příjmení] [jméno] [příjmení], vlastníkovi poškozeného vozidla [příjmení], dne [datum] pojistné plnění ve výši 230 479,00 Kč, jakožto totální škodu na vozidle [příjmení] (zjištěno z Oznámení o poskytnutí pojistného plnění z pojištění odpovědnosti, a informací o výplatě z technologického informačního sytému žalobkyně ze dne [datum]). Plnění za poškozené vozidlo ve výši 230 479 Kč bylo stanoveno formou totální škody s ohledem na technicky nemožnou nebo ekonomicky nerentabilní opravu, která byla stanovena po odečtení využitelných zbytků v částce 157 521 Kč od obvyklé ceny vozidla v částce 388 000 Kč (tyto zjištěny z listin Kalkulace nákladů na opravu, Soupis náhradních dílů, Kalkulace nákladů na opravu, Nabídkový list, Ocenění ojetého vozidla [příjmení] [jméno] [anonymizováno]) Žalobkyně žalovaného vyzývala k nahlášení škody prostřednictvím internetového formuláře a doložení fotodokumentace či videozáznamu (výzva z [datum]). Žalovaný byl vyzván k zaplacení uvedené částky výzvou z [datum] a dále předžalobní výzvou zástupce žalobkyně ze dne [datum], jež byla téhož dne dána k poštovní přepravě, dne [datum] byla zásilka vrácena odesílateli, kdy byl žalovaný vyzván k plnění do 7 dnů od doručení, tento byl zaslán na adresu trvalého pobytu žalovaného (zjištěno z výzvy z [datum] a předžalobní výzvy a podacího archu). Z dalších v řízení provedených důkazů pak soud neučinil žádná skutková zjištění rozhodná v této věci, případně z nich vyplývají pouze okolnosti již zjištěné z jiných důkazů.

6. Na základě uvedeného skutkového stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

7. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

8. Dle ust. § 2820 odst. 1 o. z. platí, že vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.

9. Dle § 8 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele.

10. Dle ustanovení § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost dle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3.

11. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. j) zákona č. 168/1999 Sb., má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný předal řízení vozidla osobě, která v době, kdy řídila vozidlo, měla uložen zákaz činnosti řídit vozidlo.

12. Podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s osobou podle odstavce 1 za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené podle odstavce 1 písm. g), h), i) a j), neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

14. Postižní právo pojistitele dle § 10 zákona č. 168/1999 Sb. není právem na náhradu škody, nýbrž zvláštním originárním právem proti pojištěnému na náhradu toho, co za něho pojistitel plnil. Předpoklady vzniku postižního nároku pojistitele stanoví pouze ustanovení § 10 uvedeného zákona (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.11.2011, sp.zn. 32 Cdo 3266/2010). Za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku odpovídá zásadně jeho provozovatel, a to na principu objektivní odpovědnosti, tj. i tehdy, jestliže v okamžiku vzniku škody sám neřídil (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.8.2020, sp.zn. 23 Cdo 146/2020).

15. Soud ve věci posuzoval tzv. postižní nárok pojišťovny, která plnila za pojištěného. Žalobkyně uplatnila nárok dle § 10 odst. 3 ve spojení s § 10 odst. 1 písm. j) zákona č. 168/1999 Sb., dle § § 10 odst. 1 písm. j) i dle § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. S ohledem na dále uvedené soud shledal regresní nárok žalobkyně oprávněným.

16. V řízení bylo prokázáno, že vozidlem [anonymizována dvě slova], s přidělenými [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný, jež bylo pojištěno u žalobkyně a jež bylo řízeno osobou s uloženým zákazem řízení, byla způsobena dopravní nehoda, jíž byla způsobena škoda na vozidle [příjmení] [jméno], [registrační značka] ve vlastnictví [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Tomuto pak bylo žalobkyní přiznáno a poskytnuto pojistné plnění ve výši 230 479 Kč.

17. Pokud se jedná o nárok dle § 10 odst. 1 písm. j) zákona č. 168/1999 Sb., je prokázáno žalovaný jakožto pojištěný svěřil řízení [jméno] [příjmení], který měl v té době uložený zákaz řízení. Žalovaný je pak odpovědný nejen jako pojištěný, ale rovněž jako provozovatel vozidla dle § 10 odst. 3 ve spojení s § 10 odst. 1 písm. j) zákona č. 168/1999 Sb. Tvrzení žalovaného, že nevěděl, že řidič má uložený zákaz řízení, nedostačuje (i pokud by bylo prokázáno) pro zproštění odpovědnosti. Žalovaný jako provozovatel vozidla je odpovědný za to, komu řízení vozidla svěří, a měl by tak učinit pouze v případě osoby, jíž plně důvěřuje a již dostatečně zná. Odpovědnosti se žalovaný jako provozovatel vozidla mohl zprostit, pokud by prokázal, že nemohl jednání této osoby ovlivnit. Taková skutečnost však v řízení prokázána nebyla. Naopak žalovaný sám svěřil řízení uvedené osobě, když sám seděl v havarovaném vozidle na místě spolujezdce, a současně je nutno zmínit, že s jeho vědomím byly na vozidle jiné registrační značky, než jsou vozidlu přiděleny.

18. Pokud se jedná o nárok dle § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., žalovaný ani netvrdil, že by žalobkyni pojistnou událost oznámil. Soud souhlasí s argumentací žalobkyně, že žalovaný nesplněním povinností podle § 8 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb. ztížil žalobkyni možnost řádného šetření pojistitele ve smyslu § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., neboť žalobkyně nemohla řádně nárok z postihu vyhodnotit, když dopravní nehoda nebyla žalovaným jako pojištěným nahlášena. Krom toho žalovaný porušil rovněž povinnost písemně informovat pojistitele, že v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno správní nebo trestní řízení, a neprodleně ho informovat o jeho průběhu a výsledku, kdy se nemusí jednat o řízení vedené proti pojištěnému. Žalobkyně žalovaného žádala o zaslání předmětných informací stran nehody, avšak žalovaný tak neučinil. Tímto svým jednáním ztížil žalobkyni řádné šetření škodné události, a tudíž je povinen i z tohoto důvodu žalobkyni poskytnout žalobkyni náhradu toho, co za něj plnila. Námitka žalovaného, že nevěděl, že má pojistnou událost nahlásit, není relevantní. Jde o jeho zákonnou povinnost jakožto vlastníka a provozovatele vozidla, které má uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, jejíž případná neznalost jde žalovanému k tíži.

19. Jelikož žalobkyně prokázala poskytnutí pojistného plnění, jeho výši a rovněž způsob, jakým došlo k jejímu stanovení, a jsou rovněž splněny zákonné důvody k regresu vůči žalovanému, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

20. Splatnost pak nastala 7 dní po doručení předžalobní výzvy k plnění, tato byla doručena na adresu pobytu, kterou uvedl žalovaný v pojistné smlouvě a která je uvedena v relaci o dopravní nehodě vyhotoveno Policií ČR. Předžalobní výzva se považuje za doručenou dne [datum], do prodlení se tedy žalovaný dostal dne [datum] a od tohoto dne byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z žalované částky, neboť se žalovaný dostal do prodlení se splněním peněžitého dluhu. Argument žalovaného, že se výzva nedostala do jeho dispozice, jelikož byl ve výkonu trestu není důvodný, žalobkyně nemusí zkoumat, zda se žalovaný nenachází ve výkonu trestu, případně kde se skutečně nachází. Na okraj soud poznamenává, že žalobkyně nepřesně v replice uvádí, že jiná adresa žalovaného jí nebyla známa, jelikož z pojistné smlouvy vyplývá korespondenční adresa žalovaným zvolena [anonymizováno] [obec a číslo], avšak jelikož jako místo bydliště uvedl žalovaný ve smlouvě adresu trvalého pobytu a tato adresa rovněž vyplývá z obsahu spisu (relace ohledně dopravní nehody), dospěl soud k závěru, že splatnost závazku nastala v souvislosti se zasláním předžalobní výzvy na tuto adresu, čímž rovněž došlo k řádnému zaslání předžalobní výzvy na poslední známou adresu ve smyslu § 142a o. s. ř.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 68 535,41 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 220 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 230 479 Kč sestávající z částky 9 260 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (/převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba, replika k odporu a účast na soudním jednání [datum]) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada 321 Kč za jízdné veřejnou dopravou podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 9 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 49 021 Kč ve výši 10 294,41 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).

22. Na okraj soud poukazuje, že i pokud by žalobkyně řádně nevyzvala před podáním žaloby žalovaného k plnění, tato by stejně měla právo na náhradu nákladů řízení. Pro rozhodování o náhradě nákladů řízení je určující stav v době vydání rozhodnutí soudu, a proto není absence výzvy podle § 142a o. s. ř. zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, v nichž žalovaný ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 9.2016, sp. zn. 28 Cdo 1336/2016).