32 C 30/2023

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Volkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , o určení, že se pozemek nachází v přídatném spoluvlastnictví

I. Žaloba s žalobním návrhem, aby bylo určeno, že pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] v [anonymizováno] se nachází v přídatném spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, v němž výše spoluvlastnického podílu žalobkyně, činí id. [číslo], kdy tento spoluvlastnický podíl je spojen s vlastnictvím pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] v [anonymizováno], výše spoluvlastnického podílu žalobkyně činí id. [číslo], kdy tento spoluvlastnický podíl je spojen s vlastnictvím pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] v [anonymizováno], a výše spoluvlastnického podílu žalovaného, činí id. [číslo], kdy tento spoluvlastnický podíl je spojen s vlastnictvím pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] v [anonymizováno], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 22 640 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného, advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se domáhá určení, že se ve výroku uvedené pozemky nacházejí v přídatném spoluvlastnictví. Žalobkyně je vlastnicí pozemků parc. [číslo] žalovaný parc. [číslo] v k. ú. [obec] v [anonymizováno] (dále pozemky označovány pouze parcelním číslem). Naléhavý právní zájem na tomto určení pak spatřuje ve skutečnosti, že zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému stavu. Má za to, že pozemek parc. [číslo] naplňuje veškeré znaky spojené se vznikem přídatného spoluvlastnictví. Předmětný pozemek je ve spoluvlastnictví účastníků, jakožto vlastníků samostatných věcí, tedy pozemků parc. [číslo]. Všechny tyto pozemky tvoří místně i účelem vymezený celek, když se jedná o pozemky vzniklé rozdělením původního většího zemědělského pozemku. Pozemky parc. [číslo] [číslo] jsou využívány jako zahrady (i např. k pěstování plodin), případně jsou nebo budou využívány k bydlení. Společným účelem užití je tedy užívání pozemků jako zahrad, případně k bydlení. Předmětný pozemek tvoří jedinou přístupovou cestu jak k pozemkům žalobkyně, tak k pozemku žalovaného a užívání těchto pozemků tak není bez současného užívání pozemku parc. [číslo] možné. Pro účely zápisu výše podílů k předmětnému pozemku v katastru nemovitostí je nutné vycházet z velikosti pozemků účastníků, kdy výše podílu vlastníka pozemku parc. [číslo] je id. [číslo]; výše podílu vlastníka pozemku parc. [číslo] je id. [číslo]; výše podílu vlastníka pozemku parc. [číslo] je id. [číslo].

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhl její zamítnutí. Důvody pro zamítnutí jsou jednak, že pozemky netvoří místně a účelově vymezený celek ve smyslu definice přídatného spoluvlastnictví, neexistuje společný účel využití pozemku. Předmětný pozemek rovněž neslouží jako nezbytná přístupová cesta k pozemku parc. [číslo] když k tomuto se dá dostat i jinak, přes pozemek parc. [číslo]. I kdyby se jednalo o pozemky v přídatném spoluvlastnictví, je vyloučeno, aby podíly byly o velikostech uváděných žalobkyní, kdy vůle stran při darování byla zřejmá, a to aby účastníci nabyli předmětný pozemek o velikosti podílu ½.

3. Soud učinil následující skutková zjištění:

4. Strany označily za nesporné, že na pozemku ve vlastnictví žalovaného parc. [číslo] probíhá pěstování brambor, funguje jako bramborové pole. Na pozemku parc. [číslo] probíhají stavební práce za účelem vytvoření soukromého rekreačního areálu (4 rekreační objekty). V současné době probíhá stavební řízení ohledně dodatečného povolení stavby a aktuálně je problémem udělení stavebního rozhodnutí neexistence zpevněné cesty k areálu. Pozemek parc. [číslo] přiléhá k nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně na pozemku parc. [číslo] je používán jako zahrada. Pozemek parc. [číslo] sloužil v minulosti z části pro rostlinnou výrobu, z části byl pronajímán jednotnému zemědělskému družstvu, kde sloužil k pastvě, šlo o louku. Pro přístup k pozemkům parc. [číslo] je nezbytná cesta na pozemku parc. [číslo]. Účelem vzniku pozemku parc. [číslo] bylo vytvoření přístupové cesty ke dvěma horním pozemkům.

5. Z usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], je zjištěno, že na základě dědictví nabyl každý z účastníků podíl o velikosti jedné čtvrtiny na pozemku parc. [číslo] ve [obec].

6. Ze sdělení stavebního úřadu ze dne [datum] je zjištěno, že tento udělil souhlas s dělením pozemku parc. [číslo] na nově vzniklé pozemky parc. [číslo] o výměře 7298 m2, parc. [číslo] o výměře 2212 m2, parc. [číslo] o výměře 902 m2, parc. [číslo] o výměře 164 m2, vše v k. ú. [obec] v [anonymizováno], [územní celek]. Sdělení namísto rozhodnutí bylo vydáno, mj. protože přístup z veřejně přístupné pozemní komunikace ke každému nově vytvořenému pozemku bude zajištěn přes nově vzniklý pozemek parc. [číslo]. Z geometrického plánu pro rozdělení pozemků ze dne [datum] je zjištěno, že jím byl původní pozemek parc. [číslo] rozdělen na 4 pozemky: [číslo], 2, 3 a 4 o výměrách uvedených účastníky řízení.

7. Z výpisů z katastru nemovitostí (a rovněž jde o nespornou skutečnost tvrzenou oběma účastníky) je zjištěno, že žalobkyně je vlastnicí pozemků parc. [číslo] žalovaný je pak vlastníkem pozemku parc. [číslo]. Pozemek parc. [číslo] je pak ve spoluvlastnictví účastníků, kdy v katastru nemovitostí je uvedeno, že každý ze spoluvlastníků vlastní podíl o velikosti ½.

8. Z darovací smlouvy ze dne [datum] mezi paní [jméno] [celé jméno žalovaného] a účastníky v této věci je zjištěno, že touto smlouvou paní [jméno] [celé jméno žalovaného] darovala žalobkyni spoluvlastnický podíl (ideální polovinu ve vztahu k celku) na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] (v [katastrální uzemí]), které byly vytvořeny geometrickým plánem citovaným v článku 2 smlouvy (jde o geometrický plán uvedený níže), rovněž touto smlouvou darovala [jméno] [celé jméno žalovaného] žalobkyni spoluvlastnický podíl (ideální polovinu) na pozemku parc. [číslo]. [jméno] [celé jméno žalovaného] touto smlouvou darovala žalobkyni spoluvlastnický podíl (ideální čtvrtinu ve vztahu k celku) na pozemku parc. [číslo] (katastrální území Strašice) který byl rovněž vytvořen geometrickým plánem. Žalovaný touto smlouvou daroval žalobkyni spoluvlastnický podíl (ideální čtvrtinu) na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo]. Rovněž daroval touto smlouvou žalobkyni spoluvlastnický podíl (ideální čtvrtinu) na pozemku parc. [číslo]. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] touto smlouvou darovala žalovanému spoluvlastnický podíl (ideální polovinu) na pozemku parc. [číslo]. Rovněž touto smlouvou žalobkyně darovala žalovanému spoluvlastnický podíl (ideální čtvrtinu) na pozemku parc. [číslo] žalobkyně pak touto smlouvou darovala žalovanému spoluvlastnický podíl (ideální čtvrtinu) na pozemku parc. [číslo]. U všech bodů je uvedeno, že obdarovaný dar přijímá se všemi právy a povinnostmi, součástmi a příslušenstvím.

9. Z předžalobní výzvy je zjištěno že v ní žalobkyně uvádí, že dospěli k názoru, že pozemek se nenachází ve spoluvlastnictví, ale v přídatném spoluvlastnictví.

10. Místním šetřením pak bylo zjištěno, že příjezdová cesta, která by měla vést přes pozemek parc. [číslo] vede částečně po sousedním pozemku a částečně po pozemku parc. [číslo] to především v dolní části této komunikace, jinak ve větší části vede skrze vedlejší pozemek. Částečně jsou na pozemku parc. [číslo] bramborové brázdy a částečně je zde plevel. V současné době není možno jezdit přes části, kde nevede cesta. [příjmení] hranice pozemku parc. [číslo] obsahuje sráz, přístup není možný, z levé strany jsou rodinné domy a z pravé strany je pole. Skutečně zde probíhají stavební práce, jsou zde osobní automobily a těžší technika, probíhají pozemkové úpravy. Pozemek parc. [číslo] je z části oplocen a připojen k pozemku pod ním, kde se nachází nemovitost [adresa]. Tento pozemek je oplocený celou dobu, co byl dostaven rodinný dům na něm se nacházející. Plot má vstupní bránu pro automobily, kde se však v současné době neparkuje, tato část se nachází již na spodním pozemku, nikoli na pozemku parc. [číslo]. Cesta, která je v současné době vyježděná, vede po louce, je písčitá, bahnitá může být při nepřízni počasí. K tomu, aby se za vhodných povětrnostních podmínek po pozemku parc. [číslo] plnohodnotně mohlo i v současné době jezdit, tedy aby měl pozemek stejnou kvalitu jako je komunikace, po které se fakticky jezdí, by bylo potřeba určitých úprav.

11. Z dalších v řízení provedených důkazů soud neučinil žádná rozhodná skutková zjištění, případně skutková zjištění vyplývají z důkazů jiných. Soud zamítl návrh na účastnický výslech žalovaného z důvodu nadbytečnosti, kdy soudem zjištěný skutkový stav je pro rozhodnutí dostačující a skutečnosti, k jejichž prokázání byl výslech navržen, byly zjištěny jinak.

12. Dle ustanovení § 1223 odst. 1 o. z. věc náležící společně několika vlastníkům samostatných věcí určených k takovému užívání, že tyto věci vytvářejí místně i účelem vymezený celek, a která slouží společnému účelu tak, že bez ní není užívání samostatných věcí dobře možné, je v přídatném spoluvlastnictví těchto vlastníků. Týká-li se přídatné spoluvlastnictví nemovité věci, zapisované do veřejného seznamu, zapíše se do veřejného seznamu i přídatné spoluvlastnictví.

13. Dle ustanovení § 1224 odst. 1 o. z. věc v přídatném spoluvlastnictví nesmí být proti vůli některého ze spoluvlastníků odňata společnému účelu.

14. Dle ustanovení § 1226 o. z. slouží-li věc v přídatném spoluvlastnictví k společnému využití pozemků, stanoví se podíly spoluvlastníků na společné věci poměrem výměry pozemků. To spoluvlastníkům nebrání, aby si velikost podílů ujednali jinak.

15. Dle ustanovení § 1229 o. z. pozbude-li věc v přídatném spoluvlastnictví svůj účel, zanikne přídatné spoluvlastnictví a spoluvlastníci se vypořádají podle obecných ustanovení o zrušení spoluvlastnictví. Dokud tento účel trvá, nelze přídatné spoluvlastnictví zrušit.

16. Soud přezkoumal nadepsanou věc v mantinelech vymezených účastníky, resp. žalobou a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

17. Z dikce ustanovení § 1223 o. z. vyplývá, že věc, v daném případě pozemek, se stává předmětem přídatného spoluvlastnictví přímo ze zákona ex lege při splnění zákonných předpokladů, uvedených v tomto zákonném ustanovení. S ohledem na zápis přídatného spoluvlastnictví do veřejného seznamu (do katastru nemovitostí) je na straně žalobkyně dán naléhavý právní zájem na jeho určení, jelikož v toto v době rozhodování soudu zapsáno nebylo.

18. Přídatné spoluvlastnictví vzniká ze zákona při kumulativním splnění těchto podmínek: a) musí zde existovat dvě a více samostatných věcí, které vytvářejí místně a účelem vymezený celek; b) musí zde existovat věc, která slouží společnému účelu všech vlastníků samostatných věcí; c) bez existence věci, která slouží společnému účelu všech vlastníků samostatných věcí, není dobře možné samostatné věci užívat. Vztaženo na projednávanou věc, soud dospěl k následujícím závěrům.

19. Pokud je o pozemky parc. [číslo] zde je mezi stranami sporné, zda se jedná o místně a účelem vymezený celek. Zde souzenou situaci nelze podřadit pod typové příklady přídatného spoluvlastnictví uváděné v odborné literatuře (cesta k zahrádkářské kolonii, společná studna, parkoviště pro objekty k bydlení). Komentářová literatura (citovaná níže) ovšem počítá s tím, že lze o přídatném spoluvlastnictví uvažovat i za situace, v níž půjde o některé pozemky zastavěné rodinnými domy a některé nezastavěné. Pozemek parc. [číslo] vznikl na základě geometrického plánu v roce 2019, vznikl (nesporně) za účelem vytvoření přístupové cesty k horním dvěma pozemkům. S ohledem na nespornou skutečnost, že v minulosti sloužil i pozemek parc. [číslo] částečně pro rostlinnou výrobu, soud shledal, že v době vzniku pozemku parc. [číslo] jako přístupové cesty ke dvěma uvedeným pozemkům tyto dva pozemky tvořily místně a účelem vymezený celek. Zánik přídatného spoluvlastnictví pak automaticky nezapříčinil fakt, že na jednom z pozemků dochází ke stavebním pracím, jeho využití je jiné než pozemku druhého. Takový závěr by způsobil právní nejistotu, kdy by s jakoukoli podstatnější změnou využití pozemku došlo k zániku přídatného spoluvlastnictví a k nutnosti vypořádat jej. Je zde nutno přihlédnout k účelu věci nacházející se v přídatném spoluvlastnictví a k samotnému účelu tohoto institutu. Je zřejmé, že obecně ke každému pozemku je nutné mít přístup (přístupovou cestu), přičemž není rozhodné, zda je na něm prováděna rostlinná výroba, případně zda je na něm rodinný dům užívaný k bydlení. Přídatné spoluvlastnictví pak slouží k ochraně vlastníků samostatných věcí proti změně účelu užívání věci nacházející se v přídatném spoluvlastnictví, jak vyplývá z § 1224 o. z. V souzené věci zkráceně k tomu, aby se vlastník mohl dostat na svůj pozemek. Rovněž fakt, že pozemek částečně jako cesta využíván fakticky není, když se na horní pozemek jezdí přes sousední pozemek, dle soudu neznamená zánik či nemožnost vzniku přídatného spoluvlastnictví. Platí (viz Občanský zákoník III. Věcná práva /§ [číslo], 2. vydání, 2021, M. [příjmení]), že pokud by si vlastník některého z pozemků zajistil přístupovou cestu jinak, přídatné spoluvlastnictví by zaniklo (případně pokud by zde byla jiná možnost cesty, tak by nevzniklo). To však není zdejší případ, kdy přes sousední pozemek je ježděno bez právního důvodu, vlastník pozemku může kdykoli svůj tichý souhlas odvolat, pozemek oplotit a k pozemkům by nebylo jiné cesty. Vznik tohoto typu spoluvlastnictví stran horních pozemků byl dán společnou vůlí majitelů pozemků, aby sloužil jako cesta ke dvěma horním pozemkům. To, že k tomu není fakticky na celé své rozloze využíván, nevede, a nemůže vést k zániku specifických (ochranných) vlastností přídatného spoluvlastnictví. S ohledem na vše výše uvedené tedy soud dospěl k závěru, že ohledně horních dvou pozemků a pozemku parc. [číslo] jsou podmínky vzniku a existence přídatného spoluvlastnictví splněny.

20. Jinak je tomu ovšem u pozemku parc. [číslo]. Spornou skutečností bylo, zda pozemek parc. [číslo] slouží jako nezbytný přístup (cesta) i k pozemku spodnímu, tedy parc. [číslo] kdy fakt, že z pozemku parc. [číslo] je možný přístup na pozemek parc. [číslo] automaticky neznamená, že využívání tohoto pozemku není bez tohoto přístupu dobře možné. Zde z místního šetření vyplynul jednoznačný závěr, že na tento pozemek se lze dostat jinudy, resp. na tento pozemek se nedostává z cesty na pozemku parc. [číslo] (s ohledem na oplocení), nýbrž se na něj dostává z pozemku parc. [číslo] ke kterému je pozemek [číslo] z velké části připlocen, přičemž takto tomu bylo i v minulosti v době, kdy mělo přídatné spoluvlastnictví vzniknout. Na pozemku parc. [číslo] je i brána, pomocí níž se na pozemek parc. [číslo] lze dostat i automobily, tento pozemek (ze své velké části) společně s pozemkem parc. [číslo] tvoří zahradu, která slouží rodinnému domu [adresa]. V takovém případě nelze dospět k závěru, že bez pozemku parc. [číslo] by užívání pozemku parc. [číslo] nebylo dobře možné, tento na současné užívání pozemku parc. [číslo] nemá vliv. Již jen z tohoto důvodu není možné žalobě, jak byla podána, vyhovět. Ani podmínka existence místně a účelem vymezeného celku pak zde není splněna, jelikož pozemek parc. [číslo] tvoří funkční celek s pozemkem parc. [číslo] na něm se nacházejícím rodinným domem [adresa] a k tomuto účelu sloužil i v době vzniku pozemku parc. [číslo]. Pozemek parc. [číslo] jako jediná přístupová cesta k pozemku parc. [číslo] nesloužil, ani sloužit neměl.

21. Pokud jde o poslední spornou otázku, ani zde nelze přisvědčit argumentům žalobkyně. I pokud by přídatné spoluvlastnictví vzniklo ke všem uvedeným pozemkům, tak by vzniklo v souvislosti s dělením původního pozemku parc. [číslo] jak sama žalobkyně uvádí. Až poté došlo k uzavření darovací smlouvy, kdy byly komplexně řešeny vlastnické podíly účastníků, kdy jak žalobkyně, tak žalovaný uzavřením (komplexní darovací) smlouvy vyjádřili svoji vůli, aby každý z nich měl na předmětném pozemku podíl o velikosti ideální ½. Zde nejde o (v komentáři citovaným výše pod bodem 19 zmíněnou) situaci, kdy věc v přídatném spoluvlastnictví nemusí mít tento charakter od samotného jejího pořízení, ale až následně by došlo k rozhodnutí spoluvlastníků, že pozemek bude sloužit jako přístupová cesta, čímž se stane věcí v přídatném spoluvlastnictví. Zde byl účel zřízení pozemku parc. [číslo] vytvoření přístupové cesty a tento účel se nezměnil. Úprava obsažená v § 1226 o. z. je dispozitivní a spoluvlastníkům zakládá možnost velikost spoluvlastnických podílů ujednat odlišně, zde si je ujednali v darovací smlouvě, která je právě dohodou o velikosti podílů ve smyslu citovaného ustanovení. Výklad, že na toto nelze nahlížet jako na dohodu o velikosti podílů na věci v přídatném spoluvlastnictví, by byl v rozporu s vůlí smluvních stran a konečně i nepřípustným zásahem do vlastnického práva žalovaného, který uzavíral darovací smlouvu s tím, že nabude spoluvlastnický podíl o jedné ideální polovině k pozemku parc. [číslo]. To, že se věc nachází v přídatném spoluvlastnictví je objektivní skutečností, nelze smlouvy, kdy smluvní strana toto nevěděla (zde je zřejmé, že to nevěděla ani jedna ze smluvních stran), postihovat neplatností stran dohody o velikosti podílů.

22. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 640 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z pěti úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], účast při úkonu /místním šetření/ dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum]) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a dále cestovní náhrada v celkové výši 5 640 Kč. Žalovanému by dle níže citovaných ustanovení náležela na cestovném částka vyšší, 6 688,56 Kč a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 132,08 Kč za 220 ujetých km v částce 1 532,08 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 046,72 Kč za 220 ujetých km v částce 1 446,72 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., při průměrné spotřebě 4 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 509,76 Kč za 260 ujetých km v částce 1 709,76 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., při průměrné spotřebě 4 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč, avšak žalovaný vyúčtoval na cestovném částku nižší, soud tudíž přiznal žalovanému na cestovném jím požadovanou částku. Pokud jde o část řízení, ve které chtěla žalobkyně, aby jí byla uložena povinnost zaplatit žalovanému částku 7 085 Kč a která byla zastavena dne [datum], tato při určení tarifní hodnoty nebyla brána v úvahu, kdy šlo o určovací žalobu, a na posouzení úspěchu ve věci vliv také nemá.