4 C 103/2020

Plný text

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní titul Danou Chromou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 000 Kč od 2. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni celé náklady řízení ve výši 9 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně navrhla vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaný povinen zaplatit jí částku 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. V odůvodnění žaloby uvedla, že účastníci uzavřeli dne 20. 9. 2019 smlouvu o nájmu bytu v rodinném domě žalovaného [adresa] v [anonymizováno] ve [obec] sestávající se z jedné obytné místnosti s kuchyňským koutem a sociálním zařízením. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou a nájemné spolu se zálohami na plnění spojená s užíváním bytu bylo dohodnuto ve výši 12 000 Kč měsíčně a bylo splatné měsíčně předem v hotovosti. V lednu 2020 nemohla zaplatit tuto částku v plné výši. Dne 21. 1. 2020 předala žalovanému 8 000 Kč v hotovosti a žádala ho o posečkání se zbývajícími 4 000 Kč. Žalovaný odmítl na doplatek počkat a požadoval, aby se žalobkyně odstěhovala, na což nakonec přistoupila. Dne 28. 1. 2020 odvážela z bytu své osobní věci, chtěla pokračovat po zajištění potřebného dopravního prostředku odvozem nábytku. Dne 1. 2. 2020 však zjistila, že je u vstupních dveří do domu vyměněn zámek. Počátkem března 2020 účastníci za přispění právní zástupkyně žalobkyně podepsali dohodu o skončení nájmu bytu ke dni 31. 1. 2020. Peněžité plnění zaplacené 21. 1. 2020 na únor 2020 však žalovaný žalobkyni nevrátil. Jelikož z důvodu ukončení nájmu zanikl právní důvod tohoto plnění, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení v žalované výši.

2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že nárok uplatňovaný v žalobě neuznává. Částku 8 000 Kč neuznává, jelikož žalobkyně doplatila dne 24. 1. 2020 lednici, což je potvrzeno jeho podpisem na paragonu, který má žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně od 20. 1. 2020 si stěhovala věci, žádný nájem od ní nepožadoval. Žalobkyně zaplatila nájmy dne 20. 9. 2019, 23. 10. 2019, 20. 11. 2019 a 23. 12. 2019. Toto je potvrzeno jeho podpisem. Pokud jde o splátky lednice, toto žalobkyně uhradila dne 16. 10. 2019, 23. 10. 2019, 20. 11. 2019, 23. 12. 2019 a 24. 1. 2020. Dále uvedl, že předmětem sporu mezi účastníky je to, že žalobkyně dosud neuhradila poškozené věci, které její otec přislíbil opravit. Týká se to uraženého vnitřního pantu vnitřních dveří, zničených tapet, které byly polity neznámou tekutinou, zde je škoda přibližně 3 000 Kč, plíseň pod linem, zde je škoda přibližně 10 000 Kč, škoda vzniklá uražením třech nohou u skleněného stolu přibližně 5 000 Kč, rozbité prkénko na wc, škoda přibližně 1 000 Kč, úmyslně zničená vodovodní baterie, škoda přibližně 700 Kč, další škoda spočívá v uraženém rohu zdi a ve vylomeném pantu balkónových dveří. Uvedl, že žalobkyně zaplatila čtyři nájmy, které si agresivně probydlela.

3. Žalobkyně následně uvedla, že nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že dne 24. 1. 2020 doplatila splátku za nákup lednice a nikoliv nájemné, když poslední platbu nájemného žalovaný uvádí dne 23. 12. 2019. Nesouhlasí rovněž s tím, že měla žalovanému během trvání nájmu způsobit škodu na jeho věcech, a to zničené tapety, plíseň pod linem, tři uražené nohy skleněného stolu, rozbité prkénko toalety, zničenou vodovodní baterii, uražený roh zdi, vylomený pant balkónových dveří a poškození vchodových dveří. Pokud jde o lednici, uvedla žalobkyně, že tuto objednala v e-shopu, neměla prostředky na její zaplacení, a proto po domluvě se žalovaným tento cenu při dodání uhradil a ona mu částku splácela. Jak je patrno z předložených dokladů, jednalo se o kupní cenu 5 878 Kč Lednice byla dodána 17. 10. 2019, tudíž první splátka nemohla proběhnout 16. 10. 2019, jak tvrdí žalovaný. Lednici splatila po částkách, a to 80 Kč, 3x 1 000 Kč a naposledy 2 800 Kč. Převzetí těchto splátek žalovaný podepisoval bez uvedení data převzetí. Dále žalobkyně uvedla, že pronajatý byt začala vyklízet 28. 1. 2020, a to z toho důvodu, že žalovaný to požadoval, když na únor mu na nájemném předala pouze 8 000 Kč a on odmítl s doplatkem 4 000 Kč posečkat. Žalobkyně uvedla, že již v době, kdy se do bytu nastěhovala, nebyl v dobrém stavu. Obytná místnost trpěla vlhkostí, za kuchyňskou linkou a nad balkónovými dveřmi se tvořila plíseň, vnitřní dveře byly poškozené, nedovíraly se, byla u nich odštípnutá hrana u pantu, skleněný stůl se viklal, žalovaný tvrdil, že má v úmyslu ho vyhodit, nakonec ho v bytě ponechal, prkénko u toalety rozbité nebylo (bylo vyměněno za nové v době nastěhování), stejně tak nebyla rozbitá vodovodní baterie ani uražený roh zdi ani zničená tapeta, u balkónových dveří byly zrezivělé panty, přičemž žalovaný tvrdil, že má v plánu je vyměnit. Dále žalobkyně uvedla, že od února nemá informace o tom, co se v bytě děje a kdo ho užívá. Koncem března 2020 viděla z ulice oknem v přízemí, že se v bytě pohybuje nějaká osoba, evidentně zde bydlela a užívala věci žalobkyně. Je otázkou, zda a jaké škody byly v těchto prostorách způsobeny za dobu, kdy nad nimi žalobkyně neměla žádnou kontrolu.

4. Žalovaný následně uvedl, že pokud jde o navrhovanou škodu, míní toto jako obranu v případě, že by nárok žalobkyně byl soudem uznán. On nárok žalobkyně na zaplacení částku 8 000 Kč neuznává.

5. Žalobkyně následně uvedla, že doklady o zaplacení nájmu v říjnu, listopadu a prosinci k dispozici má. Doklad z ledna 2020 u sebe nemá, a to z toho důvodu, že pan [celé jméno žalovaného] se do bytu, který měla pronajatý, vloupal po telefonátu jejího otce a doklad sebral.

6. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobkyně měla jako nájemkyně pronajatý byt v domě [adresa] v [anonymizováno] ve [obec], jehož vlastníkem a pronajímatelem byl žalovaný a bylo dohodnuto nájemné spolu se zálohami na plnění spojená s užíváním bytu ve výši 12 000 Kč měsíčně splatné měsíčně předem v hotovosti.

7. Po provedeném dokazování bylo z dohody o skončení nájmu zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným, jako pronajímatelem, a žalobkyní, jako nájemcem, přičemž se smluvní strany dohodly na skončení nájmu bytu sjednaného nájemní smlouvou ze dne 20. 9. 2019 v domě pronajímatele [adresa] [ulice] ve [obec] na dobu neurčitou, a to ke dni 31. 1. 2020. Tato dohoda je ze dne 4. 3. 2020. Z předmětné nájemní smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný potvrdil, že dne 20. 9. 2019 převzal zálohu 12 000 Kč. Z výdajového dokladu ze dne 23. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalovanému byla vyplacena částka 12 000 Kč jako nájem na 11. měsíc. Z výdajového dokladu ze dne 20. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalovanému byla vyplacena částka 12 000 Kč jako nájem na 12. měsíc. Z výdajového dokladu ze dne 23. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalovanému byla vyplacena částka 12 000 Kč jako nájem na 1. měsíc. Tyto výdajové doklady jsou vždy podepsány žalobkyní a žalovaným. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že byla vystavena dne 15. 10. 2019, splatnosti nabyla dne 15. 10. 2019, byla vystavena žalobkyni na částku 5 878 Kč s tím, že se jedná o lednici s mrazákem značky Hisense za 5 490 Kč a dále byla vyúčtována doprava ve výši 388 Kč. Jako prodávající je [právnická osoba] a. s . Z potvrzení o převzetí hotovosti bylo zjištěno, že dne 17. 10. 2019 byla zaplacena částka 5 878 Kč. Dále bylo zjištěno z neoznačené listiny, že bylo placeno 80 Kč, 1 000 Kč, 1 000 Kč, 1 000 Kč a 2 800 Kč, vždy je připojen podpis.

8. Z vyjádření žalobkyně bylo zjištěno, že částku 8 000 Kč uhradila přímo v bytě v [anonymizováno], který měla pronajatý. U placení byla přítomna ona, pan [celé jméno žalovaného] a pan [příjmení], její přítel. Částka byla placena ve velkých bankovkách. Pan [celé jméno žalovaného] nejprve nechtěl podepsat doklad na částku 8 000 Kč, říkal, že podepíše doklad až na celých 12 000 Kč. Ona mu z tohoto důvodu 8 000 Kč nechtěla předat, takže on následně doklad na 8 000 Kč podepsal. Při předání těchto peněz panu [celé jméno žalovaného] jiné peníze neplatila. Dne 26. 1. 2020 panu [celé jméno žalovaného] předala částku 2 800 Kč, jednalo se o doplacení lednice. Někdy 26. či 27. 1. 2020 po ní pan [celé jméno žalovaného] chtěl, aby se okamžitě odstěhovala. Ona se v bytě zdržovala do 28. 1. 2020, kdy dopoledne byla v práci, domů přišla kolem půl čtvrté. Dne 28. 1. 2020 ji volal otec, domluvili se, že se odstěhuje k němu. Na základě toho pak její otec volal panu [celé jméno žalovaného] s tím, že ona se odstěhuje, ale chtějí vrátit těch 8 000 Kč. Uvedla, že veškeré doklady ohledně placení měla v bytě. Když se vrátila toho 28. 1. 2020 z práce, doklad ohledně částky 8 000 Kč tam nebyl. Ostatní zůstaly.

9. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se žalobkyní jsou partneři, znají se zhruba rok a dva až tři měsíce. Nejprve spolu bydleli ve [obec], následně se přestěhovali k panu [celé jméno žalovaného], tam byli do ledna 2020 Nájemní smlouva byla uzavírána pouze mezi panem [celé jméno žalovaného] a jeho přítelkyní. Pan [celé jméno žalovaného] ale věděl, že v bytě budou bydlet oba. Pokud jde o placení nájmu, ten činil 12 000 Kč měsíčně. U každého placení byl, a to i proto, že se to hradilo i z jeho peněz. Nájem se platil vždy v hotovosti. Pan [celé jméno žalovaného] vždycky, když nájem platili, podepsal stvrzenku. V podstatě to byl takový papír, který se propisoval, byla tam uvedena částka, kdo komu zaplatil a za jaký měsíc. Pan [celé jméno žalovaného] bydlel v tom samém domě jako oni. Když platili nájem, tak on chodil k nim. Vždycky, když nájem platili, tak jim to potvrdil. Kromě nájmu také platili ještě lednici. Jejich lednice se totiž rozbila, takže pan [celé jméno žalovaného] řekl, že jim lednici koupí a oni mu to budou splácet. Ty splátky na lednici se platily ve stejný den jako nájem. Placení lednice pan [celé jméno žalovaného] také potvrzoval, bylo to napsané na dokladu od Alzy na druhé straně. Bylo tam vlastně pouze datum a částka. Lednice stála nějakých 5 500 Kč a platili asi 1 500 Kč. Pokud jde o placení nájmu v lednu, tak měl být zaplacen na únor. S partnerkou zrovna těch 12 000 Kč neměli, tak se domluvili, že zaplatí 8 000 Kč a k tomu splátku na lednici, aby to již měli vyřízené. Řekli, že pak v únoru zaplatí panu [celé jméno žalovaného] ty 4 000 Kč za leden a ještě těch 12 000 Kč. Pan [celé jméno žalovaného] s tím ale nesouhlasil a nechtěl podepsat papír na 8 000 Kč. Partnerka ale řekla, že bez tohoto podpisu panu [celé jméno žalovaného] žádné peníze nedá, takže on to podepsal. Ty peníze panu [celé jméno žalovaného] předala partnerka. Myslí si, že to bylo v tisícovkách. U předání byl on, jeho partnerka a pan [celé jméno žalovaného]. Uvedl, že může potvrdit, že panu [celé jméno žalovaného] předali na nájem na únor 2020 částku 8 000 Kč. Ještě mu pak dávali peníze na tu lednici, platili to současně. Myslí si, že platili 9 500 Kč, že to platili dohromady, ale jistý si tím není, už je to dávno. Ví, že nájem platili vždycky po 22. či 23. dni v měsíci. S panem [celé jméno žalovaného] se pohádali. Ta hádka byla proto, že nezaplatili těch 12 000 Kč. Dne 28. 1. 2020 ta hádka byla až takové úrovně, že pan [celé jméno žalovaného] jim v bytě vypnul elektřinu, vodu i topení. Partnerka se na základě toho zhroutila a odvezla ji záchranka. V bytě přestali bydlet 29. 1. 2020. Partnerka v nemocnici podepsala revers a z nemocnice jela hned k otci. On se odstěhoval k tetě. Další den proběhlo stěhování, kdy si stěhovali oblečení, takové malé věci jako mikrovlnka, konvice, pes s klecí. Uvedl, že partnerka zjistila, že jim chybí doklad od 8 000 Kč. Otec partnerky u stěhování byl, protože 28. 1. 2020 mu partnerka volala. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyně je jeho dcera. Ví, že dcera bydlela u pana [celé jméno žalovaného]. Bydlela tam asi tři měsíce a nájem platila dopředu. Ví, že za bydlení měla platit 12 000 Kč měsíčně. Ví to proto, že dbal na to, aby měla vždycky všechno zaplacené, aby mohla řádně bydlet. Dcera v bytě nebydlela sama, bydlela tam s přítelem [jméno] [příjmení]. On každý měsíc zaplacení nájemného kontroloval. O tom, že je zaplaceno věděl, protože viděl lísteček, kde bylo napsáno, že je placeno, že to pan [celé jméno žalovaného] převzal. Ví, že dcera platila 12 000 Kč, pouze poslední měsíc zaplatila 8 000 Kč. S přítelem prostě nedali tolik peněz dohromady. S panem [celé jméno žalovaného] o tom přímo v bytě mluvil, jemu se nelíbilo, že nebylo zaplaceno celých 12 000 Kč. Chtěl se s ním domluvit, ale on nesouhlasil a odejel. Na 8 000 Kč viděl ústřižek, kde to bylo napsané. Uvedl, že pan [celé jméno žalovaného] se zřejmě s dcerou nedohodl, protože pak začal dělat takové věci, jako vypínal topení, elektriku. Ví, že dcera tu částku nakonec nedoplatila, protože pan [celé jméno žalovaného] jim znemožňoval bydlení. Dcera mu volala, říkala, že má jít do práce, ale že v bytě nejde topení, že je tam nějakých 14 stupňů, nejde elektřina. Po tomhle telefonátu on tam přijel, dcera se složila, odvezla ji záchranná služba do [obec]. On jen s dcerou. Dohodli se, že si dceru převezme do péče. Dcera už se do bytu nevrátila. Od té doby je u něho. Myslí si, že to bylo 28.

1. Od dcery ví, že chtěla po panu [celé jméno žalovaného] vrátit těch 8 000 Kč. Doklad na 8 000 Kč se dceři z bytu ztratil.

10. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně užívala se svým přítelem byt sestávající z jedné obytné místnosti s kuchyňským koutem a sociálním zařízením v domě [adresa] v [anonymizováno] na základě nájemní smlouvy, která byla uzavřena mezi žalobkyní jako nájemcem a žalovaným jako pronajímatelem dne 20. 9. 2019. Nájem byl ukončen ke dni 31. 1. 2020. Nájemné spolu se zálohami na plnění spojená s užíváním bytu bylo dohodnuto ve výši 12 000 Kč měsíčně. Soud má za prokázané, že žalobkyně uhradila na nájemném dne 20. 9. 2019 částku 12 000 Kč, dne 23. 10. 2019 částku 12 000 Kč, dne 20. 11. 2019 částku 12 000 Kč, dne 23. 12. 2019 částku 12 000 Kč a dne 21. 1. 2020 částku 8 000 Kč. Ohledně zaplacení částky 8 000 Kč jako nájemného na únor 2020 soud uvádí, že tuto skutečnost má za potvrzenou výpověďmi svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], přičemž tyto výpovědi se shodují a potvrzují vyjádření žalobkyně. Soud tedy nemá důvod těmto výpovědím nevěřit. Naopak tvrzení žalovaného, že se jednalo o doplatek za lednici, soud neuvěřil, když jednotlivé platby za lednici byly potvrzeny. Jednalo se celkem o pět plateb, přičemž poslední byla ve výši 2 800 Kč a platba 8 000 Kč nemohla představovat splátku za lednici, jejíž celková cena včetně dopravy činila 5 878 Kč. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že žalobkyně dne 21. 1. 2020 uhradila zálohu na nájemné na únor 2020 ve výši 8 000 Kč, přičemž nájemní vztah byl ukončen dne 31. 1. 2020, vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni částku 8 000 Kč jako bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám. V daném případě se jedná o plnění z právního důvodu, který odpadl. S ohledem na uvedené, soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. O povinnosti žalovaného zaplatit úroky z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění.

11. Pokud jde o obranu žalovaného na zaplacení částek představující škodu, kterou měla žalobkyně žalovanému v bytě způsobit, pak dle názoru soudu je pohledávka žalovaného neurčitá, nejistá a z důvodu § 1987 občanského zákoníku nezapočitatelná (28 Cdo 5711/2017), proto se soud obranou žalovaného v tomto řízení nezabýval.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož úspěšný účastník má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, přiznal soud žalobkyni na náhradě nákladů řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále odměnu za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění. Za 5 úkonů právní pomoci po 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé, účast u jednání dne 26. 8. 2020 a 1. 2. 2021) s 5 režijními paušály po 300 Kč Celkem tedy soud žalobkyni na náhradě nákladů řízení přiznal částku 9 400 Kč.