4 C 234/2024

Plný text

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl soudkyní Mgr. Danou Chromou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A 2. Jméno advokátky B , narozená dne Datum narození advokátky B bytem Adresa advokátky B zastoupená zákonnou zástupkyní Jméno zákoného zástupce bytem Adresa zákoného zástupce o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem, a to pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba – , adresa, , čp. , Anonymizováno, (rodinný dům), pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba – bez č.p./č.e. (garáž), pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, (zastavěná ploch a nádvoří), jehož součástí je stavba – bez č.p./č.e. (jiná stavba), a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (zahrada), jak zapsáno na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , se zrušuje.II. Nařizuje se prodej těchto nemovitostí ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku mezi účastníky v poměru dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů k nemovitostem.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, jímž soud zruší podílové spoluvlastnictví k nemovitostem uvedeným ve výroku rozsudku a nařídí prodej těchto nemovitostí ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku mezi účastníky v poměru dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů. V odůvodnění žaloby uvedl, že spoluvlastnický podíl žalobce na uvedených nemovitostech činí id. 1/4, spoluvlastnický podíl žalované , Jméno žalované, činí id. 1/2 a spoluvlastnický podíl žalované , Jméno advokátky B, činí id. 1/4. Žalobce uvedl, že žádný z účastníků nemovitost neobývá ani neužívá. Žalobce nemá zájem setrvat v podílovém spoluvlastnictví. Z tohoto důvodu žalobce kontaktoval obě žalované. Žalobce v současné době nemá zájem vykoupit podíly ostatních spoluvlastníků a tento zájem neprojevila ani žádná ze žalovaných. Z tohoto důvodu žalobce oběma žalovaným navrhl společný prodej nemovitostí jako celku a rozdělení si výtěžku z prodeje dle velikosti podílu spoluvlastníků. Se společným prodejem projevila předběžný souhlas žalovaná 2), která kontaktovala žalobce telefonicky prostřednictvím své matky jako zákonné zástupkyně. Nicméně tento souhlas neudělila žalovaná 1), která se společným prodejem nesouhlasila ani přes další komunikaci se žalobcem, kdy prostřednictvím své právní zástupkyně uvedla, že by ráda zachovala stávající stav, to je ale pro žalobce nepřijatelné. Vzhledem k tomu, že se spoluvlastnictví k nemovitostem nepodařilo vypořádat mimosoudně, povaha nemovitostí neumožňuje jejich faktické rozdělení (na 3 samostatné a nestejně velké funkční jednotky odpovídající velikosti podílu spoluvlastníků), nikdo ze žalovaných neprojevil zájem stát se výlučným vlastníkem nemovitostí, navrhl žalobce jako poslední a jediný možný způsob vypořádání soudem nařízený prodej nemovitostí ve veřejné dražbě.

2. Žalovaná 1) ve svém vyjádření uvedla, že se žalobou nesouhlasí. Je přesvědčena, že žalobou navrhované zrušení podílového spoluvlastnictví je požadováno k její újmě. Sama žalovaná 1) v domě č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, trvale nebydlí, ale v části domu, odpovídající výši spoluvlastnického podílu žalované 1) na této nemovitosti, trvale žije maminka žalované 1) paní , jméno FO, , narozená , datum, , kdy zároveň v této souvislosti užívá i části ostatních nemovitostí, a to rovněž v rozsahu odpovídající výši spoluvlastnického podílu žalované 1) na těchto ostatních nemovitostech. Předmětné pozemky paní , jméno FO, společně se svým dnes již zemřelým manželem panem , jméno FO, koupili, na nich pak rovněž společně postavili jak rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , tak garáž na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, a jinou stavbu na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, . V uvedených nemovitostech manželé , jméno FO, od jejich získání nepřetržitě žili, užívali je, vychovali zde své dvě děti, a to žalovanou 1) a jejího bratra , jméno FO, , narozeného , datum, . Po úmrtí pana , jméno FO, st. dne , datum, získal v rámci dědického řízení spoluvlastnický podíl ideální 1/2 na předmětných nemovitostech bratr žalované 1) pan , jméno FO, ml., kdy paní , jméno FO, zůstala podílovou spoluvlastnicí uvedených s nemovitostí s podílem o velikosti ideální 1/2. Po úmrtí pana , jméno FO, ml. dne , datum, se následně podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí se spoluvlastnickými podíly o velikosti ideální 1/4 staly v dědickém řízení na základě usnesení Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 14. 9. 2020, č. j. 28 D 22/2020–149 jeho dcery, a to žalovaná 2) a , jméno FO, . Darovací smlouvou ze dne 21. 6. 2021 převedla paní , jméno FO, své dceři – žalované 1) vlastnické právo ke svému spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální 1/2 na uvedených nemovitostech, kdy nadále zůstala v části domu č. p. , Anonymizováno, bydlet s tím, že zde takto i dožije. I přesto, že byla tato skutečnost vnučce paní , jméno FO, , slečně , jméno FO, , dobře známa, tato bez jakéhokoliv oznámení svého záměru babičce nebo žalované číslo , hodnota, ) svůj spoluvlastnický podíl 1/4 prodala na základě kupní smlouvy společnosti , právnická osoba, , která se zabývá spekulativními nákupy nemovitostí či spoluvlastnických podílů na nich. Uvedená společnost pak dále tento spoluvlastnický podíl obratem přeprodala na základě kupní smlouvy ze dne 26. 6. 2024 žalobci. Uvedený prodej spoluvlastnického podílu , jméno FO, zrealizovala i přesto, že si byla velmi dobře vědoma toho, že její babička, paní , jméno FO, , nemá jakoukoliv možnost jiného bydlení, je jí 81 let, prožila v předmětných nemovitostech převážnou část svého života, její příjem jí plyne pouze ze starobního důchodu a je tedy pro ni prakticky nemožné, jakkoliv řešit její bytovou situaci. Bydlení své maminky pak nemá možnost vyřešit ani žalovaná 1), která se o maminku jako jediná z rodiny a blízkých příbuzných stará. Ani ona nemá dostatek finančních prostředků, aby buď vyplatila ostatní spoluvlastníky předmětných nemovitostí nebo jiným způsobem mamince zajistila možnost dalšího bydlení. Žádná z vnuček, tedy ani , jméno FO, ani žalovaná 2) se s babičkou nestýkají, neprojevují o ni jakýkoliv zájem. Je lidsky naprosto nepochopitelné, že , jméno FO, svým jednáním, kdy prodala svůj spoluvlastnický podíl společnosti, , právnická osoba, , vědomě způsobila, že je její babička v současné době vystavena situaci, kdy by neměla ve svém vysokém věku, kde bydlet. Stejně tak je nutné pohlížet i na jednání a přístup žalované 2, která se v tomto řízení vyjádřila souhlasně k návrhu žalobce na soudní nařízení prodeje předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě. Jednání obou vnuček považuje žalovaná 1) ve vztahu k ní i ve vztahu k , jméno FO, za zcela morálně nepřijatelné. Ze strany žalobce je koupě spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech jednoznačně pouze čistě spekulativním jednáním. Nemá a nikdy neměl jakýkoliv zájem nemovitosti užívat. O tom, že žalobce nemá ani skutečný ekonomický zájem na získání finančních prostředků z prodeje nemovitostí, svědčí nejen způsob a rozsah jeho podnikání, ale i skutečnost, že spoluvlastnický podíl na nemovitostech získal koupí od personálně spřízněné společnosti , právnická osoba, , která mu ho prodala obratem po nabytí jeho vlastnictví. S ohledem na uvedené skutečnosti je zřejmé, že žalobou navrhované zrušení podílového spoluvlastnictví je požadováno zcela jednoznačně k újmě žalované 1). Podání žaloby žalobcem je rovněž zjevným zneužitím jeho práva, kdy je požadavek žalobce na zrušení podílového spoluvlastnictví i souhlasné vyjádření žalované 2) k žalobě vzhledem ke všem okolnostem v dané věci v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná 1) tak navrhla, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.

3. Žalobce následně uvedl, že s návrhem žalované 1) na zamítnutí žaloby nesouhlasí, neboť pro zamítnutí žaloby nejsou splněny žádné důvody. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR je možné zamítnout žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví zcela výjimečně a pouze takzvaně pro tentokrát, tedy v případě, že jsou dány závažné důvody přechodné povahy, týkající se buď předmětné nemovitosti nebo některého ze spoluvlastníků. Žalovaná 1) žádný takový konkrétní důvod nejenže neprokazuje, ale ani netvrdí. Z tvrzení žalované 1) vyplývá toliko to, že vztahy v rámci širší rodiny žalované 1) nejsou dobré, nikoliv ale už to, že by byly dány závažné důvody přechodné povahy pro zamítnutí žaloby. Je třeba zdůraznit, že maminka žalované 1) v domě bydlí a sama užívá celé nemovitosti, aniž by pro takové užívání měla zřízen platný právní titul, přičemž proč tomu tak není, je záležitostí dřívějšího uspořádání majetkových vztahů v rámci rodiny žalované 1). Toto majetkové uspořádání se žalobcem nijak nesouvisí a žalobce jej ani nemohl nijak ovlivnit, kdy toto uspořádání vzniklo dlouho předtím, než se žalobce stal vlastníkem nemovitostí. Je třeba také zdůraznit, že o užívání nemovitostí matkou žalované 1) bylo rozhodnuto výlučně žalovanou 1), ostatní spoluvlastníci do tohoto užívání nijak nezasahují, a to i přesto, že žalovaná 1) neplatí ostatním spoluvlastníkům jakoukoliv náhradu za užívání nemovitostí. Pokud tedy žalovaná 1) tvrdí, že na straně žalované 1), respektive její maminky, vzniká újma, jedná se o tvrzení zcela účelové, kdy je tomu ve skutečnosti přesně naopak, neboť ostatní spoluvlastníci nemohou nemovitost užívat a nic z těchto nemovitostí nemají. Pokud žalovaná 1) osočují žalobce ze spekulativního jednání, je třeba zdůraznit, že se pohybujeme v prostředí tržní ekonomiky, kdy je právem každého svobodně nakládat se svým majetkem, to je v daném případě podílem, a současně je právem každého tento podíl od jeho vlastníka svobodně koupit, jakkoliv to nemusí být žalované 1) po chuti, přičemž není možné za realizaci tohoto zákonného práva žádnou stranu dané transakce, jakkoliv sankcionovat. Pokud žalovaná 1) chtěla mít vyřešenou otázku spoluvlastnictví a neomezeného a nerušeného bydlení pro její maminku v domě, nic jí nebránilo, aby odkoupila od předchozího spoluvlastníka předmětný podíl ona místo žalobce. Dále žalobce uvedl, že je nezpochybnitelným zákonným právem každého spoluvlastníka domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnického vztahu, a to zcela bez ohledu na to, za jakých okolností dříve takový spoluvlastník nabyl podíl (zda za účelem dosažení zisku či nikoliv), což je potvrzeno i konstantní soudní praxí. Ekonomická spekulace při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je zcela legitimní cíl. Podle ustálené judikatury bylo již opakovaně a jednoznačně konstatováno, že postup jakéhokoliv ze spoluvlastníků směřující čistě ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví za situace, kdy jsou pro to splněna zákonná kritéria, nemá povahu šikany, t. j. výkonu práva za účelem poškození druhé strany a není v rozporu s dobrými mravy. Jednáním v rozporu s dobrými mravy tedy není výkon ekonomické činnosti žalobce, byť by byla realizována za účelem dosažení majetkového prospěchu. Jednáním v rozporu s dobrými mravy není ani sám požadavek na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, byť takový postup nenaplňuje subjektivní představy zbývajícího spoluvlastníka (zde žalované 1) o dalším časově neomezeném trvání spoluvlastnictví. Žalobce kategoricky odmítá, že by jednal v rozporu s dobrými mravy. Žaloba není zaměřena na újmu žalované 1) ani nikoho dalšího. Důvodem podání žaloby je vypořádání spoluvlastnictví, na které má žalobce ze zákona nárok, a zpeněžení jeho podílu, což je i dle konstantní judikatury zcela oprávněný zájem. Z komunikace mezi účastníky nevyplývá, že by cílem žalobce bylo primárně poškodit spoluvlastníka, ba dokonce, že by bylo jeho cílem, jakkoliv poškodit spoluvlastníka. Dle žalobce nejsou důvody pro zamítnutí žaloby. Podle názoru žalobce se jedná pouze o účelovou snahu žalované 1) o oddalování rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, na které jí však ze zákona nevznikl žádný nárok.

4. Žalovaná 2) ve svém vyjádření uvedla, že s prodejem nemovitostí souhlasí. Dále ve svém vyjádření uvedla, že rodinné vztahy jsou nepříznivé. , jméno FO, neprojevila žádný zájem o své vnučky , jméno FO, a , Jméno advokátky B, . Z obavy, že by po ní jednou vnučky zdědily část zmiňované nemovitosti, převedla svůj podíl na paní , Jméno žalované, . O této skutečnosti se dozvěděly, až když se paní , Jméno žalované, ozvala kvůli nesrovnalostem kolaudace jedné dílny náležející k nemovitosti. Jak podíl , jméno FO, , tak , Jméno advokátky B, byl paní , Jméno žalované, opakovaně nabízen k odprodeji. Nikdy neměla zájem podíly odkoupit a s jiným návrhem nepřišla. Po prodání nemovitosti by měla možnost paní , jméno FO, obstarat důstojné bydlení. Domnívá se, že vypořádání společné nemovitosti je nejlepším řešením.

5. Na základě provedeného dokazování bylo z výpisu z katastru nemovitostí zjištěno, že vlastníky předmětných nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. (garáž), pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. (jiná stavba) a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zahrada jsou žalovaná 1) , Jméno žalované, s podílem 1/2, žalovaná 2) , jméno FO, s podílem 1/4 a žalobce , Anonymizováno, , právnická osoba, . s podílem 1/4. Uvedené nemovitosti jsou zapsány na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Z usnesení Okresního soudu ve Strakonicích č. j. 15 D 748/2002–50 ze dne 4. 3. 2003, pravomocného dne 1. 4. 2003, bylo zjištěno, že v dědickém řízení po zůstaviteli , jméno FO, , narozenému , datum, a zemřelému dne , datum, , připadá pozůstalé manželce , jméno FO, polovina ve výroku uvedených nemovitostí. Dále bylo z tohoto usnesení zjištěno, že byla schválena dohoda dědiců o vypořádání dědictví, a to tak, že pozůstalá dcera , Jméno žalované, nabývá osobní automobil , Anonymizováno, , Anonymizováno, , rok výroby , Anonymizováno, a veškerý zbývající majetek, kam patří i polovina předmětných nemovitostí, nabývá pozůstalý syn , jméno FO, . Pozůstalá manželka , jméno FO, svůj podíl z dědictví nepožaduje. Do rovnosti podílů si dědicové nejsou povinni nic vydávat, ani vyplácet. Z usnesení Okresního soudu ve Strakonicích, č. j. 28 D 22/2020–149 ze dne 14. 9. 2022 bylo zjištěno, že v řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , narozenému , datum, a zemřelému dne , datum, , byla schválena dohoda dědiců, na základě níž pozůstalá dcera , jméno FO, dědí 1/4 předmětných nemovitostí a nezletilá pozůstalá dcera , Jméno advokátky B, dědí 1/4 předmětných nemovitostí. Z darovací smlouvy uzavřené mezi , jméno FO, a , Jméno žalované, dne , datum, bylo zjištěno, že , jméno FO, daruje , Jméno žalované, 1/2 předmětných nemovitostí s tím, že obdarovaná tento dar do svého výlučného vlastnictví přijímá. Z kupní smlouvy o převodu nemovitostí ze dne 27. 3. 2024 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi , jméno FO, jako prodávající a společností , právnická osoba, jako kupující, přičemž na základě této kupní smlouvy prodává , jméno FO, podíl o velikosti jedna ideální čtvrtina na předmětných nemovitostech společnosti , právnická osoba, jako kupujícímu, byla sjednána kupní cena ve výši , částka, . Z kupní smlouvy o převodu nemovitostí ze dne 26. 6. 2024 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, jako prodávající a společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, s. r. o. jako kupující, přičemž na základě této smlouvy prodávající prodává podíl o velikosti 1/4 na předmětných nemovitostech kupující za cenu , částka, .

6. Dále bylo po provedeném dokazování z Dohody o zřízení práva osobního užívání ze dne 7. 5. 1970 zjištěno, že , jméno FO, , narozenému , datum, a , jméno FO, , narozené , datum, bylo zřízeno právo osobního užívání pozemků p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, k výstavbě rodinného domku. Z rozhodnutí odboru výstavby ONV , adresa, ze dne 28. 2. 1973 bylo zjištěno, že , jméno FO, bylo vydáno povolení k užívání novostavby rodinného domku v k. ú. , adresa, . Z kolaudačního rozhodnutí ze dne 8. 4. 1982 vydaného odborem výstavby ONV , adresa, adresovaného , jméno FO, , bylo zjištěno, že do trvalého užívání se uvádí nástavba bytové jednotky v podkroví rodinného domku č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . Z kolaudačního rozhodnutí ze dne 8. 4. 1982 vydaného odborem výstavby ONV , adresa, a adresovaného manželům , jméno FO, a , jméno FO, bylo zjištěno, že se do trvalého užívání uvádí stavba garáže a dílny při č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . Z rozhodnutí Okresního národního výboru ve , Anonymizováno, ze dne 16. 6. 1970 adresovaného , jméno FO, bylo zjištěno, že na základě žádosti stavebníka odnímá natrvalo ke dni 1. 7. 1970 zemědělskou půdu zemědělské výrobě p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 0,02 ha v katastrálním území , adresa, pro stavbu rodinného domku. Z rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, ze dne 18. 6. 1973 bylo zjištěno, že bylo přiděleno popisné číslo , hodnota, novostavbě rodinného domku na stav. parcele č. parc. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Vlastníky stavební parcely jsou , jméno FO, a , jméno FO, .

7. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, má jako předmět podnikání zapsán pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor a dále mimo jiné nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí. Statutárním orgánem je jednatel , tituly před jménem, , jméno FO, , který je rovněž jediným společníkem. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo dále zjištěno, že společnost , právnická osoba, má jako předmět podnikání uvedeno výroba, obchod, služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona v rozsahu oborů činností náležejících do živnosti volné zapsaných v živnostenském rejstříku, přičemž jednatelem je , tituly před jménem, , jméno FO, a jediným společníkem je společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, .

8. Dále na základě provedeného dokazování z Výzvy ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem ze dne 30. 7. 2024 bylo zjištěno, že žalobce vyzval obě žalované k jednání o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, neboť nemá zájem setrvat ve spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. Navrhl, aby nemovitosti vzhledem k tomu, že nejsou reálně dělitelné a v případě, že žádný ze spoluvlastníků neprojeví zájem odkoupit podíl žalobce, byly nemovitosti jako celek společně prodány třetí osobě a výtěžek z prodeje byl rozdělen mezi spoluvlastníky v poměru jejich podílů. Z emailové komunikace mezi účastníky vyplývá, že žalovaná 1) má za to, že v současné době je zrušení a vypořádání spoluvlastnictví požadováno k její újmě, neboť v nemovitosti žije maminka žalované, která dům společně se svým dnes již zemřelým manželem postavila, vychovala v něm své děti a následně ideální polovinu darovala žalované. S ohledem na věk paní , jméno FO, , které je přes 81 let, považuje návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví za návrh, který není v souladu s dobrými mravy. Navrhla, aby zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bylo odloženo s tím, že je připravena dohodnout se na finanční kompenzaci.

9. Z výpovědi žalované , Jméno žalované, bylo zjištěno, že nemá finanční prostředky na to, aby zajistila možnost maminky v nemovitosti dožít. Maminka nemovitost postavila s jejím otcem, po smrti otce získala maminka 1/2, druhou polovinu bratr. Původně bylo dohodnuto, že po maminčině smrti bratr získá i její polovinu. Dům se v roce 2000 předělával, v té době tam bydlel bratr s rodinou, bydleli tam do dubna 2020. O tom, že se jeho rodina po bratrově smrti odstěhuje, nikdo nevěděl. Počítalo se s tím, že tam budou bydlet i nadále. Nikomu o odstěhování neřekli. Maminka jí polovinu darovala proto, že v rodině nebyly dobré vztahy a nechtěla, aby to po ní dostaly vnučky. Mamince je v současné době 82 let, je soběstačná, s ohledem na svůj věk má dobrý zdravotní stav, v nemovitosti žije sama. Ve vesnici se 1x týdně schází s vrstevnicemi, schází se jich zhruba 15 až 17, schází se v knihovně na kafíčko, nasmějou se, je jí tam příjemně. Ve vesnici také žije rodina jejího syna, s těmi se ale nestýká, vnučky jí ani nepozdraví. Maminka je schopna zajistit si nákup, jinak nákupy jí vozí ona s manželem. Vztahy s rodinou syna nebyly vždy špatné, maminka vnučky i hlídala, ale vztahy se vyhrotily v roce 2015 a pak se to začalo horšit. V současné době se vůbec nenavštěvují, ani se nepozdraví. Dále uvedla, že po smrti jejího bratra jí neteř oslovila, že bude prodávat svůj podíl na nemovitosti. Později byla také oslovena, ale nikoliv , jméno FO, , ale její matkou. Pak na to pozapomněla a následně již došlo k prodeji. Ona podíl neodkoupila proto, že na to neměla finanční prostředky. V době, kdy jí maminka darovala 1/2, tak jim byla nabídnuta možnost věcného břemene pro maminku, ona ale z důvodu neznalosti to nepovažovala za důležité. Byli domluveni na tom, že maminku samozřejmě v životě nevyhodí. Dále uvedla, že maminka má starobní důchod kolem 20 000 měsíčně. Pokud jde o její zdravotní stav po psychické stránce, tak 2x se zhroutila, jednou to bylo v roce 2002, a pak v roce 2020, když zemřel její syn. V současné době je na tom dobře, neboť nic netuší. Pokud jde o údržbu domu, tak na té se kromě ní a jejího manžela nikdo jiný nepodílí. Dále uvedla, že ona s manželem vlastní byt o velikosti 3+1, mají 2 syny, žádný z nich nemovitost nevlastní. Dospělý syn bydlí v nájmu, druhý, nezletilý, bydlí s nimi.

10. V řízení mezi účastníky bylo nesporné, že předmětné nemovitosti nejsou reálně dělitelné.

11. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobci a žalované jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemku par. č. st. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům), pozemku parc. č. st. (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez čp. e/č. e. (garáž), pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. (jiná stavba), a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, na LV číslo , hodnota, , přičemž žalobce je vlastníkem ideální 1/4, žalovaná 1) ideální 1/2 a žalovaná 2) ideální 1/4. Žalobce nabyl vlastnictví na základě kupní smlouvy, žalovaná 1) na základě darovací smlouvy, žalovaná 2) v dědickém řízení po svém otci. Tyto skutečnosti byly zjištěny z výpisu z katastru nemovitostí, z kupních smluv, darovací smlouvy a dědických rozhodnutí. Dále má soud na základě provedeného dokazování za prokázané, že předmětné nemovitosti jsou reálně nedělitelné, když tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná. Dále má soud na základě provedeného dokazování za prokázané, že v předmětných nemovitostech bydlí a užívá je , jméno FO, , narozená , datum, , matka žalované 1) a babička žalované 2), a to na základě souhlasu žalované 1). Tyto skutečnosti byly zjištěny z výpovědi žalované 1) a v řízení mezi účastníky nebyly sporovány. Dále má soud na základě provedeného dokazování za prokázané, že pozemky získala , jméno FO, společně se svým dnes již zemřelým manželem , jméno FO, , narozeným , datum, a zemřelým dne , datum, , přičemž na předmětných pozemcích postavili jak rodinný dům, tak garáž a jinou stavbu. Tyto skutečnosti byly zjištěny z dohody o zřízení práva osobního užívání, kolaudačních rozhodnutí, rozhodnutí o povolení stavby, rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy, rozhodnutí o přidělení čísla popisného. Datum úmrtí , jméno FO, pak byl zjištěn z dědického rozhodnutí.

12. Podle § 1140 odst. 2 o. z. může každý ze spoluvlastníků kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. S ohledem na vyjádření žalované 1) se soud nejprve zabýval tím, zda jsou dány důvody, pro které by spoluvlastnictví nemělo být zrušeno. Žalovaná 1) důvod pro nezrušení spoluvlastnictví spatřuje v tom, že v nemovitosti žije její maminka, které je 82 let, která nemovitosti se svým manželem získala, v nemovitostech žije prakticky celý svůj život, vychovala zde své děti a nemá finanční prostředky na to, aby si zajistila jiné bydlení. Pro posouzení, zda některému ze spoluvlastníků vznikne zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví újma, jsou podstatné subjektivní okolnosti přechodné úpravy. Námitku, že zrušení podílového spoluvlastnictví je k újmě některého ze spoluvlastníků, lze odůvodňovat pouze okolnostmi pomíjejícího rázu, nikoliv trvalými nebo takovými, jejichž změny nebo konce nelze očekávat v dohledné době (viz. rozhodnutí 22 Cdo 5159/2024). Soud okolnosti tvrzené žalovanou 1) posoudil jako okolnosti trvalé povahy, které nelze podřadit pod ustanovení § 1140 odst. 2 občanského zákoníku a nejsou tak ve smyslu citovaného ustanovení splněny podmínky pro zamítnutí žaloby, když všechny žalovanou 1) uváděné okolnosti (vysoký věk maminky, zásluha o nabytí nemovitosti, úzké citové vazby na dům), nejsou okolnostmi dočasného charakteru, nýbrž naopak charakteru trvalého, u nichž z objektivních důvodů nelze očekávat žádné změny. Soud se dále zabýval tím, zda nejsou splněny podmínky uvedené v § 8 občanského zákoníku, tedy zda ze strany žalobce se nejedná o zjevné zneužití práva. Jak vyplývá z citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu, za zneužití práva lze považovat výkon práva v rozporu s jeho účelem, kdy je právo vykonáno, ačkoliv nositel tohoto práva nemá žádný skutečný nebo jen nepatrný zájem na jeho výkonu, respektive se projevující jako rozpor mezi užitkem oprávněného, k němuž výkon práva skutečně směřuje, a užitkem oprávněného, pro něž je právo poskytnuto, který v krajní podobě může nabýt povahu tzv. šikany, která je výkonem práva za účelem poškození druhé strany. Na základě provedeného dokazování soud neshledal žádnou okolnost pro závěr, že by ze strany žalobce se jednalo o výkon jeho práva v rozporu s jeho účelem, že se jedná o zjevné zneužití práva, kterému by měla být odepřena ochrana. Lze konstatovat, že ze strany žalované 1) potažmo její maminky, se jedná o dlouhodobou situaci, žalobce, ani žalovaná 2) nemovitost neužívají, nijak neprofitují z majetkové hodnoty, která je se spoluvlastnickým vztahem spojená, a zamítnutí žaloby by vedlo ke stavu, na základě kterého by vznikla výhoda pouze pro žalovanou, potažmo její maminku. Vzhledem k uvedenému soud neshledal důvody pro zamítnutí žaloby ani dle § 8 občanského zákoníku. Soud neshledává důvod ve smyslu § 8 občanského zákoníku, který by měl vést k zamítnutí žaloby, ani skutečnosti, že společnosti , právnická osoba, a , právnická osoba, jsou společnosti personálně provázané.

13. Podle § 1144 odst. 1 o z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci. Podle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě. Možné způsoby zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví stejně jako pořadí, v němž mohou být tyto jednotlivé způsoby vypořádání použity, jsou pro soud závazné. Soud tedy nejprve zkoumal, zda je předmět podílového spoluvlastnictví možné rozdělit. Jak shora uvedeno, z nesporných tvrzení účastníků vyplývá, že se jedná o nemovitosti, které nejsou reálně dělitelné. Z tohoto důvodu se soud zabýval tím, zda je možné nemovitost přikázat za náhradu jednomu či více spoluvlastníkům. Žalobce, ani žalovaná 2) nemovitost do vlastnictví přikázat nechtěli. Pokud jde o žalovanou 1), z jejich tvrzení vyplývá, že není schopna vyplatit přiměřenou náhradu. Z tohoto důvodu ani tento způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví nepřichází v úvahu. V daném případě je tedy třeba postupovat tak, jako by žádný ze spoluvlastníků předmět spoluvlastnictví nechtěl, a proto soud nařídil prodej společné věci ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi spoluvlastníky v poměru dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů k nemovitostem.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. v souladu s návrhem žalobce, když soud odkazuje na rozhodnutí Ppl. ÚS-st. 59/23 ze dne 13. 9. 2023.