4 C 246/2024

Plný text

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl soudkyní Mgr. Danou Chromou ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátkou Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 60 104 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 37 338 Kč, a to ve splátkách po 500 Kč měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, že žalovaná je dále povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 37 338 Kč od 27. 2. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Řízení se co do částky ve výši 12 750 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 750 Kč od 27. 2. 2024 do zaplacení, co do částky ve výši 10 016,73 Kč a co do úroku ve výši 85,51 % ročně z částky 39 891,30 Kč od 27. 2. 2024 do 21. 3. 2024 ve výši 2 169,12 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 39 891,30 Kč od 22. 3. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 27. 2. 2024 dosáhne částky 170 438 Kč, se zastavuje.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 5 182 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaná povinna zaplatit mu částku 50 088 Kč se zákonným úrokem z prodlení, dále částku ve výši 10 016,73 Kč a dále úrok ve výši 85,51 % ročně z částky 39 891,30 Kč od 27. 2. 2024 do 21. 3. 2024 ve výši 2 169,12 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 39 891,30 Kč od 22. 3. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 27. 2. 2024 dosáhne částky 170 438 Kč. V odůvodnění žaloby uvedl, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako klientem byla uzavřena Smlouva o úvěru číslo , hodnota, . Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne 2. 10. 2023. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 40 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo dne 2. 10. 2023. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 85,51 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 3 058 Kč, splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje listopadem 2023. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím emailové komunikace. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Z uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI. Na základě uvedených údajů včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta, bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající se žalovanou doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru uhradila pouze částku ve výši 3 058 Kč, a to dne 5. 12. 2023. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalované vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 Smlouvy v celkové výši 998 Kč (2x 499 Kč), když žalobci vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek číslo 2 a 3. Dále v důsledku prodlení žalované vzniklo žalobci právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 Smlouvy v celkové výši 400 Kč, když toto právo vzniklo u splátek číslo 2 a 3 (2x 200 Kč). V důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 Smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky číslo 2 splatné dne 22. 12. 2023. K datu 25. 2. 2024 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 Smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši 48 393,46 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné částky a byla jí poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6.5 Smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne 27. 2. 2024 až do jejího úplného zaplacení. Žalobce uvedl, že tuto smluvní pokutu požaduje pouze k datu vyhotovení žaloby, tedy ve výši 10 016,73 Kč. Žalobce uvedl, že po žalované požaduje zaplacení nové dlužné jistiny úvěru ve výši 48 393,46 Kč se zákonným úrokem z prodlení, smluvní pokutu ve výši 998 Kč s úrokem z prodlení, náhradu nákladů ve výši 400 Kč s úrokem z prodlení, smluvní pokutu ve výši 10 016,73 Kč a úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaná dlužné částky neuhradila, přestože byla upomínána.

2. Žalovaná se žalobě nevyjádřila.

3. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to ohledně částky 12 750 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 27. 2. 2024, dále ohledně částky 10 016,73 Kč a dále ohledně úroků. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud řízení v rozsahu zpětvzetí dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. zastavil, aniž se zpětvzetím vyžadoval souhlas žalované, neboť ke zpětvzetí došlo dříve, než začalo jednání ve věci samé.

4. Předmětem řízení tak zůstala částka ve výši 37 338 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení.

5. Po provedeném dokazování bylo ze Smlouvy o úvěru zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem jako poskytovatelem úvěru a žalovanou jako klientem dne 2. 10. 2023. Na základě smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr zaplatit ve 48 měsíčních splátkách po 3 058 Kč s tím, že splátka v sobě zahrnuje splátku jistiny, úroku za poskytnutí úvěru, a bylo-li sjednáno pojištění, i měsíční úhradu za toto pojištění. Část splátky bez měsíční úhrady za pojištění činí 2 959 Kč. Zápůjční úroková sazba činí 85,51 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Za žalovanou byla smlouva podepsána jedinečným kódem. Z dopisu ze dne 3. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalované, že společnost , právnická osoba, . akceptovala návrh na uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 2. 10. 2023 ve znění Dodatku č. 1 k této smlouvě. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal dokladem o zaslané SMS, důkazem o přijaté SMS a důkazem o odeslání 1 Kč a základními informacemi o klientovi. Totožnost žalované pak byla ověřena občanským průkazem žalované. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že na účet uvedený ve smlouvě byla dne 2. 10. 2023 odeslána částka 40 000 Kč. Z výzvy k zaplacení ze dne 22. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky s tím, že ze strany žalované nebyly uhrazeny splátky, a to splátka číslo 2 splatná dne 22. 12. 2023 a splátka číslo 3 splatná dne 22. 1. 2024. Žalobce vyzýval žalovanou k okamžité úhradě dlužných splátek a současně byla žalovaná upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru. Z výzvy k zaplacení ze dne 22. 2. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužných splátek s tím, že nebyla uhrazena splátka číslo 2, splátka číslo 3 a dále splátka číslo 4 splatná dne 22. 2. 2024. Z dopisu ze dne 25. 2. 2024 bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalované, že vzhledem k tomu, že se ocitla v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů, došlo tímto dnem k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy. Žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů, to je celkové částky 50 088 Kč. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal předsmluvním formulářem a doklady o doručení. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaná uhradila dne 5. 12. 2023 částku 3 058 Kč. Tvrzení žalobce o sjednání pojištění bylo prokázáno přihláškou žalované do pojištění ze dne 2. 10. 2023 a přílohou číslo 1 návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 2. 10. 2023, z níž bylo zjištěno, že žalovaná sjednala pojištění schopnosti splácet úvěr, přičemž se zavázala hradit pojistné ve výši 99 Kč měsíčně.

6. Z listiny označené Hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaná ohledně svých příjmů uvedla, že její pravidelný čistý měsíční příjem činí 17 198 Kč. Ohledně výdajů uvedla částku 4 860 Kč jako životní minimum, dále uvedla náklady na bydlení ve výši 3 915 Kč, celkové výdaje tedy 8 775 Kč s tím, že rezerva činí 1 000 Kč. Dále uvedla, že je zaměstnána u společnosti , jméno FO, , adresa, na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, žije u rodičů a ohledně vzdělání uvedla, že má výuční list. V závěru pak žalovaná uvedla, že celkové příjmy činí 17 198 Kč měsíčně, výdaje 8 775 Kč měsíčně a volné zdroje 7 423 Kč měsíčně. Z vybraných pohybů na účtu bylo zjištěno, že dne 12. 7. 2023 byla na účet žalované zaslána mzda ve výši 8 557 Kč, zůstatek na účtu činil 13 232,66 Kč, dne 14. 8. 2023 byla na účet žalované zaslána mzda ve výši 8 168 Kč, zůstatek činil 9 085,66 Kč a dne 12. 9. 2023 byla na účet žalované zaslána mzda ve výši 8 946 Kč, zůstatek činil 21 104,75 Kč. Dále bylo z vybraných pohybů na účtu zjištěno, že dne 21. 9. 2023 byl žalované na účet zaslán invalidní důchod, když žalovaná pobírá invalidní důchod 1. stupně ve výši 8 641 Kč. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal výpisem z registru NRKI a registru SOLUS.

7. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a následujících občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaná vystupovala při uzavření úvěrové smlouvy v pozici spotřebitele, vztahuje se na předmětnou úvěrovou smlouvu rovněž zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Případné porušení uvedené povinnosti zakotvené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srovnej rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C – 679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru s úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). Soud se tedy zabýval tím, jak žalobce postupoval při posouzení úvěruschopnosti žalované úvěr splácet. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce vycházel z údajů, které uvedla žalovaná. Dále měl k dispozici vybrané pohyby na účtu žalované a provedl lustrace v registrech NRKI a SOLUS. Dle názoru soudu však žalobce neposoudil úvěruschopnost žalované řádně, když zejména nezkoumal výdaje žalované. Žalobce ohledně výdajů žalované vyšel pouze ze životního minima, dále z výdajů na bydlení, které uvedla žalovaná a žádným způsobem výdaje žalované neověřoval. Za této situace dospěl soud k závěru, že žalobce nedůsledně zkoumal úvěruschopnost žalované a důsledkem tohoto postupu (nesprávného, neobjektivního, bez odborné péče posouzení úvěruschopnosti) je pak skutečnost, že žalobce poskytl úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto soud shledal smlouvu neplatnou. Za této situace je žalovaná povinna vrátit pouze jistinu spotřebitelského úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaná uhradila celkem částku 3 058 Kč, což vyplývá z tvrzení žalobce, když nebylo prokázáno, že by žalovaná uhradila více. Soud, tedy z tohoto tvrzení vychází. V souladu s citovaným ustanovením uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobci částku 37 338 Kč, když soud připočetl k dlužné částce i dlužné pojistné ve výši 396 Kč. Ohledně dalších nároků, a to úroku z prodlení, pak soud žalobu zamítl, a to v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021–262. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaná povinna vrátit jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Povinnost tvrdit a prokázat skutečnosti vedoucí k závěru, že je důvodné určit zvláštní formu splatnosti (například splácení ve splátkách, konkrétní výši splátek, delší dobu zesplatnění apod.) má dlužník. Žalovaná, přestože byla řádně a včas předvolána, se k jednání nedostavila, a proto ji soud podle § 118 a odst. 1 a 3 o. s. ř. nemohl poučit o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a označit a předložit k prokázání těchto skutečností důkazy. Soud tak vychází z toho, že žalovaná má příjem minimálně z přiznaného invalidního důchodu, když v září 2023 byl na účet žalované vyplacen invalidní důchod ve výši 8 641 Kč. Vzhledem k tomu dospěl soud k závěru, že kritériím uvedeným v § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy možnostem žalované a spravedlivému uspořádání práv účastníků, a to i s přihlédnutím k výši dlužné jistiny, odpovídá možnost žalované uhradit dlužnou jistinu v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku. K ochraně oprávněných zájmů žalobce soud stanovil podmínku ztráty výhody splátek, kdy v případě neuhrazení, byť jen jedné ze splátek řádně a včas, může žalobce požadovat úhradu celé dlužné jistiny.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a dle § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobce celkem požadoval částku 60 104 Kč bez úroků a žalobci byla přiznána částka 37 338 Kč, je žalobce úspěšný v 62 %, neúspěšný ve 38 %, takže mu náleží 24 % nákladů. Náklady řízení žalobce jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 006 Kč a dále odměnou za právní zastoupení za 4 úkony právní pomoci po 3 540 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé, částečné zpětvzetí), se 4 režijními paušály po 300 Kč, vše zvýšeno o 21 % DPH z částky 15 360 Kč ve výši 3 226 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobce činí 21 592 Kč. S ohledem na shora uvedené, kdy žalobci náleží 24 % z nákladů řízení, přiznal soud žalobci náklady řízení ve výši 5 182 Kč.