4 C 257/2025

Plný text

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl soudkyní Mgr. Danou Chromou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného t. č. neznámého pobytu zastoupený opatrovníkem, advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 148 152,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 148 152,48 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 204 782,14 Kč od 23. 4. 2010 do 1. 9. 2025, kapitalizovaný úrok ve výši 572 407,44 Kč od 23. 4. 2010 do 1. 9. 2025, zákonný úrok z prodlení z částky 148 152,48 Kč od 2. 9. 2025 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 % bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro 1. den příslušného kalendářního pololetí, úrok 23,38 % ročně z částky 145 952,48 Kč od 2. 9. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci celé náklady řízení ve výši 44 045,42 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce , Jméno advokáta A, .

III. České republice se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaný povinen zaplatit mu částku 148 152,48 Kč s úrokem a zákonným úrokem z prodlení. V odůvodnění žaloby uvedl, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne 5. 9. 2008 Smlouvu o úvěru registrační číslo , hodnota, a poskytl žalovanému na základě této smlouvy úvěr bez uvedení účelu v celkové výši 150 000 Kč vedený na úvěrovém účtu číslo , č. účtu, . Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky banky a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele banky dle čl. 9.1 Smlouvy. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně dne 5. 9. 2008 ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit , Anonymizováno, poskytnuté peněžní prostředky a uhradit úroky. Čerpaný úvěr měl být splacen pravidelnými 71 anuitními měsíčními splátkami ve výši 3 919 Kč splatnými vždy k 20. dni v měsíci. Úrok z úvěru byl sjednán neměnnou sazbou ve výši 23,38 % ročně po celou dobu trvání smluvního vztahu. Úhrada úroků byla prováděna společně s úhradou jistiny. Žalovaný na celkovou jistinu od 5. 9. 2008 do 22. 4. 2010 uhradil celkem částku 4 047,52 Kč. Dlužná jistina tak ke dni 22. 4. 2010 činila 145 952,48 Kč. Žalovanému byl ke dni 22. 4. 2010 původním věřitelem vyčíslen dlužný úrok z úvěru ve výši 40 551,97 Kč (za období od 5. 9. 2008 do 22. 4. 2010). Dále byl žalovanému ke dni 22. 4. 2010 vyčíslen úrok z prodlení v celkové výši 5 416,52 Kč. Žalovaný se dále ve smlouvě zavázal uhradit žalobci ceny za služby spojené s úvěrem a další platby ve výši a způsobem stanoveným v sazebníku , Anonymizováno, . Žalovanému byly ke dni 22. 4. 2010 vyčísleny dlužné poplatky ve výši 2 200 Kč, které jsou tvořeny poplatky ve výši 2x 500 Kč (za zaslání upomínky při neprovedení splátky úvěru) a 15x 80 Kč (za spravování úvěru). Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit poskytnutý úvěr včetně sjednaných úroků. Konečná splatnost zůstatku úvěru včetně příslušenství nastala v důsledku nesplnění smluvních povinností žalovaného ke dni 10. 7. 2009. Žalovaný byl vyzván k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky Výzvou ze dne 29. 6. 2009. Žalovaný v rozporu se smlouvou o úvěr žalobci ve sjednané lhůtě úvěr nesplatil, přestože byl opakovaně upomínán. Dále žalobce uvedl, že původní pohledávka věřitele byla uplatněna v rozhodčím řízení, v jehož rámci byl vydán Rozhodčí nález sp. zn. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, , a to dne 31. 8. 2010 a následně i v exekučním řízení, které bylo vedeno u Exekutorského úřadu , adresa, – , Anonymizováno, , sp. zn. , spisová značka, . Oprávněný souhlasil dne 26. 8. 2005 se zastavením exekuce. V rámci exekučního řízení nebylo vymoženo ničeho. Žalobce uvedl, že bez zbytečného odkladu zahájil soudní řízení pro vymožení předmětné pohledávky. Dále žalobce uvedl, že původní věřitel postoupil pohledávku společnosti , právnická osoba, Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2016. Následně společnost , právnická osoba, uzavřela téhož dne 12. 9. 2016 se společností , právnická osoba, . Smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž součástí je Dodatek č. 1 a Příloha č. 1 k Dodatku č. 1, v jejímž rámci došlo k postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, na společnost , právnická osoba, ., tedy na žalobce. Původní věřitel oznámil dlužníku postoupení pohledávky dne 26. 9. 2016. Žalobce uvedl, že žalovaný ke dni 1. 9. 2025 dluží žalobci jistinu ve výši 145 952,48 Kč, poplatky ve výši 2 200 Kč, řádný úrok z úvěru ve výši 572 407,44 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 204 782,14 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení od 2. 9. 2025 do zaplacení z částky 148 152,48 Kč (jistina plus poplatky) a úrok z úvěru ve výši 23,38 % ročně od 2. 9. 2025 do zaplacení z částky 145 952,48 Kč (jistina). Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl upomínán.

2. Žalovaný ve svém vyjádření prostřednictvím opatrovníka uvedl, že nárok žalobce na úhradu částky 148 152,48 Kč s příslušenstvím neuznává a namítá promlčení celé pohledávky. Vychází ze skutečnosti, že rozhodčí nález je neplatný. Je si vědom judikatury a zejména rozhodujícího data pro stanovení neplatnosti rozhodčích doložek, tedy 11. 5. 2011 dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1945/2010. Je nepochybné, že rozhodčí nález byl vydán před tímto datem. Usnesení o nařízení exekuce Okresního soudu Strakonice, č. j. , spisová značka, bylo vydáno dne 14. 4. 2011, avšak právní moci nabylo až dne 16. 6. 2012, tedy více jak jeden rok po vydání uvedeného sjednocujícího rozhodnutí Nejvyššího soudu. Právní předchůdce žalobce si tak musel být vědom po vydání tohoto sjednocujícího rozhodnutí, že exekuce je neoprávněná a jelikož nebylo rozhodnutí v právní moci, měl nepochybně možnost na tuto skutečnost reagovat například zpětvzetím návrhu. Má tak za to, že se jedná o zneužití práva na straně žalobce. Dále se domnívá, že žalobce neuplatnil své právo na podání žaloby bez zbytečného odkladu. Dle Hromadného souhlasu se zastavením exekuce ze dne 26. 8. 2025 uvádí žalobce, že výzvu k zastavení exekuce obdržel již dne 29. 7. 2025. Od této doby nepochybně mohl činit kroky k podání případné žaloby. Žaloba byla podána až dne 11. 9. 2025, což nelze považovat za dodržení této lhůty. Vzhledem k tomu považuje opatrovník nárok žalobce za promlčený a navrhuje zamítnutí žaloby.

3. Žalobce následně uvedl, že judikatura vztáhla rozhodné datum k posouzení oprávněnosti postupu věřitele ke dni podání exekučního návrhu, nikoliv následnému nařízení exekuce. Původní věřitel podal exekuční návrh dne 9. 3. 2011, a proto není pochyb o tom, že v daném případě došlo ke stavění běhu promlčecí doby a námitka promlčení nemůže být v daném řízení vznesena úspěšně. Rovněž nesouhlasí s tím, že nepodal žalobu bez zbytečného odkladu po zastavení exekuce. Žalobce, coby oprávněný, obdržel v předchozí exekuci Výzvu k souhlasu se zastavením exekuce dne 29. 7. 2025 a byla mu poskytnuta lhůta k vyjádření v délce 30 dnů. Oprávněný odeslal souhlas se zastavením exekuce dne 26. 8. 2025, tedy v určené lhůtě. Nad to dne 18. 8. 2025 odeslal žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky. Nelze tak souhlasit s tvrzením, že žalobce nejednal bez zbytečného odkladu. Usnesení o zastavení exekuce bylo vydáno dne 29. 8. 2025, právní moci nabylo 24. 9. 2025 a žaloba byla podána dne 11. 9. 2025. Žalobce je přesvědčen, že postupoval bez zbytečného odkladu a námitka promlčení nemůže být úspěšná.

4. Po provedeném dokazování bylo ze Smlouvy o úvěru zjištěno, že byla uzavřená mezi , právnická osoba, . a žalovaným dne 5. 9. 2008. Na základě této smlouvy se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč bez určení účelu. Byla sjednána úroková sazba ve výši 23,38 % ročně z vyčerpané jistiny spotřebitelského úvěru. Žalovaný se zavázal počínaje dnem 20. 10. 2008 splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy do 20. dne kalendářního měsíce ve výši 3 919 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 71měsíčních splátkách nejpozději do 20. 8. 2014. Nedílnou součástí této smlouvy je Přehled poplatků spojených s úvěrem, Všeobecné obchodní podmínky banky a Podmínky k osobním kreditním kartám banky. Z Přehledu poplatků spojených s úvěrem bylo zjištěno, že spravování úvěru je zpoplatněno částkou 80 Kč měsíčně, zaslání upomínky při neprovedení splátky úvěru částkou 500 Kč. Z interního účetního dokladu bylo zjištěno, že dne 5. 9. 2008 byla na účet žalovaného číslo , č. účtu, zaslána částka 150 000 Kč. Z historického výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaný úvěr čerpal dne 5. 9. 2008. Dále bylo z tohoto historického výpisu zjištěno, že ke dni 22. 4. 2010 činil zůstatek na jistině úvěru částku 145 952,48 Kč, na úrocích částku 40 551,97 Kč, na poplatcích částku 2 200 Kč a na úroku z prodlení částku 5 416,52 Kč. Z Výzvy ze dne 29. 6. 2009 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce požadoval po žalovaném okamžité splacení všech úvěrových pohledávek, neboť se dostal do prodlení s úhradou splatných závazků. Žalovaný byl vyzván k úhradě veškerých pohledávek do 10. 7. 2009 s tím, že ke dni 29. 6. 2009 činila celková pohledávka 160 877,38 Kč včetně jistiny, úroků, poplatků a smluvních pokut. Odeslání upomínky bylo prokázáno dokladem o doručení. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek identifikační číslo , hodnota, –, Anonymizováno, –, Anonymizováno, , bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi , právnická osoba, . jako postupitelem a společností , právnická osoba, jako postupníkem dne 12. 9. 2016. Z Přílohy č. 1 k Dodatku č. 1 bylo zjištěno, že byla postoupena i pohledávka za žalovaným. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ve znění Dodatku č. 1 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi , právnická osoba, , Anonymizováno, a. s. jako postupníkem a společností , právnická osoba, jako postupitelem dne 12. 9. 2016. Z Přílohy ke smlouvě bylo zjištěno, že byla postoupena i pohledávka za žalovaným. Z Dopisu ze dne 26. 9. 2016 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . oznámila žalovanému, že pohledávka evidovaná na čísle účtu , právnická osoba, , Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2016 ke dni 12. 9. 2016 postoupena společnosti , právnická osoba, . Z Předžalobní upomínky ze dne 18. 8. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky. Odeslání upomínky pak bylo prokázáno poštovním podacím lístkem.

5. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal Rozhodčím nálezem sp. zn. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, . Jako žalobce je , právnická osoba, ., jako žalovaná strana žalovaný a žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 194 120,97 Kč s úrokem a zákonným úrokem z prodlení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 5. 10. 2010. Z usnesení Okresního soudu ve Strakonicích sp. zn. , spisová značka, ze dne 14. 4. 2011 bylo zjištěno, že byla nařízena exekuce podle vykonatelného rozhodčího nálezu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, a provedením exekuce byl pro pověřen , tituly před jménem, , jméno FO, . Z Dopisu žalobce ze dne 26. 8. 2025 adresovaného exekutorskému úřadu bylo zjištěno, že žalobce jako oprávněný souhlasí se zastavením exekuce, když oprávněný obdržel dne 29. 7. 2025 výzvu, zda se zastavením exekučních řízení souhlasí. Z usnesení soudního exekutora sp. zn. , spisová značka, ze dne 29. 8. 2025 bylo zjištěno, že exekuce oprávněného , právnická osoba, . proti povinnému , Jméno žalovaného, pro 194 120,97 Kč s příslušenstvím se zastavuje.

6. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, . a žalovaným byla uzavřena dne 5. 9. 2008 Smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr spolu s úrokem v výši 23,38 % ročně v 71měsíčních splátkách po 3 919 Kč počínaje dnem 20. 10. 2008. Dále má soud na základě provedeného dokazování za prokázané, že žalovaný úvěr nesplácel a na základě Výzvy ze dne 29. 6. 2009 došlo dne 10. 7. 2009 k zesplatnění pohledávky vyplývající z uvedené smlouvy. Dále má soud na základě provedeného dokazování za prokázané, že o povinnosti žalovaného zaplatit dlužné částky vyplývající z úvěrové smlouvy bylo rozhodnuto Rozhodčím nálezem sp. zn. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 31. 8. 2010 rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, . Dále má soud na základě provedeného dokazování za prokázané, že na základě vykonatelného rozhodčího nálezu byla nařízena exekuce usnesením Okresního soudu ve Strakonicích, č. j. , spisová značka, ze dne 14. dubna 2011. Usnesením ze dne 29. 8. 2025, č. j. , spisová značka, soudního exekutora byla exekuce zastavena.

7. Soud se nejprve zabýval tím, zda nárok žalobce je promlčen. Z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1091/19 ze dne 17. 7. 2019 a II. ÚS 996/18 ze dne 4. 6. 2019 vyplývá, že zahájení rozhodčího řízení vede ke stavění promlčecí doby, pokud věřitelé uplatnili rozhodčí doložku před 11. 5. 2011. Činily tak v období neustálé změny rozhodovací praxe obecných soudů k rozhodčím doložkám, a proto se na ně použije ustanovení o stavení promlčecí doby. K nestavení promlčecí doby v exekučním řízení by došlo, pokud exekuce byla nařízena na základě rozhodčího nálezu vydaného po sjednocujícím usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1945/10, tedy po 11. 5. 2011.

8. Podle § 403 odst. 1 obchodního zákoníku účinného do 31. 12. 2013 přestává promlčecí doba běžet, jestliže věřitel zahájí na základě platné rozhodčí smlouvy rozhodčí řízení způsobem stanoveným v rozhodčí smlouvě nebo v pravidlech, jimiž se rozhodčí řízení řídí. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce podal návrh na vydání rozhodčího nálezu dne 21. 5. 2010, přičemž pohledávka nabyla splatnosti dne 10. 7. 2009, došlo v souladu s citovaným ustanovením ke stavení promlčecí doby, neboť jak shora uvedeno, předmětné sjednocující usnesení Nejvyššího soudu bylo vydáno dne 11. 5. 2011. Na základě rozhodčího nálezu byla následně vedena exekuce, která byla zastavena až rozhodnutím ze dne 29. 8. 2025. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba neběžela od 21. 5. 2010 do 29. 8. 2025. Žaloba u zdejšího soudu byla podána dne 11. 9. 2025 a lze říci, že byla podána bez zbytečného odkladu poté, kdy exekuční řízení bylo zastaveno. S ohledem na uvedené má tak soud za to, že nárok žalobce promlčen není, neboť z důvodu stavení promlčecí doba neuplynula, a k námitce promlčení soud proto nepřihlížel.

9. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 497 a následujících občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013. Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaný úvěr řádně nesplácel, když na jistinu uhradil pouze částku 4 047,52 Kč. O povinnosti žalovaného zaplatit dlužnou částku bylo rozhodnuto podle § 497 a dle § 502 odst. 1 obchodního zákoníku, podle něhož od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. V souladu s citovaným ustanovením soud tedy přiznal žalobci úroky, které byly ve smlouvě o úvěru sjednány. O povinnosti žalovaného zaplatit úroky z prodlení bylo rozhodnuto podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku ve spojení s § 517 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. O povinnosti žalovaného zaplatit dlužnou částku žalobci bylo rozhodnuto podle § 1879 občanského zákoníku, když soud má za prokázané platné postoupení pohledávky.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V souladu s citovaným ustanovení má právo na náhradu nákladů řízení žalobce. Soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 5 927 Kč a dále odměnu za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění za 4 úkony právní pomoci po 7 060 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé, účast u jednání dne 16. 3. 2026), se 4 režijními paušály po 450 Kč. Dále soud přiznal žalobci náhradu cestovních výdajů, a to jízdné z , adresa, do , Anonymizováno, a zpět k jednání dne 16. 3. 2026 ve výši 862 Kč a náhradu za promeškaný čas 4 půl hodiny po 150 Kč, celkem 600 Kč. Dále pak soud žalobci přiznal 21 % DPH z částky 31 502 Kč ve výši 6 615,42 Kč. Celkem tak soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal částku 44 045,42 Kč.

11. O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 2 o. s. ř., podle něhož státu právo na náhradu nákladů řízení nenáleží.