4 C 3/2022

Plný text

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Chromou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , ml. sídlem adresa o zaplacení 7 250 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 250 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení z částky 7 250 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve vši 2 225 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému celé náklady řízení ve výši 13 068 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], ml.

1. Žalobce navrhl vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaný povinen zaplatit mu částku 7 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 225 Kč. V odůvodnění žaloby uvedl, že dne 31. 1. 2019 žalobce v dražbě prováděné žalovaným jakožto dražebníkem vydražil spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na nemovitých věcech zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec]. Dražba byla nařízena na návrh navrhovatele [příjmení] a [právnická osoba], se sídlem [adresa] zn. 14 D 382/2016. Dražba se konala v prostorách dražebníka na adrese [adresa žalované], a to od 10:00 hod. Po skončení dražby žalobce na daném místě v hotovosti doplatil nejvyšší podání, podepsal protokol o provedení dražby a protokol o předání předmětu dražby a rovněž zaplatil částku 7 260 Kč (6 000 Kč plus 21% DPH), jakožto náklady spojené s předáním a převzetím předmětu dražby. Žalobce předpokládal, že se jedná o paušální částku stanovenou nějakým prováděcím předpisem, na kterou má žalovaný právní nárok. Počátkem roku 2021 žalobce od svého syna Mgr. [celé jméno žalobce] zjistil, že zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ani žádný prováděcí předpis či jiný právní předpis nestanoví žádnou paušální částku pro náklady spojené s předáním a převzetím předmětu dražby. Žalovaný jakožto dražebník tak není oprávněn žádnou takovou paušální částku nárokovat. Na základě uvedeného zjištění žalobce zaslal žalovanému výzvu k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 25. 1. 2021 a odkázal na § 32 odst. 4 zákona o veřejných dražbách. Podle uvedeného ustanovení vydražitel sice nese veškeré náklady spojené s předáním a převzetím předmětu dražby, ovšem, nejsou-li náklady žádným právním předpisem paušalizovány, musí se jednat o prokazatelné a skutečně vynaložené náklady. Vytištění dvou dvoustránkových protokolů o předání předmětu dražby ze dne 31. 1. 2019 však v nákladech obsahuje 4 listy papíru, tisk 4 stránek textu, možná ještě opotřebení psacího pera a razítka se spotřebou razítkovací barvy. Náklady s tím spojené jsou tak záležitostí jednotek korun českých, když v daném případě došlo pouze k podpisu protokolu o předání předmětu dražby v sídle dražebníka. S ohledem na to žalobce považuje požadavek žalovaného jakožto dražebníka na zaplacení částky 7 260 Kč na nákladech spojených s předáním a převzetím předmětu dražby za minimálně troufalost, ale spíše přímo nehoráznost. Jelikož tak byl žalobce nucen uhradit částku, na kterou žalovaný jakožto dražebník v žádném případě neměl právní nárok, vzniklo úhradou této částky na jeho straně bezdůvodné obohacení. Částku 7 250 Kč, kterou žalobce zaplatil, ponížil o 10 Kč, což odpovídá skutečným vynaloženým nákladům. Dále žalobce uvedl, že požaduje úhradu nákladů spojených s uplatněním nároku v celkové částce 2 225 Kč, které představují poštovné ve výši 47 Kč za odeslání výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 25. 1. 2021 a náklady za sepsání a odeslání předžalobní výzvy se základním skutkovým a právním rozborem advokátem ve výši 2 178 Kč (odměna ve výši 1 500 Kč, náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč a 21% DPH).

2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že nárok uplatněný v žalobě v celém rozsahu odmítá a navrhuje, aby žaloba byla zamítnuta. Uvedl, že je pravdou, že ve veřejné dražbě dobrovolné, konané dne 31. 1. 2019, kterou žalovaný prováděl jakožto dražebník, žalobce vydražil spoluvlastnický podíl o velikosti jedné ideální poloviny v poměru k celku na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek]. Po skončení dražby a udělení příklepu žalobce, jakožto vydražitel, doplatil na místě nejvyšší podání. Zároveň podepsal protokol o předání předmětu dražby a současně v hotovosti bez jakýchkoliv výhrad uhradil žalovanému částku ve výši 7 260 Kč, jakožto dražebníkem předem stanovené náklady spojené s předáním a převzetím předmětu dražby. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že žalobce sám před tímto krokem výslovně uvedl, že fyzické předání předmětu dražby v terénu nechce, netrvá na něm a považuje to za zbytečnost. Po provedení všech těchto kroků byla dražba ukončena a všichni se bez jakýchkoliv problémů či výhrad rozešli. Po téměř dvou letech od konání dražby se najednou z ničeho nic žalobce ozval žalovanému a chtěl vrátit částku 7 250 Kč, kterou si sám stanovil jako částku dle jeho názoru přiměřenou za předání a převzetí předmětu dražby. Současně žalovanému sdělil, že pokud mu požadované peníze neuhradí, podá Ministerstvu pro místní rozvoj a všem insolvenčním soudům podnět pro kontrolu všech dražeb provedených žalovaným jakožto dražebníkem. Žalovaný uvedl, že žalobce nyní účelově argumentuje tím, že náklady spojené s předáním a převzetím předmětu dražby ve výši 7 260 Kč neměl hradit, že na tyto náklady dražebník neměl nárok a že by dle jeho názoru dražebníkovi měly náležet náklady ve výši toliko 10 Kč, když za přiměřené náklady spojené s předáním předmětu dražby by žalobce považoval právě částku 10 Kč. Tento názor žalobce je dle názoru žalovaného nesprávný a postrádá jakoukoliv oporu v právním řádu či normální logice. Žalobce cituje § 32 odst. 4 zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách. Dle § 20 odst. 1 písm. j) zákona č 26/2000 Sb. zároveň platí, že dražebník vyhlásí konání dražby dražební vyhláškou, v níž uvede podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli. Podmínky odevzdání předmětu dražby žalovaný, jakožto dražebník v dražební vyhlášce stanovil, když jako jedna z podmínek bylo uvedeno zaplacení nákladů spojených s předáním předmětu dražby ve výši 6 000 Kč plus DPH. Z uvedeného je tedy zcela zřejmé, že žalobce již z dražební vyhlášky věděl, jaká bude minimální výše nákladů spojených s převzetím předmětu dražby, který následně žalobce dobrovolně vydražil. Tuto částku pak žalobce také bez jakýchkoliv námitek po udělení příklepu a podpisu předávacího protokolu uhradil. Po dvou letech pak žalobce přichází s tvrzením, že nic platit neměl a sám chce určovat, kolik by bývalo bylo adekvátní, aby zaplatil. Postup žalobce je naprosto nepřijatelný a nemá naprosto žádnou oporu v právu. Žalovaný v souvislosti s přípravou a průběhem dražby, jakož i při předání předmětu dražby postupoval striktně v souladu se zákonem č. 26/2000 Sb. Postup žalovaného ohledně účtování nákladů za předání předmětu dražby je plně v souladu nejen s uvedeným zákonem, ale rovněž i se stanoviskem Ministerstva pro místní rozvoj ČR, jakožto dozorového orgánu na činností žalovaného. Požadavek žalobce na vydání bezdůvodného obohacení považuje žalovaný za naprosto neoprávněný, když celá zaplacená částka nákladů dražebníka za předání předmětu dražby byla plněním, které bylo poskytnutu na základě platného a existujícího právního důvodu.

3. Žalobce následně uvedl, že pokud žalovaná uvádí, že jako podmínku odevzdání předmětu dražby v dražební vyhlášce stanovila v souladu s § 20 odst. 1 písm. j) zákona č. 26/2000 Sb. zaplacení nákladů ve výši 6 000 Kč plus DPH a tudíž částku inkasovala oprávněně, pak se zásadně mýlí. Dle § 20 odst. 1 písm. j) zákona č. 26/2000 Sb. dražebník vyhlásí konání dražby dražební vyhláškou, v níž uveden podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli. Dle § 32 odst. 4 zákona č. 26/2000 Sb. veškeré náklady spojené s předáním a převzetím předmětu dražby nese vydražitel s výjimkou nákladů zde uvedených. Dle § 20 odst. 1 písm. j) zákona č. 26/2000 Sb. sice dražebník v dražební vyhlášce uvádí podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli, ale těmi jsou především podmínky případně limitující předání dražené věci, (např. vlastnictví zbrojního průkazu příslušné skupiny v případě dražby střelné zbraně). Co se týče finančních podmínek odevzdání předmětu dražby vydražiteli, tam je dražebník limitován ustanovením § 32 odst. 4 zákona o veřejných dražbách, který je vůči § 20 odst. 1 písm. j) ustanovením speciálním. Dražebník je tak oprávněn v souvislosti s předáním dražby požadovat pouze náklady spojené s předáním a převzetím předmětu dražby. Je naprosto nerozhodné, že žalobce již z dražební vyhlášky věděl, že dražebník uvedl jako výši nákladů spojených s převzetím předmětu dražby částku 6 000 Kč a tuto částku žalobce uhradil. Žalovaným nárokovaná částka byla účtována bez zákonné opory, respektive v rozporu se zákonem a tudíž na ní, respektive na její drtivou většinu žalovaný nemá nárok. Stejně tak je zcela nevýznamné, že žalobce se svým nárokem přišel až po dvou letech. Žalobce totiž vůbec nenapadlo, že by žalovaný, jakožto dražebník, vykonávající koncesovanou živnost, který je navíc pod kontrolou státu si dovolil inkasovat něco, na co nemá nárok. Kdyby na tuto věc počátkem roku 2021 úplnou náhodou nenarazil syn žalobcem [příjmení] [celé jméno žalobce], který ihned postup žalovaného označil jako„ zlodějinu“, kterou si žalovaný nad rámec zákona uměle navyšuje svůj zisk, dosud by žil v domnění, že tyto náklady byly nárokovány na základě nějaké prováděcí vyhlášky k zákonu a tudíž oprávněně. Žalobce uvedl, že v rovině de lege ferenda by bylo silně nežádoucí, aby si dražebníci mohli v souvislosti s předáním a převzetím předmětu dražby libovolně stanovovat částky, jak to učinila žalovaná. Taková změna by akorát nahrála insolvenční mafii, když by dražebníci takové částky stanovovali neúměrně vysoké, aby tak odradili zájemce o nemovitosti, nemovitosti by si pak kupovali spřízněné subjekty, po nichž by tyto částky pak nepožadovali.

4. Následně žalobce rozšířil žalobu o částku 3 000 Kč s tím, že částka 3 000 Kč představuje ušlý zisk z původně žalované částky 7 250 Kč. Žalobce totiž své volné finanční prostředky investuje do pozemků, což ostatně dokládá i samotná dražba realizovaná žalovaným. Cena pozemku se pak v období od ledna 2019 do ledna 2021 zvýšila o 45 %. Ušlý zisk ze žalované částky 7 250 Kč za dobu od ledna 2019 do ledna 2021 tak činí 3 262,50 Kč. Žalobce však požaduje pouze částku 3 000 Kč.

5. Žalovaný k tomu uvedl, že takovýto procesní krok žalobce považuje za krok ryze účelový, jehož jediným cílem je navýšit původně žalovanou částku nad 10 000 Kč, aby případné žalobci nevyhovující rozhodnutí okresního soudu mohl žalobce podrobit odvolacímu přezkumu. Pokud jde o samotný návrh, tedy rozšíření žaloby, se dle názoru žalovaného jedná o nárok formálně samostatný, nijak nesouvisející s dosavadním předmětem řízení, respektive o návrh, u kterého nejsou splněny podmínky pro jeho připuštění. Tvrzení žalobce nelze vnímat jinak než jako tvrzení ryze obecné. Žalobce ani netvrdí ani neprokazuje, že by měl možnost učinit konkrétní investici právě s jím tvrzenou částkou 7 250 Kč. Obdobně obecně by mohl žalobce případně zmínit také např. vývoj kurzu bicoinu či jiných virtuálních měn, vývoj cen akcií např. newyorské či hongkongské burze, vývoj ceny lithia atd. Žalobce ani netvrdí ani nedokládá žádnou konkrétní možnost jím tvrzeného zhodnocení dané částky. Při úvahách o obecných možnostech použití nějaké částky nelze přehlédnout ani možnost investice, která se vůbec zdařit nemusí a může skončit čistým prodělkem. Návrh žalobce na rozšíření žaloby tak žalovaný považuje za zcela nedůvodný (co do základu a výše) a jednak za procesně zcela„ nenaroubovatelný“ do stávajícího řízení a navrhuje, aby soud žalobcem navrhovanou změnu žaloby nepřipustil.

6. Usnesením Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 23. 5. 2022 změna žaloby připuštěna nebyla. Předmětem řízení tedy nadále zůstává pouze částka 7 250 Kč představující bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce.

7. Po provedeném dokazování bylo z dražební vyhlášky zjištěno, že touto dražební vyhláškou se vyhlašuje konání dražby dobrovolné. Den konání dražby se stanovuje na 31. 1. 2019 v prostorách dražebníka, kterým je žalovaný. Předmětem dražby je soubor nemovitých věcí, a to podíl o velikosti 1/2 na pozemcích zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek]. Dále bylo z této dražební vyhlášky, a to z bodu 8 odst. 2, zjištěno, že veškeré náklady spojené s předáním a převzetím předmětu dražby nese vydražitel vyjma nadbytečných nákladů vzniklých z důvodu na straně bývalého vlastníka nebo dražebníka. Náklady dražebníka budou účtovány v minimální výši 6 000 Kč, k této částce bude připočteno DPH. Vydražitel je povinen uhradit tyto náklady bezprostředně po podpisu předávacího protokolu. Dražební vyhláška je ze dne 17. 12. 2018. Z protokolu o provedené dražbě bylo zjištěno, že veřejná dražba dobrovolná se konala 31. 1. 2019 v prostorách dražebníka [právnická osoba] Jako navrhovatel je uveden [příjmení] a [právnická osoba] se sídlem [adresa], dražebníkem je [právnická osoba], licitátorem [jméno] [příjmení], vydražitelem [celé jméno žalobce] (žalobce). Cena dosažená vydražením činí 142 980 Kč. Pod bodem 8 jsou uvedeny podmínky předání předmětu dražby vydražiteli, kde je uvedeno, že bývalý vlastník je povinen po předložení potvrzení o vlastnictví a doložení totožnosti vydražitele bez zbytečného odkladu předat předmět dražby vydražiteli. Dražebník je povinen na místě sepsat protokol o předání předmětu dražby, náklady spojené s předáním předmětu dražby nese vydražitel, náklady činí částku ve výši 6 000 Kč bez DPH a přesáhne-li doba přádávání 2 hodiny, je dražebník oprávněn účtovat vydražiteli k výše uvedené částce 420 Kč bez DPH za každou započatou hodinu každého pracovníka. Vydražitel je povinen tyto náklady uhradit dražebníkovi v hotovosti při předání předmětu dražby. Protokol je ze dne 31. 1. 2019. Z protokolu o předání předmětu dražby bylo zjištěno, že jako dražebník je uveden žalovaný, jako vydražitel žalobce. Předmětem dražby byl soubor věcí nemovitých, a to podíl o velikosti 1/2 na pozemcích zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek]. Příslušenstvím předmětu dražby je potvrzení o nabytí vlastnictví ve veřejné dobrovolné dražbě ve 2 vyhotoveních s tím, že toto bude zasláno poštou, a oznámení o zániku zajištění ve dvou vyhotoveních s tím, že toto bude zasláno poštou. Protokol o předání předmětu dražby je ze dne 31. 1. 2019. Z potvrzení o úhradě ceny vydražení bylo zjištěno, že cena dosažená vydražením činí částku 142 980 Kč. Dražební jistota ve výši 10 000 Kč byla uhrazena v hotovosti před zahájením dražby dne 31. 1. 2019. Vydražitel, kterým je žalobce, provedl doplacení ceny vydražení částkou 132 980 Kč ve stanoveném termínu, t. j. ihned po skončení dražby v hotovosti dne 31. 1. 2019. Ze stvrzenky bylo zjištěno, že byla vystavena dne 31. 1. 2019 žalovaným žalobci na částku 7 260 Kč. Mezi účastníky bylo nesporné, že k faktickému předání předmětu dražby v terénu nedošlo.

8. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaný jako dražebník konal dne 31. 1. 2019 dobrovolnou dražbu, jejím předmětem byl soubor nemovitých věcí, a to podíl o velikosti 1/2 na pozemcích zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], které vydražil žalovaný. Dále má soud za prokázané, že žalobce zaplatil náklady spojené s předáním a převzetím předmětu dražby ve výši 7 260 Kč, přičemž tato částka byla uvedena v dražební vyhlášce jako náklady dražebníka spojené s předáním a převzetím předmětu dražby. Na uvedenou dražbu se vztahuje vyhláška 26/2000 Sb. Podle § 20 odst. 1 písm. j) citované vyhlášky vyhlásí dražebník konání dražby dražební vyhláškou, v níž uvede mimo jiné podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli. Podle § 32 odst. 4 citovaného zákona nese veškeré náklady spojené s předáním a převzetím předmětu dražby vydražitel. Tato povinnost se nevztahuje k nákladům, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobil svým zaviněním bývalý vlastník nebo dražebník nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila. Podle § 24 odst. 3 citovaného zákona každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo, a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena nebo nejsou-li splněny podmínky v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5 a 6, § 19 a 20, § 23 odst. [číslo], § 25 a § 26 odst. 1 a 2 nebo byli-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do tří měsíců ode dne konání dražby, zaniká. Výčet důvodu pro vyslovení neplatnosti dražby je taxativní. Z jiných důvodů nelze neplatnost dražby vyslovit. Z uvedeného vyplývá, že mezi důvody vyslovení neplatnosti dražby náleží mimo jiné porušení ustanovení o dražební vyhlášce dle § 20. Veřejná dobrovolná dražba je tedy neplatná jen, jestliže její neplatnost vyslovil soud. Neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení, než v řízení podle § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, a to ani jako otázkou předběžnou. K žalobě o určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby je oprávněn ten, do jehož práv bylo provedením dražby zasaženo podstatným způsobem a současně ten, kdo byl účastníkem dražby. Žalovaný v dražební vyhlášce jako jednu z podmínek odevzdání předmětu dražby vydražiteli stanovil zaplacení částky 6 000 Kč plus DPH. Pokud tedy žalobce měl za to, že dražební vyhláška je vydána v rozporu se zákonem, měl se dle názoru soudu domáhat vyslovení neplatnosti dražby dle § 24 odst. 3 zákona o dražbách, a to ve lhůtě 3 měsíců ode dne konání dražby. Pokud tak žalobce neučinil, je nutné na provedenou dražbu hledět jako na platnou. Vzhledem k tomu, že žalobce v rámci dražby zaplatil za předání a převzetí předmětu dražby částku stanovenou v dražební vyhlášce, soud žalobu zamítl, neboť z důvodu principu platnosti dražby až do dne právní moci rozsudku určujícího její neplatnost, je do té doby vyloučena úspěšnost žaloby vydražitele na vydání bezdůvodného obohacení a náhradu škody vůči dalším osobám zúčastněným na dražbě.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení žalovaný. Soud žalovanému na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za právní zastoupení, a to za 6 úkonů právní pomoci po 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 9. 3. 2022, vyjádření k námitce věcné nepříslušnosti, vyjádření k rozšíření žaloby, účast u jednání dne 23. 5. 2022) se 6 režijními paušály po 300 Kč, vše zvýšeno o 21% DPH ve výši 2 268 Kč Celkem tedy soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal částku 13 068 Kč.