6 C 122/2024

Plný text

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Potužníkovou ve věci žalobkyně: Správa služeb hlavního města Prahy, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 83 450 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro uznání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 83 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,25 % ročně z částky 83 450 Kč od 20. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 774 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 83 450 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je dle své zřizovací listiny oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních a účelových komunikacích a jejich umístění ve střeženém parkovišti. Dne 24. 5. 2024 provedla žalobkyně odtah motorového vozidla RZ , SPZ, , jehož provozovatelem byl ve smyslu ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., zákona o silničním provozu ke dni provedení odtahu žalovaný. V souvislosti s odtahem vozidla vznikl žalobkyni nárok na úhradu ceny za odtah a parkovné, přičemž výše těchto cen je stanovena na řízení hlavního města Prahy účinným dnem odtahu a po dobu trvání parkování vozidla s tím, že za odtah je požadováno 1 900 Kč, když za služby parkoviště za 1. až 3. den představují za každý započatý den 250 Kč, za 4. až 180. den 400 Kč a za každý i započatý den od 180. dne 50 Kč. Ke dni podání této žaloby pak činí dlužná částka 83 450 Kč, kdy vozidlo bylo umístěno na parkovišti do dne prodeje vozidla 464 Kč, což představuje částku za parkovné 85 750 Kč s tím, že dlužná částka je tvořena rozdílem celkové ceny za odtah po odečtení částky, za kterou bylo vozidlo prodáno.

2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla zaslána spolu s platebním rozkazem ze dne 20. června 2024 a žalovanému doručena dne 8. 7. 2024 nevyjádřil, pouze podal odpor proti tomuto platebnímu rozkazu s tím, že odůvodnění učiní následně. Jelikož se nevyjádřil ve věci samé, soud postupoval v souladu s ustanovením § 114b) odst. 1 o. s. ř. a vyzval žalovaného usnesením č.j. 6 C 122/2024-40 ze dne 23. 7. 2024, aby se ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil ve věci samé s tím, že pokud tak neučiní, ani v této lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává a rozhodne rozsudkem pro uznání podle § 153a) odst. 3 o. s. ř., k němuž nemusí být nařízeno jednání. Žalovaný toto usnesení obdržel do vlastních rukou dne 2. 8. 2024, což stvrdil svým vlastnoručním podpisem, avšak v 30denní lhůtě se nevyjádřil. Nastaly tedy předpoklady tzv. fikce uznání nároku ve smyslu § 114b) odst. 5 o. s. ř. o kterých byl žalovaný v tomto usnesení poučen. Soud proto vydal podle žaloby rozsudek pro uznání s uložením povinnosti žalovanému uhradit žalobkyni 83 450 Kč s příslušenstvím do tří dnů od právní moci rozsudku.

3. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení ve výši 7 773 Kč, které představuje soudní poplatek ve výši 4 173 Kč a dva úkony nezastoupeného účastník ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř., když se jedná o 2 x 300 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., tedy 600 Kč (za výzvu k úhradě a podání žaloby).