6 C 129/2021

Plný text

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Potužníkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o snížení výživného pro zletilé dítě

I. Řízení se v části návrhu žalobce snížit výživné placené žalovanému z částky 1 700 Kč měsíčně na 500 Kč měsíčně v rozsahu snížení z 1 200 Kč měsíčně na 500 Kč měsíčně zastavuje.

II. Žalobce je povinen počínaje měsícem květnem 2021 platit žalovanému výživné ve výši částka měsíčně vždy do každého 5. dne v měsíci předem k rukám žalovaného.

III. Tím se mění rozsudek Okresního soudu ve Strakonicích č. j. číslo jednací ze dne 14. 7. 2008.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se původně domáhal rozhodnutí soudu, podle nějž by na místo dosud stanoveného výživného ve prospěch žalovaného, tedy jeho syna, ve výši 1 700 Kč měsíčně byl nadále povinen platit částku 500 Kč měsíčně z důvodu jeho současné situace. jméno zdůvodnil tak, že od 10. 2. 2021 je ubytován v Domově pro seniory jméno, výše jeho výsluhového příspěvku činí po srážkách částku 10 075 Kč a v domově hradí za pobyt a stravu 8 564 Kč, takže z výsluhového příspěvku mu zbývá částka 1 511 Kč.

2. Žalovaný na to reagoval tím, že otec mu nad rámec výživného nepřispíval žádnou částkou, a to jak na svátky, Vánoce či narozeniny a on sám končí střední školu a bude pokračovat ve studiu na vysoké škole, kde se mu naopak zvednout výdaje. Otce navštívil letos v domovu pro seniory, s jeho finanční situací je obeznámen a právě proto jej nežádá o zvýšení výživného.

3. Žalobce následně vzal žalobu částečně zpět tak, že požadoval již snížení výživného pouze na částku 1 200 Kč. V této souvislosti doplnil, že sice synovi nepřispíval žádnou finanční částkou, ale při posledních setkáních mu dal celkem 1 100 Kč. Dále doplnil, že je paraplegikem.

4. Žalovaný připustil úhradu shora uvedené částky nad rámec výživného s tím, že se jednalo o peníze na benzín, který spotřeboval k těmto návštěvám. Zdůraznil, že se snažil s otcem telefonicky spojit, ale bez úspěchu, což jej velice mrzí. Žalovaný následně poté, co byly doloženy příjmy a finanční situace na straně žalovaného, souhlasil s tím, aby výživné bylo na částku 1 200 Kč měsíčně sníženo.

5. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. v rozsahu tohoto snížení řízení částečně zastavil, jak vyplývá z výroku I. Předmětem řízení se tedy stal nárok žalobce na snížení výživného na částku 1 200 Kč měsíčně. K ní soud provedl následující důkazy.

6. Z rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích č. j. číslo jednací ze dne 14. 7. 2008 bylo zjištěno, že tento opatrovnický soud rozhodoval v době nezletilosti žalovaného, a to tak, že schválil dohodu jeho rodičů, kdy se otec zavázal počínaje dnem 1. 7. 2008 přispívat na výživu nezletilého celé jméno žalovaného částkou 1 700 Kč měsíčně splatnou vždy do každého 5. dne v měsíci předem. Tento rozsudek vycházel ze situace, kdy matka pobírala plný invalidní důchod ve výši 7 584 Kč měsíčně a přídavky na děti ve výši 1 100 Kč měsíčně a příspěvek na bydlení ve výši 1 081 Kč měsíčně, přičemž otec pobíral plný invalidní důchod ve výši 9 389 Kč měsíčně a nezletilý jméno měl nastoupit do první třídy.

7. Ze zprávy Ministerstva obranu, odboru sociálního zabezpečení ze 4. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalobci náleží invalidní důchod ve výši 14 467 Kč měsíčně, z něhož je prováděna srážka na úhradu pohledávky ve výši 4 396 Kč a k výplatě mu celkem náleží 10 071 Kč, kterážto dávka je od března 2021 poukazována se souhlasem jmenovaného na účet Domova pro seniory jméno. Ze zpráv a vyúčtování Domova pro seniory jméno, právnická osoba bylo zjištěno, že z poukazované částky 10 071 Kč je poukazováno 8 564 Kč na pobyt a stravu a zbývajících 1 507 K mu zbývá na vlastní výdaje. Kromě toho je ze strany úřadu práce poskytován Domovu pro seniory jméno státní příspěvek na péči pro žalobce ve výši 8 800 Kč měsíčně, který je na tuto péči rovněž spotřebován. Ve věci nebylo sporu o tom, že ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení Plzeň ze dne 30. 8. 2021 pak bylo sděleno, že žalobce nepobírá žádný další důchod.

8. Ve věci nebylo sporu o tom, že žalovaný pokračuje ve studiu na vysoké škole – příjmení jméno příjmení příjmení v Ústí nad Labem, přírodovědecké fakulty jak rovněž dokládá přihláška k tomuto studiu.

9. Podle § 910 odst. 1 obč. zák. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

10. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

11. Podle § 921 o. z. se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s oprávněnou osobou jinak.

12. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle 3 let od tohoto dne.

13. Jelikož v řízení bylo prokázáno, že od posledního rozhodování o výživném pro žalovaného jako syna žalobce v roce 2008 došlo na straně žalobce jako otce ke snížení životní úrovně, zejména v oblasti zhoršení zdravotního stavu a naprosto zvýšené potřeby péče o jeho osobu vyžadující vyšší náklady, přičemž v souladu s citovaným ustanovením § 915 odst. 1 o. z. hledisko zásadně shodné životní úrovně rodičů na straně jedné a dítěte na straně druhé předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte, se zohledněním souhlasného stanoviska obou stran na snížení výživného z původních 1 700 Kč na navržených 1 200 Kč, soud dospívá k závěru, že návrh na toto snížení výživného je relevantní a odůvodněný. Proto mu vyhověl a od následujícího měsíce od podání žaloby, tedy od května 2021 stanovil výši výživného placeného žalobcem k rukám žalovaného na částku částka měsíčně splatnou vždy do každého 5. dne měsíce předem. Zároveň pak rozhodl o tom, že se tímto mění předchozí rozsudek opatrovnického soudu č. j. 8 P 167/2001-112 ze dne 14. 7. 2008.

14. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vycházel z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že každá ze stran měla úspěch částečný a proto rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím soudu podepsaného. Pokud by podle tohoto rozsudku nebylo plněno řádně a včas, může být k návrhu soudem vykonán.