6 C 137/2021

Plný text

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní JUDr Pavlou Potužníkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 520 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 1 520 Kč od 22. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 1 520 Kč, neboť dne 12. 5. 2020 v 18:35 hod. použil linku [číslo] žalobkyně, aniž by byl vybaven platným jízdním dokladem, přičemž neuhradil jak jízdné ve výši 20 Kč, tak ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, a to ani přes následnou výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze záznamu o provedené přepravní kontrole č. 234529 bylo zjištěno, že 12. 5. 2020 v 18:35 hod. použil žalovaný linku [číslo] hromadné dopravy provozované žalobkyní, při níž byl bez platného jízdního dokladu, neuhradil jízdné 20 Kč, ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 12. 2020 včetně doručenky k této výzvě bylo zjištěno, že ještě před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k úhradě celkové dlužné částky 1 520 Kč. Žalovaný neprokázal, že by tak učinil.

4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný použil veřejný dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, aniž by se prokázal platnou jízdenkou, přičemž nezaplatil jak jízdné ve výši 20 Kč, tak ani postih ve výši 1 500 Kč. Tím tedy mezi nimi vznikla smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 a následujících o. z., přičemž podle § 37 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách a § 18a) odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, žalovaný přistoupil na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem, z nichž bylo zjištěno, že podle nich je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení přirážky ve výši 1 500 Kč, přičemž z tarifu pak byla zjištěna cena jízdného 20 Kč. Jelikož žalovaný neuhradil celkových 1 520 Kč, soud považuje žalobu za důvodnou a vyhověl jí jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení je v souladu s § 2 prováděcímu vládního nařízení č. 391/2013 Sb.

5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly jednak za soudní poplatek ve výši 400 Kč a jednak za dvě paušální náhrady hotových výdajů ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. jako nezastoupenému účastníku s tím, že výše těchto nákladů představuje podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 (neboť se jedná o tzv. vzorovou žalobu s plněním do 50 000 Kč) 2 x 100 Kč. Pokud žalobkyně požadovala zvýšení této odměny o náhradu za DPH ve výši 42 Kč, soud tuto náhradu nepřiznal, neboť v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za DPH patří k nákladům řízení jen, je-li zástupcem advokát či patentový zástupce.