6 C 156/2021

Plný text

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní JUDr Pavlou Potužníkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 524 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 524 Kč ve výši 8,25 % ročně od 17. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 1 524 Kč, neboť dne 16. 12. 2020 použil linku B hromadné dopravy provozované žalobkyní, při níž byl bez platného jízdního dokladu a neuhradil jak jízdné ve výši 24 Kč, tak ani přirážku k jízdnému ve výši 24 Kč, a to ani přes výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný dne 16. 12. 2020 v 13:08 hod. použil linku [anonymizováno] hromadné dopravy provozované žalobkyní, při níž se na výzvu neprokázal žádným jízdním dokladem, neuhradil jízdné ve výši 24 Kč, ani přirážku ve výši 1 500 Kč, předložil [číslo obč. průkazu], tento zápis podepsal a jeho stejnopis převzal. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 2. 2021 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že ještě před podáním byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky žalobkyni. Žalovaný neprokázal, že by tak učinil.

4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný použil veřejný dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, aniž by se prokázal platnou jízdenkou, přičemž nezaplatil jak jízdné ve výši 24 Kč, tak ani postih ve výši 1 500 Kč. Tím tedy mezi nimi vznikla smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 a následujících o. z., přičemž podle § 37 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách a § 18a) odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě žalovaný přistoupil na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem, z nichž bylo zjištěno, že podle nich je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení přirážky ve výši 1 500 Kč, přičemž z tarifu žalobkyně soud zjistil cenu jízdného 24 Kč. Jelikož žalovaný neuhradil celkových 1 524 Kč, je žaloba důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení je v souladu s § 2 vládního prováděcího nařízení č. 391/2013 Sb.

5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu, s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu, a na odměně za právní zastoupení přiznal 3x 200 Kč dle bodu 1 tohoto ustanovení, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu, dále 21% náhrada za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. tedy 189 Kč, což s připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje na nákladech řízení 1 489 Kč.