6 C 170/2022

Plný text

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Potužníkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 530 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 530 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 1 530 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaná byla povinna zaplatit jí 1 530 Kč, neboť dne 1. 2. 2022 použila dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, aniž by se prokázala platným jízdním dokladem, přičemž neuhradila jízdné ve výši 30 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, a to ani přes následnou výzvu.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná dne 1. 2. 2022 ve 12:46 hod. byla kontrolována pracovníkem žalobkyně na lince C hromadné dopravy provozované žalobkyní, když při této kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem, neuhradila jízdné ve výši 30 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, tento zápis podepsala a jeho stejnopis převzala. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 4. 2022 včetně doručenky bylo zjištěno, že ještě před podáním žaloby byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky žalobkyni. Žalovaná neprokázala, že by jí uhradila.

4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaná použila veřejný dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, aniž by se prokázala platnou jízdenkou, přičemž nezaplatila jak jízdné ve výši 30 Kč, tak ani postih ve výši 1 500 Kč. Tím tedy mezi nimi vznikla smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 a násl. o. z., přičemž podle § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a § 18a odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, žalovaná přistoupila na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem, z nichž bylo zjištěno, že podle nich je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení přirážky ve výši 1 500 Kč, přičemž z tarifu žalobkyně byla zjištěna cena jízdného 30 Kč. Jelikož žalovaná neuhradila celkových 1 530 Kč, žaloba je důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá § 2 prováděcího vládního nařízení č. 391/2013 Sb.

5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu, s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu, a na odměně za právní zastoupení přiznal 3x 200 Kč dle bodu 1 tohoto ustanovení, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu, dále 21% náhrada za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. tedy 189 Kč, což s připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje na nákladech řízení 1 489 Kč.