6 C 23/2022

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Potužníkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 491 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 491 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 491 Kč od 20. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 7 491 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný jako vlastník vozidla s objemem válců motoru od 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], neměl od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1991 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, přičemž žalobkyni tedy náleží podle § 4 citovaného zákona nárok na příspěvek nepojištěného vozidla, který vzhledem ke shora uvedenému objemu válců motoru představuje 40 Kč denně, což za 153 dní představuje základ příspěvku 7 191 Kč, k níž náleží ještě poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný celkových 7 491 Kč neuhradil ani přes předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z úředního záznamu Městské policie hlavního města Prahy ze dne 22. 11. 2020 bylo zjištěno, že policie tohoto dne našla vozidlo [příjmení] [jméno], stříbrné barvy, bez registrační značky, která následně byla k němu zjištěna, a to [anonymizováno] s tím, že jejím vlastníkem dle informačního systému MP byl zjištěn žalovaný s tím, že vozidlo nemá zaplacené zákonné pojištění. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z 5. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku nepojištěného vozidla žalovaného [anonymizováno], které nebylo pojištěno v období od 1. 3. do 31. 7. 2020, tedy po dobu 153 dnů a vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku s ohledem na skutečnost, že se jedná o osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 ve výši 47 Kč, představuje základ tohoto příspěvku 7 191 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě tohoto příspěvku do 60 dnů od doručení dopisu s tím, že pro takovýto případ po něm nebudou vyžadovány náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, na které má žalobkyně dle zákona nárok. Z informace od České pošty k této zásilce bylo zjištěno, že byla žalovanému doručena 9. 11. 2020. Z upomínky ze dne 25. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný přesto tento příspěvek neuhradil a byl tedy vyzván nejen k úhradě tohoto příspěvku, nýbrž i k úhradě poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Z předžalobní upomínky z 23. června 2021 bylo zjištěno, že žalovaný dlužnou částku 7 491 Kč žalobkyni neuhradil a byl proto vyzván k její úhradě, což neučinil.

4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník vozidla s objemem válců motoru od 1 350 cm3 do 1 850 cm3 neuhradil v období od 1. 3. do 31. 7. 2020, tedy za 153 dnů, pojištění z provozu vozidla, čímž žalobkyni vznikl nárok na příspěvek tohoto nepojištěného vozidla dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. s tím, že vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 47 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. tvoří základ tohoto příspěvku částka 7 191 Kč. Podle § 4 odst. 4 citovaného zákona náleží pak žalobkyni i poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč ve smyslu § 2a) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žaloba je tedy, co do celkových 7 491 Kč, důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá § 2 prováděcího vládního nařízení č. 391/2013 Sb.

5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu, s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu, a na odměně za právní zastoupení přiznal 3x 200 Kč dle bodu 1 tohoto ustanovení, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu, dále 21% náhrada za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., tedy 189 Kč, což s připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje na nákladech řízení 1 489 Kč.