6 C 233/2021
č. j. 6 C 233/2021-26
V PLATNOSTICitované zákony (7)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 1 § 4
- Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 205/1999 Sb. — § 2
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970
- Vyhláška o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu, 391/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Potužníkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 335 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 335 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 335 Kč od 7. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 7 335 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že ohledně osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1000 cm3 do 1350 cm3, [registrační značka], jehož vlastníkem/provozovatelem je žalovaný, nebylo v období od 14. 5. do 30. 11. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu s § 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tedy vznikl ve smyslu § 4 tohoto zákona nárok na úhradu příspěvku nepojištěného vozidla s tím, že s ohledem na dobu 201 nepojištěných dní a denní sazbě tohoto příspěvku 35 Kč představuje základ tohoto příspěvku 7 035 Kč, k němuž ještě náleží poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč, tedy celkových 7 335 Kč, které žalovaný neuhradil ani přes výzvu žalobkyně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z kupních smluv z 5. 6. 2018 a 2. 1. 2019 a výpisu z registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem vozidla [registrační značka], tovární značky [příjmení] [jméno]. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z 22. 4. 2020 bylo zjištěno, že toto vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1000 cm3 do 1350 cm3 nebylo v období od 14. 5. do 30. 11. 2019, tedy po dobu 201 dní pojištěno z odpovědnosti provozu vozidel a žalovaný byl vyzván k úhradě příspěvku nepojištěného vozidla s tím, že výše tohoto příspěvku vzhledem k denní sazbě 35 Kč představuje v základu 7 035 Kč s tím, že žalovaný byl vyzván k úhradě tohoto příspěvku do 60 dnů od doručení této výzvy, přičemž pokud tak v této lhůtě neučiní, budou po něm požadovány náklady na mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč, na které má žalobkyně rovněž nárok. Z dokladu o doručení této výzvy bylo zjištěno, že žalovanému byla zaslána a doručena 24. 4. 2020. Z upomínky ze dne 29. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný základ příspěvku neuhradil a byl proto vyzván k úhradě jeho výše včetně nákladů za uplatnění práva, tedy 7 335 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 13. ledna 2021 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalovaný dlužnou částku neuhradil a byl k její úhradě vyzván ještě před podáním žaloby. Žalovaný neprokázal, že by tak učinil.
4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník vozidla s objemem válců motoru od 1000 cm3 do 1350 cm3 neuhradil v období od 14. 5. do 30. 11. 2019, tedy po dobu 201 dní pojištění z provozu vozidla, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu příspěvku z tohoto nepojištěného vozidla dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. s tím, že vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku dle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve výši 35 Kč představuje základ tohoto příspěvku 7 035 Kč. Ve smyslu § 4 odst. 4 citovaného zákona pak náleží žalobkyni i poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč ve smyslu § 2a) citované vyhlášky. Žaloba je tedy co do celkových 7 335 Kč důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá § 2 prováděcího vládního nařízení č. 391/2013 Sb.
5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu, s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu, a na odměně za právní zastoupení přiznal 3x 200 Kč dle bodu 1 tohoto ustanovení, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu, dále 21% náhrada za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., tedy 189 Kč, což s připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje na nákladech řízení 1 489 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.