6 C 43/2022

Plný text

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Potužníkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 015 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 015 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 015 Kč od 23. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 1 015 Kč, neboť dne 22. 4. 2022 použil vozidlo hromadné dopravy provozované právnická osoba s tím, že při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem, neuhradil jízdné ve výši 15 Kč, ani přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Tato pohledávka pak byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 10. 2021 věřitelem postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn, avšak dlužnou částku ani přes výzvu neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z potvrzení o nedodržení SPPO z 22. 4. 2021 a oznámení o závadách z 30. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný dne 22. 4. 2011 v 11:16 hod. použil linku hromadné dopravy provozované právnická osoba, při níž byl bez platného jízdního dokladu, předložil číslo obč. průkazu, nedoplatil jízdné ve výši 15 Kč, ani přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, přičemž podepsal potvrzení. Z oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní výzvy z 14. října 2021 bylo zjištěno, že právnická osoba postoupily na žalobkyni shora uvedenou pohledávku vůči žalovanému a žalovaný byl nadále vyzván k tomu, aby plnil žalobkyni, když z poštovního podacího archu z 15. 10. 2021 vyplývá, že toto oznámení a výzva byly žalovanému zaslány. Žalovaný neprokázal, že by tak učinil.

4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný použil veřejný dopravní prostředek provozovaný právnická osoba, aniž by se prokázal platnou jízdenkou, přičemž nezaplatil jak jízdné ve výši 15 Kč, tak ani postih ve výši 1 000 Kč. Tím tedy mezi nimi vznikla smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 a následujících o. z., přičemž podle § 37 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách žalovaný přistoupil na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem, z nichž bylo zjištěno, že podle nich je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení přirážky ve výši 1 000 Kč, když z tarifu dopravce byla zjištěna cena jízdného 15 Kč. Tato pohledávka za žalovaným pak byla v souladu s ustanovením § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován, avšak dlužnou částku jí nezaplatil. Žaloba je tedy důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení je v souladu s § 2 prováděcího vládního nařízení č. 391/2013 Sb.

5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu, s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu, a na odměně za právní zastoupení přiznal 3x 200 Kč dle bodu 1 tohoto ustanovení, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu, dále 21% náhrada za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., tedy 189 Kč, což s připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje na nákladech řízení 1 489 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Pokud by podle tohoto rozsudku nebylo plněno řádně a včas, může být k návrhu soudem vykonán.