6 C 6/2023

Plný text

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Potužníkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 19 179 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se ohledně částky 202,92 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 18 976,08 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 976,08 Kč od 14. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 16 663,55 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 19 179 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku nepojištěného vozidla žalovaného RZ , SPZ, , k němuž neměl od 1. 1. 2020 do 21. 7. 2020, tedy po dobu 203 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti a žalobkyni vznikl nárok na úhradu příspěvku nepojištěného vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., který vzhledem k jeho denní sazbě 93 Kč, neboť se jedná o vozidlo s objemem válců motoru nad 2500 cm3 představuje v základu částku 18 879 Kč, k níž náleží poplatek ve výši 300 Kč. Žalovaný celkových 19 179 Kč neuhradil ani přes opakované výzvy.

2. Žalovaný namítl, že auto koupil od pana Jablonského, po 14 dnech jej dal do likvidace. Koupil jej někdy v roce 2020, ale neví kdy. K této skutečnosti nenavrhl žádné důkazy, přes výzvy soudu byl poté v řízení nečinný a neúčastnil se jednání, takže v tomto směru za účelem doplnění důkazních návrhů k otázce likvidace vozidla žalovaného nebylo možné poučit ve smyslu § 118a) odst. 3 o. s. ř.

3. Žalobkyně na to reagovala tím, že žalovaný se stal vlastníkem vozidla poté, co jej odkoupil od předchozího vlastníka, pana Jablonského, na základě kupní smlouvy z 15. 6. 2019, když žalovaný neprokázal, že by v rozhodném období vozidlo nebylo provozované, když žalobkyni žádný údaj o existenci opačných skutečností není znám. S ohledem na skutečnost, že řízení v této věci bylo přerušeno z důvodu insolvenčního řízení žalovaného, v rámci nějž byla žalobkyni v tomto řízení uplatněná rovněž pohledávka uspokojena částkou 202,92 Kč, vzala žalobkyně v tomto rozsahu žalobu zpět. Soud proto v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení co do částky 202,92 Kč zastavil.

4. Předmětem řízení se tedy stala zbývající částka 18 976,08 Kč, k níž bylo provedeno dokazování v následujícím rozsahu.

5. Ze zprávy Městského úřadu , adresa, ze dne 5. 1. 2023 bylo zjištěno, že vlastníkem a provozovatelem vozidla RZ , SPZ, období od 1. 1. do 21. 7. 2020 byl zapsán , právnická osoba, , nar. , datum, , bytem , adresa, . Z kupní smlouvy ze dne 15. 6. 2019 bylo zjištěno, že , právnická osoba, prodal tohoto dne předmětné vozidlo žalovanému. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z 29. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl jako vlastník tohoto vozidla s objemem válců motoru nad 2 500 cm3 vyzván k úhradě příspěvku nepojištěného vozidla, neboť v období od 1. 1. do 21. 7. 2020, tedy po dobu 203 dnů, neměl k němu sjednáno pojištění a žalobkyně po něm požadovala úhradu příspěvku nepojištěného vozidla, který vzhledem k denní sazbě 93 Kč přestavovala v základu 18 879 Kč s poučením, že pokud tak neučiní, bude po něm požadován i poplatek ve výši 300 Kč. Z upomínky ze dne 18. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný příspěvek neuhradil a byl tedy kromě jeho základní částky po něm požadován ještě poplatek ve výši 300 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 25. 5. 2021, včetně dokladu o sledování zásilky, bylo zjištěno, že žalovaný nadále ničeho žalobkyni v tomto smyslu neuhradil. Žalovaný neprokázal, že by něčeho uhradil, ani neprokázal svá tvrzení ohledně skutečnosti, že předmětné vozidlo nebylo provozováno.

6. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník vozidla s objemem válců motoru nad 2500 cm3 neuhradil v období od 1. 1. do 21. 7. 2020, tedy po dobu 203 dnů, pojištění z provozu vozidla, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu příspěvku z tohoto nepojištěného vozidla dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku ve výši 93 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. představuje základ tohoto příspěvku částka 18 879 Kč, k níž ve smyslu § 4 odst. 4 citovaného zákona náleží žalobkyni i poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek ve výši 300 Kč ve smyslu § 2a) citované vyhlášky. Žaloba je tedy co do zbývající částky 18 976,08 Kč důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá § 2 prováděcího vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

7. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud ohledně částky 202,92 Kč vycházel z ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., kdy i v této částce byla podána žaloba důvodně a byla vzata zpět v důsledku chování žalovaného, tedy v důsledku úhrady této částky v rámci insolvenčního řízení žalovaného. Ve zbývajícím rozsahu pak byla žalobkyně úspěšná a má proto právo na náhradu nákladů tohoto řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni vznikly náklady v souvislosti zejména s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 7 úkonů právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva a dále pak částečné zpětvzetí ze dne 14. 1. 2026, vyjádření ze dne 3. 2. a 9. 3. 2026 a účast na jednání 14. 3. 2026). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad za 1. tři úkony vycházel z ustanovení § 14b) advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024 a na odměně za ně přiznal 3 x 300 Kč dle § 14b) odst. 1 advokátního tarifu a k tomu 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 tohoto advokátního tarifu. Při zbývajících úkonech soud vycházel z aktuálního advokátního tarifu, tedy účinného od 1. 1. 2025 a na odměně za tyto zbývající čtyři úkony přiznal 4 x 1 900 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu a k tomu 4 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 14b) odst. 6 písm. b) advokátního tarifu. Dále pak do nákladů řízení náleží náhrada cestovného zástupce žalobce k ústnímu jednání , adresa, a zpět – celkem 220 km osobním automobilem , jméno FO, RZ , SPZ, spotřebě 5,1 l benzínu na 100 km dle technického průkazu vozidla, což při jeho ceně ve výši 39 Kč dle § 4 písm. b) vyhlášky č. 573/2025 Sb. a při výši sazby náhrady za použití silničního motorového vozidla 5,90 Kč na 1 km dle § 1 písm. b) této vyhlášky představuje cestovné 1 735,58 Kč. K čemuž soud ještě připočítal náhradu za promeškaný čas v délce půl hodin po 150 Kč dle § 14 odst. 3 aktuálního advokátního tarifu. K uvedeným položkám pak v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží 21% náhrada za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH, tedy 2 747,97 Kč, což s připočtením soudního poplatku 800 Kč představuje celkové náklady řízení ve výši 16 663,55 Kč.