6 C 69/2026

Plný text

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Potužníkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 12 459,12 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, podle níž by žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 12 459,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 459,12 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 12 459,12 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené 27. 4. 2022 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba., na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 56 368 Kč v platbách, které byly poskytnuty takto: dne 27. 4. 2022 částka 7 460 Kč, dne 2. 5. 2022 částka 1 500 Kč, dne 11. 5. 2022 částka 500 Kč, dne 13. 5. 2022 částka 3 800 Kč, dne 13. 5. 2022 částka 8 600 Kč, dne 13. 6. 2022 částka 12 460 Kč, dne 13. 7. 2022 částka 1 480 Kč, dne 15. 8. 2022 částka 1 240 Kč, dne 15. 8. 2022 částka 6 370 Kč, dne 14. 9. 2022 částka 1 250 Kč, dne 14. 9. 2022 částka 5 600 Kč, dne 13. 10. 2022 částka 1 250 Kč, dne 15. 11. 2022 částka 1 240 Kč, dne 15. 12. 2022 částka 1 250 Kč, dne 16. 2. 2023 částka 2 368 Kč. Žalobkyně doplnila, že před uzavřením smlouvy byla posuzována úvěruschopnost žalovaného na základě údajů předložených klientem při sjednávání smlouvy zejména z občanského průkazu, případně předloženého výpisu bankovního účtu vedeného na osobu žalovaného, když úvěruschopnost byla ověřována lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI a postup byl takový, že mezi doložitelnými příjmy a výdaji byla ponechána 10% rezerva rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji. Žalovaný ke dni podání žaloby uhradil 43 908,88 Kč a žalobkyně proto požadovala 12 459,12 Kč, neboť nárok z této smlouvy byl smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023 původním věřitelem postoupen na společnost právnická osoba, která tento nárok postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2025 na žalobkyni. Ta následně upřesnila, že částka 43 908,88 Kč byla započtena na jistinu, nicméně žalovaný uhradil ještě dalších 40 013,42 Kč, které byly započteny na smluvní úrok a celkově tak uhradil částku 83 922,30 Kč.

2. Z potvrzení o platbách společnosti právnická osoba bylo zjištěno, že společnost právnická osoba. uhradila na účet č. č. účtu platby dne 27. 4. 2022 částka 7 460 Kč, dne 2. 5. 2022 částka 1 500 Kč, dne 11. 5. 2022 částka 500 Kč, dne 13. 5. 2022 částka 3 800 Kč, dne 13. 5. 2022 částka 8 600 Kč, dne 13. 6. 2022 částka 12 460 Kč, dne 13. 7. 2022 částka 1 480 Kč, dne 15. 8. 2022 částka 1 240 Kč, dne 15. 8. 2022 částka 6 370 Kč, dne 14. 9. 2022 částka 1 250 Kč, dne 14. 9. 2022 částka 5 600 Kč, dne 13. 10. 2022 částka 1 250 Kč, dne 15. 11. 2022 částka 1 240 Kč, dne 15. 12. 2022 částka 1 250 Kč, dne 16. 2. 2023 částka 2 368 Kč. Ze zprávy právnická osoba. z 20. 5. 2026 bylo zjištěno, že tento účet je ve vlastnictví žalovaného a že na něj tyto platby skutečně byly připsány ve výše uvedených dnech ve výše uvedené hodnotě. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 27. 4. 2022 bylo zjištěno, že mezi společností právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Anonymizováno oddíl Anonymizováno, vložka Anonymizováno, na straně jedné a žalovaným na straně druhé, byla uzavřena smlouva na poskytnutí spotřebitelského úvěru s úvěrovým limitem 12 460 Kč na 24 měsíců s dohodnutou roční úrokovou sazbou 457,50 Kč. Z výzvy z 15. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o zahájení předčasné splatnosti této smlouvy o úvěru s tím, že v této chvíli dluží 25 154,08 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 18. 12. 2023 bylo zjištěno, že společnost právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Anonymizováno oddíl Anonymizováno, vložka Anonymizováno, postoupila nárok z předmětné smlouvy na společnost právnická osoba. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 23. 3. 2025 bylo zjištěno, že společnost právnická osoba. tuto pohledávku za žalovaným postoupila na společnost Anonymizováno Z oznámení o postoupení pohledávky z 11. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl o tomto postoupení vyrozuměn ve spojení s předžalobní výzvou z 11. 11. 2024 s tím, že nadále má plnit žalobkyni a byl vyzván k úhradě dlužné částky vyplývající z této smlouvy, která k předmětnému dni představuje částku 35 696,48 Kč. Z občanského průkazu žalovaného, respektive jeho fotokopie, bylo zjištěno, že byl tento použit při uzavírání smlouvy k jeho identifikaci. Z listiny výpisu z účtu od společnosti Anonymizováno nebyly zjištěny žádné skutečnosti, neboť celý tento výpis byl učiněn v anglickém jazyce bez překladu.

3. Žalovaný byl v řízení nečinný a k žalobě se nevyjádřil.

4. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

5. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména podle písm. a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, podle písm. b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.

1. Podle odst. 4 téhož ustanovení poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je do nezbytné s daty umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě, běží ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Předně soud zkoumal způsob, jakým bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně. Nutno předestřít, že věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat (např. předpokládaný příjem z prodeje nemovitosti, auta, pojistného plnění atp.), tedy poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (Důvodová zpráva k § 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr, přičemž věřitel by měl úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Informaci o výši příjmu spotřebitele může věřitel ověřit například potvrzením o příjmu vystaveným zaměstnavatelem, telefonickým ověřením u zaměstnavatele či výpisem z bankovního účtu spotřebitele, kam byla příslušná částka připsána (srov. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39).

10. Soud se nejprve zabýval tím, jak právní předchůdkyně žalobkyně postupovala při posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet s tím, že žalobkyně neprokázala žádné ze svých tvrzení o skutečných příjmech či výdajích žalovaného, natož o jejich ověřování, neboť k těmto skutečnostem nenabídla žádná konkrétní skutková tvrzení, natož aby k nim byly předloženy důkazy. Rovněž pak nedoložila své tvrzení o tom, že byly ohledně osoby žalované prověřovány informace z dat dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI. Z uvedeného tedy vyplývá, že absolutně nejsou známy poměry žalovaného v době před uzavřením smlouvy, které vedly k závěrům o tom, že je úvěruschopný a absentují naprosto alespoň jeho tvrzení o svých příjmech a výdejích. Za této situace nejde dospět k jinému závěru, než že právní předchůdkyně žalobkyně naprosto rezignovala na svoji povinnost zjišťovat a ověřovat úvěruschopnost žalovaného. Nedostála tedy své povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru postupovat s odbornou péčí a důsledkem tohoto nesprávného postupu je skutečnost, že předmětná smlouva je v rozporu s § 580 odst. 1 o. z. a je proto neplatná.

11. Pokud tedy bylo v řízení prokázáno, že společnost právnická osoba respektive právnická osoba., poskytla žalovanému na předmětné úvěrové smlouvě č. hodnota na jeho účet celkových 53 368 Kč a žalovaný na této smlouvě uhradil celkových 83 922,30 Kč, přičemž nárok z této smlouvy byl v souladu s ustanovením § 1879 a následujících o. z. postoupen nejprve na společnost právnická osoba a posléze na žalobkyni, žalobkyni nevznikl nárok ani na částečnou úhradu nároku z této smlouvy, neboť na ten by měla nárok ve smyslu citovaného § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pouze co do nesplacené jistiny. Žalovaný ji však přeplatil a soudu tedy nezbylo než žalobu ohledně dlužné částky 12 459,12 Kč zamítnout, stejně jako ohledně zákonných úroků z prodlení, neboť nárok na tyto úroky podle rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 3675/2027 vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

12. Ve věci byl plně úspěšný žalovaný a měl by mít proto právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož byl však v řízení nečinný a žádné náklady mu nevznikly, soud o nich rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.