6 C 92/2022

Plný text

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Potužníkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 530 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 530 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 1 530 Kč od 23. 1. 2022 do zaplacení, a to do jednoho roku od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do jednoho roku od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 1 530 Kč s příslušenstvím, neboť dne 22. 1. 2022 v 8:06 hod. použil linku hromadné dopravy provozované žalobkyní [číslo] při níž byl bez platného jízdního dokladu a neuhradil jízdné ve výši 30 Kč, ani postih přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, a to ani přes výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný skutečnosti uvedené v žalobě učinil za nesporné a požádal s ohledem na svoji situaci, kdy se nachází ve vazbě, o možnost úhrady dlužné částky ve splátkách poté, co bude z vazby propuštěn.

3. Ve věci bylo nesporné a prokazuje to i zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] že žalovaný dne 22. 1. 2022 v 8:06 hod. použil linku [číslo] hromadné dopravy provozované žalobkyní, při níž byl bez platného jízdního dokladu, neuhradil jízdné 30 Kč, ani přirážku k jízdnému, a to ani přes předžalobní výzvu, jak vyplývá z jejího znění včetně doručenky.

4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný použil veřejný dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, aniž by se prokázal platnou jízdenkou, přičemž nezaplatil jak jízdné ve výši 30 Kč, tak ani postih ve výši 1 500 Kč. Tím tedy mezi nimi vznikla smlouva o přepravě ve smyslu § 2 550 a následujících o. z., přičemž podle § 37 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách a § 18a) odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě žalovaný přistoupil na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem, z nichž bylo zjištěno, že podle nich je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení přirážky ve výši 1 500 Kč, přičemž z tarifu žalobkyně byla zjištěna cena jízdného 30 Kč. Jelikož žalovaný neuhradil celkových 1 530 Kč, žaloba je důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení je v souladu s § 2 prováděcího vládního nařízení č. 391/2013 Sb. Soud se současně zabýval i žádostí žalovaného o poskytnutí splátek poté, co bude propuštěn z vazby s tím, že takovýto datum je zcela neurčitý, soud od něj nemůže případnou splatnost jednotlivých splátek odvozovat, avšak soud přihlédl k postoji žalovaného dlužnou částku uhradit a v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. mu prodloužil lhůtu k plnění na jeden rok od právní moci rozsudku, která je podle názoru soudu vzhledem k výši dlužné částky dostačující pro žalovaného k vyřešení problémů spojených s úhradou této částky.

5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu, s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu, a na odměně za právní zastoupení přiznal 3x 200 Kč dle bodu 1 tohoto ustanovení, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu, dále 21% náhrada za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., tedy 189 Kč, což s připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje na nákladech řízení 1 489 Kč. I ohledně nákladů řízení soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na shora uvedené prodloužil lhůtu k plnění na dobu jednoho roku od právní moci rozsudku.