6 C 97/2022

Plný text

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Potužníkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 9 471 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 1 287 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 1 287 Kč od 7. 10. 2019 do zaplacení b) částku ve výši 2 380 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 380 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení c) částku ve výši 5 804 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 804 Kč od 9. 6. 2021 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí celkových 9 471 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, registrační značka, jehož je žalovaný vlastníkem, nemělo od 12. 4. 2019 do 2. 5. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla v rozporu s ustanovením § 1 zákona č. 168/1991 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a žalobkyni ve smyslu § 4 tohoto zákona vznikl nárok na příspěvek nepojištěného vozidla, který vzhledem k sazbě tohoto příspěvku 40 Kč denně a 21 dnů nepojištění představuje v základu 987 Kč, v němž náleží poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Dále pak žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, registrační značka, jehož je žalovaný vlastníkem, neměl v období od 11. 9. 2020 do 12. 10. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla a žalobkyni vznikl obdobný nárok na příspěvek nepojištěného vozidla dle citovaného zákona s tím, že vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 65 Kč a počtu dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, tedy 32, představuje základ tohoto příspěvku 2 080 Kč a s poplatkem 300 Kč, tedy celkových 2 380 Kč. Rovněž žalobkyně uvedla, že zjistila, že nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg, registrační značka, jehož je žalovaný vlastníkem, nebyl od 22. 11. 2020 do 24. 1. 2021 pojištěn z odpovědnosti provozu tohoto vozidla a žalobkyni vznikl nárok na příspěvek nepojištěného vozidla za těchto 64 dní, což při denní sazbě tohoto příspěvku 84 Kč představuje příspěvek v základu 5 504 Kč, zvýšený o poplatek 300 Kč, tedy na 5 804 Kč. Žalovaný dlužné částky ani přes opakované výzvy neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z 22. 8. 2019 a údaji o zjištěném vozidle bylo zjištěno, že osobní automobil registrační značka s objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3 nebyl v období od 12. 4. 2019 do 10. 7. 2019, tedy po dobu 90 dnů, pojištěn z odpovědnosti provozu tohoto vozidla a žalovaný byl vyzván k úhradě příspěvku tohoto nepojištěného vozidla, který vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 47 Kč představuje v základu 4 230 Kč, které zvyšují náklady na uplatnění ve výši 300 Kč a byl tedy vyzván k úhradě celkové částky 4 530 Kč. Z upomínky ze dne 6. 11. 2019 včetně dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalovaný tento příspěvek neuhradil a byl proto vyzván znovu k jeho úhradě, přičemž z upomínky ze dne 15. 1. 2020 bylo zjištěno totéž. Z předžalobní výzvy z 27. října 2021 pak vyplývá, že žalovaný svoji povinnost nesplnil a byl před podáním žaloby znovu vyzván k úhradě, jak vyplývá z dokladu o odeslání a doručení.

4. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z 12. 11. 2020 a z výpisů údajů o zjištěném vozidle bylo zjištěno, že osobní automobil registrační značka s objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, jehož vlastníkem je žalovaný, nebyl po dobu 32 dní, tedy od 11. 9. 2020 do 12. 10. 2020, pojištěn z odpovědnosti provozu tohoto vozidla a byl vyzván k úhradě příspěvku nepojištěného vozidla, který vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 65 Kč a shora uvedeným 32 nepojištěným dnům představuje v základu 2 080 Kč, což s náklady na uplatnění 300 Kč představuje celkový příspěvek ve výši 2 380 Kč. Z upomínky ze dne 25. 2. 2021 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalovaný tuto svoji povinnost nesplnil a byl opakovaně vyzván k její úhradě, přičemž z upomínky z 26. 3. 2021 bylo zjištěno totéž. Z předžalobní výzvy ze dne 27. října 2021 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalovaný svoji povinnost nesplnil, dlužnou částku neuhradil a byl k tomu opakovaně vyzván. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z 25. 3. 2021 a z výpisu údajů o vozidle bylo zjištěno, že nákladní automobil, registrační značka, jehož je žalovaný vlastníkem, s hmotností do 3,5 t nebyl v období od 12. 11. 2020 do 24. 1. 2021, tedy po dobu 64 dnů, pojištěn z odpovědnosti provozu tohoto vozidla a žalovaný byl vyzván k úhradě příspěvku tohoto nepojištěného vozidla, který vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 86 Kč a celkových 64 dnech, kdy nebylo toto vozidlo pojištěno, představuje 5 504 Kč, což s připočtením nákladů za uplatnění činí příspěvek v celkové výši 5 804 Kč, k jehož úhradě byl žalovaný vyzván. Z upomínky ze dne 1. 7. 2021 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalovaný tuto svoji povinnost nesplnil, byl opětovně vyzván k její úhradě, přičemž z upomínky ze dne 29. 7. 2021 vyplývá totéž. Z předžalobní výzvy ze dne 27. října 2021 pak bylo zjištěno, že žalovaný ani tento příspěvek neuhradil a byl opětovně vyzván k jeho úhradě s tím, že doklady o doručování svědčí o zaslání i této výzvy žalovanému. Žalovaný neprokázal, že by celkových 9 471 Kč žalobkyni zaplatil.

5. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník vozidla s objemem válců motoru od 1350 cm3 do 1850 cm3 neuhradil v období od 12. 4. do 2. 5. 2019, tedy po dobu 21 dnů, pojištění provozu vozidla, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu příspěvku tohoto nepojištěného vozidla dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 47 Kč a 21 dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno, představuje základ tohoto příspěvku 987 Kč a žalobkyni ve smyslu § 4 odst. 4 citovaného zákona pak náleží i poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek ve výši 300 Kč ve smyslu § 2a) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalovaný jako vlastník vozidla s objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 neuhradil za období od 11. 9. 2020 do 12. 10. 2020, tedy po dobu 32 dnů, pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a žalobkyni tedy vznikl nárok na příspěvek nepojištěného vozidla s tím, že k denní sazbě tohoto příspěvku 65 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. představuje základ tohoto příspěvku částka 2 080 Kč a žalobkyni náleží ve smyslu § 4 odst. 4 citovaného zákona i poplatek ve výši 300 Kč dle § 2a) citované vyhlášky. Rovněž pak bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník nákladního automobilu s hmotností do 3 500 kg neuhradil za období od 22. 11. 2020 do 24. 1. 2021 pojištění z provozu vozidla, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu příspěvku dle § 4 odst. 1 citovaného zákona, když vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku dle § 2 odst. 1 citované vyhlášky ve výši 86 Kč představuje základ tohoto příspěvku 5 504 Kč, což s připočtením poplatku 300 Kč dle § 4 odst. 4 citovaného zákona za použití § 2a) citované vyhlášky představuje nárok na tento příspěvek v celkové výši 2 380 Kč. Žalovaný dlužnou částku ve výši součtu všech těchto tří příspěvků, tedy 9 471 Kč žalobkyni neuhradil a žaloba je tedy ohledně těchto částek důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně nich, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá § 2 prováděcího vládního nařízení č. 391/2013 Sb.

6. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu, s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu, a na odměně za právní zastoupení přiznal 3x 200 Kč dle bodu 1 tohoto ustanovení, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu, dále 21% náhrada za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., tedy 189 Kč, což s připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje na nákladech řízení 1 489 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Pokud by podle tohoto rozsudku nebylo plněno řádně a včas, může být k návrhu soudem vykonán.