7 C 214/2022
č. j. 7 C 214/2022-38
V PLATNOSTIOkresní soud ve Strakonicích rozhodl o zvýšení výživného žalobkyně na částku 2 500 Kč měsíčně od doby, kdy došlo ke zvýšení jejích výdajů. Soud se opřel o § 911 a § 915 odst. 1 občanského zákoníku, podle nichž musí být životní úroveň dítěte shodná s úrovní rodičů. Zároveň rozhodl o zrušení vyživovací povinnosti žalovaného k žalobkyni, protože ta již není závislá na podpoře rodiče. Náhradu nákladů řízení soud nepřiznal, protože žalobkyně neposkytla důkaz o výzvě k plnění podle § 142a odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud ve obec rozhodl soudkyní JUDr. Marií Rychtářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zvýšení výživného
I. Vyživovací povinnost žalobce k žalované, která byla naposledy upravena rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací ve znění opravného usnesení ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací ve spojení s rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací se počínaje dnem datum zvyšuje na částku 2 500 Kč měsíčně. Nedoplatek na běžném výživném ve výši 12 000 Kč za období od datum do datum je otec oprávněn hradit žalobkyni v měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč, a to vždy do každého 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku. Tímto se mění rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací ve znění opravného usnesení ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací ve spojení s rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací
II. Vyživovací povinnost žalobce k žalované, která byla naposledy upravena rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací ve znění opravného usnesení ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací ve spojení s rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací se dne datum rozhodnutí zrušuje. Tímto se mění rozsudek Okresního soudu v Rokycanech ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací ve znění opravného usnesení ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací ve spojení s rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zvýšení vyživovací povinnosti. Uvedla, že naposledy bylo uloženo otci přispívat na její výživu částkou 2 000 Kč měsíčně, a to rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací ve znění opravného usnesení ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací ve spojení s rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací. Uvedla, že trpí různými zdravotními potížemi, její matka byla nucena platit jí lázeňskou léčbu, brýle, ortopedické pomůcky a homeopatii na vleklé respirační potíže. Žalovaný nad rámec běžného výživného nikdy nic neuhradil, jen k Vánocům v roce 2020 zaslal 1 000 Kč přestože matka žalobkyně v důsledku nezaměstnanosti byla ve finančních potížích. Aktuálně žalobkyně končí třetí ročník učebního oboru kuchařské práce, a proto žádá o zpětné zvýšení vyživovací povinnosti. V souvislosti se studiem měla zvýšené výdaje, musela si pořídit ochranné oblečení, obuv i další pomůcky, zhruba ve výši 3 000 Kč pro daný školní rok. Kromě toho měla běžné výdaje spojené se stravováním, oblékáním, dojížděním, hygienickými potřebami i kulturou a zábavou. Část finančních prostředků se snažila získat víkendovými brigádami. S ohledem na tuto skutečnost požadovala žalobkyně zvýšit výživné zpětně od datum na částku 2 500 Kč měsíčně. Žalobkyně dále uvedla, že v září 2022 vyživovací povinnost žalovaného již netrvá, protože ukončila studium a nastupuje do zaměstnání. Vzniklý nedoplatek na běžném výživném ve výši 12 000 Kč za období od datum do. datum žalovaný může hradit měsíčními splátkami.
2. Žalovaný se zvýšením výživného na částku 2 500 Kč měsíčně dva roky zpětně souhlasil. Uvedl, že žije pouze z invalidního důchodu. Jeho dlouhodobé zdravotní problémy, které se neustále zhoršují, mu brání najít si vhodné zaměstnání.
3. Z Z potvrzení vydaného Českou správou sociálního zabezpečení dne datum se podává, že žalovaný pobírá invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně ve výši 10 524 Kč měsíčně. Z potvrzení Úřadu práce České republiky – krajské pobočka ze dne datum rozhodnutí číslo jednací se podává, že žalovaný byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od datum do datum s tím, že v období od datum do datum mu byla poskytována podpora v nezaměstnanosti. Z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací, ve znění s opravným usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací, a ve spojení s rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací vyplývá, že žalovanému bylo uloženo hradit výživné na žalobkyni s účinností od datum ve výši 2 000 Kč měsíčně. Z výučního listu žalobkyně vyplývá, že dne datum ukončila vzdělávací program středního vzdělávání v oboru Stravovací a ubytovací služby na anonymizována tři slova a anonymizováno.
4. V právní rovině soud konstatuje, že vyživovací povinnost vyplývá předně z § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle něhož lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit, stran vyživovací povinnosti rodičů k dětem soud pak odkazuje na § 915 odst. 1 o. z., který stanoví, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.
5. Soud má v dané věci ze shodných tvrzení účastníků za nesporné, že potřeba zvýšení vyživovací povinnosti žalobkyně nastala v červenci 2020. Žalovaný souhlasil s tím, že vyživovací povinnost je třeba zvýšit k uvedenému datu o částku 500 Kč. Proto bylo žalovanému uloženo uhradit žalobkyni nedoplatek na běžném výživném za období od datum do datum ve výši 12 000 Kč, a to v měsíčních splátkách po 2 000 Kč, a to vždy k 15. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku. Co se týče výše splátek soud uvádí, že žalovaný již nebude hradit žalobkyni běžné výživné, a proto byly splátky vyměřeny ve výši odpovídající dosavadní vyživovací povinnosti. S ohledem na skutečnost, že žalovaná již ukončila studium, vyživovací povinnost žalobce vůči ní zanikla, neboť je již schopna sama se živit. Proto soud zároveň rozhodl o zrušení vyživovací povinnosti žalovaného k žalobkyni ke dni datum. Pro úplnost soud dodává, že i na tom se účastníci řízení shodli. S ohledem na § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a § 923 odst. 1 o. z. soud proto změnil předchozí rozhodnutí, které upravovaly vyživovací povinnost žalobce vůči žalované.
6. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl s vědomím § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci plně úspěšná. Soud jí však náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by žalovanému před podáním žaloby zaslala výzvu k plnění ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř., jejíž zaslání žalovanému je nezbytným předpokladem pro přiznání náhrady nákladů řízení. Důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 142a odst. 2 o.s.ř. soud v dané věci žádné nespatřuje. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Pokud by podle tohoto rozsudku nebylo plněno řádně a včas, může být k návrhu soudem vykonán.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.